ALDP: Dosavadní opatření v boji proti kalamitě nejsou dostatečná

"Přestože byla přijata některá opatření, která by šíření lýkožrouta měla zpomalit, a jiná, která by měla pomoci soukromým vlastníkům lesa i dalším subjektům postiženým kalamitou, rozhodně to neznamená, že se učinilo dost," domnívají se zástupci ALDP.

Stalo se to, co si nikdo z vlastníků lesů nepřál. Duben byl opět velmi teplý a suchý a podmínky k dalšímu rozšiřování kůrovce jsou tak ideální. Zatímco před několika týdny se ještě zdálo, že se ministerstva a další orgány budou problémem intenzivně zabývat, teď jako by vše usnulo.

Co už se podařilo

ALDP uvítala novelu lesního zákona, na jejímž základě nyní mohou Ministerstvo zemědělství, obce s rozšířenou působností a kraje vydávat okamžitě platná opatření obecné povahy. Opatření týkající se těžby dřeva a zalesňování lze využívat za mimořádných situací, mezi které kůrovcová kalamita bezpochyby patří. Mohou být přijímána v přesně vymezených územích, v tomto případě budou vycházet z takzvané rajonizace, tedy rozdělení republiky do několika zón podle úrovně odumírání smrkových porostů zasažených kůrovcem.

Za účelné a efektivní považuje ALDP také možnost individuální těžby napadeného dřeva, resp. využití kalamitního dřeva jako paliva, či vyšší dotace pro vlastníky lesů na zalesnění nebo na ochranu porostů. Jistý omezený význam má i informační kampaň, která vysvětluje podstatu problému a seznamuje především drobné vlastníky lesů, jak postupovat v boji s kůrovcem. To ale podle Asociace nemůže stačit.

„S pokračujícím suchem hrozí apokalypsa, překvapuje nás tedy, že je tomuto problému stále věnovaná tak malá pozornost," říká Ivan Ševčík, výkonný ředitel ALDP. „Situace už dávno překročila mez, kdy by se s problémem bylo možné vypořádat na úrovni lesních podniků či soukromých vlastníků lesů. Sucho nedokáže vyřešit nikdo a v tuto chvíli už je jasné, že nemůžeme úplně zastavit ani kůrovce. Měli bychom se ale společně pokusit jeho postup zpomalit a těm, kdo jsou postiženi, škody kompenzovat."

Lesnická výzva zapomenuta?

Koncem února představili zástupci Think Tanku Czech Forest tzv. Lesnickou výzvu, kterou podepsali vlastníci nebo správci 75 % plochy českých lesů a více než 60 % vlastníků dřevozpracovatelských kapacit. Jedním ze signatářů je i ALDP. Tento dokument shrnuje všechna rizika, která v souvislosti se současným suchem a s tím spojenou kůrovcovou kalamitou hrozí.

Z dat, která shromáždil Think Tank, vyplynulo, že jen v roce 2018 kůrovec a sucho zničili minimálně 50 tisíc hektarů lesů; v letošním roce to může být až desetkrát větší plocha. Lesníci by letos pro boj s kůrovcem a obnovu porostů potřebovali kolem sedmi až osmi miliard korun. Stát jim slibuje zlomek. Do budoucna by přitom škody na smrkových porostech kvůli lýkožroutovi mohli jen v ceně dříví přesáhnout 500 miliard korun.

„Situace nyní bezprostředně postihuje především vlastníky lesů. Má však citelný dopad na celý lesnicko-dřevařský sektor. Další podceňování dopadů sucha na lesy a kůrovcové kalamity může vést k zásadním negativním dopadům na celou společnost. Usilujeme o účinnou mezirezortní spolupráci, aktivní zapojení všech zodpovědných ministerstev považujeme za klíčové," upozorňuje Ivo Klimša, člen předsednictva ALDP.

Přestože se k lesnické výzvě přihlásila i významná část odborné veřejnosti, ze strany vlády a ministerstev žádné velká odezva nebyla. ALDP přitom také upozorňuje, že podporu po státu požadují vlastníci lesů, lesní a dřevařské firmy poprvé od revoluce v roce 1989. Nejde přitom jen o samotné uvolnění více finančních prostředků, ale především o koordinovaný postup.

Možná další opatření

Podle ALDP by vláda měla věnovat situaci větší pozornost a činit systematické kroky – tím spíše, když víme, že problém nelze vyřešit ad hoc. Je třeba připravit opatření, která budou efektivní dlouhodobě. Klimatické změny a s tím související sucho nelze zastavit, ale můžeme, či spíše musíme mírnit jejich negativní dopady.

V některých krajích již přistoupili k tomu, že ustavili zvláštní kůrovcové kalamitní štáby, sestavené ze zástupců samosprávy, krajských odborů životního prostředí, Lesů ČR, Českého hydrometeorologického ústavu, vlastníků lesů a dalších. ALDP doporučuje, aby se znovu zvážilo, zda si situace nevyžaduje jmenovat speciálního vládního zmocněnce na boj proti suchu/kůrovci.

Dalším s tím do jisté míry souvisejícím doporučením ALDP je znovu oživit myšlenku vzniku Lesnického a dřevařského fondu, která byla na stole již v roce 2017. Díky tomuto nástroji by se vytvořil stabilní (mandatorní) rozpočtový balík, z něhož by byla financována opatření v boji proti suchu, resp. kůrovci.

Pokud jde o konkrétní jednotlivá podpůrná opatření, měla by se týkat například zajištění skladovacích ploch pro vytěžené dřevo. Stát by se mohl podílet na jejich financování, ale mohl by také dát k dispozici nevyužívané plochy, které jsou dnes v majetku některých státních orgánů (ministerstva vnitra či obrany), pro potřeby nestátních vlastníků lesů.

Účelná by v této situaci byla také opatření týkající nadbytečného množství dřeva na trhu. Pokud jde o uplatnění dřeva v tuzemsku, za úvahu stojí například podpora menších firem při přeměně dřevní hmoty ve štěpku. Stát by ale měl pomoci i s exportem. „Český trh je dřevem zavalený a situace není o mnoho lepší ani v sousedních zemích, tedy v Rakousku a v Německu. S podporou exportu na vzdálenější teritoria by mohla pomoci Agentura na podporu exportu CzechTrade," dodává místopředseda ALDP Tomáš Pařík.

Podle TZ ALDP, red.