Údaje z mapy efektivních teplot jsou určené vlastníkům a správcům lesů, a všem, kteří mají o problematiku kůrovců zájem, k orientaci, zda se ve spravované oblasti ve srovnání se dalšími částmi republiky vývoj kůrovců urychluje nebo zpomaluje.
Informace vznikají ve spolupráci ČHMÚ s Biologickým centrem AV ČR, Lesy ČR, portály kurovcoveinfo.cz a nekrmbrouka.cz. Model byl vyvíjen v předchozích letech a vypočtená data byla souběžně konfrontována se skutečností. „Jednotlivé lokality samozřejmě mohou mít lokálně větší nebo menší sumu teplot a tím i odlišný vývoj kůrovců, ale pro hlavní část rojení tato data odpovídají. Myslíme si proto, že tento přehled může vlastníkům významně pomoc v orientaci, zda zvolené tempo zpracování je dostatečné či nikoliv," říká Petr Doležal z Biologického centra AV, jeden z autorů modelu.
„Aktuálně již běží jarní rojení, jsou napadené vývraty či ležící zpracované dříví a vznikají kůrovcová ohniska. Sumace efektivních teplot ze stanic ČHMÚ tak mohou pomoci zpřesnit určení termínu druhého rojení kůrovce v lesích a tím dobu, která je přibližně k dispozici na zpracování nově napadeného dříví do doby dokončení vývoje první generace kůrovců," konstatuje iniciátor a spoluautor mapy sumy efektivních teplot Ladislav Půlpán.
„ČHMÚ poskytuje již řadu let informaci o sumě efektivních teplot pro zemědělce. České lesy jsou kůrovcem značně poškozovány. Nabídka spolupráce na projektu formou tvorby mapových podkladů daných parametrů nám přišla jako zajímavá a rádi jsme ji přijali," říká Martin Možný z ČHMÚ.
Jak s mapou sumy efektivních teplot pracovat?
V okamžiku, kdy zjistíme čerstvé napadení dříví, je potřeba zjistit na mapě, jaká suma stupňodní již uplynula. Délka vývoje jedné generace trvá přibližně 540 stupňodní. Pokud k této hodnotě přičteme aktuální hodnotu v příslušné oblasti, uvidíme, jaké hodnoty musí daná lokalita dosáhnout, aby kůrovec mohl dokončit vývoj. Následným porovnáváním nárůstu stupňodní a rychlosti zpracování napadeného dříví je možné zjistit, jestli je rychlost v relaci či nikoliv, a případně včas přijmout nějaká opatření.
Počet generací lýkožrouta smrkového v roce je klíčová informace, protože určuje potenciální nárůst napadeného dříví v roce. Jednoznačně to ukázal rok 2018, kdy proběhlo poprvé v historii úplné třetí rojení.
Lýkožrout smrkový z jednoho napadeného stromu při druhé generaci ohrožuje až 10 stromů, při třetí pak těchto 10 stromů 100 dalších. informace, jestli vývoj kůrovců zrychluje nebo zpomaluje, je tedy klíčová pro rychlost zpracování napadeného dříví. Počasí je v současnosti už tak proměnlivé, že staré poučky přestávají platit. Napadené stromy je přitom potřeba nejprve nalézt a následně asanovat. Na zpracování tak zbývá mnohem méně času.
Mapa sumy efektivních teplot by nám měla pomoci lépe predikovat hlavní část druhého rojení a efektivněji tak využívat nedostatkové kapacity, případně se soustředit na lokality s největší zásobou smrku, kde může gradace růst nejrychleji, a účinně ji tak brzdit
Odkaz na mapu najdete zde.
Red.