Otázkou stále zůstává, zda LČR mohou být zdrojem peněz např. pro stranické pokladny. Provedené audity totiž nic neprokázaly. Podle ministra to však konec vyšetřování neznamená. „Je to vážné obvinění. Nechci dělat forenzní audit, jak navrhuje stínový ministr Michal Hašek, ale zvolil jsem audity na jednotlivé segmenty. První, co si může zkontrolovat každý: hospodaření politických stran, jejich daňová přiznání. Ale bavíme se o čistých daněných penězích. Zadal jsem audit, zda se nemanipulovalo se zakázkami, a ten hovoří o tom, že za poslední dva roky nedošlo k žádnému porušení zákona. To, jestli vám někdo v lese ukradne dříví, to už jede mimo tento systém a je to v podstatě nedohledatelné. Ale zároveň jsem pověřil ředitele a chci přehled, kde všude v Lesích se pan Knetig pohyboval - tam se chodí na kartu - a u jakých jednání byl přítomen. Ale nezmonitorujete, jestli se s někým sešel v kavárně. A zadal jsem protikorupční audit. Auditorská firma zmapuje nastavené systémy - jestli umožňují korupci.“
Výsledky tohoto šetření by podle ministra měly být známy do tří měsíců, poté vše projedná dozorčí rada. Před časem se prý dohodl také s Transparency International, která by měla po celý letošní rok pomáhat v kontrole managementu LČR. Dalších 100 milionů korun ročně půjde na kontroly. „Ti lidé budou dobře placeni a budou rotovat, nebudou dvacet let v jednom polesí, aby si nevytvořili kámoše,“ řekl Fuksa.
Ministr odpovídal i na otázky týkající se neoochoty LČR poskytovat některé informace, například komu a kolik přesně platí za externí poradenství. V tomto případě má ale prý ministr pochopení pro to, proč LČR informace nechtějí poskytovat. „Na jednu stranu by se to mělo zveřejňovat, je to státní podnik. Ale někdy firma potřebuje velmi kvalitní právníky a nemůže to oznamovat v přímém přenosu. I ta částka je problém. Dá se z toho poznat, jak silnou má kdo strategii.“
V souvislosti s avizovaným zvýšením informační otevřeností Lesů ČR byly zpřístupněny veřejnosti vybrané audity, hlavní informace o hospodaření, seznam nemovitostí prodaných dobrovolnou dražbou, seznam rámcových smluv a další stručné informace. Sekci Informace pro veřejnost naleznete zde. |
Další část rozhovoru se točila kolem koncepce hospodaření podniku LČR, takzvané „Dřevěné knihy". Podle ní už si státní podnik dřevo nebude prodávat sám, ale budou to dělat sami těžaři. Kritikům tohoto systému rozumí, ale státní podnik se podle něj musí řídit jinými pravidly než lesy soukromých vlastníků. „Mě hodně kritizovalo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR. A já říkám, že mají pravdu. To, co prosazuji v LČR, je naprosto neaplikovatelné v soukromých nebo obecních lesích. Tam je to ohlídatelné. Ale když máte obrovský podnik, nezbývá než několikastupňové řízení. A pak je nejvýhodnější komplexní zakázka. Celý řetězec si pak těžařská firma zpracuje sama.“ Lesy ČR prý samy prodávat nemohou, resp. by musely znovu nakoupit a investovat minimálně 2 miliardy do již zprivatizované infrastruktury. Konstatování NKÚ, že by pro stát bylo výhodnější, kdyby dřevo prodával sám, je podle něj vytrženo z kontextu a nepočítá právě s nutnou investicí do technologií.
V rozhovoru zazněla i otázka, jaký výnos ministr očekává pro letošní rok. „Teď si tedy firmy zasoutěžily. A ukázalo se, že neznají reálnou hodnotu dřeva. A můžu říct, že velmi pravděpodobně tu cenu všichni přestřelili. Stát na tom vydělá o 3 miliardy víc, než v předchozích letech. A saldo je 6,5 miliardy,“ uvádí ministr. Takový zisk však neočekává - ceny jsou prý vyšroubované, v březnu už tak vysoké nebudou.
Systém rozbil Palas
V závěru rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr Fuksa zmínil i své předchůdce. „Tady 20 let byla situace, že určitá skupina každoročně přišla za ministrem, bouchla do stolu a řekla: ministře, 20 procent těžby nám musíš dát za stanovenou cenu, protože jinak zavřeme papírny a nebudeme mít co vyrábět. Kdo se uměl bavit s managementem, dokázal si to domluvit. Řekl bych, že za to můžou hlavně vlády ČSSD, které ten předchozí systém rozbily nástupem ministra Palase. Do té doby byl ten systém hodně stabilní.“
Gandalovič prý už systém zdědil, ale alespoň rozdělil zakázky na polovinu "P" a polovinu "OM". Na razantnější kroky však prý každý ministr potřebuje podporu vlády, a zejména ministra financí. Tu prý Ivan Fuksa od ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) teď cítí, navíc mu prý pomáhá i to, že byl několik let náměstkem na ministerstvu financí.