Podobné výsledky vyšly z internetového průzkumu, který zpracovala loni v srpnu společnost SANEP. Tehdy aktivisté blokovali těžbu napadených stromů u Modravy. S kácením kůrovcových stromů tehdy souhlasilo 68 procent oslovených. Průzkum vzápětí napadl člen stínové vědecké rady parku s tím, že průzkum byl postavený manipulativně.
Plzeňský kraj připravil vlastní návrh zákona o Národním parku Šumava, jehož hlavní snahou bylo umožnit takové kroky, které by zabránily nekontrolovatelnému šíření kůrovce. Krajský návrh, který v červnu 2011 jednomyslně schválilo krajské zastupitelstvo včetně opoziční ODS, ale ve Sněmovně neuspěl. Ta se naopak na podzim se začne zabývat návrhem z dílny ministerstva životního prostředí, což v dnešní debatě řekl poslanec a krajský lídr ODS Jiří Pospíšil. Ten dnes kritizoval krajský návrh kvůli tomu, že chtěl vytvořit obecně prospěšnou společnost, která by se starala o státní lesy, aniž by byla pod jasnou veřejnou kontrolou. Do první zóny, tedy bezzásahové, navrhl zařadit 25 až 30 procent území.
"Návrh Plzeňského kraje byl spíše změnou národního parku na CHKO, návrh ministerstva životního prostředí je daleko vyváženější, je na hraně s těmi 20 procenty jádrových území," uvedl Pavel Čížek (TOP 09 a Starostové pro Plzeňský kraj). Podle něj je rozumným kompromisem, aby se 137 maloplošných území první zóně sloučilo do větších zón. Kolem nich se bude ošetřovat a dávat pozor, aby kůrovec nelétal dále, dodal. Karel Šidlo (KSČM) požaduje, aby na správě šumavského parku významně participovali komunální politici a zástupci občanů z míst, kteří tam žijí, což koresponduje k návrhem Plzeňského kraje.
red.