Místostarosta Obce Jetřichovice Milan Dařina prezentoval společné „Prohlášení obcí, nacházející se v Národním parku České Švýcarsko, Národním parku Šumava a obcí z území Křivoklátska, které se vydává na základě proběhlé katastrofy v Národním parku České Švýcarsko“. Představitelé místních samospráv v něm žádají zásadní změny současného formátu národních parků.
Prohlášení obsahuje 17 bodů, týkajících se zejména změny v protipožárních opatřeních, rozšíření pravomocí Hasičského záchranného sboru, změnu zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, změny ve způsobu řízení národních parků, jakož i zákaz tzv. fire managementu. Dále obce vyzvaly předsedkyni Výboru pro životní prostředí PSP ČR a předsedu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PSP ČR, aby se staly garantem souvisejících zákonných úprav.
Prohlášení obcí najdete zde
Roman Berčák z České zemědělské univerzity, specialista na lesní požáry, mj. uvedl, že používání „fire managementu“ v podmínkách ČR není odůvodněné a do středoevropského prostoru – kulturní krajiny – nepatří.
Jan Pokorný, zástupce výzkumné společnosti ENKI, o.p.s, specialista na úlohu vegetace v ochraně klimatu uvedl: „Požár vytvořil velké plochy bez vegetace a již nyní dochází k přehřívání krajiny v řádu několika tisíců kilowattů tepla na hektar. Dříve tuto energii spotřebovával živý les na výpar vody, kterým chladil okolní krajinu, tedy vyrovnával teploty.“
Josef Seják z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem prezentoval myšlenku: „Požárem v Českém Švýcarsku vznikla ohromná, dlouhodobá ekologická újma, což je ztráta pro všechny občany ČR, ale i pro veškerý život na Zemi.“
Zástupce obcí Křivoklátska, starosta Lukáš Kocman, sdělil, že podmínky pro vyhlášení NP na jeho území nejsou stanoveny, přesto Ministerstvo životního prostředí ČR stále trvá na jeho vyhlášení. Lidé z Křivoklátska národní park nechtějí, funguje výborná spolupráce soukromých vlastníků lesů a Lesů ČR. V tomto se jedná o unikátní hodnotu, sepětí přírody s člověkem a citlivé, dlouholeté péče o lesní ekosystémy, spolupráci různých vlastníků a společnou podporu ekologických funkcí lesa. Lesy jsou zde zdravé, opečovávané na rozdíl od současných NP.
Robin Ambrož, ředitel Lesní správy Zbiroh, Colloredo-Mannsfeld spol. s r.o., představil, jaké konkrétní zásahy provádějí pro zachování a podporu ekologických funkcí lesa na Křivoklátsku. Dále prezentoval alternativní variantu k vyhlášení NP Křivoklátsko – lesní závod s podporou ekologických funkcí lesa.
Martin Klewar z České akademie zemědělských věd přiblížil účastníkům ucelený koncept péče o lesy, který vychází ze staleté tradice hospodářské úpravy lesa, jež je výhodně použitelná i v dnešní době klimatické změny ve všech typech lesů a managementech jejich ochrany.
Poslanec Václav Král (ODS) v průběhu semináře uvedl, že na seminář byli řádně pozváni i vědci a další pracovníci, kteří se zabývají studiem benefitů požáru a tzv. bezzásahovosti v lese. Ti však svoji účast nakonec zrušili. Přitom právě komplexní diskuse napříč vědeckým spektrem může jako jediná přinést pravý obraz o tom, jak změnit péči o přírodu nejenom v národních parcích.
Václav Král dále konstatoval, že semináře považuje za velmi přínosné, neboť uhašením požáru nic neskončilo, rizika jsou stále obrovská, a to nejenom v NPČŠ, ale i v Národním parku Šumava, který je položen na rašeliništích a suchý les se tam nachází v řádů desetitisíců hektarů. Starostové potřebují prosadit i praktická opatření, jako je více nádrží na vodu, nepolevit v asanaci suchého lesa, zlepšit průchodnost krajinou apod. Poslanci získávají možnost zažít autentická sdělení těch, kteří v územích národních parků žijí a pracují, což lze následně transformovat do změn související legislativy.
Správa NPČS přitom dále pokračuje v propagaci ohně jako tvůrce unikátní přírody, což v extrémním případě může některé jedince, kteří chtějí tímto destruktivním způsobem chránit přírodu, instruovat k použití požáru jako stvořitele divočiny. Přitom jedině vzrostlý les díky své unikátní funkci stabilizuje klima výparem vody, který je zásadním procesem tvorby klimatu a podmínkou přísunu vlhkého vzduchu od oceánů na kontinenty. Jedině funkční vzrostlý les je schopen udržet příznivé životní prostředí pro naše občany a stabilizovat čím dál vzácnější vodu v krajině.
Požár lesa v NP České Švýcarsko je ukázkou ignorance základních funkcí lesních porostů ve vodním režimu krajiny a utváření klimatu. Požár lesa přispěl významně k vysychání krajiny, které znásobuje i vědomá a záměrně podporovaná gradace kůrovce vedoucí k jeho rozšíření do hospodářských lesů. Je prokázáno a publikováno, že kůrovec se šíří vzdušnými proudy do vzdálenosti desítek až stovek kilometrů během jednoho dne, udržuje si tak svoji životaschopnost a napadá další porosty. Ostatně vývoj kůrovcových kalamit v ČR to již několikrát prokázal.
Představitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček dříve uvedl, že k rozšíření požáru v NPČŠ bezesporu přispělo mimo vysokých teplot, minima srážek a silného větru i velké množství suchého hořlavého materiálu, nevyhovující přístupové komunikace a proluky, jakož i nedostatek dostupných vodních zdrojů.
Zástupci obcí považují celý způsob řízení národních parků za nevyhovující. Správa NP kácí v lesích, proto aby měla dostatek finančních prostředků na svoji činnost, nikoliv jako projev péče o les. Často přemnožení živočichové způsobují škody na majetku obcí a není prostředek, jak situaci řešit. Na to, že tisíce hektarů suchého lesa jsou hrozbou a podhoubím pro vznik požáru nedozírných rozměrů, upozorňují obce kontinuálně, ale na hospodaření Správ NP se nic nemění.
Rada NP, ve které jsou zastoupení i představitelé místních samospráv, je pouze konzultační a iniciativní orgán, který nemá v podstatě žádný skutečný vliv na činnost Správy NP a tím je i vliv obcí na její konání minimální. Připomínky obcí k zásadním dokumentům ochrany přírody nejsou akceptovány.
Je nezbytné provést změnu stávající legislativy tak, aby vytvořila z území národních parků, „území pro lidi a přírodu“, ochránila lesy a změnila způsob řízení národních parků. Péče o les musí být svěřena opravdovým odborníkům a ne ideologii. Vzrostlý les musí získat legislativní statut tvůrce klimatu a péče o jeho stav se musí stát společenskou prioritou.
Neprodleně je nutno zastavit vyhlašování dalších národních parků a zahájit odbornou diskusi o nových formách péče o území národních parků, tak, aby došlo ke skutečné ochraně a zachování cenných ekosystémů a vzrostlého lesa zvláště. Musí být zavedena péče o les, která je opravdu prospěšná přírodě a zároveň zajistí, aby území národních parků bylo vhodné a bezpečné pro lidi i šetrný turismus.
TZ ze semináře „Hospodaření v národních parcích – poučili jsme se z katastrofy v Českém Švýcarsku?“
