Interpol a orgány Programu pro životní prostředí OSN /UNEP/ vysvětlují vyšší odhad provedením lepšího šetření a sledováním operací praní peněz, což bylo dříve nedostatečně zohledněno. Proto nově uváděná vyšší částka je ve zprávě "Zelený uhlík, černý obchod" tak vysoká.
Rozsah ilegálních těžeb je největší v tropických oblastech a zpochybňuje tak prohlášení vlád tamních států, nejvíce dotčených ilegální těžbou, o jejich angažovanosti proti odlesňování. Ilegální těžba v jednotlivých oblastech představuje 50 % až 90 % z celkové těžby v Amazonii, Indonesii a v povodí Konga.
Zpráva sepsaná Interpolem a Světovou bankou uvádí, že tato ilegální činnost kvete v prostředí prolezlém všudypřítomnou korupcí, která odedávna parazituje na přírodním bohatství zemí. Korupce umožňuje i špatně placeným zaměstnancům si zajistit "nadstandardní" prostředky k životu, které jim stát neposkytuje. Zpráva zdůrazňuje, že ilegální exploatace lesů se s úspěchem provozuje v oblastech konfliktů. Její rozsah se nezmenšuje, ale naopak, protože mafiánské kartely jsou lépe organizované a přemisťují svou činnost, aby unikly policejním orgánům.
Tato organizovaná environmentální a hospodářská kriminalita již nějakou dobu zajímá vyšetřovatele Interpolu, kteří se tak ocitli v první linii, kde již byli ochránci přírody a životního prostředí a orgány bojující proti velkému banditismu. Nová koalice pojmenovaná Mezinárodní konsorcium boje proti kriminalitě související s přírodou a přírodními zdroji / The International Consortium on Combating Waldlife Crime, ve zkratce ICCW/ je činná od jara roku 2011. Konsorciu předsedá sekretariát Citesu /Úmluvy o mezinárodním obchodu s druhy živočichů a rostlin ohrožených vyhynutím/, a dalšími členy jsou Interpol, Úřad OSN pro kriminalitu a drogy, Světová banka a Světová organizace celníků.
Těžařské a dřevařské mafie se neskládají jen z lidí, kteří pochopili, že je možno vydělat bez velkého rizika využíváním nedokonalosti právních předpisů na ochranu lesů a přírody, čehož beztrestně využívají podvodní podnikatelé v mnoha zemích. Existují také ozbrojené skupiny, které operují např. v obchodě se slonovinou, a obě tyto skupiny provádějí svoji kriminální činnost stále důmyslněji.
„V posledních letech je ilegální exploatace lesů prováděna více sofistikovanými metodami zatajování a praní peněz,“zdůrazňuje Interpol, který pro ilustraci uvádí více než 30 způsobů ilegálního kácení, legalizaci dřeva ilegálně pokáceného a obchodování s ním, mezi kterými je i padělání těžebních koncesí, piratáž vládních internetových stránek k získání povolení transportu a těžby větších kvót dřeva, praní peněz pomocí prostředníků, např. firem stavících silnice, farem chovů hospodářských zvířat, výsadeb olejových palem, míchání ilegálního a legálního dřeva během transportu nebo na pilách.
Např. z Indonésie se kromě klasických úplatků uvádí, že peníze na výsadby ve skutečnosti často slouží jako krytí pro kácení. Stejně jako budování silnic, které procházejí chráněnými oblastmi a umožňují tak při výstavbě těžbu vzácného dřeva.
Destrukce tropických lesů ohrožuje i úsilí o omezení klimatických změn. Právě i toto nebezpečí podnítilo připojení se Interpolu ke společnému úsilí s orgány Programu OSN pro životní prostředí /UNEP/. Odlesňování je příčinou vzniku asi 15 % antropogenní produkce plynů se skleníkovým efektem, což je stejné množství jako produkuje doprava na celé Zemi. Tento ilegální obchod navíc podrývá úsilí o zastavení odlesňování Země, vynakládané i prostřednictvím mechanizmů na „Omezení emisí způsobených odlesněním a degradací lesů“. Tyto mechanizmy předpokládají finanční náhrady vyplácené za realizovanou ochranu lesů a jejich nekácení, a jsou odvislé od množství tun tak konzervovaného uhlíku. Návrh se již léta projednává a je často uváděn jako účinné opatření na ochranu tropických lesů. Miliardy dolarů již byly investovány, i když dodnes jen na dobrovolném trhu s „lesním uhlíkem“ nebo v rámci pilotních projektů. Interpol a orgány UNEP, které podporují tuto myšlenku, ale zapomněly uvést, že „Program na redukci emisí způsobených odlesněním a degradací lesů“ je již cílem podvodů. Odvaha nových „uhlíkových loupežníků“, těchto podvodných obchodníků nového stylu, kteří surfují na chuti „lesního uhlíku“, dokládá, že systém není dostatečně zabezpečený.
Podle jiné studie „Nedostatek lesů: Evropský trh s nelegální dřevem – Failing the Forests: Europés illegal timber trade“ britské sekce Světového fondu přírody /WWF/, publikované v listopadu 2 005, se uvádí, že Francie v té době dovážela velké množství tropického dřeva. Toto dřevo, z něhož asi 39 % pocházelo z ilegálních těžeb, bylo vytěženo hlavně v Brazilie, Kamerunu a Indonesii. Nejen proto v dnešní době orgány Evropské unie zavádějí opatření proti ilegální těžbě lesů a nutnost průkazu původu dřeva a dřevěných výrobků do Evropy dovážených.
Podle Le Monde, Pavel Šimek