Ve Zlínském kraji hospodáři letos zalesní stovky hektarů holin, které vznikly po kácení stromů decimovaných suchem a kůrovcem. A také oni volí častěji než dříve listnáče. "Zvyšujeme podíl listnatých stromů, především buku a dubu. Dále olše, javoru, břízy, z jehličnatých jedle a borovice. Na příhodných přírodních stanovištích vysadíme i smrk," uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Státní podnik v kraji spravuje zhruba 65 000 hektarů lesa.
V Pardubickém kraji evidují lesní školky třetím rokem vyšší poptávku po douglasce, modřínu a jedli a kompletně po všech listnáčích. Procentuální zastoupení smrku sice klesá, celkový podíl jeho prodaných sazenic ale nikoliv. "Musíme myslet tři až pět let dopředu, listnáče jsou většinou dvouleté, smrky jsou čtyřleté, jedle pětileté. Sazenice je prodejná jen v roce, kdy je narostlá, je horké zboží, pak už je na vyhození," řekl ředitel společnosti Lesoškolky z Řečan nad Labem Ladislav Němec.
Naopak některé lesní školky z Libereckého kraje si na nezájem o smrk stěžují. "Plošná kampaň proti smrku způsobila absolutní propad v poptávce po této dřevině. Fakticky to způsobuje likvidaci velkého objemu vypěstovaného sadebního materiálu," řekl ČTK předseda představenstva Wotan Forest Martin Mašek. Vedoucí společnosti Trees Product z Hrádku na Frýdecko-Místecku Radim Martynek uvedl, že před 15 lety bylo 80 procent produkce smrků. "V dnešní době to je 80 procent listnáčů a třeba nějakých 15 až 20 procent smrků, takže se ta poptávka po dřevinách úplně obrátila," dodal.
Lesy města Olomouce při obnově lesních porostů používají směs sazenic s převahou listnatých dřevin. Na Vysočině chtějí letos Lesy ČR vedle jehličnanů sázet buky, duby, lípy nebo třešně. Cena listnáčů proto roste. Na Českokrumlovsku od jara zdražily sazenice o pět až deset procent, za sazenici buku teď Lesy města Český Krumlov platí 15 korun. Loni stoupla cena meziročně až o 30 procent nahoru.
V zemi je většinou sazenic dostatek, existují ale výjimky. Chybí třeba v lesích kolem Dačic na Jindřichohradecku. "Budeme rádi, když nám zůstanou některé mladší porosty. Kalamita postupuje obrovským způsobem dopředu. Na Dačicku, na levém břehu Dyje, smrkové lesy v podstatě neexistují. Je to apokalypsa. Nepředpokládám, že do pěti let se podaří všechny holiny zalesnit," sdělil vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Jiří Müller. Obtížněji někde sazenice shánění drobní vlastníci lesů.
Na mnoha místech lesníci preferují přirozenou obnovu lesů. Je to případ třeba Kokořínska a Křivoklátska. "Čím více druhů a jedinců, tím lépe. Lesník pak bude mít možnost promyšlenou výchovou v průběhu dospívání lesa ovlivňovat druhovou skladbu. Všude to ale přirozeným zmlazením nejde, a tak se suchem bojujeme i u nových výsadeb," uvedl ředitel Lesnického parku Křivoklátsko Miroslav Pecha. Také v Krkonošském národním parku i přes lokální problémy s přemnoženým kůrovcem potřeba umělého zalesňování klesá.
Novou výsadbu a celkový stav lesů ale negativně ovlivňuje nedostatek vláhy. "Lze tedy očekávat nárůst kůrovcem napadených ploch i v dalších suchem oslabených smrkových porostech. To by v některých lokalitách mohlo způsobit ztrátu lesního prostředí doprovázenou negativními ekologickými dopady," uvedl Robert Šenk ze Správy CHKO Kokořínsko - Máchův kraj.
Státní podnik Lesy ČR letos hodlá zvýšit počet vysázených stromků při zalesňování o pětinu na nejméně 55 milionů kusů z loňských 46 milionů. Obnovu lesů, která stojí miliardy korun ročně, podnik v současné době rozsáhlé kůrovcové kalamity považuje za prioritu. Aktuálně eviduje asi 22 000 hektarů holin, z nichž je 16 000 hektarů po kůrovcových těžbách. Loni a letos se státním lesům podařilo obnovit 9500 hektarů lesa po kůrovcové těžbě.
Podrobnější informace k situaci v jednotlivých regionech najdete v článcích v sekci Monitoring médií.
Podle ČTK, red.