Anketní otázky
1. Proč provozujete lesní pedagogiku?
2. Jaký má podle vás lesní pedagogika pro lesníky a lesnictví přínos?
3. Jakou vnímáte největší překážku v souvislosti s lesní pedagogikou? Co by pomohlo jejímu většímu rozvoji?
Střední lesnická škola v Hranicích
Miroslav Kutý, ředitel
1. Jako ředitel Střední lesnické školy v Hranicích jsem společně se stejně naladěnými spolupracovníky a spolupracovnicemi pochopil, když tento fenomén z různých důvodů na SOUL ve Vimperku končil, že je ho třeba zachránit. Viděli jsme v něm výrazný prvek, který umí přitažlivou formou prezentovat lesnictví. Inspirovali jsme se také u rakouských lesníků, kteří dokázali ve spolupráci s rakouským ministerstvem školství dostat tuto záležitost do školních osnov. Veřejnost (žáky MŠ, ZŠ i SŠ, dospělé, seniory i handicapované občany) je třeba seznamovat s lesem jako s živým organismem. Pokud se v něm odpovědně a správně odborně pracuje, tak přináší trvalé hodnoty. Nejde jen o přednášku, případně exkurzi do lesa, ale jde o zážitek, který lze prožít, když les umíme vnímat všemi smysly. Chceme prezentovat funkce lesa (environmentální, ekonomické a sociální) tak, aby byly co nejvíce v rovnováze. Sdělujeme, že je dobré a potřebné přírodní prostředí chránit, ale pokud v něm chceme žít, musíme zde i hospodařit. A to trvale udržitelným způsobem. Chceme, aby i naši nejmenší občánkové i zralí senioři tuto zásadu pochopili a dění v lese porozuměli a lesnictví pak chápali pozitivně. Proto je dobré a prospěšné dělat lesní pedagogiku.
2. Velmi významný. Lesník může přitažlivou formou prezentovat svoji práci. Aktivním přístupem, za použití pedagogických a didaktických zásad může přímo v lesních porostech veřejnost vzdělávat. Nenásilnou, příjemně hravou formou může naučit les vnímat a mít ho rád. Takový člověk pak správně pochopí význam lesa i poslání lesnictví.
3. Byl bych mile potěšen, kdyby i ministerstvo školství pochopilo, že fenomén lesní pedagogiky je v naší zemi již pevně zakotven a pomohlo by ho ve spolupráci s ministerstvem zemědělství rozvinout do podoby, kterou si zaslouží. To znamená, aby aspoň dvakrát při plnění devítileté školní docházky navštívili žáci škol povinně lesní prostředí a zde se pod vedením vzdělaného lesníka - lesního pedagoga pokusili pochopit nezbytnost lesa pro život člověka.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Jaromír Vašíček, ředitel
1. Lesní pedagogiku chápeme jako součást osvěty, jejíž provádění máme uloženo v předmětu činnosti naší zřizovací listiny. K činnosti ÚHÚL jako odborné lesnické organizaci lesnická osvěta určitě patří. Díky celorepublikové působnosti ÚHÚL oslovuje a pracuje s veřejností po celé ČR. Lesní pedagogika objasňuje veřejnosti, v čem spočívá trvale udržitelné obhospodařování lesů, role lesníka v péči o krajinu a využití dřeva jakožto čistého a obnovitelného materiálu. Pomocí lesní pedagogiky dokážeme vysvětlovat, vedle nesporné ekologické a sociální hodnoty lesů, i hlubší odbornou lesnickou problematiku (dendrometrie, Národní inventarizace lesů) tak, aby jí veřejnost porozuměla a zaujala ji. Lesní pedagogika je opravdu velmi atraktivní nástroj práce s veřejností.
2. Přínos pro samotné lesníky vidím především v tom, že se dostanou s veřejností do styku. Poznávají její názor na svoji práci a díky lesní pedagogice mají možnost přitažlivou formou o své práci předkládat nové informace a dovést veřejnost třeba i ke změně postoje. Některé informace jsou veřejnosti včetně dětí obecně známé (v lese se nekřičí, neplaší zvěř apod.), ale až lesník na programu lesní pedagogiky jim vysvětlí proč, dodá širší kontext a souvislosti. Naše zkušenosti ukazují, že účast na programu lesní pedagogiky obvykle veřejnost motivuje pro získávání dalších informací o lese a lesnictví. Důležité je i to, že lesní pedagogika poskytuje účastníkům často do té doby neznámý pohled na otázky týkající se hospodaření v lesích, péči o krajinu a vede je k tomu, aby si na základě viděného a prožitého utvářeli na lesnictví a práci lesníků nový názor.
3. Pomohlo by „zoficiálnění" lesní pedagogiky, například formou její metodické úpravy ze strany MZe. Důvodem je mj. i to, že lesní pedagogika je uvedena v několika koncepčních materiálech MŠMT. Definování, o co se jedná, kdo ji provádí a jak vypadá, a to tak, aby bylo zájemcům o účast na programu lesní pedagogiky jasné, že to není svévolná aktivita, kterou si dělá každý, kdo chce a jak se mu chce. Že je nutná vysoká odbornost a praktické znalosti a dovednosti. Považuji za správné, aby učitelé navštěvující programy lesní pedagogiky měli jasno, v jakém právním rámci se pohybují. Od metodického ujednocení bych dále očekával vyřešení i dalších právních aspektů lesní pedagogiky.
Lesy hl. m. Prahy
Vladimír Krchov, ředitel
1. Lesní pedagogikou se Lesy hl. m. Prahy zabývají již řadu let, přičemž naší výhodou je, že zajišťujeme nejen správu lesa, ale i drobných vodních toků, staráme se o nejvýznamnější městské parky, např. Stromovku, provozujeme několik zookoutků a v neposlední řadě i záchrannou stanici pro volně žijící živočichy. Všechny tyto činnosti se snažíme promítnout do programů a aktivit lesní pedagogiky, která je pro nás velmi účinným nástrojem, jímž komunikujeme s veřejností a návštěvníky lesů. Lesy na území hlavního města statisticky navštíví ročně přes devět milionů Pražanů.
2. Jednoznačný přínos lesní pedagogiky spatřujeme v tom, že atraktivním způsobem představuje principy trvale udržitelného hospodaření v lesích a lesní hospodářství pozitivně zviditelňuje v očích veřejnosti. Současná společnost, resp. lidé jsou od přírody různou měrou „odpojeni" a pro mnohé pražské děti je některý z našich programů vůbec prvním seznámením s lesem. Lesní pedagogika tak umožňuje přiblížit především dětem věčný koloběh rozumného využívání obnovitelného přírodního bohatství lesů, poodhalit, kolik lesnické práce se za péčí o les a přírodu skrývá a také v jakých časových horizontech musí lesník uvažovat.
3. Jako každá nezisková činnost i rozvoj lesní pedagogiky je limitován financováním, které je zpravidla zajišťováno v krátkodobém horizontu jednoho roku. Proto usilujeme o vytvoření ustáleného systému financování, který by umožnil koncepční plánování a realizaci dlouhodobějších projektů. Lesní pedagogice by zřejmě prospělo i zřízení metodického, nikoliv však řídícího koordinačního centra, které by zájmy lesní pedagogiky zastupovalo.
Lesní pedagogika u státních podniků
Lesy České republiky, s. p.
Daniel Szórád, generální ředitel
1. Lesy České republiky, s. p., se lesní pedagogikou zabývají od roku 2002, stala se jedním z hlavních nástrojů v celé komunikační strategii podniku. Je to pro nás příležitost, jak prostřednictvím odborníků – lesních pedagogů – předat veřejnosti pravdivé a vyvážené informace o lese, hospodaření v něm a naší práci. Informace jsou také základem pro naplňování rámcových vzdělávacích programů škol. V současné době má podnik Lesy České republiky, s. p., 240 vyškolených lesních pedagogů, kteří se nad rámec svých pracovních povinností věnují práci s veřejností.
V době, kdy se člověk stále více vzdaluje od přírody, je cílem našich programů přivést veřejnost do lesa a prohloubit tak její emoční vztah k přírodě.
2. Prostřednictvím lesní pedagogiky se nám úspěšně daří zlepšovat pohled na lesnictví a vysvětlovat některé jevy, které nejsou vždy pozitivně vnímány. V rámci programů lesní pedagogiky je tato problematika vysvětlována, často s praktickými ukázkami. Zároveň veřejnosti vštěpujeme, jak se v lese chovat, co se v lese smí či naopak nesmí. Takto informovaní návštěvníci lesa pak více respektují jednotlivé zákazy či omezení v důsledku probíhajících činností lesního hospodářství. Tím je zvýšena jejich bezpečnost, ale i bezpečnost pracovníků, kteří tyto práce provádějí.
Lesy České republiky, s. p., se v rámci lesní pedagogiky věnují i problematice odpadů, protože právě osvěta je jedním z nástrojů v boji proti vzniku černých skládek v lesích. Lesní pedagogika je tak vhodnou metodou lesnické osvěty.
3. Jistým problémem při činnosti lesní pedagogiky se mohou zdát různé odpovědnosti vyplývající z legislativy, která lesní pedagogice určuje právní rámec. Důležité je však nenechat se odradit a najít na dané problémy řešení. Z lesní pedagogiky se stala velmi poptávaná služba a my zde často narážíme na nedostatečné kapacitní možnosti, takže se nám nedaří uspokojit všechny zájemce. Situaci hodně pomáhá výchova nových lesních pedagogů, která probíhá například na SLŠ Hranice. Zájem veřejnosti nás velmi těší a je hlavním důvodem pro další rozvíjení této aktivity.
Vojenské lesy a statky ČR, s. p.
Josef Vojáček, ředitel
1. Vojenské lesy a statky ČR, s. p., spravují především lesy ve vojenských újezdech, kam veřejnost nemá, nebo donedávna neměla přístup, či je tento přístup omezen. I díky tomu máme celou řadu lokalit, které jsou naprosto unikátní. Lesy v naší péči patří k nejzachovalejším porostům v republice, vyskytuje se zde celá řada chráněných druhů zvířat i rostlin. Dobře si proto uvědomujeme, za jaké přírodní bohatství neseme zodpovědnost, a jeho zachování chápeme vedle hospodářské činnosti podniku jako jeden z prioritních cílů společnosti.
Navíc, VLS jsou lesnickou firmou s více než stoletou tradicí, celá řada našich zaměstnanců pochází již z druhé či třetí generace lesníků, z rodin, kde se péče o les dědí. Chápeme tedy naši společnost také jako nositele tradic v lesnickém oboru.
To jsou dvě obrovské devizy, které můžeme veřejnosti prezentovat a předávat. A lesní pedagogika je jednou z hlavních cest, jak to činit. Jako státní společnost, která spravuje státní lesy, navíc chápeme osvětu mladé generace jako svou povinnost. I to je důvod, proč je lesní pedagogika tradiční součástí naší práce a proč ji chceme nadále výrazně posilovat a rozvíjet. A v neposlední řadě nás to baví!
2. Lesnická praxe je do určité míry posláním. Je to srdeční záležitost, kterou dělají lidé z lásky k lesu. Myslím, že prezentovat věci, které děláme s láskou, jiným lidem a především dětem, je přirozené. Vedle toho má lesní pedagogika dva hlavní přínosy. Jedním z nich je možnost nadchnout mladé lidi pro studium lesnických oborů. Ale hlavní je, že se touto cestou naučí nastupující generace chápat společenský význam lesnické práce a její přínos pro společnost. Zjistí, co je nezbytné činit, abychom tyto hodnoty zachovali. Že se to, lidově řečeno, „neudělá samo". A to je velmi důležité, aby byli opět lesníci celospolečensky chápáni a přijímáni. Aby měli společenskou prestiž, která jim podle mého názoru náleží.
Nehledě na to, že zpětná vazba je zde také důležitá. Zájem dětí a veřejnosti je zkrátka potvrzením, že vaše práce má i jiný smysl než jen vydělávání peněz.
Lesy města Brna
Jiří Neshyba, ředitel
1. Lesní pedagogiku chápeme v současné době jako jediný zdroj pravdivých a nepokřivených informací o lese. Lesnictví i myslivost jsou dlouhodobě v mediích dehonestovány a je nutné tuto situaci změnit. Ve školních osnovách existuje pouze ekologie ve všech možných modifikacích, ale vysvětlení udržitelného způsobu hospodaření v lese a fungování ekosystému lesa jako komplexu ve všech souvislostech, a to i v návaznosti na zpracování dřeva jako obnovitelné suroviny, zde chybí.
V neposlední řadě je to i prezentace lesní společnosti zejména mezi lidmi, kteří mají k danému kousku lesa vztah a navštěvují ho.
2. Měla by zvýšit prestiž lesníků i myslivců v očích veřejnosti. Podle hesla – co dobře poznám, mohu i dobře chránit.
3. Jsou dvě největší překážky, které brzdí a ztěžují provozování lesní pedagogiky:
- Lesní společnosti nedosáhnou na dotační tituly z oblasti environmentálního vzdělávání a veškerá činnost je nad rámec běžných činností a z rozpočtu dané lesnické společnosti.
- Chybí celostátní koncepce, která by byla implementovaná např. i do osnov škol. Není zde žádná instituce, která by lesní pedagogiku jednotně zaštiťovala a připravovala např. i dotační programy a jednotné osnovy.
Lesní škola (Ostravské městské lesy a zeleň, s. r. o.)
Pavel Kotala, vedoucí
1. Jedním z úkolů naší Lesní školy je seznámení žáků základních, mateřských škol a veřejnosti s lesním prostředím a úkoly lesního hospodářství. Během programu prohlubujeme pomocí všech smyslů zájem dětí o les a představujeme jej odlišným způsobem, než jak to umožnuje klasická výuka. Ukazujeme dětem les jako místo, které můžou zkoumat, obdivovat, naslouchat mu a zažívat v něm spoustu dobrodružství. Snažíme se neustále prohlubovat vztah dětí k lesu a podporovat smysluplné zacházení s přírodou.
Dětem představujeme lesní prostředí jako důležitý ekosystém se všemi biologickými a ekologickými vazbami. Důležitou roli hraje také poznání dřeva jako obnovitelné suroviny, která se dá snadno opracovat a využít. Děti jsou také situovány do role lesníků a je na nich, aby rozhodly, o co je nutné se v lese postarat. Seznamujeme je s pěstováním lesa, jeho ochranou a výchovou lesních porostů, ale také s jeho obyvateli a funkcemi.
2. Přínos spatřujeme hlavně v pozitivnějším vnímání práce lesníků, ale také ve snížení vandalismu na městském majetku.
3. Určitě by pomohla možnost využít externích zdrojů financování. Byl by to přínos, vzhledem k neustále stoupající poptávce po programech Lesní školy v Ostravě.
Lesní družstvo Vysoké Chvojno
Radomír Charvát, lesmistr a jednatel
1. Důvod provozovat lesní pedagogiku vyplynul z poznání obrovské sociální změny obyvatelstva českého venkova, kam se stěhuje čím dál více lidí z měst, kteří vůbec nechápou důležitosti lesnictví jako oboru lidské činnosti, který významně přispívá i k tvorbě životního prostředí. Vysvětlovat přírodní zákonitosti a principy lesnictví dospělým je již poněkud opožděné, a proto je nutné soustředit se na děti a mládež, aby pochopily důležitosti lesnictví pro život člověka.
2. Práci lesních pedagogů u nás zastávají především mladší kolegové, kteří jsou sami otci rodin a mají k dětem nejblíže. Našimi kurzy projde ročně v průměru 600 dětí. Na začátku kurzu mnoho dětí i pedagogického doprovodu projevuje spíše „ochranářské" tendence typu: je škoda skácet strom, je zločin lovit zvěř... atd. Na konci kurzu je již 99 % přesvědčených o nutnosti lesnického hospodaření v lesích včetně výkonu práva myslivosti, a to je pro naše lesníky největší přínos, neboť do budoucna přispěli k výchově nové generace, která si bude více uvědomovat realitu života, potřebu lidské práce v přírodě a nebude již snad tak snadným terčem různých demagogických, rádoby ochranářských hnutí.
3. Zcela určitě by pomohla určitá finanční kompenzace pro lesní pedagogy ze strany státu, protože v současné době je celý systém u lesních majetků založen na dobrovolnosti a dobré vůli vlastníků lesních majetků, že dovolí personálu zabývat se lesní pedagogikou v pracovní době. Ač zcela schvaluji její principy, nemohu se ubránit dojmu, že naše ochranářsky zaměřené veřejnosti by spíše prospělo upřít svoji pozornost na zemědělskou činnost či činnost důlní, které do značné míry devastují krajinu, ničí životní prostředí a přitom tyto obory nejsou nuceny se bránit před názory obyvatelstva žádnou pedagogikou a škodlivé důsledky jejich činnosti jsou vnímány jako nutné zlo. Naopak lesnictví, které je k životnímu prostředí šetrné, se musí neustále obhajovat, přitom ještě nedávno lesníci patřili k elitě venkovské společnosti a jejich práce byla velmi vážená.
Kompletní znění ankety si můžete přečíst v únorové Lesnické práci.
