Dosavadní politika Ministerstva životního prostředí v zásadě odmítala historické zkušenosti a dovednosti v péči o lesní krajinu, místo kterých propagovala bezzásahovost a disturbance, jež označuje za jediný způsob ochrany přírody a biodiverzity. V důsledku této politiky byla na začátku národního parku České Švýcarsko krásná lesní krajina, pak následovaly nezpracované polomy a přemnožení škůdci, a nakonec všechno doslova lehne popelem. Přivolaní vědci úzce napojení na MŽP posléze prohlásili, že byl požár nevyhnutelný pro nově vznikající život a dobře se hodí jak pro ochranu přírody, tak pro nový vědecký výzkum. Tento způsob ochrany životního prostředí je nutné zcela odmítnout. Jedině funkční vzrostlý les udržuje příznivé životní prostředí pro všechny složky ekosystému včetně člověka. Díky své unikátní roli ve velkém a malém koloběhu vody a svojí schopností sekvestrace CO2 je takový les také nejlepší obranou proti klimatické změně a jediným možným způsobem naplněním ušlechtilých myšlenek v rámci GreenDeal. Způsob péče státu o přírodu nejen v NP nesmí vést ke zbytečnému rozpadu lesa, vzniku rozsáhlých území se suchým lesem, přehřívání a vysoušení krajiny a logickému nárůstu požárního rizika a naprosto nepřijatelnému ohrožování zdraví osob a ochrany majetku. Účastníci požadují obnovu bezpečného turistického provozu (např. na Gabrielině stezce) a uvolnění potřebných finančních prostředků na sanaci nestabilních skal a stromů hrozících pádem.
Záznam z tiskové konference k semináři
Představitel Hasičského záchranného sboru ČR genpor. Ing. Vladimír Vlček Ph.D. MBA uvedl, že k rozšíření požáru v NP České Švýcarsko bezesporu přispělo mimo vysokých teplot, minima srážek a silného větru i velké množství suchého hořlavého materiálu v NP, nevyhovující přístupové komunikace a proluky, jakož i nedostatek dostupných vodních zdrojů.
Jak dále uvedl zahraniční host semináře pan Ing. Mgr. Ivan Chromek, PhD. z katedry Protipožárních opatření TU ve Zvoleně na Slovensku: „na případný požár je nutné se systematicky připravovat podle standartních postupů požární prevence a nejlépe je se mu vhodným hospodařením zcela vyhnout“.
Zástupci obcí považují celý způsob řízení národních parků za nevyhovující. Poslední novelou zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny došlo k oslabení pozice obcí, tedy všech místních obyvatel. Rada NP je nyní pouze konzultační a iniciativní orgán, který nemá v podstatě žádný skutečný vliv na činnost Správy NP. Klíčový dokument „Zásady péče“ zůstává zaseknutý v úředním procesu, nebo je direktivně schválen bez možnosti soudního přezkoumání, shodují se starostové napříč národními parky v ČR, jak pan starosta Jan Kolář, František Moravec, Marek Kny a Milan Dařina z NP České Švýcarsko, tak paní starostky Jiřina Kraliková a Jana Hrazánková z NP Šumava. Téhož se obávají také starostové z připravovaného NP Křivoklát, paní Iveta Kohoutová nebo pan Lukáš Kocman. Na velké právní vady upozornila i paní JUDr. Jana Marečková, která celý seminář moderovala.
Odborníci z České akademie zemědělských věd, výzkumné organizace ENKI, Mendelovy univerzity v Brně a Univerzity J. E. Purkyně, Martin Klewar, Jan Pokorný, Josef Seják a Jan Štykar komentovali současné trendy v ochraně přírody v ČR, nárůst disturbačních činitelů a úskalí ochrany klimatu v kontextu postglaciálního vývoje v holocénu. Upozornili také na vědecky prokázané přenosy kůrovce na vzdálenosti v řádech desítek kilometrů. Za klíčové považují důslednou ochranu a podporu dospělých lesů i s využitím klasických lesnických hospodářských postupů.
TZ pořadatelů semináře „Vyhodnocení požáru NP České Švýcarsko a poučení pro budoucnost“
