logo Silvarium tisk

Hnutí život vidí příčiny současné kalamity na Šumavě

Jednou z prvotních příčin současné kůrovcové kalamity v lesích ČR (ekologické katastrofy) bylo pode tiskové zprávy Hnutí život, z. s., vyhlášení a rozšiřování bezzásahových území v NP Šumava a tím související vytváření atmosféry "příroda si poradí sama". 

Jak uvádí hnutí v tiskové zprávě, význam lesa pro přirozenou akumulaci vod byl dlouhodobě znám a prokázán. Narušení lesů Šumavy vichřicemi a kůrovcovou kalamitou v letech 1868 až 1878 bylo v rozsahu cca na 11 000 ha (Pfeffer rok 1947). Poškozením šumavských lesů došlo ke snížení retenční schopnosti území a k rozkolísanosti odtoků (historické měření průtoků Vltavy v letech 1850–1920 publikované J. Šonkou).

Poškození šumavských lesů v důsledku bezzásahovosti mělo vliv na retenční schopnost a odtokové poměry (poškození lesů na ploše přibližně 5 000 ha ovlivnilo i škody z při povodních v roce 2002).

V roce 2017 publikoval P. Martan údaje, dle kterých se v NP Šumava nachází 26 515 ha odumřelých lesních porostů, holin a ploch po kůrovcových těžbách. Škody na životním prostředí (funkcích lesa jako složce životního prostředí lze odhadnout na 180 až 200 miliard Kč (z toho škody na hydricko–vodohospodářské funkci lesa lze odhadnout na 35 miliard Kč).

Nedostatek dešťových srážek umocnil a umocňuje vznik a rozsah škod na životním prostředí v důsledku neplnění zákonných povinností v ochraně lesa. V současné době lze podle Hnutí život odhadnout škody na životním prostředí v částce několika biliónů Kč.

Celé znění tiskové zprávy Hnutí život najdete zde.

Podle TZ Hnutí život, red.

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Komentáře  

+3 # Vladimír Pelíšek 2018-09-06 11:33
Velmi nadějné! Přemýšlím, jaká je horní hranice IQ potřebného k tomu, aby se jeden nechal přesvědčit, že šumavský kůrovec přelétl bez ztráty brouka do Nízkého Jeseníku, odkud to vzal k jihovýchodu a zpátky k západu a jihozápadu. A že v tom Nízkém Jeseníku sežral navzdory veškeré možné asanaci skoro všechno, co šlo, stejně jako teď v jihovýchodní části Vysočiny. Jen aby mu chudákovi pak zbyla ještě nějaká síla na žraní jižních Čech, až tam z té Šumavy konečně doputuje, když to do nich bere takovou oklikou! Neuvěřitelné, co pár rafinovaných feťáků z Hnutí Duha dokázalo způsobit za rotyku.
0 # najše 2018-09-06 12:03
:-) :-) :-)
+1 # Máchal 2018-09-06 12:59
Hezká odpověď pane Najše, co na to taky jiného napsat. Diskusi, kde jsme se mohli dozvědět, jak je to s tou analogií se saharským pískem a s těmi transportními výškami nám naštěstí uzavřeli, www.silvarium.cz/lesnictvi/kvuli-polomum-np-sumava-letos-a-loni-vytezil-220-000-kubiku-drivitak proč se tomu už jen nezasmát. Mnohem lepší by ale byla seriózní studie od meteorologů a znalců biologie kůrovcovitých ;-) jak to s těmi hromadnými a zacílenými transporty kůrovcových komand na stovky kilometrů vlastně doopravdy je. Publikovaná jinde než jako TZ nějakého spolku, v podstatě takové obdoby Hnutí Duha. Nic proti tomu, já existenci a právo na vyjádření všech různých takových spolků plně respektuji, narozdíl od některých jiných. Btw, jestli to je přímo Vaše dílo, máte tam tučného a podtrhaného textu jak nějakej Máchal :lol:
+5 # lesnar 2018-09-06 14:13
Tomu se říká ironie osudu, pokud nemám používat náboženskou terminologii. Chtěl jsem to napsat pod jinou Vaši reakci, ale ejhle! Je tu krásně starozákonní: Ty do mne Hnutím Duha, já do tebe Hnutím život.

Ale já Vás tak úplně neposlechnu, s prominutím, když jste takový čtenář. I bez prominutí tedy, snad mne nepoženete Raus z lesa! jak už tady bylo a kupodivu stále je.
O co že jde? To třeštění je zajisté problém určitého typu mentality, ne konfese. Ten se vyskytuje napříč všemi organizovanými náboženstvími a v neorganizovaných jenom není vidět. Pokud se chtělo lidstvo od takové zátěže emancipovat, vymezovalo se filozofií vůči tzv. "magickému myšlení", což je pokus o manipulaci vnějším světem. Abrakadabra a smrkový průser zavinila Duha!!! Rituálním úkonem přeneseme vinu na obětního beránka. Upálíme Bláhu.

Aby ovšem nějaký - legitminí - rituál fungoval, musí jej člověk vnitřně prožít, jinak je i křest jen prázdným gestem. Anebo mocenským nástrojem, jak rychle pochopili... lidé opět vnitřně disponovaní.
Takže hromadné nálety kůrovců řízených Novopohany chápu v tomto smyslu, ale ta psychóza by se samozřejmě hodila do krámu bezskrupulózním jedincům, byť s plnými ústy boha: https://hlidacipes.org/grafika-jak-podnika-zdenek-zbytek-byvaly-komunisticky-dustojnik-nyni-zemanuv-clovek/?gclid=EAIaIQobChMIxv63jaam3QIVxzLTCh1v7A1wEAAYASAAEgLPzPD_BwE

Reálným, závažnějším a trestuhodnějším faktorem je naproti tomu zde už párkrát zmiňované neodvezené neasanované dříví (to chemie nenahradí). Ale ani to není příčinou nynějšího fičáku.
+3 # Máchal 2018-09-06 14:23
Zdá se to jako blbost, a přiznám se, že jsem chvíli zapochyboval, jestli ta TZ Hnutí život není jen švejkovina člověka nebo party se schopností udělat si z celé věci i sám ze sebe prdel. Problém a pointa je ale v tom, že spousta lidí čte jen titulky nebo prvních pár řádek, a automaticky to vezme vážně a zařadí do své kartotéky kritických článků proti NP, a tím utvrdí svoji správnou názorovou "příslušnost k té správné straně barikády". Informace o tom, že je to celé z geografického hlediska i z pohledu vztahů v oboru naprostá blbost a tudíž propaganda, už zdaleka ke každému nedolehne. Stejně tak si málokdo tu tiskovou zprávu otevře, aby zjistil že ta uváděná příčina je uváděná jako jedna ze sedmi, že se na tom podílí celá řada zodpovědných orgánů i mimo rezort ŽP, ale hlavně, že celý zakopaný pes a příčina katastrofy není ve skutečnosti jen chybou současného jednání kohokoliv ze zmíněných, ale má kořeny v celé koncepci LH desítky až sta let zpátky. Ale to se tam ani náznakem nedozví ani ten, kdo si to otevře a pozorně pročte.
+6 # najše 2018-09-07 06:44
Je to tak, že důkazy prakticky nejsou, ale většina lidí z oboru přiznává, že k tomuto efektu dochází. Osobně si nemyslím, že by kolaps na Severní Moravě vyvolal brouk ze Šumavy - to je blbost, protože je to trojúhelník Polsko-Slovensko-Čes ko, kdy Slováci mají totéž a ve větším. Impulsem byla větrná kalamita v Tatrách v roce 2004 a s tím spojený režim dílčího nezpracování, který vypracoval jeden člověk, který to potom o tři roky později přinesl Bursíkovi, když u nás padl Kyrill. Tohle jsou poměrně tajné informace, ale je to tak - jméno neuvádím jenom proto, abyste si ze mne nedělali legraci, ale Bláha to není.

Ohledně prokazování původu brouka je situace složitá (co o tom víte???), protože genom Ips typographus L. je stejný pro celou alpsko-českou populaci, takže genetikou to údajně nejde. Relativně nadějně vypadá analýza stabilních izotopů, která ovšem předpokládá vytvoření značně nákladné mapy izotopových vlastností porostní niky brouka. Já osobně v tom něco dělám, ale peněz je na to zoufale málo a vlastně to nikdo ani nechce, zřejmě proto, že se bojí, co by vzniklo potom, kdybychom uměli prokázat původ brouka.

PS: a tuhle TZ Hnutí Život z.s. jsem nepsal, ale protože nevybočuje z rámce hodnocení situace, jak jí vidím i já, nemám potřebu ji korigovat - jsem rád, že vůbec zní nějaký jiný hlas než Gloria kůrovci a Gloria zničení lesa kulturních smrčin v zájmu lepší budoucnosti neexistujících lesů.
0 # Máchal 2018-09-07 08:23
"Osobně si nemyslím, že by kolaps na Severní Moravě vyvolal brouk ze Šumavy - to je blbost, protože je to trojúhelník Polsko-Slovensk o-Česko, kdy Slováci mají totéž a ve větším."
No, díky za návrat na zem a rozumné slovo. Bohužel přesně takhle to ale z titulku článku vyznívá a neřekl bych, že je to nešťastná náhoda. A z předchozích diskusí tady, jak píše Lesnar, taky. Pokud je to jak říkáte, měl by titulek znít Hnutí život vidí příčiny současné kalamity v Tatrách :). Ale i to je nesmysl. Zaprvé to je 14 let zpátky, a taky všichni víme, že kořeny toho bezzásahového režimu na Šumavě sahají ještě o dost hlouběji, do 90. let, to není novinka dotažená z Tater, ať už tou tajemnou postavou měl být kdokoliv. Potažmo ještě dál - Bavorský les.
Jenže ani to není hlavní příčina, spíš bych se zamyslel nad okolnostmi, jako je třeba schnutí a úhyny mladých lesních porostů v oblasti z posledních let. Ani ne tak kvůli broukovi samotnému, spíš jako doklad o tom, že a proč to přestávají dávat ty smrky samotné. A že ta katastrofa nejspíš není jen něčí ideologická zlovůle nebo administrativní a provozní šlendrián, jak vyznívá z té TZ hnutí.

Takže využití izotopů ke stopování zdrojnic kůrovce, proč ne. Ale ty příčiny současného stavu bych vážně hledal jinde než v dálkovém přenosu brouků... Nějaké dálkové transfery větrem nikdo nezpochybňuje, ale primárně a v podstatných množstvích se brouk určitě šíří v nejbližším okolí a regionu, a postupně nalítává dál a dál - o tom zrovna Vás snad nemusí nikdo přesvědčovat, nebo ano?
0 # najše 2018-09-07 08:40
Možná si nerozumíme také proto, že se odlišují naše názory na to, co se mělo s kůrovcovou kalamitou dělat:
Mohl byste Máchale stručně na tuto otázku odpovědět?? Zajímá mne přístup k napadeným a ohroženým (jedincům) a porostům smrku. Máme čekat, až o jejich osudu rozhodne brouk? Nebo máme dodržovat nějakou platnou vyhlášku?? Prosím o seriózní a přímou odpověď - děkuji.
+1 # Máchal 2018-09-07 08:46
Odpověď je zcela jasná, zpracovat na co kapacity stačí, a přednostně aktivní dříví. Tak jak se to teď děje. Rétorika známá a tolik omílaná z oblasti prvních zón NP, že někdo chce "nechat veškeré porosty svému osudu" je úplně zcestná. A osobně nikoho s podobnými názory, aplikovanými v běžném lese neznám, a myslím si že to je jen lesnicko-mediální mýtus (velmi populární a vděčný) nebo naprosto pomýlená výjimka. Můžete nějaké takové návrhy, které se občas takhle podsouvají, doložit, třeba nějakým linkem?
Podstatnější otázka bude v tom, co dál, co pak až kalamita konečně odezní. Čím, kde a jak zalesnit. Myslím že koncept ze 70. let už bychom měli opustit. Na tohle zase zkuste prosím odpovědět Vy mě, protože já se zas nemůžu zbavit dojmu, že podle Vás je smrkové hospodářství ala ten citovaný pan Nožička 1972 jen otázkou provozní disciplíny a používání správných proveniencí. Nebo jak tedy dál?
+3 # najše 2018-09-07 09:25
Pane Máchale, Vaše "zpracovat na co kapacity stačí, a přednostně aktivní dříví. Tak jak se to teď děje." Že se to tak děje je holý nesmysl a bohapustá lež, to byste při své inteligenci mohl i odhadnout, když už to nevidíte např. na kamiónech dřeva, které potkáváte okolo sebe.

O co se týče hodnocení mne jako plánovače budoucího zalesnění?? Mohl by Vám to říct i Vladimír (který to ale pravděpodobně zapře), že já jsem významný obhájce obnovy přirozené skladby lesa v každém novém hospodářské plánu nebo koncepčním materiálu. Například v roce 2006 jsem pro Drahenického Lobkowicze spolu s kolegy z ÚHÚL a hospodářem pana knížete navrhl (a prosadil vzdor státní správě(!)) změnu dřevinné skladby nepůvodních smrkových "plantáží", letos zase navrhuji totéž v Územním ekologickém plánu ORP Přeštic (probíhá schvalovací proces).

Problém je v tom, že živelnost působení kůrovce vyráží rozumným hospodářům ten poslední logický a také ekonomický nástroj přeměny dřevinné skladby a to je zhodnocení suroviny smrkového dříví. Chápete?? V tomhle dělá svátá ideologická válka proti smrku jenom problémy, protože je nekoncepční, umanutá a také často velmi hloupá (viz Vladimírovo "pravdy" o rozšíření smrku).
-1 # Máchal 2018-09-07 09:39
Chápu a radost z toho taky nemám, v tomhle stádiu to bude mnohem dražší a náročnější, nejen z ekonomického hlediska. Jde taky o zalesnění obřích holin, nedostatek sadebního materiálu, provozní kapacity vs. zabuřenění atd.
Pointa je v tom, že kromě toho že zhodnocení smrkové kulatiny je nejen dobrý ekonomický nástroj přeměny druhové skladby, ale je to taky historicky ta nejlepší motivace žádnou skladbu neměnit ;). Už se o tom přece mluví několik desítek let a jděte se podívat do velké části mlazin a tyčovin po výchovných zásazích na druhovou skladbu. Nikdo s tím do takového průšvihu (až na světlé výjimky) nic dělat nechtěl. Chápete?

Co ale nechápu, proč tu jako významný obhájce přirozené skladby lesa pořád vytahujete a argumentujete dr. Nožičkou ze 70. let, který prosazoval pravý opak, i v textech které sem dáváte.

Co se týká těch faktů o původním rozšíření smrku, čtu to dost pozorně a žádné propastné rozpory v tomhle vlastně nevidím. Vladimír se jen rozčiluje, že ho lesníci nacpali i všude kam nepatří, a že i azonální výskyt zdůvodňoval masivnější nasazení v nižších polohách. Což je pravda, a i texty dr. Nožičky i realita sama to podávají podobně. Neměl by objektivně právě tohle být bod č. 1 té tiskové zprávy? Mnohem lépe by se pak prosazovala i Vaše vize změny druhové skladby, než když se o tom pietně mlčí!
-4 # Vladimír Pelíšek 2018-09-07 09:53
Ano? A proč jste tedy před pár dny osočoval odpůrce smrkového plantážnictví z toho, že by si všude přáli mít "bukojedlové pralesy"? Jednak by si to těžko někdo "všude" přál, a druhak - toto snad není postoj smrkofilního plantážníka?

Na tom, že se jedná o plantážnictví, trvám. Vyjmenujte mi aspoň pět rozdílů mezi poli smrku a kukuřice. Já vím pouze o třech - kukuřice se neprořezává, smrk se nehnojí (i když i takové návrhy tu jsou), smrkové paseky se neorají (i když ty dubové například ano).
+2 # Vladimír Pelíšek 2018-09-07 12:37
Ani to nemůže být pravda, protože by to nevysvětlilo kalamitu, která do dnešního dne zlikvidovala cca 90% smrku v Bělovežském pralese na polsko-běloruské hranici. Tato kalamita se sice datuje na dobu po roce 2004, ale mezi Běloveží a Tatrami je několik set kilometrů polského území, kde smrk téměř neroste. Navíc už ze samotné logiky věci vyplývá, že pokud by šlo o tatranského kůrovce, tak ten by zničil nejdříve lesy hned "vedle", tedy na Slovensku. Což není.

A co smrky v jihovýchodní Francii? Ve Schwarzwaldu, Švábském Jurovi? V Julských Alpách? Na Rujaně mezi bukovými lesy poloostrova Vít? Ve Svatokřížské hornatině v Polsku? V oblasti mezi Grazem a Villachem v Rakousku?

Ty má na svědomí Kyrill, nebo blokáda Hnutím DUHA na Šumavě?
+4 # Rensa 2018-09-06 13:45
Ale no tak, čtěte pořádně.

V té zprávě se nikde neuvádí, že kůrovec přeletěl ze Šumavy do Jeseníků, ale že dění na Šumavě přispělo k vytvoření společenské atmosféry "příroda si poradí sama" a tak lesáci zapomněli na obraná opatření (což neustále opakuje LOS z VULHM Zbraslav).
+1 # lesnar 2018-09-06 13:48
V zprávě sice ne, ale v diskuzi to tady už několikrát explicitně zaznělo.
+8 # Máchal 2018-09-06 14:07
Takže správa NP a ty neziskovky co tam aktivují šly tak ukázkovým příkladem, že široká lesnická veřejnost přijala jejich postoje i v hospodářských porostech za své a vytvořil se z toho celooborový úzus "příroda si poradí sama". To je fakt nářez, takovouhle srandu jinde ve světě dělat neumí. :lol:
+4 # Vladimír Pelíšek 2018-09-06 14:17
Tak v tom případě má to dění na Šumavě skutečně celoevropský dosah. Protože dokázalo změnit uvažování lesníků nejen v ČR, ale od Ženevy až po Polsko a Bělorusko, od Rujany, přes většinu Německa až po Slovinsko - tam všude to schne.
Zkuste si prosím zjistit více informací, jaká byla situace s kůrovcem v "našem epicentru", v podhůří Jeseníků, třeba v oblasti Albrechtic, Vítkova, Krnova, tedy v lesích patřících LČR, už mnoho let před šumavskou blokádou.
Informace, že by LČR byly průkopníkem bezzásahového režimu, je pro mě totiž zcela nová.
-5 # najše 2018-09-07 06:32
zajímavé, nikdy jste nic o kůrovci nepublikoval v žádné vědeckém časopise a přesto by někdo měl brát v úvahu Vaše spekulace, proč??
+4 # Máchal 2018-09-07 08:28
Protože tady nejsme na vědeckém akademickém sympoziu?
-3 # najše 2018-09-07 08:32
to ale neznamená, že jsme povinni věřit blábolům každého, kdo je ukecaný !
+1 # Máchal 2018-09-07 08:58
Nejde o povinnost někomu věřit, ale být schopni se korektně bavit i s někým, kdo má jiný náhled na věc. Pokud něco považuju za zcestnou spekulaci, neměl by to být pro erudovaného odborníka problém pár argumenty hravě vyvrátit, ne? Nepublikuješ = nic nevíš a nemáš pravdu, to přece není argument. Jinde jiné označujete jako naduté, ale tohle je co?
-3 # Vladimír Pelíšek 2018-09-07 09:47
Chcete argumenty od někoho, kdo žádné nemá? Chcete odpovědi na elementární otázky, které Vám dotyčný není schopen poskytnout, ale přesto bude trvat na své nadřazené aroganci? A citovat Vám jako svatý grál, pořád dokola, jediný zdroj, který navíc popisuje dobu dávno minulou a nezahrnuje nic z poznatků, k nimž společnost mezitím dospěla?

Je velice dobře, že tady tato diskuse probíhá. Veřejnost se tyto postoje dozvídá a z až donedávna no name webu je nádherná ukázka myšlenkových pochodů arogantních plantážnických lesotechnologů. Říká se tomu kouzlo nechtěného.
0 # Máchal 2018-09-07 10:49
Mám takový dojem, že i tohle bude trochu jinak. Já bych pana kolegu nepodceňoval a nepodezíral z nedostatku vhledu, neznalosti nebo ideologické zaslepenosti normalizačního plantážníka. Ale tohle budu muset zdůvodnit a já už teda budu taky hulvát a nazvu to na plnou hubu. Koneckonců sám tu svojí dávku osobních útoků dostávám taky. Označil bych to jako profesní cechovní pýchu, která mi může způsobit i to, že budu s plným vědomím argumentovat úplnými marginalitami nebo záměrně extrémy z opačného konce, než bych v něčem ustoupil a dal za pravdu někomu, kdo mě sere a nevybíravě pošpiňuje můj cech. I třeba něčím o čem dobře vím, že na tom něco je a v mnohém bych mu vnitřně dal za pravdu. Nebo někomu, kdo se hlásí k názorům organizace (v mých očích ke všemu-šup, nálepka), která mj. systematicky hlásá něco, co je v rozporu s mým přesvědčením (zde např. letitá nevraživost s hnutím duha vs. kůrovec v jádru NP). Od toho tady pak vyplouvají přesně ta osočování jako "vy co chcete nechat lesy svému osudu a vše sežrat" a podobné výmysly. Prostě taky tak trochu osobní rovina, nálepky, předsudky, zabejčenost. A místo korektní debaty se vžil do role profesního rytíře a bojovníka. Tož tak, škoda, myslím že normální debata by byla o hodně přínosnější. :sigh:

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?

VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?

Zobrazení: 3579

Introdukované druhy dřevin jsou v lesním hospodářství českých zemí využívány dlouhodobě, stejně jako v jiných zemích...

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Zobrazení: 3286

Nové transdisciplinární poznatky o původnosti modřínu opadavého a jeho výskytu na našem území otevírají dveře k...

Poslanci projednali v prvním čtení tři zákony, změny přinesou především v lesním hospodářství

Poslanci projednali v prvním čtení tři zákony, změny přinesou především v lesním hospodářství

Zobrazení: 2364

Tři důležité zákony vypracované Ministerstvem zemědělství (MZe) projednali dne 11. 12. 2024 poslanci v 1. čtení. Novely...

Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb

Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb

Zobrazení: 2001

Právě začala sezóna dražeb nejkvalitnějšího dříví. Vyrábí se z něj hudební nástroje, sudy na alkohol, pažby zbraní...

Nejvíce zakázek v tendru Lesů ČR získal Uniles z Agrofertu

Nejvíce zakázek v tendru Lesů ČR získal Uniles z Agrofertu

Zobrazení: 1922

Vítězem miliardového lesnického tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) pro roky 2025 až 2029 je...

Databázi certifikovaných konstrukcí dřevostaveb připravují Lesy ČR s Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským

Databázi certifikovaných konstrukcí dřevostaveb připravují Lesy ČR s Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským

Zobrazení: 1783

Projektanti, architekti, stavební inženýři a další budou moci využít databázi certifikovaných konstrukcí a detailů pro dřevostavby...

Poslední komentáře

Anketa

Jak hodnotíte rozhodnutí státu zdvojnásobit odvody LČR na sedm miliard korun?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě