Jak novelizovat lesní zákon?

- Jaké oblasti a jakým způsobem je podle vašeho profesního názoru nezbytné v lesním zákoně novelizovat?

Ing. Arnošt Buček
Arcibiskupské lesy a statky Olomouc

Stávající lesní zákon vznikl záhy po revoluci, a to v určitých podmínkách, na které se snažil adekvátně reagovat. Situace v lesnictví i v držbě lesů se ale od té doby výrazně změnila, což vedlo ke změně očekávání a potřeb jak správců lesů, vlastníků lesů, tak i celé široké veřejnosti.

Novela lesního zákona by měla být především efektivním nástrojem pro hospodaření vlastníků a správců lesů a zároveň by měla z pohledu státu zabezpečovat hospodaření v určitých mantinelech tak, aby lesy zajišťovaly veškeré své produkční a mimoprodukční funkce. Abychom zajistili efektivnější správu našich lesů, zajistili jejich stabilitu, odolnost vůči rychle se měnícím podmínkám a zabezpečili také konkurenceschopnost našeho oboru, je nezbytné v rámci novely řešit především:

• Dát větší prostor pro rozhodování vlastníků a správců lesů – stávající lesní zákon je z velké míry založen především na restrikcích. Naše přírodní podmínky jsou velmi rozmanité, více motivace a důvěry, méně sankcí a povinností by bezpochyby umožnilo správcům lesů efektivněji hospodařit a lépe využívat přírodní procesy. Prodloužení lhůty pro zalesnění, lhůty pro zajištění, snížení doby obmýtí a redukce závazných ustanovení LHP jsou jedněmi z cest, jak toho dosáhnout.
• Státní správu lesů v tom nejširším slova smyslu dnes zabezpečují především obce s rozšířenou působností, kdy se často pro širokou agendu příslušných úředníků stává státní správa lesů spíše okrajovou záležitostí. Jedním ze způsobu řešení této situace je vytvoření samostatných lesních úřadů.
• V poslední době se významně množí případy, kdy návštěvníci lesů napadají správce lesů nebo pracovníky v lese, a to nejen verbálně, ale i fyzicky. Je nutné jednoznačně vymezit, co přesně v lese návštěvníci mohou a nemohou dělat, a to zejména s ohledem na bezpečnost a zodpovědnost všech zúčastněných.
• Za jednu z nejdůležitějších věcí považuji zaměření se na dlouhodobé a systematické vzdělávání lesních hospodářů. Jen odborně zdatný lesní hospodář je schopen reagovat na rychle se měnící přírodní podmínky. Je nutné, aby byla prohloubena vzájemná synergie mezi vzdělávacími a výzkumnými institucemi a vlastníky a správci lesů. Jen díky dobré provázanosti a spolupráci lze efektivně aplikovat nové poznatky do praxe, ale také zároveň vychovávat další generace vzdělaných lesních hospodářů.

Náš stávající lesní zákon je ve srovnání s okolními státy jedním z nejvíce omezujících a byrokraticky zatěžujících. Bohužel se nedá říct, že by tento přístup měl lepší výsledky než tam, kde je omezení a byrokracie méně. Novela lesního zákona je příležitostí, jak tento stav napravit. Neměli bychom tuto šanci promarnit.

MVDr. Jaromír Bláha
Hnutí DUHA

Čím dál více je zřejmé, že je potřeba připravit úplně nový zákon o lesích. Podle našeho názoru by mělo dojít k jeho zjednodušení, liberalizaci, debyrokratizaci, která by uvolnila vlastníkům ruce a šetřila čas i náklady. Zároveň by se ale měly stanovit základní ekologické limity tak, aby nedocházelo k nadměrnému poškození půdy, vodního režimu, biodiverzity a k plošnému ohrožení plnění ekosystémových funkcí. Tyto limity současný zákon nastavuje nedostatečně, nevymahatelně nebo vůbec. Při dodržení uvedených limitů by měl vlastník mít možnost v hospodářských lesích hospodařit tak, jak chce. Příprava a schválení nového zákona však potrvají několik let, Ministerstvo zemědělství by na tom proto mělo začít pracovat ihned.

Zároveň podporujeme malou, rychlou novelu, která by vyřešila nejpalčivější problémy do doby, než bude připraven zákon nový. To je zejména zrušení povinnosti a lhůt k zalesnění a zajištění porostu. Lesy vzniklé z přirozené obnovy nebo na holinách s využitím přípravných dřevin jsou mnohem odolnější než lesy uměle vysázené. Mělo by být na volbě vlastníka, jestli obnoví les hned umělou výsadbou, nebo dá přednost přírodní regeneraci, diverzifikaci a odolnosti budoucích porostů a bude čekat někde třeba 20 let. Dnes již víme, že jakmile se na holině vytvoří jakýkoliv pokryv vegetace, stabilizují se vodohospodářská a půdoochranná funkce. Není tedy ekologický důvod tlačit na rychlé zalesnění holin.

Ing. Ondřej Vybíral
Vojenské lesy a statky ČR

Současné znění této právní normy našemu státnímu podniku poměrně vyhovuje a lze hovořit o tom, že lesní zákon ve stávající podobě dává Vojenským lesům a statkům velmi kvalitní legislativní rámec pro naši činnost. V případě novelizace bychom se rozhodně přimlouvali, aby bylo do zákona zakotveno stanovení lhůt pro zalesnění na pět let a pro zajištění kultur na deset let od vzniku holiny. Vyhovovalo by to našemu záměru v největší možné míře přejít ve VLS na přírodě bližší způsob hospodaření, který dává maximální prostor tvořivým silám přírody, a je tedy postaven na maximálním využití přirozené obnovy. Byť stávající legislativní řešení tohoto problému je dostačující, věříme, že by zákonné zakotvení podmínek pro tyto léty ověřené způsoby lesního hospodaření bylo samo o sobě podporou environmentálně progresivnějších metod lesnictví, jež kladou větší důraz na ekologické a rekreační funkce spravovaných lokalit. Z pohledu VLS ČR, s. p., bychom uvítali upřesnění formulace a doplnění výčtu lesů do kategorie lesů zvláštního určení o lesy vojenské = všechny lesy ODOS (objekty důležité pro obranu státu).

Ing. Jana Kostelníková
Sdružení lesních školkařů ČR

Zákon o lesích č. 289/1995 Sb. (ZOL) nabyl účinnosti 1. 1. 1996. Co se týká lesního semenářství a školkařství, Sdružení lesních školkařů ČR, z. s. (SLŠ ČR), by vnímalo jako potřebné zohlednit v novele ZOL následující témata:

• V rámci trvale udržitelného hospodaření je zásadní podpora zakládání druhově pestrých porostů. Z našeho pohledu je třeba i podpora ostatních jehličnatých dřevin (jedle bělokoré, modřínu opadavého, douglasky tisolisté), které zčásti nahradí produkci smrku v teplejších klimatických oblastech, a také určitých vybraných listnatých druhů (např. dubu ceru) na stanovištích s nižší dostupností vláhy. Nabízí se tak využití práce vědců z VÚLHM, v. v. i., a LDF ČZU, kteří zpracovali publikaci „Katalog taxonů introdukovaných dřevin s potenciálem lesnického využití na stanovištích s nižší dostupností vláhy", zahrnující 23 introdukovaných dřevin s uplatněním zejména v podmínkách nižších lesních vegetačních stupňů. Některé uvedené druhy (např. ořešák černý, kaštanovník jedlý) poskytují ekonomicky velmi zajímavé sortimenty pro speciální využití, další jsou hodnotné pro včelařství a potravinářství (kaštanovník jedlý, dub cer, jeřáb oskeruše).
• Žádoucí jsou také změny v navazujících vyhláškách ohledně kvality obchodní jakosti sadebního materiálu lesních dřevin (SMLD). Nastavené parametry obchodní jakosti SMLD ve vyhlášce č. 29/2004 Sb. v aktuálním znění byly stanoveny pro prostokořenný sadební materiál (PSM), ale dostatečně nezohledňují technologii intenzivního pěstování krytokořenného sadebního materiálu (KSM).
• Je třeba dbát zákonné povinnosti porost obnovit a stanovit lhůty pro obnovu a zajištění kultur. SLŠ ČR se přiklání k názoru, že optimální délka lhůty u hospodářského lesa je pro obnovu holiny dva roky a pro zajištění kultury sedm let. U lesů ochranných a lesů zvláštního určení mohou být tyto lhůty delší.
• Za důležitou považujeme také podporu hospodaření v lesích včetně zavedení platby vlastníkům lesů za ekosystémové služby.
• Podporujeme také vznik specializovaných lesních úřadů.

Sdružení lesních školkařů ČR má za to, že by vzhledem k měnícímu se klimatu přispěly navrhované úpravy ke zlepšení adaptace lesů na měnící se podmínky pro růst dřevin v naší krajině a tím i k větší stabilitě a odolnosti lesů.

TIP: SROVNÁNÍ LESNÍCH ZÁKONŮ VYBRANÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍ NAJDETE V PROSINCOVÉ LESNICKÉ PRÁCI 

Ing. Miroslav Sloup

Domnívám se, že nejsem ten pravý, kdo by se měl vyjadřovat k otázce novelizace lesního zákona. Jsem velmi ovlivněn dlouhodobým působením v oboru, kdy za stejně důležité byly považovány ekonomická, ekologická, ale i sociální funkce lesa. V současnosti, kdy politická sféra dává absolutní přednost ekologické funkci (samozřejmě, protože většina voličů žije ve městě a nemá ráda kácení stromů), je těžké prosazovat i jiný názor. Tak trochu mně to připomíná příhodu z časů minulých, kdy tehdejší ředitel západočeských státních lesů na dotaz ministra, co by bylo třeba změnit, dostal odpověď: „Neměňte nic, a pokud chcete vědět proč, tak proto, že zatím každá změna byla k horšímu." Současný lesní zákon není dokonalý, je spolu s prováděcími vyhláškami katastrofálně rozsáhlý a v řadě případů nedostatečně účinný.
Jde například o drobnější úpravy:

• Potřebu prodloužit lhůtu pro zalesnění holin a zajištění kultur, povolit snížení zakmenění pod 0,7 na 0,6.
• U vymezení pojmů doplnit definici holiny.
• Zjednodušit definici těžby – dnes přichází v úvahu i těžba výběrná, která může nahrazovat těžbu výchovnou i obnovní (v konečném důsledku i obnovu) – vše prochází na shodné lokalitě (porostu) pouze výběrem konkrétních stromů – návrh: jen těžby úmyslné a nahodilé (případně i mimořádné, i když jsou nejprve někým schváleny – jsou tudíž úmyslné).
• § 24 odst. 2 – Vypustit ze závazného plošný rozsah probírek do 40 let pro státní lesy (to může být vnitřní směrnicí podniku).
• § 31 – velikost seče – Vypustit odst. 2 písm a) a b) – výjimky z velikosti seče.
• Licence udělovat na dobu neurčitou. Zajímavé je, že zatímco pro udělení licencí je věnován (zbytečně) rozsáhlý odstavec povinností, pro státní správu jsem v zákoně nic nenašel.
• Pokud bych měl přece jen přesněji odpovědět na váš dotaz, potom považuji za vhodné v lesním zákoně:
• Odstranit duplicitu a často i nedostatek odbornosti pracovníků současné státní správy na nižším stupni zřízením samostatných lesních úřadů.
• Věnovat větší pozornost ekonomické stránce hospodaření, nejlépe již v prvním paragrafu. V současné době je zřejmá nevyváženost dvou (ekologické i ekonomické) základních funkcí lesa, naopak je tendence jednostranně preferovat ekologické funkce na úkor ekonomiky. Příkladem je i vyjádření čelního zastupitele ochrany přírody, že les je „malým přínosem pro naše hospodářství" a že „několik dominantních lesnicko-dřevařských firem ... může mít rozdílný pohled na věc" (časopis Ochrana přírody, ročník 77, číslo 4/2022, str. 5 a 6). To považuji za poněkud matoucí. Jako by už nebyla pravda, že v době covidu přispěly Lesy ČR do státního rozpočtu (nad obvyklé povinnosti) více než 30 miliardami Kč a v letošním roce půjde opět o více než tři miliardy. A to ještě není započítán podíl dřevozpracujícího průmyslu a dalších subjektů.
• Zákon zjednodušit a oprostit o stále narůstající administrativní požadavky, jejichž mnohdy jediným cílem je nahradit odborné posouzení odškrtnutím vyplněných kolonek – například:

1. zrušit povinnost oznámit státní správě provádění nahodilé těžby nad 0,2 ha,
2. u odborných lesních hospodářů zrušit povinnost vést evidenci o prováděných odborných úkonech a činnostech,  uchovávat doklady po dobu nejméně pěti let a tuto evidenci včetně dokladů na vyžádání předložit orgánu státní správy lesů,
3. domnívám se, že do lesního zákona také nepatří: ukládat povinnost podřízené složce jednoho ministerstva zpracovávat a poskytovat podklady podřízené složce jiného ministerstva (§29 – pověřená osoba).

• Ochrana lesa, § 32 odstavec (7): Vlastník lesa je povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků. Takové znění považuji za nedostatečné. Zde je potřeba rozšířit o: nejen vlastník, ale i ten, co v lese hospodaří nebo uplatňuje své požadavky. Jen tak lze neohrozit nejen les, ale i jiný majetek sousedního vlastníka. Důvod: státní lesy obhospodařují podniky LČR, VLS a správy NP a své požadavky uplatňuje i ochrana přírody. Například na Šumavě v CHKO došlo k významnému poškození hospodářského lesa kůrovcem nalétnutým z bezzásahového území zřízeného ochranou přírody. Poškození je značného rozsahu, škoda by měla jít ze zákona k tíži toho, kdo svým nařízením škodu způsobil. Takových případů, kdy je orgány ochrany přírody rozšiřován kůrovec, je více. Obdobou jsou i škody způsobené na nestátním majetku požárem v NP České Švýcarsko.

Ing. Pavel Draštík
Česká lesnická společnost

Z pohledu ČLS je novela zákona o lesích takřka po 30 letech od jeho vzniku, či spíše tvorby vhodná, důležitá a nutná. V letech 1993 a 1994 jeho zrod doprovázela také spousta debat a jednání. Byli jsme osloveni kolegy ze SVOL, zda bychom se k návrhu nepřipojili, a vzhledem k výše popsanému jsme souhlasili. Pro nás je důležité, aby jedna forma hospodaření nebyla akcentována nad tou druhou, tady máme na mysli třeba pasečné a nepasečné hospodaření. V současném zákoně je spousta věcí daných taxativně, a to si myslíme, že není z pohledu zodpovědného vlastníka nebo správce lesa úplně dobře. Tudíž určité rozvolnění založené na odpovědnosti vlastníků bude v připravovaném zákoně nutné. Samozřejmě se budeme nejvíce zabývat různými lhůtami pro provedení či zajištění daných hospodářských činností v lesních porostech nebo velikostmi těžebních prvků. Zde bude ČLS stále hájit svoji stavovskou tradici a to, že pokud dojde k výnosům z lesa prodejem dřeva, tak je nutné provést obnovu lesních porostů. Z pohledu zákona nebude rozhodující, jakou cestou k obnově dojde, a určitě i složení obnovy bude více korelovat s hospodářským souborem a stanovištěm, což bude na již zmiňované odpovědnosti. Určitě budeme v novele zákona nezbytně požadovat, aby žádnými paragrafy nesnižoval či neomezoval konkurenceschopnost lesního hospodaření do budoucnosti.

To, že máme dnes nemalé výnosy z lesa, je dílem našich předchůdců a naší stavovskou ctí je toto zachovat i příštím generacím. Pokud uvnitř lesnického sektoru dojde ke shodě, abychom mohli požadovat různé podpory či náhrady za ostatní mimoprodukční funkce lesa pro vlastníky lesů bez rozdílů, tudíž žádné vlastnictví nebude nadřazováno nad druhým, tak by toto mělo být novelou a následnou legislativou dostatečně upraveno. Samostatnou kapitolou bude úprava funkčnosti státní správy, kde jsme připraveni jednat ve variantních řešeních. Za nás je nutné mít na zřeteli, abychom státní správu dobrou snahou spíše nedestabilizovali či ji úplně nerozložili. Určitě bude na novele dobré hodně odpracovat, pokud jde o sdružování vlastníků lesů. O tomto mluvíme již hodně dlouho, ale pokud nebudou chtít vlastníci lesů sami, tak se asi věc kupředu nepohne. Bude dobré toto upravit, aby byla pro vytváření spolků větší motivace. Bude nutné, aby sdružování mělo pro malé vlastníky lesa přínos a usnadnilo jim hospodaření na jejich majetcích, což třeba dosud vůbec nečinili, ale nemyslíme si, že by to mělo být na základě získání podpory či dotace pro ně. Podle ČLS by měly všechny úpravy směřovat k určitému usnadnění použití a využití zákona pro vlastníky a správce lesů, ke zvýšení odpovědnosti v rámci lesnického sektoru a v neposlední řadě k zachování konkurenceschopnosti pro příští generace lesníků a vlastníků lesa.

Ing. Ivan Klik
Lesy ČR

Lesy České republiky se v období klimatických změn intenzivně věnují adaptaci lesních ekosystémů na tyto změny. V novelizaci lesního zákona jde především o oblast podpory přirozené obnovy lesa, podpory pěstování stabilních smíšených porostů a vzniku lesních porostů složených z co největšího počtu dřevin. Konkrétní podporou zakládání těchto porostů je především požadavek na prodloužení lhůty zalesnění holin a zajištění lesních kultur v lesním zákoně, prodloužení zákonných termínů například na pět a deset let, což zjednoduší lesníkům práci především s přirozenou obnovou a také se síjí různorodých přípravných i cílových dřevin. Současná dvouletá lhůta pro zalesnění holiny a sedmiletá pro zajištění kultury zatěžuje lesníka i státní správu administrací stále většího objemu výjimek z ustanovení lesního zákona při realizaci pěstování přírodě blízkých lesních porostů odolných změně klimatu.

Další oblastí je zákonem požadovaná struktura dřevin v cílových hospodářských souborech, zejména se jedná o možnost vnášení introdukovaných a nepůvodních dřevin do smíšených porostů, konkrétně douglasky, modřínu a ořešáku černého, ale i dalších dřevin, které mohou v budoucnu svojí produkcí dřevní hmoty nahradit smrkové monokultury. Rovněž se smrkem jako důležitou hospodářskou dřevinou by mělo budoucí lesní hospodářství v České republice počítat, protože hlavní příčinou současného stavu lesů, postižených klimatickou změnou a následnou kůrovcovou kalamitou, není samotná přítomnost smrku v porostech, ale především dlouhodobé pěstování lesních monokultur na velkých plochách naší země.
Lesy České republiky, s. p., se také intenzivně účastní prací na novele zákona o myslivosti, protože jedině razantní snížení stavů spárkaté zvěře v nejbližších letech může umožnit skutečné pěstování přírodě blízkých lesů a jejich budoucí stabilitu. Vysoké stavy zvěře a následné škody na obnovovaných dřevinách jsou v současné době limitujícím faktorem pro přírodě blízké hospodaření v lesích na území České republiky.

Ing. Milan Mochán
Lesní správa Arcibiskupství pražského

Rychle se měnící klimatické poměry, kůrovcová kalamita devastující české lesy a legitimní zájem veřejnosti o dění v lesích přispěly ke všeobecné diskuzi nad způsoby hospodaření v lesích. Logickým výstupem diskuze jsou potom požadavky na změny, včetně změny legislativy. Uspokojit však požadavky všech zúčastněných stran při novelizaci lesního zákona bude vyžadovat široký konsenzus. Stojí za to připomenout koncepční materiály, jako je Národní lesnický program II a Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035, které lesníci společně sestavovali a které zůstaly nenaplněné. Velmi proto vítám společný postup nové Platformy za novelizaci lesního zákona. Platformou definované požadavky jsou velmi ambiciózní a zaslouží naši aktivní podporu.

Z pohledu vlastníka a správce církevních lesů (s velkým podílem malolesů) bychom uvítali zejména:

• Podporu aktivního převodu lesů, skutečně přírodě blízkého způsobu hospodaření až po les trvale tvořivý či výběrný. Odstranění „diskriminace" přirozené obnovy v aktuálních dotačních programech prodloužením lhůt pro zalesnění a zajištění kultur, definování kontinuální obnovy.
• Podporu drobných vlastníků lesů formou odborných lesnických služeb nebo intervenčního výkupu dříví z malolesů v krizovém období, státem deklarovanou možnost arondace lesních pozemků. Omezení administrativní zátěže, jako je nařízení o dřevě, oznámení nahodilých těžeb nad 0,2 ha, hlášení výskytu škodlivých činitelů atd.
• Plošné platby za ekosystémové služby zejména v lesích zvláštního určení a lesích ochranných, kde je vlastník lesů omezen a zatížen veřejným zájmem. Platby nárokové v předem daných a garantovaných termínech.
• Posílení práv vlastníků lesů v oblastech, jako je agenda stavebního řízení a umisťování staveb v ochranném pásmu lesa, odstranění odpovědnosti vlastníka lesů v ochranných pásmech liniových staveb, vymahatelná možnost omezení obecného užívání lesů pro zajištění bezpečnosti lesnického provozu.
• Prevenci škod působených zvěří na lese. Přestat s podporou důsledků neřešeného stavu a řešit skutečné příčiny. Vyřešením tohoto bodu bychom nemuseli řešit mnohé z předchozích.
• Podporu biodiverzity a adaptace na klimatickou změnu formou systémového využití dočasných bezlesí z rozhodnutí vlastníka lesa (do stanovené výměry či procenta plochy holiny).

Jak jsem již uvedl, Platforma za novelizaci lesního zákona přináší ucelené a strukturované požadavky na novelu, které zaslouží maximální podporu. Na druhou stranu je třeba zmínit obavy z legislativního procesu, který může přinést řadu nových podnětů, ale i komplikací ze strany zúčastněných.

Členové CZECH FOREST THINK TANK
Novelizace lesního zákona je po zkušenostech s průběhem a dopady kůrovcové kalamity potřebná. Na nutnost legislativních změn upozorňujeme od počátku vypuknutí kůrovcové kalamity. Opodstatněnost novelizace vidíme i v možné reakci na evropské strategie, na něž by měl lesní zákon odpovídat jednak v rovině přizpůsobení se, ale v některých oblastech možná spíše moudrým omezením dopadů návrhů, které by mohly poškozovat české vlastníky a správce lesů a jejich konkurenceschopnost.

Zamysleme se ale i nad samotným smyslem lesního zákona. Tím by mělo být prosazování veřejného zájmu, tedy zájmu společnosti.. Jsme přesvědčeni, že hlavním zájmem společnosti je, aby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) existovaly lesy. Dalšími zájmy mohou být adaptace na globální klimatickou změnu (zde hrozí, že se příliš striktní definice může poměrně rychle stát neaktuální) a pravděpodobně také zajištění dostatečných objemů produkce dříví jako obnovitelného, ekologického a silně žádaného materiálu. Za relevantní zájem lze považovat také volný vstup do lesů jako tradiční benefit našeho lesnictví. Zásadním by měl být i respekt k vlastnickému právu.

Když vezmeme v úvahu tyto relevantní zájmy, dostáváme se k myšlence podstatně odvážnější legislativní změny – tedy k zásadní liberalizaci lesního zákona, který by vlastníkovi ukládal povinnost, aby na PUPFL existoval les (nutno definovat v zákoně, jaké porosty lze za les považovat), dále povinnost obnovy lesa, zákaz pěstování monokultur, rozumné omezení holosečí, ponechání možnosti volného vstupu do lesů a samozřejmě sankce za porušení těchto povinností. Další povinností, kterou by měl zákon upravovat, by byla existence státem garantované odbornosti při péči o lesy např. formou OLH, pro něž by při jejich spolufinancování státem platila povinnost celoživotního vzdělávání.

Je zřejmé, že by se při tomto pojetí zákona objevily obavy ze všech možných rizik, jako je „drancování" lesů apod. Předpoklad, že se vlastník bude ke svému majetku chovat nezodpovědně, je spíše socialistická úvaha a je otázkou, zda bychom od ní po 33 letech od revoluce neměli upustit. Zkušenosti totiž jasně ukazují, že vlastníci, kteří mají dostatečné znalosti, přistupují ke správě lesů zodpovědně a bez excesů, které by měly negativní vliv na společnost.

Jednoduchý lesní zákon, založený na povinnosti existence lesa na pozemcích k tomu určených a nutnosti obnovy lesů, je při dnešních možnostech dálkového průzkumu Země poměrně snadno kontrolovatelný. Pomocí pravidelného satelitního snímkování lze cyklicky hodnotit vegetační index a další parametry a v případě zaznamenání holoseče větší než stanovený limit nebo absence obnovy např. v rámci aktivit národní inventarizace nebo prostřednictvím navrhovaných lesních úřadů je možné tyto plochy fyzicky zkontrolovat.

Další požadavky na vlastníky lesů by měly být řešeny na dobrovolné bázi, ideálně na principu pozitivní motivace (chce-li se vlastník stát příjemcem dotace, musí splnit některé další požadavky). Přísnější požadavky na správu státních lesů lze řešit separátně.

I když může být tento jednoduchý přístup po více než 27 letech existence velmi přísného, v mnoha aspektech jen obtížně dodržovatelného zákona těžko představitelný, věříme, že může být impulzem k zamyšlení, co opravdu a nezbytně společnost po vlastnících lesů žádá a může žádat.

Děkujeme za odpovědi (21. 11. 2022), red.