Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.
*1964
Vystudoval Střední lesnickou školu v Hranicích na Moravě a Lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Doktorské studium zakončil v roce 1997 na Lesnické fakultě ČZU v Praze.
Pracoval jako revírník LS Znojmo, zástupce oblastního inspektora, lesní správce LS Telč, následně jako analytik, zástupce vedoucího odboru finančního řízení a strategie na generálním ředitelství Lesů ČR. V roce 2007 působil ve funkci výrobně technického ředitele a v závěru roku 2007 byl na dva měsíce pověřeným ředitelem Lesů ČR. Od roku 2008 pracoval na MŽP, nejdříve jako ředitel odboru ochrany lesů na ČIŽP a od roku 2009 do konce roku 2011 jako ředitel odboru péče o národní parky. Od 1. 7. 2012 je ředitelem Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny MENDELU. Od 1. 2. 2014 je náměstkem pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny MŽP. Je členem vědecké rady LDF MENDELU, externě přednáší na VŠE v Praze.
- Novelu zákona 114, o ochraně přírody a krajiny, čeká během října 2015 projednávání v poslanecké sněmovně. Shrňte prosím, jaké budou v případě schválení její nejzásadnější dopady.
Důležité je říct, že změny v tomto zákoně se budou týkat pouze problematiky národních parků, běžného hospodaření v lesích se nedotknou. Novela má za základní cíl úpravu péče ve stávajících NP a záměrně říkám stávajících, protože ona ve svém obsahu přehlašuje NP, tedy ne „vyhlašuje", protože tím bychom nerespektovali historii. To souvisí s tím, že některé národní parky byly vyhlášeny v minulosti nařízením vlády a ten nejmladší – České Švýcarsko – byl už vyhlášen zákonem. Vyhlašující nařízení vlády u prvních tří NP vzniklo před účinností zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 1992. Novela se tedy dotkne všech existujících NP a má nám poskytnout sjednocující pravidla pro všechny NP, protože my si myslíme, že byť jsou NP různé ve své specifičnosti, geomorfologii, velikosti, historii, předmětech ochrany atd., zaslouží mít zvláště pro obyvatele, návštěvníky i pro žadatele o to které stanovisko jednotná pravidla a jednotný přístup.
Zdůrazňuji, že novelou se nemění přístup k NP a jejich poslání. NP v ČR dál budou představovat 1,5 % z celkové výměry státu. Novela však v jednotlivých NP neurčuje konkrétní rozsah území se samovolným vývojem a podporou přírodních procesů. Raději používáme termín samovolný vývoj, podpora přirozených procesů. Žádné území v NP, ať už jde o les nebo bezlesí, není úplně mimo vliv člověka, proto neradi slyšíme pojem divočina či o trochu méně zavádějící bezzásahovost. I když člověk v současnosti na daném území nezasahuje např. těžbou dřeva, tak zasahuje protipožárně, managementem zvěře a nepřímo i z hlediska depozic, znečištění prostředí. Rozsah území samovolného vývoje řeší plány péče, v nové úpravě zásady péče. Často čteme v médiích, že „novela zákona 114 umožňuje rozšíření bezzásahových území," což není pravda. Novela řeší zonaci jinak. V současně platné právní úpravě je zonace mimo jiné spojena s regulací pohybu lidí v daném území. Do prvních zón je zakázán vstup s výjimkou pohybu po vyznačených cestách. V nové právní úpravě už zonace nereguluje pohyb návštěvníků. Teď máme většinou 3 zóny, v novele jsou stanoveny 4 a dále jsou stanovena klidová území, kterými se bude řešit regulace vstupu. Další klíčovou změnou v zákoně je snaha o stabilizaci daného území – obsahuje ustanovení, že od vyhlášení zonace bude tento stav platit minimálně 15 let.
Dále vznikl prostor pro moderní právní instituty, což je např. opatření obecné povahy schválené na základě předchozího projednání se zainteresovanými subjekty. Nově jsou také zákonem definovány dlouhodobé cíle ochrany NP. Více je kladen akcent na podporu šetrného turismu, mezinárodní spolupráci a revidují se a zjednodušují základní ochranné podmínky. Především jich celá řada odpadne na území zastavěných a zastavitelných území obcí.
Správa KRNAP rozšířila území I. a II. zóny národního parku (ČTK)
- Jak se bude krýt zonace a jednotlivé režimy hospodaření?
Na rozdíl od současného stavu bude zonace vymezena na základě dlouhodobého cíle ochrany, zóna přírodní bude sloužit k umožnění samovolného vývoje, zóna přírodě blízká bude na tento vývoj postupně připravována. Nepředpokládá se však, že by se mělo skokově zvýšit bezzásahové území oproti současnému stavu, měly by však být stanovené dlouhodobé cíle, tedy co se s konkrétním porostem zamýšlí v dlouhodobém horizontu.
Členění území národních parků podle novely z. 114 – § 18 (zonace)
(1) Území národních parků se člení podle cílů ochrany a stavu ekosystémů na 4 zóny ochrany přírody:
- a) zóna přírodní se vymezí na ucelených plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, s cílem zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů,
- b) zóna přírodě blízká se vymezí na plochách, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům,
- c) zóna soustředěné péče o přírodu se vymezí na plochách, kde převažují člověkem významně pozměněné ekosystémy, s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna trvalou činností člověka nebo obnovy přírodě blízkých ekosystémů,
- d) zóna kulturní krajiny se vymezí na plochách, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy určené k trvalému využívání, nebo na plochách zastavěných a zastavitelných území obcí, určených k trvale udržitelnému rozvoji.
- Na základě těchto vyhlášek budou tedy tvořeny konkrétní plány péče, nově zásady péče?
Ohledně přípravy plánů, nově zásad péče, se nic zásadně novou úpravou nezmění, co se týče rozvoje obcí, rekreace atd. I partneři pro jednání zůstanou stejní jako teď.
- Budou muset parky, které mají platný plán péče, vytvořit po novelizaci nové zásady péče?
Plány péče budou po schválení novely platit i nadále. Doba, která je potřebná pro přípravu nového dokumentu (zásad péče)a jeho projednání a schválení je příliš dlouhá na to, aby NP žádný koncepční dokument neměly. Prioritně budou připraveny a projednány návrhy nové zonace a klidová území, teprve poté budou následovat zásady péče.
- Pokud by teoreticky vznikl nový NP (např. Křivoklátsko), bude se muset zákon novelizovat?
Vzhledem k tomu, že návrh na vyhlášení byl již projednán podle příslušného ustanovení zákona, šlo by o jednoduchou novelu, kdy by se tento park přidal do znění zákona a příloh. Základní ochranné podmínky bude mít stejné, definované v novele zákona. Mohu skoro vyloučit, že by se kvůli Křivoklátsku přidávala nějaká základní ochranná podmínka.
- Podaří se podle vás touto novelou zamezit některým kolizím se zákonem o lesích nebo se zákonem o myslivosti?
Určité formulace jsou jasněji vymezující tak, aby ke konfliktům nedocházelo. Paragraf 22 o nakládání s lesy v NP velmi jasně formuluje respekt a akceptaci lesního zákona. V meziresortním připomínkovém řízení jsme se vůbec nedostali do konfliktu s MZe, ani přímo se zástupci lesníků možná i proto, že jsme akceptovali významnou část jejich připomínek.
Není zřejmé, v čem je spatřována kolize těchto právních předpisů. Vzhledem k platnosti všech zmíněných předpisů je nutné jejich požadavky sladit podle konkrétních podmínek daného území. V podmínkách ZCHÚ mohou nastat případy, kdy hospodaření se zvěří či rybářské hospodaření může být v rozporu se specifickými požadavky a cíli ZCHÚ či s již zmíněnými ochrannými podmínkami. Vždy je tedy nutné situaci posuzovat individuálně a případně využít legislativní nástroje ZOPK.
Nakládání s lesy v národních parcích podle novely z. 114 – § 22a
- (1) Vlastníci nebo nájemci lesů v národních parcích jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce a biologická rozmanitost.
- (2) Při provádění péče o lesy zařazené do zóny přírodní a do zóny přírodě blízké se nepoužijí ustanovení jiného právního předpisu o povinnosti obnovovat a vychovávat lesní porosty, o lhůtách k zalesnění holin a o lhůtách k zajištění lesních porostů na lesních pozemcích, o povinném provádění meliorací a hrazení bystřin v lesích ani ustanovení o povinném přednostním provádění nahodilé těžby. Při provádění péče o lesy zařazené do zóny přírodní a do zóny přírodě blízké se dále nepoužijí ustanovení jiného právního předpisu o povinném provádění opatření na předcházení nebo zabránění působení škodlivých činitelů a na odstranění nebo zmírnění jejich následků, s výjimkou preventivních opatření proti vzniku lesních požárů.
- (3) Lesy zařazené do zóny přírodní se nezahrnují do výpočtu závazných ustanovení lesních hospodářských plánů podle jiného právního předpisu, rovněž se v nich neumisťují těžby a nenavrhují výchovná a pěstební opatření v lesních hospodářských plánech. V lesích zařazených do zóny přírodě blízké se závazné ustanovení lesního hospodářského plánu maximální celková výše těžeb stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých lesních porostech.
- Jak konkrétně se budou řešit konflikty např. při používání chemických prostředků v ochraně lesa apod.? Kde budou moct lesníci hledat konkrétní informace?
Není jasné, o jaké informace a jaké konflikty jde. Omezení budou jako v současné době stanoveny ochrannými podmínkami, které obsahují zákazy. Pro každou činnost, která je v rozporu s ochrannými podmínkami, bude nutná výjimka orgánu ochrany přírody.
- Jak se podle nové úpravy budou řešit výjimky v těžbě či ochraně lesa např. v případě rozsáhlé větrné kalamity?
Disturbance mají řešit zásady péče, tam musí být stanoven konkrétní postup. Například na Šumavě se letos stalo, že spadla kalamita v nevhodnou dobu na začátku vegetační sezóny. Správa musí čekat na posouzení a schválení záměru, které ve své proceduře je většinou delší než lhůta, kterou lesníci dobře znají a respektují, tedy kdy je potřeba zasáhnout proti podkornímu hmyzu. A to je problém. Proto v zásadách péče musí být zahrnuty modely postupu v těchto případech, a to zvlášť pro např. územně roztříštěnou nebo naopak soustředěnou kalamitu. Potřebujeme posouzení dopředu, abychom se vyhnuli tomu, že správa bude zpětně obviněna z porušování národní nebo evropské legislativy nebo že ohrožuje les svěřený nebo ještě hůře – sousední.
- Lesníci dlouhodobě volají po úpravě vyhlášky 335/2006, stanovující náhrady újmy za ztížení hospodaření v důsledku požadavků ochrany přírody, počítá se s nějakou takovouto úpravou?
Novela ZOPK je těžký úkol a soustředili jsme se teď hlavně na ni. Nicméně i projednávání takové legislativní změny je v procesu, ale ve stádiu, ve kterém bych nerad zabíhal do detailů.
Definice národního parku v novele z. 114 – § 15
(1) Rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového lze vyhlásit za národní parky.
- (2) Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémů odpovídajících danému stanovišti a dosažení jejich přirozené biologické rozmanitosti a musí být v souladu s cíli ochrany sledovanými jejich vyhlášením.
- (3) Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národních parků a zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, významných z hlediska biologické rozmanitosti na zbývajícím území národních parků.
- (4) Posláním národních parků je naplňovat dlouhodobé cíle ochrany národních parků a také umožnit využití území národních parků k trvale udržitelnému rozvoji, ke vzdělávání, výchově, výzkumu a k přírodě šetrnému turistickému využití, a to způsoby, které nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany národního parku.
- (5) Národní parky a jejich ochranná pásma se vyhlašují tímto zákonem.
- Myslíte si, že novela zákona 114 může přispět ke zklidnění situace na Šumavě?
Určitě ano. Poté, co bude například projednána a vyhlášena nová zonace, kde by měl činit podíl „první" zóny dle dohod všech zainteresovaných stran maximálně 26 %, nebude podíl klidových území vyšší než 20 %. To sdělujeme od počátku a návrh zonace, který je připravován, to jen potvrdí.
- A návrhy zonace vznikají na správách NP?
Ano, zonaci navrhují správy. V Českém Švýcarsku nebo KRNAP plocha první zóny přibližně odpovídá ploše klidového území. NP Šumava má nyní první zónu 13 % a bezzásahové území 23 %. My říkáme, že klidových území bude v NP Šumava v součtu pod 20 % a bezzásahová území taky nebudou na vyšší výměře než současných 23 %, ale nebudou se přesně překrývat.
Podstatná je stabilizace daná 15letou platností zonace, což je obsaženo v zákoně, nikoliv pouze ve vyhlášce, kterou si může změnit každý nový ministr. Tento můj stabilizační návrh pan ministr akceptoval a mezi rozumnými a korektními oponenty byl přijat s velkým pochopením.
- Platnost plánů péče, respektive zásad péče zůstává zachována?
Ano, i zásady péče budou platit 15–20 let.
Druhou část rozhovoru najdete na Silvariu v nejbližších dnech.
Kompletní rozhovor najdete v Lesnické práci 10/2015.
