Roztroušené poškození porostů bylo zaznamenáno téměř na celém území republiky, v porostech různé druhové i věkové struktury. Nejpostiženějšími byly oblasti na jihozápadě republiky. S největšími škodami se museli vypořádat například na Horní Plané, kde tvořily škody téměř sedminásobek etátu, nebo na LS Nové Hrady, kde museli zpracovat 4,5násobek tehdejšího etátu.
Anketní otázky
1. Jak dnes s odstupem deseti let hodnotíte rozsah a dopady kalamity Kyrill na hospodaření ve Vámi spravované oblasti?
2. S jakými největšími problémy jste se při řešení kalamity (zajištění těžeb, logistika, obnova, sadební materiál, pěstování lesa, atd.) potýkali a jak jste je řešili?
3. Jednou ze závažných hrozeb po takto velkých kalamitách je rozvoj kůrovcové kalamity. Jak se Vám podařilo tomuto zabránit?
4. Jak vypadá situace na nejvíce postižených lokalitách dnes?
Ing. Petr Žemlička
lesní správce
LS Nové Hrady, Lesy ČR
1. Nahodilé těžby z let 2006–2009 zásadně ovlivnily hospodaření na LS Nové Hrady. Kalamitě po orkánu Kyrill předcházely rozsáhlé polomy v důsledku těžkého mokrého sněhu (leden 2006) v oblasti Třeboňské pánve, v objemu 279 000 m3. V té době byly postiženy nebo zcela rozvráceny porosty čtvrtého až sedmého věkového stupně, převážně na podmáčených stanovištích, a následkem působení orkánu pak byly takovéto porosty ve velké míře zcela zničeny. Kyrill si vyžádal největší škody v oblasti Novohradských hor, jak celkovým plošným rozsahem, tak i objemem kalamitní hmoty. Pro urychlení zpracování polomů, omezené kapacity zpracovatelských firem a nepříznivou situaci na trhu s dřevní hmotou byly v postižených plochách ponechány bez zásahu všichni životaschopní jedinci bez zjevného poškození. Úsilím všech zainteresovaných se podařilo zpracovat do konce roku 2007 téměř celý objem kalamitní hmoty, s výjimkou jednotlivých polomů v převážně předmýtních a mladých lesních porostech. Relativně rychlý postup umožnilo pouze hromadné nasazení harvestorových uzlů ze Skandinávie a okolních evropských zemí. Drobné větrné epizody (Emma a Ivan) následujícího roku však opět navýšily objem nahodilých těžeb o dalších 158 000 m3. Působením poryvů větru byly vyvráceny jedinci s poškozeným kořenovým systémem v již narušených porostních stěnách a skupinách silně rozvolněných.
2. Byl to odliv zpracovatelských kapacit do sousedního Rakouska a Německa, kde se těžařským firmám nabídly nesrovnatelně lepší ekonomické a sociální podmínky než u nás. V této situaci bylo velice složité zajistit potřebný počet kvalifikovaných pracovníků. Na základě terénních podmínek a dopravní obslužnosti bylo území LS rozděleno do jednotlivých pracovních bloků, umožňujících plynulou výrobu a dopravu dřeva. Odvoz vyrobených sortimentů z lesa však stagnoval. V polovině roku pak byl zcela zastaven nepochopitelným dopravním omezením provozu vozidel s hmotností nad 7 tun na všech veřejných komunikacích a silnicích v oblasti lesní správy (s výjimkou dvou silnic II. třídy), iniciovaným orgány místních samospráv. Problémů bylo hodně.
Následná obnova na kalamitních holinách probíhala několik dalších let. Bezprostředně se projevil nedostatek kvalitního a geneticky vhodného sadebního materiálu. Pro tradiční využívání přirozené obnovy byla dlouhodobě spotřeba sadebního materiálu omezená a pověření pěstitelé neměli k dispozici potřebné množství sazenic. Obdobně jako při zpracování polomů se i při následném zalesňování a odpovídajících objemech nutných pěstebních činností projevil palčivý nedostatek pracovních sil. Ten byl smluvními partnery řešen opět s využitím nekvalifikovaných zahraničních dělníků.
3. Zkušenosti z obdobných kalamit napovídaly, že je přemnožení podkorního hmyzu nevyhnutelné. Toto riziko jsme si samozřejmě uvědomovali a snažili se učinit odpovídající opatření, abychom mu zabránili nebo alespoň minimalizovali vliv na stav lesa. Kůrovcové kalamitě se nám však zabránit nepodařilo a v průběhu roku 2009 došlo ke gradaci lýkožrouta smrkového. Přispěly k tomu i následující faktory:
- relativně teplé počasí, od konce června s absencí dešťových srážek,
- pokles hladiny spodní vody v pánevní oblasti s výrazným oslabením smrkových porostů,
- zřizování dočasných skladů neošetřeného dříví z celé republiky na zemědělských pozemcích podél státní hranice (včetně náhradního skladu příhraniční teplárny), zapříčiněné zahlcením zpracovatelů dříví v Rakousku – v objemu několika stovek tisíc m3,
- tragický nedostatek kapacit pro zpracování jednotlivých polomů po odlivu harvestorových technologií,
- významné objemy nezpracované a neasanované, pro kůrovce atraktivní hmoty v národních přírodních rezervacích (zvláště v NPR Žofínský prales) – opět v řádu tisíců m3,
- neochota k personálnímu posílení venkovního provozu.
Nepříznivý stav jsme se pokusili zvrátit v následujícím roce za využití všech typů obranných opatření v několika vlnách každé série, v celkovém ročním objemu 41 295 ks položených lapáků, 920 ks stojících lapáků, 589 ks otrávených lapáků (celkem: 55 530 m3) a 802 ks feromonových lapačů. Za nezměrného úsilí všech zaměstnanců LS i příkladné spolupráce nového smluvního partnera, pochopitelně i s významným přispěním klimatických podmínek, se hustota populace lýkožrouta smrkového v závěru roku významně přiblížila základnímu stavu.
4. Bezprostřední následky po Kyrillovi a dalších větrných smrštích se podařilo odstranit. Na všech kalamitních holinách jsou založeny nové kultury, ve většině případů již ve stádiu zajištěných porostů. Postupně se dařilo odstranit vzniklé škody na lesní dopravní síti a znovu obnovit funkčnost odvodňovacího systému v pánevní oblasti. Přetrvává však negativní vliv na tradičně podrostní hospodaření. V důsledku překročeného závazného ustanovení MCVT byly zastaveny úmyslné těžby (s výjimkou probírek do 40 let) až do konce platnosti LHP (2013). Byla tak přerušena kontinuita obnovních postupů v plošně rozsáhlých skupinách. Kalamitami byly nejvíce postiženy lesní porosty středního stáří před nebo na počátku obnovy. Naopak v mýtních a zvláště přestárlých porostech byly škody jen minimální nebo zcela zanedbatelné. Jejich plošné zastoupení vzrostlo a zásadně tak ovlivnilo výši MCVT v novém LHP.
Obnovená plocha se směsí SM, JD a OL (Nové Hrady – 2017).
Ing. Petr Král
ředitel divize Horní Planá
Vojenské lesy a statky ČR, s.p.
1. Kalamita způsobená orkánem Kyrill byla bezesporu mimořádná. Co do rozsahu šlo o největší obdobnou škodní událost v historii obhospodařování lesů divizí Horní Planá. Celkový objem zpracované dřevní hmoty byl téměř ve výši sedmi současných ročních etátů celé divize, i když nejvíce byly postiženy pouze dvě nejvýše položené lesní správy – Arnoštov a Horní Planá. Po zpracování kalamitní hmoty vznikly rozsáhlé holiny o celkové ploše 770 ha, z nichž největší měla rozlohu kolem 80 ha. S odstupem dnes musím ocenit hlavně promptní jednání v rámci celého podniku (výběrová řízení, pomoc z ostatních divizí), pracovní nasazení personálu divize a také koordinaci všech složek působících na území vojenského újezdu Boletice.
2. Zpočátku byly obavy se zajištěním dostatku zpracovatelských kapacit, které se ovšem včasným vypsáním výběrových řízení a rychlou reakcí firem podařilo rozptýlit. Následným problémem byla optimalizace provozu na lesních komunikacích, protože největší soustředění kalamitní hmoty bylo na území o rozloze cca 5 000 ha na masívu Knížecího stolce a Lysé. Zpracování dopravní mapy, zjednosměrnění lesních cest a dokonce osazení semaforů na jednom z kritických míst znamenaly velký posun v nastalé situaci. Nadčasovou myšlenkou bylo zapracování několika podstatných bodů do smluv s dodavateli těžebních prací, které měly zásadní vliv pro VLS na zdárné dokončení těžebních prací a přípravu ploch pro zalesnění. Jednalo se zejména o rozdělení pracovišť do výrobních bloků, zpětné navracení kořenových talířů, potěžební úpravy pracovišť a likvidace klestu těžební firmou.
Nelze samozřejmě opomenout na následné velmi obtížné práce při obnově porostů na rozsáhlých a mnohdy velmi těžko přístupných holinách.
3. Je nutno zmínit, že stav kůrovců před kalamitou byl na našem území skutečně minimální. Největší měrou k minimálnímu nárůstu kůrovcových těžeb po orkánu Kyrill přispěla kontinuita odvozu vyrobené dříví z lesních porostů ihned po výrobě. Velkou výhodou bylo nastavení obchodu s dřívím, kde naši obchodníci a stálí obchodní partneři udělali maximum možného, aby dříví odcházelo bez většího prodlení přímo ke zpracování. Samozřejmě jsme se nevyhnuli náhradním skládkám hůře zpeněžitelných sortimentů mimo lesní porosty, chemické asanaci skládek a zvýšeným počtům ochranných opatření proti kůrovcům.
4. Dnešní stav kalamitních ploch lze dle našeho názoru hodnotit jako velmi dobrý. Zalesněno bylo do konce roku 2009, dřevinnou skladbu při zalesnění ukazuje přiložený graf. V současné době jsou již mnohé porostní skupiny zajištěny a zdárně odrůstají buřeni a zvěři. Na základě doporučení jsou prováděny v odrostlých mlazinách intenzivní prořezávky s důrazem na budoucí stabilitu porostů s rozčleněním rozsáhlých ploch do pracovních polí pro lepší orientaci personálu a podpoření možnosti lovu zvěře. Rozsáhlé kalamitní plochy jsme zpřístupnili novými lesními komunikacemi.
Odborná i laická veřejnost bude moci posoudit stav našich porostů při semináři s exkurzí na nejvíce postižené lokality v říjnu letošního roku.
Největší holina pod vrcholem Lysé, divize Horní Planá (Horní Planá – 2017).
Ing. Karel Picura
lesní správce Lesů města Boží Dar
1. Kalamita Kyrill ukončila v naší oblasti „kalamitní období" let 2002-2007, v tehdejším kontextu byla „běžnou kalamitou". Její dopady s odstupem času splývají s dopady imisí, kůrovce a dalších kalamit tehdejšího období. Kyrill přetrhl na mnoha plochách snahu o tvorbu strukturovaných porostů a naši nástupci budou někdy kolem roku 2120 muset řešit podobný problém.
2. Při zpracování Kyrilla jsme měli dvojnásobné štěstí, podařilo se nám začít s jeho zpracováním okamžitě, díky výjimečnému stavu jsme nemuseli dlouze řešit výběrová řízení, většinu kalamitního dříví se nám podařilo prodat, ještě před tím než přišly problémy s odbytem. Druhé štěstí bylo, že Kyrill přišel až v období, kdy už jsme měli většinu silně proředěných smrkových porostů podsázenou, proto jsme problémy s obnovou kalamitních ploch nemuseli řešit téměř vůbec, zalesňovali (spíše vylepšovali) jsme pouze 1/3 plochy postižené kalamitou, a to ještě mezi již odrůstající jedince, čímž byly minimalizovány extrémy holých ploch a jimi způsobené nezdary.
3. Nejdůležitějším faktorem bylo, že se nám podařilo zpracovat kalamitu do konce června 2007. V následujících letech bylo sice kůrovce více než obvykle, ale nikdy nepřekročil hranici kalamitního stavu.
4. Dnes jsou na těchto plochách rozsáhlé, víceméně stejnověké smrkové mlaziny, ve kterých se s velikým úsilím snažíme udržet alespoň nějakou příměs jiných dřevin a všemožně je zpevňovat. Zkušenost s Kyrillem a pohled do starých map však nedává příliš nadějí, že se podobná událost se srovnatelnými dopady nebude opakovat.
Mlaziny na plochách po orkánu Kyrill (Lesy města Boží Dar – 2017).
Děkuji za odpovědi (22. 2.2017), Jan Příhoda
Kompletní anketu včetně fotografií porovnávající situaci v roce 2007 a 2017 najdete v Lesnické práci 3/2017.
