Správa národního parku Šumava je přesvědčena, že v dané lokalitě postupuje v souladu se zákonem, kdy provádí nezbytná opatření k zastavení kůrovce a uvedenou akci Hnutí Duha považuje za mediální kampaň strany Zelených. Obě strany vydaly ke sporu tisková prohlášení. Prostřednictvím tiskových zpráv se k problému vyjádřilo i město Kašperské hory, jehož lesy sousedící s lokalitou Ztracený a stínová vědecká rada NPŠ.
Stráský plýtvá veřejnými financemi: Hnutí DUHA podává podnět NKÚ
Vedení šumavského národního parku pod záminkou boje proti kůrovci nehospodárně utrácí veřejné finance. Hnutí DUHA podává podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, aby se postupy správy parku pod vedením Jana Stráského okamžitě zabýval.
Hlídky Hnutí DUHA v pátek 15. července zjistily, že v lokalitě Ptačí potok na Modravsku byla bez vydání příslušných výjimek pokácena téměř stovka stromů. Některé z nich byly navíc zcela zdravé.
Správa národního parku utrácí veřejné finance za práce, které jsou nelegální a často úplně zbytečné. Například označit k těžbě několik tisíc konkrétních stromů v době, kdy není jisté, zda a kdy správa parku získá nezbytné výjimky ke kácení, postrádá smysl. Také kácení zdravých stromů nebo naopak odkorňování smrků, ze kterých už kůrovec vylétl, nemá ani jako „boj proti kůrovci“ žádné opodstatnění.
Šéf šumavského národního parku zahájil kácení stromů v unikátním horském lese kolem Ptačího potoka na Modravě minulý týden. Velkoplošné nasazení motorových pil je zde v příkrém rozporu se zákonem. Celou věc proto na podnět hlídek Hnutí DUHA vyšetřuje policie a Česká inspekce životního prostředí. Milovníci Šumavy pak od 15. července svou přítomností
v lokalitě brání v pokračování nelegálního kácení.
Horský les v modravských slatích je domovem tetřeva hlušce, který je kriticky ohrožený vyhubením. Přitom právě v této době tetřevi vodí po lese před měsícem vylíhnutá mláďata. Mají zde jedno z posledních útočišť v České republice. Hnízdí tu také vzácný datlík tříprstý nebo kulíšek nejmenší. Jiné devastační kácení, kde těžká technika vytvořila až metr hluboké koleje, na nedaleké Modravské hoře objevily hlídky Hnutí DUHA již počátkem minulého týdne.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl: „Zasahovat proti kůrovci v horském lese určeném pro ponechání přirozenému vývoji je ekonomický nesmysl. Vyžaduje to velké finanční náklady na kácení, odkorňování, následné zalesňování holin a ochranu mladých stromků před zvěří. Přitom příroda je schopna to zajistit sama a zadarmo. Vedení parku navíc nařídilo kácet kolem Ptačího potoka, aniž k tomu mělo příslušné výjimky ze zákona. Ředitel Stráský by měl vše uhradit z vlastní kapsy.“
Petr Machálek, ředitel Hnutí DUHA, řekl: „Ukazuje se, že vedení parku v čele s Janem Stráským chce kácet za každou cenu a nerespektuje ani zákony, ani pravidla řádného hospodaření se svěřenými financemi. NKÚ by měl celou věc prověřit co nejdříve.“
18. července 2011
TZ Hnutí DUHA
Hnutí Duha porušuje Zákon o ochraně přírody a krajiny, navíc svou blokádou chce usmrtit desítky tisíc stromů
Správa Národního Parku Šumava nepodlehne tlaku ekologických aktivistů a Strany zelených. Kůrovcem napadené stromy začne kácet tento týden. Zachrání tak desítky tisíc dalších, zdravých stromů.
Pracovníci Informační a strážní služby (ISS) Národního Parku Šumava se setkali se členy Hnutí Duha naposledy dnes, kdy kontrolovali lokalitu Ztracený u Ptačího potoka, kterou Hnutí Duha od pátku blokuje. Jeden z pracovníků je zde vyfotil.
Svou přítomností v počtu několika desítek osob na území Národního parku Šumava v lokalitě na Ztraceném, porušilo Hnutí Duha základní ochranné podmínky NP Šumava tím, že pořádali hromadnou organizovanou akci, kterou blokáda bezesporu je. Na ní ale nemají udělenou výjimku ze Zákona o ochraně přírody a krajiny.
„Tímto svým činem porušili zákon, konkrétně v §16 odst. 1, písm. e.,“ říká Jan Stráský, ředitel NP Šumava.
Za to jednotlivým členům Hnutí Duha hrozí pokuta až padesát tisíc korun.
Podle Správy Národního parku Šumava je blokáda spíše mediální propagací strany Zelených, protože se zde od pátku žádné kůrovcem napadené stromy neporážely.
„V sobotu i v neděli večer bylo na místě zhruba dvacet lidí. V noci z pátku na sobotu tu ekologičtí aktivisté nespali. Na místě, které přes den blokovali, nikdo nebyl,“ říká vedoucí šumavských strážců Petr Šrail. Předseda Strany zelených Ondřej Liška, který se v pátek na Ztraceném objevil, použil tuto akci jen k další medializaci své osoby, respektive celé strany, jejíž obliba stále klesá. V momentě, kdy zájem novinářů opadnul, vrátil se do Prahy.
Nejedná se o prales, ale běžný hospodářský les
Kácení kůrovcem napadených stromů v této lokalitě, je činnost naplánovaná na tento týden. „Jedná se o běžné managementové opatření ochrany lesa v kulturních, nepřirozených smrčinách - tedy v žádném pralese, jak se veřejnosti snaží podsouvat Hnutí Duha a Strana zelených,“ říká Jiří Mánek.
Hnutí Duha a Strana zelených se v pátek snažila na veřejnosti vytvořit u široké veřejnosti dojem, že Správa parku jedná nezákonně, protože nepožádala o výjimku ve smyslu ve smyslu NATURY 2000. Správa parku ji ale v tomto případě ani nepotřebovala.
„V případě zásahu proti kůrovci, tak jak o něm uvažuje vedení Správy NP Šumava, se nejedná ani o koncepci ani o záměr, podle paragrafu 45h Zákona o ochraně přírody a krajiny proto Park nepotřebuje naturové hodnocení,“ vyplývá z rozboru JUDr. et Ing. Petra Petržílka PhD., z renomované advokátní kanceláře zaměřující se na obor životního prostředí.
Je to jako chirurgický zákrok
K pokácení je nyní určeno cca 3 000 kůrovcem napadených stromů. Pokud nebudou pokáceny, kůrovec z nich vyletí a napadne řádově víc dalších stromů. V jednom stromu může být až 200 tisíc brouků.
Zkušenosti hovoří o tom, že z jednoho nezpracovaného stromu je při dalším rojení napadeno dalších 8-10 stromů. V tomto stavu kalamity to však bude ještě víc. „Pokud bychom nyní neměli proti kůrovci zasáhnout, kůrovec může ještě toto léto zahubit dalších 30 000 stromů. Asanace třech tisíc stromů je mnohem menší škoda na přírodě, než zánik dalších třiceti tisíc,“ uvádí Jiří Mánek. S ohledem na odpovědnost za svěřené území, zvolila Správa parku zásah. „Blokádisté vůči správě území NP Šumava jako celku žádnou odpovědnost nemají,“ doplňuje Mánek.
Kácení kůrovcem napadených stromů v lokalitě na Ztraceném přirovnává k chirurgickému zákroku.
„Představte si, že máte akutní zánět slepého střeva a někdo začne bránit lékaři v tom, aby ho vyoperoval, protože skalpel způsobí zásah do těla a zanechá jizvu,“ vysvětluje Mánek. Sice na svém těle nebudete mít jizvu, ale v zápětí umřete.
„Toto je princip blokády Hnutí Duha - zabránit pokácení stromů, které jsou dnes již díky kůrovci stejně mrtvé. Blokádou nezamýšlí nic jiného než ochranu kůrovce. Jeho ochranou mu umožní napadnout a usmrtit další desítky tisíc stromů. Otázkou zůstává komu, a proč tím pomáhají? Při našem rozhodování převažuje zájem ochrany přírody ve smyslu zachování velké plochy zeleného lesa při obětování zlomku stromů,“ říká Mánek.
„Volíme cestu malé jizvy, která se časem zacelí, ale zachrání celý ekosystém,“ uzavírá.
18. 07. 2011
Pavel Pechoušek
tiskový mluvčí
Správa NP a CHKO Šumava
Tisková zpráva města Kašperské hory
Blokáda aktivistů hnutí Duha, která probíhá od pátku minulého týdne Na Ztraceném v okolí Ptačího potoka poblíž Modravy na Šumavě, má za cíl zabránit lesním dělníkům ve zpracování kůrovcem napadených stromů ve 2. zóně národního parku.
Aktivisté svou přítomností chtějí znemožnit zásah proti lýkožroutu smrkovému v době, kdy lze jeho šíření do okolních porostů zabránit. Lokalita Na Ztraceném je územím sousedícím s lesními pozemky ve vlastnictví Města Kašperské Hory, tedy s pozemky, na kterých byl v roce 1991 vyhlášen národní park.
Pokračující blokádou ekologických aktivistů jsou tedy ohroženy i lesy v majetku města, a pokud ke škodám na lesních porostech v důsledku šíření přemnoženého lýkožrouta smrkového dojde, Město Kašperské Hory podnikne právní kroky proti organizátorům této akce a bude vymáhat náhradu za způsobené škody v lesích.
18. 7. 2011
Ing. Alena Balounová
starostka Města Kašperské Hory
Stanovisko Stínové vědecké rady NPŠ ke kácení u Ptačího potoka
Členové SVR jsou znepokojeni postupem, který uplatňuje vedení NPŠ reprezentované ředitelem Janem Stráským a jeho náměstkem Jiřím Mánkem v oblasti Ptačího potoka. Jedná se o biologicky velmi cennou lokalitu podmáčených smrčin s výskytem mnoha druhů vzácných a přísně chráněných živočichů a o místo, kde samovolná obnova horského lesa po gradaci kůrovce vedla k návratu k přirozenému stavu ekosystému. Oblast Ptačího potoka, byť formálně není v I. zóně NP, je klíčovou oblastí souvislého celku samovolně se vyvíjejících horských lesů. A NP Šumava byl vyhlášen právě pro ochranu samovolného vývoje těchto ekosystémů. To, že Správa NP nemá vydaná patřičná povolení na základě odborných posouzení je dalším z dlouhé řady porušování zákonů, ale i důkazem naprosté odborné nezpůsobilosti současného vedení NP Šumava.
Boj s kůrovcem v těchto místech je navíc zbytečný, protože se odehrává hluboko za současnou gradační linií. Správa NP by se měla soustředit na tlumení kůrovce v pásmu původně smíšených lesů, a ne ničit zbytky zachovalých přírodních podmáčených smrčin. Na kvalitu tohoto místa jsme poukazovali již v našich minulých stanoviscích a také jsme ji v našem návrhu zonace zařadili do bezzásahového režimu.
Za stínovou vědeckou radu NPŠ
Doc. Jakub Hruška
K tomu doc. Hruška dodává: „Je velkou chybou vedení NPŠ, že její neodborný postup vyústil v blokádu organizovanou nevládními organizacemi. Blokády nejsou dlouhodobým řešením sporu o ochranu přírody na Šumavě. Ochrana přírody je věcí odbornou, nikoliv politickou. Ale chápu, že Hnutí Duha k tomuto prostředku sáhlo v nejkrajnější nouzi, aby se pokusilo ochránit jak přírodu samu, tak i principy její ochrany.“
O Stínové vědecké radě Národního parku Šumava
Stínová vědecká rada Národního parku Šumava (SVR) má aktuálně 22 členů a vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí ředitele NPŠ PhDr. Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady NPŠ. Rada je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí. Její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali. Členy jsou ale i další vědci, kteří se problematikou Šumavy dlouhodobě zabývají.
SVR si jako cíl dala nezávislé průběžné hodnocení činnosti Správy NPŠ a přinášení objektivních informací o fungování ekosystémů národního parku. Členové SVR jsou také připraveni pomáhat vědeckými argumenty ochraně přírody, státní správě či vysvětlovat problematiku médiím. Jsou připraveni diskutovat o ochraně šumavské přírody s politiky, podnikateli i milovníky přírody, tedy se všemi, kterým není osud Šumavy lhostejný.
Aktuální seznam členů Stínové vědecké rady NP Šumava
- Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze
- Ing. Aleš Bezděk, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice
- Prof. RNDr. Martin Braniš, CSc., Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze
- RNDr. Petr Doležal, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
- Prof. Ing. Josef Fanta, CSc., emeritní profesor lesnictví, Univerzita ve Wageningen, Holandsko
- Doc. Dr. Jan Farkač, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
- RNDr. Roman Fuchs, Ph.D., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
- Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba, Praha
- Prof. Ing. Jiří Kopáček, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
- Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Průhonice
- RNDr. Zdeňka Křenová, Ph.D., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
- Prof. Ing. Zdeněk Landa, CSc., Zemědělská fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
- Ing. Karel Matějka, CSc., IDS Praha
- RNDr. František Pojer, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
- Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Třeboň
- PhDr. Ivan Rynda, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze
- Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D., Právnická fakulta, Univerzita Karlova v Praze
- Doc. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
- Ing. Pavel Šamonil, PhD., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno
- Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
- Doc. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice
- Doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno
Bc. Markéta Hrežíková
E-mail: marketa.hrezikova@prf.jcu.cz
