Kůrovec v Olomouckém kraji zničil statisíce stromů, obnova lesů potrvá léta
Několik stovek tisíc stromů padlo v Olomouckém kraji v posledních letech za oběť kůrovci, suchu a vichřicím. Obnova kůrovcem zdevastovaných lesů, ve kterých vznikly rozsáhlé holiny měnící ráz krajiny, potrvá mnoho let a bude stát desítky až stovky milionů korun. Kalamita nejvíce postihla lesy v Jeseníkách, severní části Olomoucka a ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá.
Například v lesích, které vlastní Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL), bylo na území Olomouckého kraje kvůli kůrovci a suchu poničeno téměř půl milionu metrů krychlových dřeva. "S největší kalamitou se momentálně potýká polesí Rejvíz a Chvalčov. Ovšem silně zasaženy jsou prakticky všechna naše polesí, počínaje lesními porosty na Jesenicku, v okolí Mírova a Drahanské vrchoviny, až k Hostýnským vrchům a pohoří Chřiby ve Zlínském kraji," řekl jednatel ALSOL Petr Skočdopole.
Holiny by měly být zalesněny letos. "Jedná se o 2,5 násobek plochy holiny v běžném roce. Na každý hektar odlesněné plochy vysadíme v průměru 6500 nových sazenic," podotkl Skočdopole.
Lesy města Olomouce (LMO) s následky kůrovcové kalamity bojují zhruba na polovině svých lesních porostů. "Plocha holin v našich lesích už čítá stovky hektarů. Druhou polovinu lesůmáme například v Litovelském Pomoraví, kde jsou listnaté stromy a problém s kůrovcem tam samozřejmě není," řekl ředitel LMO David Janásek.
Podle Janáska je stabilita kůrovcem, suchem a vichřicemi oslabených jehličnatých porostů velmi narušená. "Lesy jsou otevřené větru. Pak stačí menší větrná epizoda a padají další stromy. Občas už i modříny a borovice, což jsou dřeviny, které by měly být odolnější. Kvůli chybějícímu okolnímu porostu vítr sebere i je," upozornil.
"Jakýkoliv odklad bude znamenat oddálení problému do pozdější doby. Prodloužení lhůty pro zalesnění ze strany MZe umožní i případné pozdější zalesnění holin," uvedl Janásek.
Obnova poničených lesů v Olomouckém kraji bude nákladná. "Do pěstební činnosti plánujeme letos investovat minimálně 170 milionů korun. V následujících letech náklady do pěstební činnosti dramaticky porostou řádově o 50 milionů korun ročně," upozornil Skočdopole. Dodal, že o sazenice v lese se jeho vlastník musí starat ještě po dobu minimálně sedmi let, což náklady dál zvýší.
Na Vysočině loni těžba dřeva kvůli kůrovci místy i zdvojnásobila
V některých částech Vysočiny se už loni těžba dřeva kvůli kůrovci v meziročním porovnání i víc než zdvojnásobila. Kácení podle lesníků imituje nedostatek těžebních kapacit a odbytu na dřevo. Lesnické firmy se přesto budou snažit zpracovat souše dřív než do konce roku 2022, jak jim nově umožnilo ministerstvo zemědělství. Kromě znehodnocení dřeva budou podle nich suché stromy brzo nebezpečné a zodpovědnost za možné škody a zranění veřejnosti zůstala majiteli lesa. Vysočina patří mezi regiony nejpostiženější kůrovcem.
"Jestli někdo povolí, že mohou stát tři roky souše, které víme, že už po roce budou spontánně padat, tak také očekáváme, že bude opatření, které z toho vlastníky vyviní," řekl Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí v Přibyslavi a regionální předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).
Lesníci mohou požádat o vydání zákazu vstupu do lesa až na tři měsíce pověřenou obec, zákaz se podle Svobody dá jednou prodloužit. "Takže je to maximálně na šest měsíců a ty stromy budou padat celý rok," řekl. O obavách z úrazů v suchých lesích mluvili i zástupci jiných lesních firem a obcí vlastnících lesy.
"Je tam otázka zákazu vstupu do lesa, o tom se asi bude diskutovat," potvrdil i hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (za ČSSD). K novým opatřením v lesích řekl, že podle všech ukazatelů nemá smysl dělat zásahy u stromů, z nichž už kůrovec vylétl. Je potřeba se soustředit tam, kde může škodit.
Nová opatření podle některých soukromých lesníků v praxi moc nepomohou, podle jiných aspoň odpadne riziko pokut od úřadů. Posloužit by možná mohly drobným vlastníkům, kteří neví, kam se dřevem. "Pro naši situaci, zejména tu ekonomickou, to nemá téměř žádný význam," řekl Svoboda za nestátní vlastníky lesů.
Pro lesní podniky je podle Svobody zásadní prodat dřevo za takovou cenu, aby se udržely ekonomicky nad vodou, v tomto čtvrtletí ale ceny znovu klesly asi o desetinu. "To znamená, že jsme někde pod polovinou cen, které byly před dvěma lety," uvedl. Výrobní náklady podle něj přitom stoupají.
Nejpostiženější dlouhodobým suchem a kůrovcem jsou na Vysočině lesy Třebíčska. Třebíčská správa Lesů ČR vloni vytěžila 438 000 metrů krychlových dřeva, v roce 2017 necelých 189 000 metrů. V celém kraji vytěžily LČR za minulý rok 1,52 milionu metrů krychlových dřeva, zatímco letos by ho mělo být 2,5 milionu, tedy skoro o dvě třetiny více.
"Jedná se o největší nárůst těžby mezi všemi kraji ČR," řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Za nejpostiženější lokality Vysočiny označila Třebíčsko, okolí Telče, Ledče nad Sázavou a Nového Města na Moravě. Na území státních lesů bylo na Vysočině ke konci minulého roku 1608 hektarů holin.
Do červené zóny spadá i většina z 3800 hektarů jihlavských městských lesů. "S kůrovcovou těžbou se potýkáme, seč můžeme. V intenzitě těžby jsme na úrovni loňského roku a, bohužel, souše ještě nemáme všechny zpracované," řekl jednatel Správy městských lesů Václav Kodet. Vloni se v lesích Jihlavy těžba zdvojnásobila na 80 000 metrů krychlových. Prodej dřeva na průmyslové zpracování, třeba na vlákninu, už je podle Kodeta ztrátový.
V Moravskoslezském kraji se bude dál těžit hlavně kůrovcové dříví
Státní podnik Lesy ČR (LČR) plánuje letos v Moravskoslezském kraji vytěžit 1,91 milionu metrů krychlových dřeva, což bude zhruba o 13 procent méně než loni. Největší část budou tvořit stromy napadené kůrovcem. V loňském roce to bylo více než 70 procent, přičemž většina ostatního vytěženého dřeva byly stromy poškozené větrem. Řekla to mluvčí LČR Eva Jouklová.
Moravskoslezský kraj zažívá nejhorší kůrovcovou kalamitu v historii a je kůrovcem nejvíce postiženým regionem v zemi. S kůrovcovou kalamitou se lesníci v kraji potýkají už zhruba pět let a podle odborníků je tam narušeno prakticky 90 procent lesů. Na konci loňského roku byly v kraji holiny na více než 5000 hektarů. Nejvíce postiženými místy v kraji jsou okolí Bruntálu, Města Albrechtic, Rýmařova (všechno na Bruntálsku) a Jablunkova na Frýdecko-Místecku.
Jouklová řekla, že opatření vyplývající z novely lesního zákona, která začala platit v úterý, budou Lesy ČR částečně využívat. "Budeme se ale stejně snažit zalesňovat holiny do dvou let, nebo třeba i ještě dřív, podle toho, jak nám to příroda dovolí," řekla mluvčí. Letos podnik plánuje výsadbu 10,3 milionu sazenic lesních dřevin na 1495 hektarech.
Možnost ustoupit od některých opatření podle mluvčí pomůže spíše drobným vlastníkům lesů, pro které představují větší problém. "My to budeme využívat jenom částečně. Dál budeme klást lapáky i lapače, protože to vnímáme v určitých zónách jako naprostou nutnost. Snažíme se to stále dělat standardně, jak se nám to zdá nejefektivnější," řekla Jouklová.
Mluvčí ostravsko-opavského biskupství Pavel Siuda řekl, že také v biskupských lesích se v posledních letech těží především kůrovcové dřevo a nejinak tomu bude i letos. "Těžba dřeva kvůli kůrovci masivně narostla v některých lokalitách, kde by se normálně netěžilo. Naopak tam, kde kůrovec není, tak se kvůli kalamitě těžba omezuje a je minimální," řekl Siuda.
Vedení Moravskoslezského kraje loni kvůli kůrovci zřídilo kalamitní štáb a vyčlenilo devět milionů korun na dotace pro vlastníky lesů. Peníze mohou využít na zpracování kůrovcových stromů, ale také například na oplocení porostů k ochraně před zvěří nebo na lapače hmyzu. Žádat o ně můžou do 28. června.
"Žadatelé mohou pracovat v lesích hned po podání žádosti a finanční podporu dostanou zpětně. Chceme totiž tímto programem docílit, aby žadatelé neodkládali práce v lesích a byli co nejvíce efektivní již při prvním jarním rojení brouka, a zabránili tak jeho dalšímu šíření," řekla hejtmanova náměstkyně Jarmila Uvírová (ANO). Dotaci ale majitelé dostanou, jen pokud práce nezahájí před podáním žádosti.
Peníze na likvidaci kůrovce podle jihomoravských lesníků nestačí
Peníze, které chce vláda letos uvolnit na likvidaci kůrovcové kalamity a obnovu lesů, jsou podle jihomoravských vlastníků lesůnaprosto nedostatečné. Legislativní opatření podle nich navíc příliš neřeší podstatu problému. Lesníci kritizují i vzniklou mapu, která vyčleňuje nejpostiženější lesy do červené zóny, ve které je možné nekácet již uschlé stromy a těžit aktuálně napadené. Podle nich neodpovídá mapa realitě a některé postižené katastry v červené zóně nejsou.
"Vyčleněné peníze mohou stačit na nejnutnější zásahy, které pomohou udržet ekologickou stabilitu. Lesníci však kvůli propadu cen dřeva a nemožnosti umístit ho na přesycený trh nemají peníze, dělníci odcházejí do průmyslových závodů a není, kdo by zajistil kalamitní těžbu," řekl ředitel podniku MP Lesy Tomáš Minx, jenž spravuje lesy šlechtického rodu Mensdorff-Pouilly v katastru Boskovic.
Zmínil, že ministerstvo také původně plánovalo rozdělit platby lesníkůmna dvě části, díky čemuž by se dostali k penězům už v polovině roku. "Když jsem však mluvil s úředníky, tak to vypadá, že peníze dostaneme až na přelomu roku, což je nehorázné," řekl Minx.
Podle Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů by bylo potřeba vyčlenit místo 1,15 miliardy pět miliard korun. "Drobní vlastníci bez rezerv se ocitnou v likvidační tísni, přičemž kůrovcové dřevo musí vytěžit pod hrozbou sankcí ze strany státní správy. Je nepochopitelné, že zemědělství je dotované na plochu a zemědělec zde má ještě zisk z prodeje plodiny, zatímco lesnictví, které dává občanům nadhodnotu v podobě mimoprodukčních funkcí lesa, je zcela opomíjeno a ponecháno osudu. S přibývajícím časem takovéhoto ponechání bude přímou úměrou obnova původních lesů dražší a složitější," uvedla mluvčí Lesů města Brna Monika Neshybová. Podle Minxe musí politici rozhodnout, co upřednostní. "V případě lesa je to funkce ekologická, jde o životní prostředí a o místo, které zachytává vodu. Lesy tvoří třetinu území republiky," uvedl Minx.
Současná situace je bezprecedentní a v nejpostiženějších oblastech mizí kilometry čtvereční lesů. "Vzhledem ke složení našeho lesa, v němž dvě třetiny tvoří listnáče, jsme stačili kůrovce utlumovat. Ale sousedé na Třebíčsku a Vyškovsku už evidují poškození nezvladatelného rozměru," řekl ředitel Školního lesního podniku Křtiny Tomáš Vrška.
Problém podle něj není zdaleka jen u smrků, ale kvůli dlouhodobému suchu i u borovic. "Na severu Brna nám tak umírají borové lesy," řekl.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) podle Minxe na začátku roku také sliboval, že stát vlastníkům pomůže i regulací těžby ve státních lesích, což se však neděje. "Navíc se stále těží souše, takže marníme čas a peníze, než abychom se připravili na kůrovcovou sezonu," řekl Minx.
Kůrovec se na Šumavě díky srážkám nešíří tak rychle
Zatímco většinu lesů v republice loni postihla kůrovcová kalamita, na Šumavě se škůdce v porovnání s předchozími lety výrazněji nerozmnožil. Důvodem je fakt, že Šumavu nezasáhlo takové sucho jako jiné části Česka. Lesníci loni na Šumavě vytěžili 50 000 krychlových metrů dřeva a podle odhadů se dá očekávat, že ani letos by se objem neměl zvyšovat. Předpoklad vychází z toho, že letos napadlo nadstandardní množství sněhu, které by při tání mělo dostatečně zavlažit zem. Řekl to mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
"Loni v létě téměř nikde nepršelo, ale na Šumavě vždycky nějaké srážky byly. Takže pro kůrovce to znamenalo, že neměl ideální podmínky, a proto jsme neregistrovali více napadených stromů než v minulých letech," řekl.
Dostatek srážek podle Dvořáka nejlépe dokumentoval stav hladiny Teplé Vltavy, která protéká šumavským národním parkem. Prakticky po celé léto se výška hladiny držela nad hranicí 50 centimetrů, při níž je povoleno splouvání. "I když hladina klesala, tak přišly nějaké srážky a řeku zase částečně naplnily," uvedl.
Šumava podle Dvořáka dokáže lépe čelit problémům s kůrovcem i z jiného důvodu. Lesníci mají se škůdcem dlouholeté zkušenosti a vědí, jak postupovat a preventivně se masivnímu napadení bránit. V hospodářských lesích se v minulosti kůrovec vyskytoval jen zřídka, až v poslední době se rozmohl ve větší míře. "Majitelé na to většinou přišli až pozdě, kdy už nezbývá nic jiného, než stromy vytěžit," řekl Dvořák.
Lesníci ve Zlínském kraji těží velké množství kůrovcového dřeva
Vlastníci lesů ve Zlínském kraji těží velké množství kůrovcového dřeva. Jen za loňský rok to byly statisíce metrů krychlových. Zlínský kraj nově spadá spolu s dalšími šesti kraji do kalamitní zóny. Patří mezi regiony, které jsou v tuzemsku kůrovcem postiženy nejvíce. Lýkožrout smrkový se zde přemnožil v roce 2015.
Lesy ČR vytěžily loni ve Zlínském kraji téměř 616 000 metrů krychlových dřeva, z toho více než 372 000 metrů krychlových tvořilo kůrovcové dřevo. Na konci roku 2018 evidoval státní podnik na svém majetku v regionu 881 hektarů holin. "Nejpostiženější oblastí v kraji je Rožnovsko. Letos plánujeme umělé zalesnění na ploše 409 hektarů a vysazení 2,9 milionu sazenic," uvedla na mluvčí podniku Eva Jouklová.
Městské lesy Rožnov, které se v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku a okolí starají o asi 1000 hektarů lesů, se v posledních letech věnuje prakticky pouze těžbě dřeva napadeného kůrovcem. "Kvůli kůrovci těžíme zhruba čtyřnásobek plánovaných ročních těžeb. Netěží se nic jiného, je to obraz celého okolí. Běžná roční těžba je u nás cirka na úrovni 7000 kubíků (metrů krychlových) a nyní děláme kolem 30 000 kubíků za rok," řekl jednatel společnosti Rostislav Polášek.
Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSO) loni ve Zlínském kraji podle výrobního ředitele společnosti Arnošta Bučka vytěžily zhruba 180 000 metrů krychlových kůrovcového dřeva, většinu v Hostýnských vrších. Ke konci roku registrovaly na svých pozemcích v regionu 150 až 200 hektarů holin. "Kůrovec je přemnožený hlavně v oblasti Bystřice pod Hostýnem, Rajnochovic a Chvalčova. Pokud situace bude pokračovat v trendu posledních let, tak během několika let pravděpodobně nebudou v polesí Chvalčov téměř žádné smrky," uvedl Buček. Podnik letos v regionu vysadí zhruba 1,7 milionu sazenic.
"Ceny zase kvartálně spadly o 100 až 150 korun, dostáváme se na hranu rentabilnosti. Kůrovcové dřevo se nyní prodává od 500 do 1000 korun za kubík, to je tristní. Není to dřevo kam dát," řekl Polášek. "Děláme všechno pro to, abychom dříví, které vyrobíme, prodali. Od zpracovatelů je na to tlak," uvedl Buček.
Kroky MZe (opatření obecné povahy) oslovené společnosti ve Zlínském kraji vítají. "Je to další velká pomoc, protože tam, kde kůrovec kulminuje a je v obrovském množství, tak obcházení lapačů nebo pokládání lapáků v podobě zdravých stromů zdržuje personál od toho, aby aktivně s kůrovcem bojoval," řekl Buček. Souhlasí s ním i Polášek, který změny označil za pozitivní. "Volali jsme po nich už dlouho. Pomůže nám to v té nelehké situaci," řekl Polášek.
Podle ekologa Milana Orálka se na kalamitě podílí sucho a nevhodná druhová skladba lesů, v nichž často převažuje smrk. "Historicky se to zanedbalo, ještě za předchozího režimu, ale i v posledních 30 letech. Pořád se sázela většina smrků. Myslím, že opatření je už pět minut po dvanácté. Jednoznačně podporuji druhovou pestrost lesů," řekl Orálek. Například ALSOL podle Bučka nyní vysazuje jen třetinu jehličnatých stromů, jako jsou smrk, borovice a jedle, ostatní jsou listnáče, hlavně buk a dub.
V kůrovcové kalamitní zóně leží šest katastrů na Svitavsku
V Pardubickém kraji leží v mimořádné kalamitní zóně vyhlášené ministerstvem zemědělství kvůli napadení lesů kůrovcem šest katastrálních území na Svitavsku. Některé obce v oblasti vlastní poměrně rozsáhlé lesní porosty. Například Hradec nad Svitavou hospodaří asi na 150 hektarech lesa, rozsah jejich poškození kůrovcem ale zatím ještě nezná.
"Náš lesní hospodář má na zastupitelstvu předložit zprávu o kalamitě. Není to ale asi tak hrozné jako v jiných oblastech, třeba v Jihomoravském kraji," řekl starosta Hradce nad Svitavou Kamil Pavliš.
Hradec ale už musel vykácet smrky vysazené uvnitř obce. Ze 40 jich padlo 28, což podle Pavliše část obyvatel pobouřilo. "Kalamitní těžba v našich lesích zatím neprobíhala," dodal starosta.
Kromě Hradce nad Svitavou jsou v mimořádné kalamitní zóně katastrální území Banín, Bělá nad Svitavou, Moravská Dlouhá, Muzlov a Radiměř.
Situace s kůrovcem je v újezdu Březina zřejmě nejkritičtější v ČR
Kůrovcová kalamita je podle Vojenských lesů a statků ČR (VSL) v podstatě nejkritičtější v ČR ve Vojenském újezdu Březina na Vyškovsku. Se situací se na místě seznámil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Vojenské lesy a statky obhospodařují celkem pět procent lesů v zemi, což je celkem 125 000 hektarů porostu na šesti místech. "Asi největším problémem je nyní množství nahodilých těžeb, způsobených různými faktory. Zhruba polovinu tvoří polomy, škody větrem. Dále jsou tu škody způsobené suchem, případně kůrovcem," uvedl ředitel Vojenských lesů a statků ČR Petr Král.
Král dnes ministra seznámil se situací ve vojenském újezdu. Podle něj jsou Vojenské lesy a statky nuceny těžit zhruba dvakrát více, než je nutné, což ovlivňuje ekonomiku podniku. "Zpeněžení dřeva se propadlo oproti předchozím rokům zhruba o 30 procent, což je nejzásadnější problém," uvedl Král.
Mluvčí VSL Jan Sotona uvedl, že na území vojenského újezdu Březina historicky převládala nevhodná druhové skladba s převahou smrků, o jejíž postupnou přeměnu na druhově pestré lesy VLS usilují už 25 let. "Současná kalamitní situace provázená masivním rozpadem smrkových porostů na Drahanské vrchovině tak plánovanou druhovou přeměnu výrazně urychlí, byť za cenu značných ekonomických ztrát a dočasných šrámů na tváři krajiny," uvedl mluvčí.
Podle ČTK, red.
