Za největší problém Šumavy označil nedostatek komunikace. „Dialog se dostal do fáze hluchého se slepým, jeden neposlouchá a druhý ani neodezírá. Když potom management parku cokoli dobrého vymyslí či předloží, je to apriori shazováno a nemá to šanci na nějaké dlouhodobé řešení. Panu Krejčímu se stalo to, že představitelé krajů či obcí už odmítli komunikovat a neměli víru, že dohodnuté se také splní. Naše další plány se Šumavou ale konsensus a dohodu vyžadují. Proto jsem panu řediteli řekl: musíte znovu získat důvěru mezi starosty, krajskými představiteli a podnikateli a musíte mi předložit koncepci Šumavy, která bude odpovídat politice ministerstva životního prostředí.“
Přestože byl Drobil prý přesvědčen, že František Krejčí je schopen důvěru mezi vedením parku a veřejností získat, po uplynutí měsíční lhůty bylo prý zřejmé, že se to nepodařilo. „Pan ředitel to ve správném okamžiku správně vyhodnotil a udělal krok, který považuji za důstojný a odpovědný té situaci. To je i jeden z důvodů, proč jsem uvedl, že by mohl dále fungovat uvnitř resortu,“ uvedl k dalšímu možnému působení bývalého ředitele parku Drobil. Mezi konkrétními posty pro Krejčího uvedl například funkci poradce na Státním fondu životního prostředí. Příležitostí je prý však hodně.
Chystá se nový zákon o Šumavě
Současný záměr ministerstva s Národním parkem je jednoznačně nový zákon o šumavském národním parku. Ten by mohl platit už od začátku roku 2012. „Našim úkolem je chránit přírodu jako takovou, nejen v prvních zónách, ale v celém parku. Kritizoval jsem, že na ochranu druhých zón už nedošlo. Byl tu fetiš chránit první zónu, ze které se nám kalamita administrativním zásahem ministra Bursíka rozšířila i na tu druhou. Pozapomnělo se na to, že Šumava nám díky nekorigovanému řádění kůrovce na mnoha místech umírá. Zadání, které jsem dal a které je podle mého ve shodě se skutečnými ekology, ne ekologickými aktivisty, je rozčlenění parku jako naprosto chybné ukončit a udělat čtyři, pět,šest prvních zón. Radíme se o tom, jaký v nich bude režim. Zda budou bezzásahové, uvidíme. Pokud má být něco skutečně bezzásahové, tak chci vědět, jak ochráníme další zóny aby se kůrovec nerozšiřoval, protože kůrovec naše hranice a zóny nerespektuje. První kontury zákona jsem viděl a myslím si, že se na něm můžeme shodnout i s odborníky,“ uvádí v rozhovoru pro MF Dnes Drobil.
Minitendry důvodem Krejčího odchodu nebyly
Otázku budoucnosti minitendrů nechává Drobil zatím otevřenou, zdůraznil však, že je pro průhledná výběrová řízení a pro to, aby práci získávali místní lidé. „Když se tam někdo bude snažit utvořit průhledné tendry, které dají práci místním lidem a podnikatelům, tak já budu poslední, který tomu brání,“ dodává. Výběrové řízení na nového ředitele bude probíhat do 6. prosince. „Pokud budou kvalitní kandidáti, s novým rokem by mohl přijít nový ředitel,“ uzavírá ministr.