Mezi přítomnými byli např. náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář, děkan fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze Marek Turčáni, předseda Českého svazu vědeckotechnických společností Jaromír Volf, ředitel výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Bohumír Lomský, zástupci polských lesníků z organizace Polskie Towarzystwo Leśne a mnozí další.
Předseda ČLS Pavel Draštík k tomuto výročí řekl: „Jsem velmi potěšen, že jsme se zde sešli v poměrně velkém počtu, což svědčí o tom, že ČLS má své místo v dnešní společnosti. Jsem rád, že mezi lesnictvem stále existuje stavovská čest a hrdost, což zřetelně doložila výstava 25 let historie ČLS." a dále dodal „Vidím v tom i určitou spojovací roli ČLS, která sdružuje lesníky pracující ve státních podnicích, v soukromých firmách, veřejné sféře, lesnickém školství a v ochraně přírody. Stále pokládám lesnické vzdělání se svým širokým záběrem rozvíjejícím znalosti fungování složitých lesních ekosystémů, ekonomickým a technickým přehledem, za nejlepší předpoklad kvalitní péče o lesy. Lesník má k území, které obhospodařuje osobní vztah, hlubokou znalost a pociťuje závazek, aby generace nastupující po něm, mohli obhospodařovat co nejkvalitnější stabilní porosty, které ekonomicky budou lesnicko-dřevařský sektor udržovat stabilním. To je jedna z největších odpovědností lesnictva pro budoucnost dalších lesnických generací, čímž se zřetelně odlišuje od těch, kteří ke svým rozhodnutím a řešením o lesních systémech bez patřičného vzdělání žádnou odpovědnost nemají, tím pádem je lesník vlastně největším ochráncem přírody."
S historií ČLS se každý mohl seznámit a zavzpomínat díky výstavce panelů, která obsahovala řadu informací a fotografií z dosavadní činnosti ČLS.
O České lesnické společnosti
Česká lesnická společnost je dobrovolná, nepolitická, stavovská společenská organizace, sdružující fyzické i právnické osoby, jejichž profesní činnost souvisí nebo souvisela s lesem, s lesním hospodářstvím, s lesnickým školstvím, výzkumem a vzděláváním, s dřevařstvím a ochranou přírody a krajiny.
Ve své činnosti navazuje na více než 150 letou tradici lesnických společenských organizací na území dnešní České republiky.
Hlavní činností spolku ČLS je zajišťovat růst odborné úrovně a vzdělávání svých členů a dalších zájemců, věnovat se vývoji v lesnictví, v lesnickém výzkumu, věnovat se práci s mládeží zejména formou lesní pedagogiky, věnovat se ochraně přírody a krajiny na území České republiky, vyjadřovat se k základním otázkám v oblasti lesního hospodářství, dřevařství, ochrany kulturní krajiny a ochrany přírody.
V současné době sdružuje cca 1800 členů v rámci 40 pobočných spolků z celé ČR. Cca třetinu členů tvoří zaměstnanci LČR, a kromě lidí v důchodovém věku jsou dále nejvíce v členské základně zastoupeni pracovníci VLS ČR, školství a výzkumu a zástupce soukromého lesnického sektoru.
Na akci byl také představen nový pětiletý projekt ČLS „Quo Vadis - lesnictví", který využívá modelu: minulost – současnost – budoucnost. Na jednotlivých oblastech lesního hospodářství bude připomínána slavná a bohatá historie oboru, představena analýza současné situace a možný budoucí vývoj stanoven na základě dlouhodobých časových trendů.
Účastníci byli též seznámeni s novým grafickým designem ČLS, kterým organizace vstupuje do dalšího čtvrtletí své historie. Veškeré informace o ČLS jsou k dispozici na webových stránkách organizace, které jsou kromě tradiční adresy www.cesles.cz nově též na adrese www.lesnictvi.cz. Na slavnostním setkání totiž došlo k oficiálnímu darování této domény jejím dosavadním držitelem právě této stavovské organizaci, která v ČR nejreprezentativnějším způsobem zastupuje lesnický sektor.
Velmi důstojný a dobře připravený průběh akce potvrdil, že ČLS je silná organizace, která má nejen v ČR, ale v celém evropském prostoru své pevné místo a jistě i velkou budoucnost před sebou.
Podle TZ ČLS, red.
Rozhovor s předsedou ČLS Pavlem Draštíkem z Lesnické práce 5/2015
- Jak se za dobu vašeho působení ČLS změnila, co považujete za úspěchy a kde vidíte další příležitosti pro činnosti této stavovské organizace?
Věřím tomu, že samotná ČLS a její historické poslání jako stavovské lesnické organizace se za mého působení nezměnila a ani to nebylo mým cílem. Začínám třetí volební období v roli předsedy společnosti, pokud shrnu ta dvě předešlá, tak za úspěch považuji částečnou ekonomickou stabilizaci chodu společnosti, protože v letech 2009 a 2010 byla ekonomická a finanční situace ČLS poměrně hodně napjatá. Ve druhém volebním období jsme činnost RV směřovali k lepšímu propojení mezi základními pobočkami a vedením ČLS včetně obnovení činnosti odborných skupin, jejichž počet jsme snížili a u většiny z nich je obsadili novým vedením. Naše příležitosti jsou v celoživotním vzdělávání, v odborných seminářích a konferencích, v práci s mládeží a v každodenní komunikaci nad zlepšením vnímání našeho stavovského oboru.
- Jaká je vaše vize dlouhodobé budoucnosti ČLS?
Tady bude má odpověď opět konzervativní. Tak jako se jeví, že les, lesnictví a stavovské lesnictvo jsou v samotném jádru a podstatě věci stále stejné, čehož je třeba si vážit jako hodnoty, tak věřím, že ČLS bude v poměrně dlouhodobé budoucnosti tím, kdo bude tyto hodnoty obhajovat a prosazovat ve společnosti. Tady bych chtěl jen upozornit, aby to nebylo vzato tak, že lesnictví neprochází vývojem, ba právě naopak, nové poznatky, další celoživotní vzdělávání je nezbytnou nutností, abychom právě tyto historické hodnoty mohli obhajovat a ve společnosti se prezentovat jako obor s budoucností, postavený na tradičních kvalitních základech.
- ČLS má 41 poboček, které aktivity poboček v roce 2014 byste vyzdvihl?
Nechci se tady pouštět do výčtu činnosti našich poboček, je zcela legitimní, že některým pobočkám se daří více a dalším o něco méně, je to patrné z vývoje jejich členské základny. Velkou roli zde hraje aktivita vedení jednotlivých poboček, to jak dokáží spolupracovat s ekonomickým subjektem, ze kterého mají největší členskou základnu. My se snažíme jim pomoci tím, že jim nabízíme participaci na odborných a vzdělávacích seminářích. V roce 2014 jsme s pobočkami uspořádali 19 školení o „Nařízení o dřevě – EUTR", byly pobočky, které toho využily vícekrát, ale některé ani zájem neprojevily. Standardně pobočky pořádají tematické zájezdy, odborné akce regionálního charakteru, organizují společenské a sportovní akce v místě svého působení.
- Jaké vazby má ČLS na mezinárodním poli?
V loňském roce jsme se již plně zapojili do práce v Evropském sdružení lesníků UEF, jehož kongres se konal v Bulharsku. Zastupujeme ČR v Mezinárodním výboru YPEF, který je organizátorem a garantem soutěže pro „všechny zvídavé žáky a studenty" s českým názvem Mladí lidé v evropských lesích, jehož organizačním garantem v ČR je ČLS. Letos již počítáme s účastí kolem tisíce žáků a studentů. Dlouhodobě spolupracujeme se slovenskými lesníky, kde se účastníme jejich odborných seminářů a konferencí. Navázali jsme spolupráci s polskými lesníky sdruženými do podobné stavovské organizace se sídlem ve Wroclavi. Udržujeme spolupráci a komunikaci s Rumunskem prostřednictvím jejich velvyslanectví v Praze.
- Jaké semináře připravuje ČLS pro rok 2015?
V letošním roce nebudeme pořádat velkou dvoudenní konferenci na odborné téma tak jako v letech minulých. V programu máme tedy tradiční akce s tématy Dřevina roku – Olše, Sněm lesníků – myslivost. Nově zahajujeme pětiletý projekt „Quo vadis lesnictví?", v jehož cyklu bude odborná konference na téma semenářství a školkařství. Více akcí naleznete na našich webových stránkách.
- Aktuálně je na MZe připravována novela zákona o myslivosti. S jakými zásadními podněty k této novele přichází ČLS?
V tomto žhavém tématu nechceme přicházet s výraznými podněty a změnami. Už na jednání u pana ministra jsme deklarovali, že pro ČLS je nepřijatelné snížení minimální výměry honitby, která je v současnosti 500 ha. Letošní valná hromada zavázala svým usnesením nový republikový výbor, aby tuto hranici dále zastával a u kulatých stolů k myslivosti, které pořádá MZe, toto prosazoval. Zastáváme názor, že je třeba se zabývat početními stavy černé zvěře, kdy si dovedeme představit lov bez jakýchkoliv omezení a normovaných stavů. U problematických druhů zvěře, jako je jelen sika a daněk, kteří svou migrací narušují myslivecké hospodaření, jsme pro výrazné snížení či úplnou eliminaci jejich početních stavů v honitbách ležících mimo přesně vymezené oblasti s normovanými stavy. S tím souvisí i škody zvěří, kdy předkládaná metodika výpočtu z MZe na základě stavu lesa se zdá být dobrým základem pro výchozí jednání.
- Jak se ČLS staví k dotační disproporci mezi zemědělstvím a lesnictvím?
Je to stále odrazem vývoje dnešní evropské společnosti a její dotační politiky. Dovolím si říci, že pokud bez výrazných ztrát přežijeme toto poslední programovací dotační období a agenda dotací opustí ČR, tak snad bude lépe. Ať chceme, nebo ne, pro tržní prostředí jsou jakékoliv byť dobře míněné dotace a podpora výhybkou do netržního prostředí, které je ovlivňováno politickými rozhodnutími. Myslím si, že vývoj počtu harvestorových uzlů a cena za jejich práce je toho dostatečně pádným příkladem. Jinou kapitolou jsou nárokové dotace poskytované státním rozpočtem prostřednictvím krajů na hospodaření v lesích. Tady je skutečně hodně věcí k řešení a je třeba jednat o jejich navýšení a o tom, aby jednotlivé kraje tyto finanční prostředky využily pro podporu hospodaření na lesních majetcích.
- Jak hodnotíte současnou úroveň spolupráce s lesnickými subjekty?
My se snažíme spolupracovat se všemi, kteří mají o lesnictví a dřevařství zájem. Problém celkové nejednotnosti lesníků je poměrně dlouhodobý. Již od devadesátých let se hledala komunikační platforma lesníků, na počátku to byla platforma u Agrární komory, pak Lesnické sdružení, následně různá profesní a lobbistická uskupení. Ve většině z nich byla ČLS účastna a na všech jednáních, kde se mělo dojít ke konsensu, abychom mohli předat představitelům státu lesnický názor, došlo ke shodě, „že les je zelený a stromy rostou nahoru". Nechci to znevažovat, ale to je prostě fakt. Těžko hledat dohodu mezi hospodářskými subjekty, kdy jedni jsou zadavatelem a druzí potencionálním partnerem, jedni zastupují malé vlastníky a druzí velké vlastníky lesních majetků. Jedni chtějí více dřevní suroviny a druzí se musí ze zákona chovat s péčí řádného hospodáře, jedni zastupují firmu s obratem v miliardách korun a druzí pracují sami na sebe. Pokud k tomu přidáme problematiku myslivosti, různé tlaky a omezení ze strany extrémních enviromentálních uskupení, tak toho opravdu není málo. Každá z těchto skupin má své sdružení, které ji zastupuje a její názory prosazuje. Nechci končit tak pesimisticky, ba naopak. Pokud budeme stavět na historických a osvědčených stavovských hodnotách, tak věřím, že komunikace mezi lesnickými subjekty bude pokračovat, byť ne vždy se nám podaří prosadit náš vlastní názor. Pokud se naučíme přijmout dobrý a správný názor druhého nebo většiny a ten pak pomůžeme prosadit a obhájit, tak potom bude lépe i v lesnicko- dřevařském sektoru.
Děkuji za odpovědi (22. 4. 2015), Jan Příhoda
