Ekologové z Hnutí Duha chtějí hlavně změnu druhové skladby lesů a jiný obchodní model ve státních lesích. Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka změní skladbu lesa chystaná vyhláška, ekologové z Hnutí Duha ale tvrdí, že ta podíl melioračních a zpevňujících dřevin vůbec nemění. Podle zástupců Czech Forest think-tank by přijetí všech změn, které byly v dokumentu navrženy, znamenalo destabilizaci sektoru a neopodstatněný zásah do vlastnických práv vlastníků lesa.
Jeden z představitelů Platformy pro krajinu, mezinárodně uznávaný ekolog Josef Fanta, označil dnes situaci v českých lesích za kritickou. Podoba chystané vyhlášky je podle něj "naprostým selháním ministerstva zemědělství". Naopak ministr Milek k požadavkům ekologů uvedl, že struktura vysazovaného lesa se už mění a chystaná nová vyhláška to ještě posílí. Podle Milka zásadně ovlivní skladbu lesa, zejména v nižších polohách. Smrky se tam podle ministra budou moci sázet už jen výjimečně, a to na vhodných vlhkých místech. „Určitě v rámci procent to bude do 20 až 30 procent maximálně," řekl ČTK Milek.
Podle experta na lesy z Hnutí Duha Jaromíra Bláhy to tak není, povinný podíl melioračních a zpevňujících dřevin vyhláška vůbec nemění, pohybuje se mezi pěti až třiceti procenty v závislosti na typu lesa. Na většině území proto lesníci mohou stále sázet smrky, a to i na zcela nevhodných stanovištích. Za další současné problémy označil Bláha přemnožení spárkaté zvěře, která zničí nebo vážně poškodí v průměru 64 procent vysazených melioračních a zpevňujících dřevin, tedy listnáčů a jedlí.
Podle Czech Forest think-tank probíhá změna hospodaření v lesích již 25 let. „Za posledních deset let došlo k poklesu celkového zastoupení jehličnatých dřevin o 2,8 procenta, v kraji Moravskoslezském dokonce o 6,4 procenta a Olomouckém o 4,6 procenta. Podíl listnatých dřevin na obnově dosahuje 61,2 procenta, v nadmořských výškách do 400 m je podíl listnáčů dokonce 80 procent. Je nutné si uvědomit, že ročně mohou lesníci změnit druhovou skladbu zhruba procenta českých lesů," uvedl Miloš Kučera z think-tanku.
Reakce členů CZECH FOREST think tank na „Balíček opatření" Hnutí Duha zde.
Ekologové z Hnutí Duha navrhují také přechod státních lesů na certifikaci systémem FSC, úpravu finanční podpory a zejména jiný přístup státu k lesům, který by se měl projevit hlavně ve změně zadávání zakázek státním podnikem Lesy ČR. Současný postup vycházející z tzv. dřevěné knihy totiž podle zástupců Hnutí Duha zvýhodňuje velké firmy, které dřevo vytěží, odvezou, prodají a postarají se i o pěstební práce. Tyto „megatendry" lesům podle nich škodí, znemožňují totiž kontrolu, vytlačují z lesů kvalifikované české pracovníky a menší firmy a nejsou dostatečně pružné v době kalamit.
„Je na čase, aby si politické vedení uvědomilo, že les tu není jen na dřevo," řekl Fanta. Hospodaření v lesích je podle něj zásadní i pro zadržování vody v krajině nebo zaměstnanost na venkově. To, že se Lesy ČR v souladu s dřevěnou knihou prakticky vzdaly výkonu hospodaření, je podle něj v evropských zemích v mírném pásu ojedinělé. „Zkušenosti ukázaly, že takto se v lesích střední Evropy hospodařit nedá," řekl.
Z Tiskové zprávy Hnutí Duha
Při happeningu před Úřadem vlády ČR dnes zástupci Hnutí DUHA předali Úřadu komplexní balíček propracovaných návrhů, které řeší příčiny plošného hynutí českých lesů a vedou k jejich celkovému ozdravění. Balíček bude předán premiérovi a příslušným ministrům. Na následné tiskové konferenci ekologická organizace představila tato řešení podrobněji.
Komplexní návrh balíčku opatření pro zdravé lesy k naleznutí zde.
Podle desítek lesníků a biologů, kteří spolu s Hnutím DUHA tyto návrhy po několik měsíců připravovali, je nezbytné změnit přístup k lesům tak, aby zahrnoval především environmentální a sociální funkce, nejen produkci dřeva pro rychlý zisk. Cílem je co nejrychleji přeměnit monokultury smrků a borovic na mnohem odolnější - druhově i věkově pestré lesy. Hospodaření v nich musí být šetrné a musejí zahrnovat i místa pro divokou přírodu.
Proto je nutné:
• změnit pravidla pro lesnické hospodaření - zákony a vyhlášky tak, aby podporovaly pestré lesy bez holosečí a nadbytečného množství zvěře, která spásá mladé listnáče, i zákonné zadání pro s.p. Lesy ČR,
• změnit nastavení dotací, aby podporovaly biologickou rozmanitost lesů a tím jejich stabilitu namísto stavebních investic,
• rozšířit v lesích vlastněných státem pravidla šetrného hospodaření podle certifikace FSC, která zabezpečuje udržitelné, šetrné hospodaření i místní zaměstnanost,
• změnit zadání pro státní podnik Lesy ČR tak, aby hospodařil ve veřejném zájmu s prioritou mimoprodukčních funkcí, a změnit současný způsob zadávání zakázek pro obří těžařské firmy, který poškozuje lesy, má negativní sociální dopady a je nepružný.
Celá tisková zpráva Hnutí Duha zde.
Podle ČTK a TZ Hnutí Duha, red. (13. 6. 2018)
Komentáře
Chybí mi tam upřesnění, že onen emeritní šéf partnerského ústavu nebyl výzkumníkem VÚLHM. Za to se omlouvám.
Chybí mi tam upřesnění, že onen emeritní šéf partnerského ústavu nebyl výzkumníkem VÚLHM. Za to se omlouvám.
Takže Dobré ráno, kdo ještě spíte !
Jinak jeho praxe "odejitý" revírník LČR, teď soukromý OLH.
Doc. Ing. Svoboda učil jen o pralesech, ale ty snad v hospodářském lese nebudeme tvořit celorepublikově.
Šumavu jsem už rozdýchal a NP park Jeseníky naštěstí nestihl vzniknout.
Obdivuji KRNAP, tam se drží a funguje i hospodaření "zatím".
Spíš bych šlapal po zemědělství! Tam se tvoří sterilní prostředí posledních 20 let a otravují se spodní vody..... však ropná lobby, asi umí ekology "hnutí" zaplatit §
Lesu zdar
A proč se, od začátku kauzy (Jeseníky, Vítkov, Albrechtice, Třebíč...), aktivisté nepoutají řetězem ke kůrovcovým stromům?
Kdo jiný může zlepšit stav našich lesů, než tlupa ,,výjimečně inteligentních" bytostí s názorem, že ,,kůrovec je porodníkem nového lesa"?!
Napadá mě, proč tedy máme ministerstvo zemědělství, vysoké školy lesnické a další odborné lesnické školy. Tak je zrušme a ušetříme spostu peněz.
Bohužel, nahrávají jim novináři, kteří v tom čichají senzaci.
Takže přesto že nehlásají v tomhle ohledu nic zcestného, touhle formou "my to říkali" a "sledujte, teď vás konečně naučíme, jak správně na to" tomu bohužel při svém renomé u lesnické veřejnosti řádně vytírají.. zrak a vyvolávají u velké spousty lidí akorát tak kopřivku a principiální nechuť něco měnit, přestože situace sama k tomu směřuje.
V našich opdmínkách snad každá plocha (i holina) samovolně nakonec zaroste lesem, některá dříve, některá později. Za padesát let bude Šumava zase zelená.
Otázka je, zda to bylo potřeba (?), zda to bylo v souladu se zákonem (to si nemyslím), jaký to mělo dopad na okolí (kůrovec v okolních lesích, změna? vodního režimu) a kolik nás to stálo (to dříví někdo napěstoval a tedy nainvestoval a když to mělo zaplatit, tak se nechalo shnít). V důvodové zprávě k návrhu vládního nařízení o vyhlášení NP Šumava v roce 1991 o tom nebyla ani zmínka.
Myslím si, že kdyby v návrhu bylo napsáno, že miliony kubíků dřeva se nachají shnít, kůrovec se bude šířit do vzdálenosti desítek km, výrobci hudebních nástrojů přijdou o rezonanci a bude nás to stát možná desítky miliard Kč, tak to vláda neschválila.
Velice správně - jednou z příčin. Ale ne jedinou, a možná vůbec ne tou rozhodující. Doporučuji přečíst si článek Pavla Rottera v Lesnické práci 5/2018, str. 14 - Nejenom okyselení půd pod smrkovými či borovými porosty, ale též staré imisní zátěže (ČR před 2. světovou válkou byla 7. nejprůmyslovější země na světě!, později "kovárnou" RVHP), až o dva řády (=100x) vyšší deponie dusíku a zvyšování obsahu vzdušného CO2 - to ale vlastníci lesů ani lesáci nezpůsobili.
Jestli má skutečně dojít k radikálním změnám v lesnictví, bude to stát desítky,spíš stovky miliard Kč. Něco ještě zaplatí současné smrkové porosty, zbytek bude muset vynaložit společnost, cestou příkazů jít nelze (pokud to vše není pouze "dělostřelecká příprava" k donucení soukromých vlastníků odevzdat zase své lesy státu).
Až tvůrci lesnické politiky budou taky skuteční vlastníci lesů (dovolí jim to lesáci?) třeba jen tím, že se budou více ozývat proti omezování vlastnictví, pak bude více dotací i do lesů. A hlavně - až stát nebude dominantním vlastníkem lesů - zažil jste snad státního hajného, domáhajícího se větších dotací?
Dotace jsou politika a politický lobbing něco stojí. Zemědělci s pomocí Agrární komory a takových Agrofertů, které na tom mají postavený byznys, si pro ty dotace šli a cestičku si zaplatili.
Přitom by to měly být LČR, jako dominantní hráč na trhu.
Ale jak to někdo psal. V období konjunktury se tyhle věci neřeší. I na fakultě před deseti lety o tom diskutoval málokdo.
Dovoluji si s Vámi souhlasit.
Musím však podotknout, že HD jsou falešní hráči a o přírodu jim vůbec nejde.
Bláha jen účelově žvaní to, co se mu momentálně hodí.
V každém případě je kůrovec sekundární až terciální problém v porostech oslabených přísuškem a václavkou. A při daných klimatických podmínkách začíná být jedno, jestli mělce kořenící smrk postupně uschne, nebo ho předtím ještě stihne ožrat kůrovec.
Pokud budete spekulovat v této otázce o povaze mrtvého dříví, tak už jste jak ten Svoboda, který za to má profesůru.
To ostatní o čem píšete (tedy jak to bude dál), to se má řešit až potom.
Tak čemu dáváte přednost, živému lesu/stromu nebo mrtvému lesu/stromu?
A co děláte Vy osobně pro les??
A toto opatření je třeba adekvátně zaplatit. Týden zpoždění či prodlevy za přispění teplého počasí může znamenat další generaci či její část brouka venku.
Za současného stavu, kdy téměř vše mají na bedrech nasmlouvané firmy, nějaký ten týden mnohdy nehraje roli.
V současné době navíc množství brouka dosáhlo takových hodnot, že je to místy boj na život a na smrt. Ale vše je důsledek liknavého přístupu posledních dvou let.
Je to opravdu o odpovídajících penězích za včasný zásah včetně důsledné kontroly.
Co bude dál rozhodovat až potom je ta největší hloupost. Dobrý hospodář už před sklizní plánuje, co kde bude sít pro příští rok. Stejně tak dobrý lesní hospodář musí řešit hlavně, co předá příštím generacím , jak bude vypadat les po něm.
přes 20 let aktivně pracuju jako zpracovatel LHP a LHO, v podstatě na území celé republiky, takže těch lesních porostů už mě rukama za ty roky prošlo víc než dost.Každý, kdo se v téhle branži pohybuje a alespoň zčásti rozumí podstatě hospodářské úpravy, vám zcela jistě potvrdí jednu věc. Lesní hospodářský plán je ze zákona nástroj v rukou vlastníka a už nyní mu vůbec nic nebrání v tom, aby si druhovou skladbu upravoval dle svého uvážení, aktivně pracoval s typologickou mapou, oprášil znalosti z fytocenologie a řídil se jak je již výše uvedeno "selským rozumem". Jediné co vlastník lesa musí, je dodržovat závazná ustanovení lesního hospodářského plánu - tj.zejména celkovou výši těžby, výchovu do 40 let (stát a obce) a podíl melioračních a zpevňujících dřevin + samozřejmě všechna ustanovení lesního zákona. Pokud vím, už dnes se běžně při zařizování děje to, že např. podíl MZD se již při zařizování vcelku běžně i navyšuje - týká se to zejména LČR, např. v rozsáhlých BK porostech na počátku obmýtí.
Osobně problém vidím v něčem jiném - v drtivé většině se podíl MZD plní tím způsobem, že se do oplocenek vcelku bezmyšlenkovitě zasází čistý buk, čistý dub nebo čistá jedle. Možná by to chtělo již v této fázi začít trochu uvažovat a od počátku vytvářet účelné porostní směsi. Ale chápu, že při průměrné výměře revíru okolo 1500ha se tohle asi bude plnit vcelku obtížně..takže co třeba snížit výměru revírů a pracovníky z úseku vnitřního auditu LČR dislokovat na nově vytvořené revírnické posty??
Jinak co se týká návrhu Hnutí Duha - rozhodně nemůžu souhlasit s tím, že se paseky budou nechávat zarůstat nějakým bordelem po dobu 10 let - to by byl skutečně elegantní způsob, jak se zalesnění ve skutečnosti vyhnnout. Navíc - ne ve všech porostech je přirozená obnova možná..jsou stanoviště, která stačí lehce prosvětlit a okamžitě zarůstají ostružinama nebo něčím podobným.
Co se týká provozní inventarizace - ta už se pokud vím dnes bežně používá na území NP, výběrný způsob je dokonce i ve Vyhlášce zakotven, ale nedovedu si představit tento způsob používat paušálně např. v osnovách nebo při zařizování menších majetků. Již dnes existují technologie, kterými je možné stávající stav popsat zcela přesně a do posledního detailu. Pánům z Hnutí Duha bych doporučoval nafasovat gumáky, více chodit po lese a hlavně si důkladně prostudovat veškeré souvislosti, než začnou pouštět s prominutím některé nesmysly do éteru.
lesu zdar!!!
Je to složité. Zkušenosti mě utvrdily spíš v maloplošné ochraně, než realizovat velké oplocenky, kdy stačí jeden padlý strom v nesprávnou dobu a návštěva zvěře ve správnou dobu a je hotovo.
Nedávno jsem se díval na kořenový systém vyvrácené jedle 90-110 let a překvapila mě relativně malá velikost, mělkost a absence panoh. Byla jedle z umělé či přirozené obnovy?
Na malé ploše držím jedlové semenáčky v oplocence 8. rokem pod clonou smíšeného listnatého dospělého porostu (BK, JV, LP a občas vtroušená jedle) a jsme na hodnotě 5-25cm. V okolí vše spasené.
Na další malé ploše je realizovaná podsadba jedlových semenáčků pod mladý listnatý porost (20-30let), opět oploceno s výhledem mechanické ochrany porostu min. 20 let.
Vše je o penězích. Ekonomika vítězí. Opět skončím u úvahy o zavedení plošné platby/ha lesa zejména s ohledem na mimoprodukční funkce. Snad se rozhoupe SVOL anebo si toto téma vezme za své.
Vaše básnické sklony, které tu potom rozvádíte na téma dojmů a exkrementů také vypovídají spíše o Vás a o tom, jak si počínáte, když Vám docházejí argumenty, než o čemkoliv jiném.
Co Vy si myslíte například o původnosti areálu smrku v Českých zemích??
Jestli jste viděl postkalamitní stav na Bruntálsku apod., určitě uznáte, že tam na těch lokalitách je potřeba , aby rostlo v této fázi cokoliv. I paseka porostlá maliním a buření sem tam s nějakou tou břízou udrží víc vody, než holá pláň s vyschlými sazenicemi hospodářských dřevin.
Problémy s chřadnutím smrků a s následnými ekonomickými důsledky kůrovce nejsou jen naše specialita. Plíží se to Evropou a svědčí to celkově o nutnosti vážné koncepční změny celého evropského lesnictví.
Pokud by tomu tak bylo (což si nemyslím), pak je třeba současně říkat i to B - kde se na to vezmou peníze, když ne za dřevo? A nebude snaha řešit to postátněním dnes soukromých lesů, aby nebylo třeba těm chudákům závislým na výnosu z lesa vyplácet dotace?
Ale v dnešní době se začíná diskutovat další problém - umělé hmoty jako nerozložitelná či špatně rozložitelná zátěž životního prostředí a potřeba je nahradit něčím, co se rozloží snáze a rychleji, přičemž jedním z řešení se jeví jako vstupní surovina celuloza. Myslíte, že by pak hospodářská úloha lesa byla skutečně upozaděna?
A kde se vezmou peníze na mimoprodukční funkce lesa? Když jsou peníze pro zemědělce na údržbu krajiny a na de facto"nepěstování", měl by být princip a základ obdobných dotací do lesa zhruba stejný. Ekonomicky nejde o nic jiného, než o definici celospolečenské zakázky financované z veřejných rozpočtů.
A z pohledu praktického jde pak o jinou formu klasifikace lesních pozemků. Rozdělení spíše podle vhodnosti intenzity využití. Na jedné straně pozemky pro "plantážní" způsob hospodaření, vhodné terénními podmínkami, půdními charakteristikami, zdroji vláhy, kde se bude jako na plantáži pěstovat, tj. třeba i včetně hnojení, chemizace a dalších kroků s cílem maximální intenzity hospodaření. A porosty, kde se toto ekonomicky nevyplatí a kde půjde v prvé řadě o mimoprodukční funkce a těm bude podřízen způsob hospodaření.
Nic proti dotacím vlastníkům lesů, pokud se uvolí např. pěstovat pestřejší lesy, než je třeba k nějaké jejich obvyklé udržitelnosti. Ale ruku na srdce, celé řadě i mladých porostů se o nějakém doporučeném MINIMÁLNÍM vyhláškovém podílu MZD po skončení prořezávek a časných probírek ani nezdá, i když je to v přímém zájmu toho porostu samotného a potažmo vlastníka lesa.
To není že bych to někomu nepřál, tuplem v kontextu toho, za co se berou dotace na těch polích. Jen mi přijde zvrácená ta logika, že do lesa musí jít plošné dotace proto, že zemědělci si je vylobbovali taky.
Na zákldě této definice se i Šumava dala řešit mnohem elegantněji bez takových devastačních účinků na krajinu...jenom by mě zajímalo, jeslti si někdo z Hnutí Duha a jim podobných bláznů uvědomil ( a zvláště při současných extrémních teplotních změnách) ten devastační vliv na půdu...asi ne
Mimoprodukční funkce lesa a přidružená lesní výroba v součtu za obmýtí "vydělají" více, než je cena utržená za vytěženou kulatinu a palivo.
Mimoprodukční funkce lesa jsou naopak nedoceněné a brány jako naprostá samozřejmost (produkce kyslíku, klimatická funkce, evaporace, již zmíněné funkce půdoochranné a hydrické, dále rekreační, filtrační a další)
Matematicky a finančně vyčísleno se jedná o obrovské částky.
Do té doby je to chiméra, vycucaná z prstu, maximálně náznak vyčíslení dluhu společnosti vlastníkům lesů.
Má-li být zdrojem celulózy něco jiného než jenom dřevo, proč se to nepraktikuje již dnes? Důvod je podle mne ekonomika – celuloza z něčeho jiného než ze dřeva se nevyplatí. Takže budeme dotovat výrobu celulózy z něčeho jiného (zemědělci proti takovým dotacím určitě nebudou) a současně dotovat útlum pěstování dřeva v lesích?
A jak si představujete rozdělení lesních pozemků podle vhodnosti využití? Podle typologie, provedeno formou dotací na bázi dobrovolnosti či přímo předpisem jako povinnosti? Ptám se proto, že vymýšlení dalších dotačních titulů vede k dalšímu pokřivení ekonomiky a s tím druhým stále více zavání státním dirigismem. Něčím, co jsme tu čtyřicet let měli, nejméně dvacet let na to nadávali a s ulehčením před téměř třiceti lety opustili. Stýská se? Mně rozhodně ne.
Víte, kolik dnešních lesů byly ve středověku zemědělsky využívané plochy (téměř polovina), kolik lesů jsou tzv. prvolesy (statisíce ha)? Na ty budeme hledět jak - jako na lesy nebo plantáže? A že "předržování" těchto "lesů" za ekonomické obmýtí, omezování holosečí (naši dědové s tím nemazali) a bránění intenzivnímu "plantážnímu" hospodaření vede k problémům, které označujeme za nestabilitu porostů a zhoršování jejich zdravotního stavu?
Nebylo by jednodušší (a moudřejší) co jako plantáž bylo založeno, jako plantáž obhospodařovat, nedělat z toho násilně "přírodě blízký les" a vymýšlet plantáže někde jinde?