Opatření souvisí i s vývojem kůrovce. Loni správce rezervace, kterým jsou Lesy ČR, usiloval o výjimku na plošné kácení v Boubínském pralese. NP Šumava však tento požadavek zamítl a nyní zpřísnil podmínky pro zásahy. "Doposud platilo rozhodnutí z roku 2015. Podle něho se mohlo zasahovat proti kůrovci nejrůznějšími způsoby od pokácení a odvozu dříví, až po loupání kůry napadených stojících stromů na téměř 90 procentech rezervace," uvedla vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava Silvie Havlátková.
Nové rozhodnutí také nařizuje, že na vrcholu Boubína se může zasahovat proti kůrovci v podstatě pouze metodou loupání kůry stojících stromů. Rozloha Boubínské rezervace je přibližně 670 hektarů. Na polovině této plochy musí zůstat stromy po pokácení ponechané na zetlení.
Čtěte také: Nové rozhodnutí o zásazích v Boubínském pralese - podmínky jsou opět přísnější (TZ NP Šumava)
"Tímto rozhodnutím se rezervace chrání tak, aby samovolný vývoj, který již probíhá, mohl pokračovat bez přímých lidských zásahů dále. Jsou zde ale také místa, která byla člověkem zásadně pozměněna, a v těch jsme volili takové druhy zásahů, aby nedocházelo k poškozování ekosystémů, například ke změnám vodního režimu nebo poškozování druhové diverzity a zároveň mohla být účinně tlumena gradace kůrovce do okolních hospodářských lesů," řekla Havlátková.
Boubínský prales je třetí nejstarší přírodní rezervace v České republice. Vyhlášena byla v roce 1858. Boubínský prales tvoří kombinace buku, smrku a jedlí a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů.
Komentář Hnutí DUHA: Správa CHKO Šumava povolila Lesům ČR kácení na většině území NPR Boubínský prales
Správa CHKO Šumava minulý týden vydala rozhodnutí o povolení kácení z důvodu šíření kůrovce na většině území NPR Boubínský prales.
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, k tomu řekl: „Správa CHKO Šumava vydala výjimku ze zákona, v níž povolila Lesům ČR kácet na výrazné většině území NPR Boubínský prales. Rozhodnutí zpřísňuje podmínky zásahů oproti výjimce z roku 2015 a malé části rezervace ponechává samovolnému vývoji, přikazuje část stromů odkornit pouze nastojato nebo ponechává část dřevní hmoty na místě k zetlení. To je pozitivní změna. Hnutí DUHA však považuje rozhodnutí Správy a stanovené omezující podmínky vzhledem k současné situaci za nedostatečné. Výsledkem stále může být rozsáhlé kácení v rezervaci, které povede k vytvoření ploch silně proředěných porostů, které rozvrátí vítr, jako se to stalo na hřebenech centrální části Šumavy nebo i v okolí NPR Boubínský prales a vzniknou holiny. Rezervaci takový postup ohrožuje mnohem více než kůrovec."
Podle Hnutí DUHA má být maximální plocha NPR Boubínský prales ponechána samovolnému vývoji z důvodu ochrany cenných pralesních zbytků a jim návazných lesů, ve kterých se nacházejí až 300 let staré stromy. V krajním případě by přijatelnou kompromisní variantou bylo vymezení pásma na okraji NPR mimo pralesovité porosty, kde by bylo možné nedestruktivními metodami bránit šíření kůrovce mimo rezervaci. Lesy ČR by však především měly zvládat kůrovce v hospodářských lesích, což se jim nedaří. Chtít za této situace kácet ještě i v národních přírodních rezervacích je zcela nepatřičné.
Hnutí DUHA však navzdory nesouhlasu s rozhodnutím Správy CHKO Šumava nebude podávat odvolání k ministerstvu životního prostředí. V případě zrušení výjimky by totiž opět platilo špatné pět let staré rozhodnutí, které by Lesům ČR umožnilo ještě razantnější kácení, které by bylo pro rezervaci ohrožením výrazně větším. Budeme ale postup státních lesů sledovat a když by početnost kůrovce vzrostla v okolí rezervace a uvnitř rezervace hrozilo pokácení velkého množství stromů a narušení lesů, tak jak to Správa CHKO umožnila, učiníme kroky k úplnému zastavení kácení v celé boubínské rezervaci.
Více informací zde.
Zdroj: TZ Hnutí Duha
Podle ČTK, red.
Komentáře
Z této logiky jednoznačně vyplývá, že žádný bezzásahový systém na Boubíně nemůže v současné době vést k jeho deforestaci, pouze ke změně podílu jednotlivých dřevin, které prales tvoří, a to navíc možná pouze dočasné.
Trpíte stejnými obavami, když se vinou spárkaté mění jedlobukové pralesy na bukosmrkové, nebo když se vinou utopení v moři smrkových plantáží mění smíšené horské lesy na smrčiny?
Pokud ano, tak to ještě od Vás nezaznělo.
Úchvatná je zásoba tohohle lesa, který je generací po pralese a místy (jednotlivě) i zbytek původního lesa (pořád píšu o smrčině pod vrcholem - cca 100 ha). Jsou tam stromy nad 30 m(!) s objemem 3m3. V takové výšce! Naprosté unikum !!
Nýmandi z CHKO a NP Šumava nechávají vyletět další a další polomy, takže se tlak zvyšuje a smrčina má namále.
Jeďte se tam podívat, vylezte si všichni na vrchol Boubína na rozhlednu a podívejte se kolem dokola - tohle na Šumavě znovu uvidíme až z nebe.
Souhlasím s Hrochem. Zastánci bezzásahovosti jsou individua, která se zhlédla ve sledování kolapsu. Říkají tomu disturbance, ale je to normální umírání.
Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m zmar
Martin Klewar
V Nízkých Tatrách je horní hranice lesa cca 1450 mnm. Okolo 1300 mnm se ještě zmlazuje jedle i buk - jsou tam vitálnější, než smrk. Datum zjištění: říjen 2018.
Za sebe opakuji: nejsem zastáncem bezzásahovosti v umělých smrkových plantážích! Co se tam má tímto způsobem obnovit za "přirozený les"? Něco ze semen x-té generace smrků z opačného konce říše císařpána?
Vidíte ale věci příliš černobíle. Třeba za osud Trojmezné nemůžou v rozhodující míře aktivisté, ale ti, kteří všude kolem ní nasázeli císařpánovy smrky, na kterých se namnožil brouk a tomu nakonec i unikátní trojmezenský smrk podlehl. To je všeobecně známé.
Ale hlavně: ať jste fanda jakéhokoliv stromu (a proč ne třeba i smrku), uvědomte si už konečně, že to, co ho zabíjí, je MONOKULTURA. Vezměte si i čistou smrčinu, ale strukturovanou, "výběrně těženou", a jakýkoliv nálet brouka: vymizí jen ty a ty velikosti a stáří, co je pod tím, zůstane, A LES POKRAČUJE. Vezměte si plantáž věkových tříd - a ztratíte v jedné kalamitě celý porost.
Lesnictví věkových tříd není morem jen pro jedli či buk - ale i pro Váš oblíbený smrk.
Nadávku z tohoto termínu technikuse vyrábí už 2 desetiletí prof. Fanta, který emigroval do Holandska odkud se vrátil jako profesor lesnictví (že toho lesa ale Holanďaní mají) a káže nám, jak máme všechno špatně. Chová se jako námořní admirál z Nepálu.
Nemyslící hňupové to po něm opakují.
Matematika je prostě obecně přijímána jak přírodní věda, pokud jako přírodní vědu nepovažujete pouze něco, když Vám ulétne rozum a koupete se v říši emocí a bezbřehé fantazie.
Na Trojmezné poskakovali "renomovaní vědci" (Mojmír Vlašín a spol.) a vykřikovali: "jak můžete vědět, že ten brouk neumře na tomhle stromě a vůbec někam poletí". Každý rozumný člověk vnímá historii jako neměnné dědictví od předků a proto se nechová jako v pralese, když tam není. Blokáda byla v místech, kdy byla právě ta Vaše císařpánova smrčina - na první pohled to vypadá podobně - prostě starý les. Tak se tam přivázali, zabránili asanaci sanitárním výběrem a "dovolili" quasi-přirozeně umřít tisícům stromů včetně těch ze skutečného pralesa, které pamatovali i Jana Žižku. Tohle já za ochranu přírody nepokládám.
Kůrovec je mortalitní parazit a jako takový stromu neprospívá. Ze stromů se skládá les a to je celé. Když se moc přemnoží tak se obvyklé nejedná o přírodní proces ale o quasi(semi)natural vector a ten jako člověk mohu redukovat. ˇ
Opakuji: žijeme v historické době a dějiny (i lesnictví) nemůžeme ignorovat, bagatelizovat, přepisovat. Morální není ani očůravat hroby a to tady Vy v přeneseném slova smyslu často děláte, jakkoliv jste vzdělaný a promovaný. Ono to totiž s tím vzděláním často dopadá jinak, než jak to myslel onen slavný biskup Jednoty Bratrské - učitel národů. Stalin byl vystudovaný teolog, Mengele zase dvojnásobný doktor, že?
Půlnočnímu lesu zdar, Martin Klewar
Kdybyste se obtěžoval do těch Karpat, zjistil byste navíc zajímavou věc. Přirozene smrčiny jsou jen tenká slupicka mezi jedli a bukem na jedné a horní hranici lesa na druhé straně. V Beskydech rostou přirozene bukojedliny ještě v 1100 mnm, zatímco ve 1300 mnm už je horní hranice lesa. V jiných karpatskych pohořích je to ještě markantnější.
No a jak zde nedávno poznamenal trefně jeden diskutující: ani ten chlumní smrk nerostl nikde nikdy v čistých porostech. Jakým právem jste tedy ty čisté a navíc stejnoveke porosty vytvořili??
A jak si takový stejnověký porost s průměrným stářím 250 let v NPŠ představujete?
Víte, že jsou tam věková rozmezí stromů 100-150 let?
A Vám, laikům, se to jeví jako porosty stejnověké. Asi usuzujete jen podle výšky. Na toto téma uveřejnil článek v časopisu Šumava(čtvrtletní zprávy CHKO a NPŠ)současný ředitel Hubený, který po orkánu Kyrril počítal letokruhy v takových porostech. A pokud se pamatuji, něco podobného je i v prohlášení o.s.Šumava21.
Navíc většina smrku v ČR dnes je jednoetážová a ne, že ne. Už si konečně přiznejte, že jednoetážovost byla možná dobrá pro krátkodobé usnadnění práce lesníka, ale ne už pro smrk samotný. Kdyby například dnes na Vysočině byly ty mrtvé porosty víceetážové, nevznikly by po jejich plošném úhynu holé pláně, ale místa, kam by se mezi malé smrčky pouze dosazovalo - není toto snad ten "zelený les", který Vy i já chceme? A není snad takový les mnohem udržitelnější, než jednoetážová plantáž?
U sousedů se takto už pracuje, smrčiny se rozvolňují, někde se tam vnáší buk, jedle, místy dokonce dub, na některých smrkovějších stanovištích nalétá i smrk. Náš lesník ovšem zaspal dobu, takže mu většinou nezbývá, než obnovovat výsadbou do řádků na holou vyprahlou pláň.
Oč méně víte, o to více rafáte zezadu po nohavicích. Když se ale dotyčný otočí k vám tváří, utečete.
Veřejnost to ví a bude vědět, a vy buďte rádi za dnešní dobu, která tuto nízkost nesoudí, ale dokonce jí dopřává odstupné a hezké důchody.
To byste se divil jak jste vedle, jak ta Vaše jedle.
Ale proti jedli samozřejmě nic nemám, naopak!
Co se oblíbenosti smrku týče - mám rád všechny stromy stejně a chci je zelené, živé, nikoli uschlé.
V Karpatech nemáme stacionární bazény studeného vzduchu, nemíváme červnové a dokonce i červencové mrazíky, nemáme zimní třicetistupňové mrazy, nemáme inherentně kyselé půdy. Přitom máme vysoké množství srážek (už rok 2019 byl v Beskydech srážkově nad normou) a blízkost teplé Panonské nížiny. Všechny tyto faktory silně pomáhají jedli a vytlačují smrk.
Můžete mi ale potom vysvětlit, proč je i Karpatům navzdory tomu všemu dodnes smrk tak masivně a brutálně vnucován? Vždyť to přece není o nějakých omylech předků, to je vysloveně o ignorování praktických znalostí i zkušeností z terénu. To není opomenutí, ale záměrný přečin - budu-li mírný.
Jinak, s vaším názorem ohledně zelených stromů souhlasím, já sám bych byl nejraději za lesnatost ČR klidně i 70%, za což by mě většina ochranářů namístě zastřelila.
A pokud jde o tu stejnověkost - karpatské jedle v hlubokém zástinu mají klidně i v 80 letech věku výšku 3-4 metry, takže toto mi opravdu vysvětlovat nemusíte.
To je opravdu "úroveň" - taková soudružská, že?
To jste pane z nějaké zvláštní vesnice ! Možná se jmenuje Fabulária ? nebo Bláhový Pelíškov ?
LZ Boubín rozhodně není tím, kdo by neměl zájem zasahovat ! Doporučuji rozhled z boubínské rozhledny kolem dokola - zelené moře lesů obhospodařovaných lesnickým režimem hospodářského lesa.
Tento skvost je dochován vzhledem k lidské péči, nikoli jí navzdory.
Kdo to chce rozvrátit?? Učení pánové (prof.Vrba, Kopáček, Šantrůčková, Svoboda, Kindlmann), kteří rozumí úplně všemu a kteří tvrdí, že na Boubíně nelze experimentovat lesnickými zásahy, neboť celá republika dokazuje neschopnost lesníků citlivě a odborně pečovovat o lesy??
Neblázněte !
Příčin je vícero - v tom není spory. Všimnul jste si ale toho, jak se za 25 let do společnosti vžila představa, že kůrovec je lepší ekolog lesa, než lesník??
Vždyť je to pitomost ! Žijeme v době porušené a nemocné kobyle také pomůžeme od parazitů a nenecháme jí, ať jí příroda pomůže sama. Mám pokračovat??
Jestli jste soudný člověk, tak uznáte, že velkou vinu nesou heselnosiči typu Hnutí Duha a podobných ideologicko-ekonomic kých štváčů.
Můžete mi zavolat a probereme to, nemám teď tolik času příspěvkovat.
Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m zmar Martin Klewar, 721 288 396
Pak to bude "bio" revoluce, co "sama" zachrání naše lesy.
To se člověk na stáří doví "věci", jak vše dělal špatně a se "zbytečnými" náklady a prací...……..včetně cca 12 generací lesníků....
Tak proč stát pumpuje peníze do chráněných oblastí, národním parkům a pod., nic nedělání je nová vize.! … nejspíše "manažerská".
Nic nedělat za peníze daňových poplatníků, to se mi líbí a hned se hlásím, to zvládnu i v xxx letech...o holi a s plenami.
Nic proti kolegovi....a dnešním hlasatelům, že "kůrovec je přítel lesa"
Ale jedno pozitivum dnešní obrovské kůrovcové kalamity je odhaleno a to : !!!!!
Je jedno, jestli vozí dřevo z osudu ponechané Šumavy na pořez do celé republiky, jak se dělo před lety a nebo jestli je to dnes obráceně !!!
O tom pohybu dřeva za svá léta vím více nežli dost a o tom jak to pak pomalu eskaluje.....rozvíjí se...
Nikoho nezařazuji do škatulek a mám rád jakýkoli smysl plný názor...jen někdy je lépe vysvětlit co se nerado nese. Kůrovce rozvezl po ČR člověk a lidem v okolí pil, následně i těm dál běžná protiopatření nestačila....dovoz pokračoval a stále se i rozvoz stupňuje, toť dnešní realita.
Pro p. vesničana, nikdy jsem neřekl že jste řekl, jen opačný názor o množení kůrovce mi tak zní. Jinak jsem pouze citoval vaše slova.
Kůrovec napadá i jiné dřeviny. Samozřejmě - ne buky. A když už, tak se v nich příliš nevrtá, nemnoží a jsou likvidovány škůdci jinými, poté co zmizí okolní porosty a buk se náhle octne v prudce změněných podmínkách, čehož je typickým příkladem bučina na jižním svahu Oblíku cca 1,5 km nad Javoří pilou.
V různých částech Šumavy jsem našel zlikvidované modříny i jedle kůrovci. Třeba v okolí Frantova mostu.
U jezera Laka nebo na Poledníku už před 10 lety úspěšně likvidoval stromky menší než 2m.
Z Beskyd je to daleko, a asi na to nebudete mít čas, ale v rámci objektivního zkoumání všech faktů by bylo dobré si tu Šumavu pořádně prochodit popř. pohovořit s místními lesníky.
Ale to nesmíte být porád tak nasr...naštvanej...
Buk? Pokud je sucho nejhorší, klidně i v létě opadá, a jak zase zaprší, obroste. Ani toto smrk nedokáže, za celý svůj přirozený život na planetě nerostl v podmínkách, kdy by se tomu musel naučit.
Velice zajímavá informace byla v této souvialosti zde nedávno vyřčena panem Rensou: v podstatě kde se objeví buk, jedle, tak pokud tam nejsou pravidelné pozdní mrazy, postupně smrk vytlačí. Například mechanismem vlivu kinetiky opadu listů na možnost klíčení semen. A ono je to i velice dobře v rámci nynějšího post- (či inter-) glaciálu zdokumentováno: smrk je na přirozeném ústupu už několik tisíc let.
Kromě toho si při současném přemnožení smrkového Ips typographus L. tento odskakuje na svačinu i do Abies alba, kde dokáže rovněž vytvořit kolo, které jako lesníci už považujeme za plochu (dtto vyhl. MZe 84/1996 Sb.) tzn. nad 0,04 ha. Čistých jedlin není přirozeně mnoho (také jsou),takže to asi myslel Pelíšek tím malým výskytem plošných napadení.