Absolventi lesnické fakulty musí mít lepší praktické znalosti

 Vize a změny

- Co vás vedlo k rozhodnutí kandidovat na post děkana fakulty?
Největší vliv na mé rozhodnutí měly výzvy a podpora celé řady mých kolegů.

- V čem vidíte jako děkan slabé stránky fakulty?
Domnívám se, že v současnosti fakulta nevytváří takový profil absolventa, který je od ní očekáván. Fakulta totiž včas nezachytila bouřlivý vývoj lesnické politiky státu, vlastnických vztahů i správy lesních majetků. Dramatické pohyby nastaly i vlivem postupné privatizace lesních majetků a vlivem zákonu o státních zakázkách. Obdoba platí i pro dřevařský sektor.
Pasivní postoj k pohybům ve společnosti vede právě k současnému zjištění, že fakulta neprodukuje absolventa v očekávané kvalitě. Současná praxe nepotřebuje absolventy coby vědce publikující v impaktovaných časopisech, nýbrž žádá inženýry, kteří jsou kvalitně připraveni pro praxi.
Kritiku uplatnitelnosti našich absolventů slyším od celé řady bývalých kolegů či manažerů firem. Musím konstatovat, že jsme schopni studenty připravit po teoretické stránce, ale praktická stránka silně pokulhává.
Bohužel samotná praxe neumí sama jednotně definovat ideální profil absolventa. Když se podíváme blíže na lesnický sektor, tak bychom měli vychovávat univerzální inženýry pro službu u LČR, státní správy lesů, VLS ČR, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, ve správě vodních toků, církevních, obecních, soukromých majetcích a v neposlední řadě i pro podnikatelské subjekty v LH, které jsou mnohdy velmi úzce zaměřeny. A to nezmiňuji potenciální mezinárodní uplatnitelnost. Způsob hospodaření, řízení i výkon pracovních činností se u jednotlivých výše citovaných subjektů výrazně liší, což komplikuje uplatnitelnost stávajících zaměstnanců natož čerstvých absolventů. Proto se domnívám, že bude nezbytné zmapovat současné představy o profilu absolventa u všech typů subjektů a následně na to zareagovat při tvorbě nových akreditací.

- Myslíte tedy, že byl absolvent lesnické fakulty dříve lépe připraven pro lesnickou praxi?
Já jsem zde studoval mezi roky 1992 a 1998. Po získání doktorátu v roce 2001 jsem nastoupil do firmy. Řádově třetinu věcí, které jsem v té firmě dělal, jsem věděl, uměl, znal. Druhá třetina musela být modifikována a minimálně jednu třetinu jsem se musel učit od nuly. Podle reakcí z praxe je to dnes ještě horší.

- Obecně lze říci, že kvalita absolventů v návaznosti na lesnický provoz asi není zcela vyhovující. Ale vysoké školy se také pohybují v konkurenčním prostředí. Financování škol přímo souvisí s počtem studentů a pedagogové, kteří často nemají praktické zkušenosti, jsou stále více motivování k vědecko-výzkumným aktivitám. Chápu, kam chcete profil absolventa posunout, ale jakými konkrétními kroky toho chcete dosáhnout?

Čtenáři Lesnické práce jsou de facto prvními, komu vizi a návrh změn v systému studia představím. Zatím by se tyto změny měly týkat oboru lesnictví.
Bakalářský stupeň studia by se významně neměnil. I nadále by se věnoval spíše teoretické výuce s prohloubenou praktickou přípravou na účelových zařízeních univerzity a vyrovnání znalostí mezi absolventy středních lesnických škol a gymnázií, případně dalších středních škol. Otázkou je, zda by bakalářské studium mělo trvat 3 nebo 4 roky. Studentů bakalářských oborů můžeme mít relativně větší množství, v každém z oborů 60–80.
V magisterském studiu by měli pokračovat ti, kteří budou mít předpoklady k profilování se do vyšších manažerských pozic se širokým záběrem a znalostmi, manažerskými dovednostmi, odvahou i adaptabilitou na nepřetržité změny tržního prostředí. A tam už je potřeba, aby měli také znalost praxe, bez které nejsou schopni se v dnešním provozu vůbec orientovat. Proč tedy nepožadovat po studentech magisterského studia povinnou praxi? Předpokládám, že by studentů bylo pár desítek, protože lesnický trh jich více nepotřebuje. V současnosti se zefektivňováním výroby a zaváděním nových technologií klesá potřeba manažerů, přitom strmě roste požadavek na jejich pracovní výkon.
Považuji za smysluplné, aby měl student povinnost v rámci svého magisterského studia pracovat u některého ze smluvních partnerů fakulty a samozřejmě i u našeho Školního lesního podniku ve Křtinách. Předznamenává to i změny v akreditacích studijních oborů, změny v portfoliu vyučovaných předmětů i ve financování studia a praxe studenta. Oboustranným benefitem může být také zpracování diplomových prací tematicky přímo souvisejících s praxí.

- Už jste tento záměr konzultovali s potencionálními partnery?
Jsem v kontaktu s celou řadou kolegů – praktických lesníků. Jednou z podmínek je rozumné množství studentů tak, aby mohli nalézt uplatnění u partnerů. Z dosavadních jednání mám pocit, že Lesy ČR i VLS ČR jsou naladěny na konstruktivní spolupráci směřující k podpoře kvality absolventů. Pozitivní naladění v tomto směru jsem cítil i při jednáních se soukromými vlastníky i nově vzniklými církevními lesy.

- Vynechme LČR a VLS ČR – domníváte se, že jsou i další lesnické subjekty v takové kondici, aby se mohly stát odpovídajícím partnerem vašeho záměru?
Myslím, že ano. Nedostatek kvalitních absolventů cítí jako velký problém a to je pro ně motivační faktor. Kondice lesnictví není moc dobrá. Na společenském žebříčku jsme relativně nízko, jestli na něm vůbec ještě jsme. Firmy jsou ale postaveny historickým vývojem do situace, kterou chtějí změnit.
I proto bychom chtěli podat nové akreditační spisy zahrnující povinnou provozní praxi dlouhodobějšího charakteru.

- Od kdy byste chtěli studenty na roční provozní praxi posílat?
V letošním roce se na fakultě utváří dlouhodobý záměr na roky 2016–2020. V tomto strategickém dokumentu fakulty by se náš záměr již měl objevit.

Ekonomika

- Kolik zaměstnanců má Lesnická a dřevařská fakulta?
Fakulta objemem svých aktivit, a tedy i zaměstnaností patří k nejsilnějším na univerzitě. Průměrný počet zaměstnanců je variabilní a pohybuje se mezi 200 a 250 pracovníky.

- Zmínil jste zaměstnanost v akademické sféře. V poslední době se stává, že mají někteří akademičtí pracovníci vícero úvazků. Někdy je s podivem, jak to mohou zvládat. Týká se to i brněnské lesnické fakulty? Pokud ano, hodláte na tom něco měnit?
I na lesnické fakultě jsou lidé s více úvazky. Komunikuji s jejich vedoucími a snažíme se s lidmi bavit především o tom, jestli je doopravdy jejich působení u nás i u ostatních subjektů založeno na adekvátně odvedené práci. Pracovněprávní vztah je však velmi citlivá záležitost, proto se mi to ne vždy plně daří.

- Jaké jsou hlavní zdroje příjmů a jaký je rozpočet fakulty?
Rozpočet na rok 2015 je stále ve schvalovacím řízení. Příspěvky ze státního rozpočtu (MŠMT) tvoří řádově polovinu celkového ročního obratu fakulty. Druhá polovina rozpočtu fakulty byla loni tvořena neveřejnými zdroji z vědecké a výzkumné činnosti, tedy pochází z výzkumných a vědeckých aktivit jednotlivých ústavů a jejich pracovníků. Celkový obrat v loňském roce byl necelých 300 mil. Kč.
Hospodaření fakulty za rok 2014 bude veřejně přístupné po schválení roční účetní závěrky a výroční zprávy.
V letošním roce očekáváme výrazně nižší příjmy z grantů, někde okolo 50 milionů korun.

- Jakou část tvoří příjmy z vlastní činnosti?
Je otázkou, co rozumíme pod pojmem „vlastní činnost". Pokud by se jednalo o znaleckou činnost, smluvní výzkum nebo jiné zakázky pro soukromé subjekty, nepřesahuje jejich podíl na příjmech 10 % rozpočtu.
V budoucích letech chceme tyto aktivity podpořit a mobilizovat všechny disponibilní zdroje.

Studenti a pedagogové

- Jak hodnotíte vývoj úrovně znalostí uchazečů a absolventů?
Současný stav nijak zvlášť nevybočuje z dlouhodobého průměru a trendu. Nejde jen o úroveň znalostí, ale jde především o schopnost tyto znalosti uplatnit v praktickém životě. A tady máme všichni velké rezervy.

- Připravujete nějaké nové obory?
V tuto chvíli jsem s přípravou nových oborů velmi opatrný. Pro každý z oborů musíme mít kvalifikovaný personál, který je schopen zajistit odbornost. Příspěvek od státu na hlavní činnost je fixován na stanovený počet studentů. S novými obory by došlo k další fragmentaci a při očekávaném demograficky podmíněném poklesu počtu studentů by výuka nebyla efektivní. Ale to je současnost, budoucnost je teprve před námi.

- Jak dopadla myšlenka zřídit na LDF obor zaměřený na dřevostavby?
Dobře, máme samostatný obor Stavby na bázi dřeva. V současné chvíli je posilován a dochází i k personálním změnám ve snaze pozvednut obor ještě výše.

- Je na LDF nějaký obor, u kterého nedokážete pokrýt požadavky trhu?
Cítím potenciál právě ve stavbách na bázi dřeva. V ČR jich máme v porovnání se zahraničím stále málo a očekávám, že jejich podíl bude narůstat. Ale jestli je poptávka vyšší než nabídka, lze velmi obtížně posoudit. O obor ze strany studentů je však velký zájem.

- Jaké máte vztahy s konkurenčními fakultami – pražskou a zvolenskou?
Konkurenční a přesto korektní. Nemyslím si, že by se lesnické fakulty mezi sebou měly hádat, bylo by to pro všechny zúčastněné kontraproduktivní. Je mnohem výhodnější spolupracovat a posouvat obor společně kupředu.

- Myslíte si tedy, že je v ČR místo pro dvě lesnické fakulty?
Asi ano, především kvůli spádovosti. Ale mohlo by dojít k určitým optimalizačním změnám. Jednou z možností je, že by se každá fakulta profilovala na jiné obory. Druhou možností je otevírat obory střídavě.

Lesnická politika

- Jaká by měla být role fakulty v tvorbě nových strategií, legislativních předpisů a ekonomických analýz a co by mělo být tím nejpodstatnějším obsahem státní lesnické politiky?
Již jsem se zmiňoval o tom, že LDF nezachytila včas strmý vývoj událostí v oboru. Chci, abychom se intenzivně zapojili do procesů, které vytváří státní lesnickou politiku, a to na všech společenských a oborových úrovních. Chceme aktivně spolupracovat s MŠMT v oblasti diverzifikace VŠ, fakult, ústavů.

- Když srovnáme podporu zemědělství a lesnicko-dřevařského sektoru, dojdeme k obrovskému rozdílu. Aktuálně MZe zveřejnilo informaci, že vyplatí do roku 2020 českým zemědělcům více než 53 miliard korun na hospodaření šetrné k přírodě a dobré podmínky chovu zvířat. Jak hodnotíte tuto disproporci, kdy stát a EU podporuje řepkové a kukuřičné velkoplošné hospodaření, ale podporu majitelů lesů a lesnického hospodaření v podstatě ignoruje?
I tato oblast je součástí státní lesnické politiky a my chceme být u její tvorby. No a jinak – ukažme zemědělcům, že to umíme i bez dotací, ale to je čistě můj osobní názor.
Dotační politika zemědělců mi trochu připomíná situaci, kdy moji kolegové zahájili práci na projektu v Africe. Získali v rámci projektu významné prostředky na zalesnění, vypěstovali sazenice a řekli místním lidem: „My vám dáme sazenice, vysaďte si je na svých pozemcích. My vám dáme oplocení, oploťte si je, aby vám to nespásly kozy. Když to budete takhle opatrovat 5–6 let, rozhodně se vám zlepší klima, protože pod stromy bude stín, a nebude se vám tolik vysušovat půda, zlepší se vodní režim v půdě, budete mít víc vody ve studních, zazelená se vám tráva a kozy budou mít co spásat." Místní jim ovšem řekli: „Tak nám to sázení zaplaťte."
Pokud ale není možné, aby zemědělství fungovalo bez takto masivní podpory, potom by mělo být podporováno i lesnictví.
Samozřejmě respektuji, že zemědělství je hlavním producentem (doufám kvalitních) potravin.

Těžba a doprava dříví

- Jak hodnotíte technologický vývoj v oblasti těžby a dopravy dříví (zhodnocení dosavadního vývoje a možný vývoj do budoucna)?
Technologický progres je v posledních letech hodně strmý a bude ještě strmější.
V roce 2000 u nás pracovalo maximálně 30 harvestorů, ty těžily do 1 % z celkové těžby. V roce 2014, po 14 letech, máme v ČR 800 harvestorů a těžíme s nimi přes 30 % objemu, k tomu máme 1 400 až 1 500 vyvážeček.
Za deset let budeme pravděpodobně těžit harvestory 80 %. Budou dovyvinuty hlavice na listnaté dříví a zlepší se svahová dostupnost vyvážeček. Už dnes se intenzivně pracuje na tom, aby se technologie dostala do strmějších svahů.
Významný posun se děje v oblasti diagnostiky, jsme schopni nastavit celou řadu senzorů a jsme schopni predikovat poruchy, závady, ale i krizové situace. Očekávám, že harvestorová technologie bude zvyšovat efektivitu – produktivitu práce, a tím pádem budou nižší jednotkové náklady na výrobu.

- Zkusme být vizionáři, kam se podle vás obor posune za dalších 30–50 let?
Cítím, že je možný další skok, ale je to z dnešního pohledu již hodně sci-fi. Když se podíváte, jak funguje 3D tiskárna. Roztavený plast se nanese do potřebného tvaru. Proč by nebylo možné podobně pracovat např. s viskózou či jinými látkami ze dřeva a konstruovat tak dřevařské výrobky?
Jsme velmi blízko nanotechnologiím i v oblasti zpracování dřeva. Jednou nám něco jako 3D tiskárna „vytiskne" židli.
V budoucnu možná také nebudeme chtít dopravovat z lesa vodu. Vytěžené dřevo má 50–60 % vlhkosti. Nemůže za 20 let přijít technologie, která dříví rovnou zpracuje na vhodný polotovar v podobě krychle viskózy nebo vlákna bez vody? Z porostu se vezme jen žádoucí část a vše ostatní tam zůstane.

- Má LDF v Brně ambici být v tomto vývoji průkopníkem?
Tím si nejsem jistý, ale určitě musíme dělat pedagogiku i vědu. Ve chvíli, kdy sklouzneme jen k vědě, nebudeme schopni zajistit kvalitně své hlavní, zákonné poslání. Myslím, že hluboký detail vědy patří spíše na akademii věd a jiná výzkumná pracoviště, ale my budeme jistě s nimi u toho.

Děkujeme za rozhovor (14. 4. 2015), Jan Příhoda a Veronika Lukášová

Celý rozhovor naleznete v LP 5/2015.