Současnému vedení NP Šumava je třeba vyjádřit podporu odborných pracovníků i politiků pro svou snahu o řešení situace, která se z hlediska řízení vývoje území i lidských vztahů dlouhodobě zhoršovala. Při současně prosazovaném postupu nehrozí ohrožení poslání národního parku, ani významnější poškození šumavské přírody, naopak princip neúměrně zvýšené bezzásahovosti ohrožuje řadu funkcí parku, včetně zachování krajinného rázu, funkcí lesa v krajině i sociálně ekonomické, environmentální i ekologické funkce celé krajiny, nehledě na nehorázné ekonomické škody. V důsledku ohrožuje tento přístup i samotnou šumavskou přírodu a myšlenku národních parků v kulturní krajině jako takovou.
Není dále pravda, že Správa NPŠ postupuje proti vědeckým poznatkům, naopak je v maximální míře využívá, pouze nepostupuje podle přání skupiny „vědců a odborníků“, jak se sami nazývají, a i když je mezi nimi řada významných a úspěšných specialistů jednotlivých vědních oborů, velmi často vykazují absenci komplexnějšího pohledu, a to i záměrně. Při tom byli a jsou podporování i některými vrcholovými politiky, což může vést k podobným ekonomickým, environmentálním a ekologickým škodám, jako byla podobně podporované větrná a solární energetika. Je využívána i podpora ekologistických nátlakových hnutí, které jsou přitom paradoxně alespoň z velké části placena týmž MŽP, jehož vedení nyní podporuje Správu NP.
Jsou k tomu zneužíváni i studenti a mladí nadšenci, získávaní v rámci náborových akcí, nabízejících „dobře placenou letní brigádu na Šumavě“. Naopak, řada vědeckých pracovníků z různých institucí, univerzit, rezortních výzkumných ústavů i ústavů AV ČR nesouhlasí s takto organizovanou nátlakovou akcí a se záměrným šířením kůrovce mimo již vymezená bezzásahová území.
V současné době neexistuje účinnější a vlastně jiné účinné opatření proti šíření kůrovce mimo vymezená území než razantní a včasná lesnická opatření. Přitom hrozí nebezpečí z prodlení. Na druhé straně je mimo diskuzi, že současně vymezená bezzásahová území a další vybrané ekosystémy zasluhují totální konzervaci a absenci přímých lidských vlivů. Jejich rozloha je v současné době (cca 25 %) dostatečná pro účely studia a ochrany až enormně, nesystémově zohledněných taxonů a jevů.
Z tohoto hlediska lze plně podpořit Stanovisko ministra ŽP (tisková zpráva) ze dne 28. 7. 2011 a vyjádřit souhlas se stanoviskem vědecké rady Fakulty lesnické dřevařské ČZU v Praze ze dne 20. dubna 2011.
prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.
Doporučení OLH ČAZV
Situace v NP Šumava vygradovala ve společenský problém, jehož příčinu spatřuje OLH ČAZV především v neujasněnosti v poslání NP Šumava, ve vágních formulacích příslušných předpisů, doplněných řadou výjimek a v neposlední řadě měnícími se postoji exekutivy, což má dopad do stavu lesních ekosystémů na Šumavě.
Dosavadní polemikou všech zainteresovaných stran se nepodařilo dosáhnout shody na způsobu péče o území NP Šumava, o čemž svědčí postoje nevládních organizací, občanů žijících v NP, vědeckých ústavů, vzdělávacích institucí a veřejnosti.
Vzhledem ke skutečnosti, že nazírání na způsob řešení tohoto problému je mimořádně kontroverzní a dosavadní polemika nesměřuje k dohodě, OLH ČAZV navrhuje vypracovat a urychleně předložit do PSP ČR nový speciální zákon o NP Šumava se zakotvením způsobu péče o území NP se zřetelnou odpovědností a s minimem výjimek.
OLH ČAZV má za to, že s ohledem na naprosto rozdílná stanoviska na způsob péče o území NP Šumava, je jediným možným řešením rozhodnutí zákonodárné moci. OLH ČAZV využije všech svých odborných kapacit a bude účinně spolupracovat na přípravě návrhu speciálního zákona o NP Šumava.
Do doby přijetí tohoto zákona OLH ČAZV v zájmu předběžné opatrnosti a na základě komplexních výsledků výzkumu plně podporuje způsob péče o NP Šumava, který uskutečňuje současná správa NP pod vedením Dr. Jana Stráského.
V Praze dne 2.9.2011
Ing. Jaromír Vašíček, CSc.
Ing. Vladimír Krečmer, CSc.
Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.
Prof. Ing. Radek Mrkva, CSc.
Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.