Šumava
Desítky milionů korun zaplatí Národní park (NP) Šumava za zpracování dřeva v lesích po polomech způsobených vichřicí loni v srpnu a říjnu. Musí zpracovat 150 000 metrů krychlových dřeva, předpokládá, že do konce června. Ve státních lesích poškodil loni od srpna vítr na jihu Čech asi 300 000 metrů krychlových dřeva, Lesy ČR chtějí polomy zpracovat do června. Ve Vojenských lesích v kraji srpnová a říjnová vichřice polámala 112 000 metrů dřeva.
V NP Šumava platí kvůli polomům zákaz vstupu na Medvědí cestu spojující Jelení Vrchy a Smolnou Pec a na Schwarzenberský kanál od Jeleních Vrchů k Rosenauerově kapli. Turisté by se tam znovu mohli dostat začátkem léta.
V srpnu vichřice polámala v NP Šumava kolem Stožce a Nové Pece 120 000 metrů krychlových dřeva, v říjnu asi 40 000, lesníci již zpracovali 110 000 metrů krychlových. Náměstek ředitele parku Jan Kozel ČTK řekl, že správa parku vynaloží kvůli polomům navíc desítky milionů Kč. Za posledních 11 let to byla nejrozsáhlejší událost tohoto typu na Šumavě. "Velké množství dříví, které je nutné v krátké době zpracovat, s sebou nese vyšší náklady na těžbu ve ztížených podmínkách. Dříví je často mechanicky poškozené, a proto v nižší kvalitě, což snižuje jeho cenu," řekl Kozel. Cena klesá i tím, že nabídka o dost převyšuje běžnou poptávku.
Vyšší jsou i personální náklady, víc stojí provoz náhradních skladů i opravy cest, po nichž se odveze hodně dříví v době, kdy jsou cesty vlhké po zimě a nejnáchylnější k poškození. Protože polomy postihly i Rakousko a Německo, situace na trhu se dřevem není podle Kozla příznivá.
"Dříví z polomů zahlcuje dopravce i odběratele, kterým se rychle plní sklady," řekl Kozel s tím, že na trh se dostává i kůrovcové dříví, a to ještě všude nezačalo jarní rojení kůrovců. Park loni zpracoval 50 000 metrů krychlových dřeva napadeného kůrovcem, meziročně o 72 procent víc.
Ve státních lesích poškodil vítr na jihu Čech od srpna 300 000 metrů krychlových dřeva. V ČR to bylo od loňského března do konce letošního března ve státních lesích 2,8 milionu metrů krychlových dřeva, nyní zbývá v Česku zpracovat asi 900 000 metrů krychlových. "Řadu poškozených stromů využijeme k pokládání lapáků, tedy obranných opatření proti kůrovci," řekla ČTK mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Zákaz vstupu v jihočeské části Lesů ČR platí na dvou cestách na Boubíně, délka zavřených tras je 1,5 kilometru, přičemž značené trasy v Boubínském pralese měří 12 kilometrů. Uzavírka platí do 13. července.
Na jihočeském území Vojenských lesů polámal loni v srpnu a říjnu vítr 112 000 metrů krychlových dřeva. Největší objem polomů zpracovali lesníci v okolí obcí Pernek, Želnava, Záhvozdí, Arnoštov a Nová Pec. "Zhruba polovina polomů byla na území vojenského újezdu Boletice," řekl ČTK ředitel divize Horní Planá Vojenských lesů a statků ČR Petr Král.
Všechny polomy již Vojenské lesy zpracovaly. Vytěžené rozlámané dříví bude mít negativní vliv na prodej. "Předpokládáme, že dopad do hospodaření roku 2017 bude maximálně do 20 procent, přičemž se na propadu výsledku bude shodně podílet snížení zpeněžení dříví a nárůst cen dodavatelských prací," řekl Král.
Čtěte také: Popadané stromy uzavřely stezky z Hamrů na Velký Ostrý na Šumavě (ČTK)
Lesy ČR
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) by chtěl dřevo poničené v minulých měsících vichřicemi vytěžit do konce června. Od loňského srpna vítr ve státních lesích poškodil asi 2,8 milionu metrů krychlových dřeva, z nichž k těžbě ještě zbývá zhruba 900 000 metrů krychlových. Aby podnik mohl těžařské kapacity soustředit na likvidaci kalamity, zastavil v březnu až do odvolání úmyslné těžby smrku a borovice.
Loni v srpnu vítr Lesům ČR poškodil 320 000 metrů krychlových dřeva, následně největší škodu nadělal říjnový orkán Herwart, při němž padlo asi 1,6 milionu metru krychlových dřeva. Přes zimu zasáhl vítr asi 260 000 metrů krychlových a zatím poslední velkou škodu nadělala vichřice v polovině března, která poničila asi 600 000 metrů krychlových dřeva.
Říjnový orkán Herwart nejvíce dřeva poškodil v horských oblastech Karlovarského kraje a na Vysočině v okolí Nového Města na Moravě. Březnová vichřice nejvíce stromů zlomila, nalomila nebo vyvrátila v Olomouckém kraji. "Na řadě míst kvůli polomům stále platí zákazy vstupů do lesů, například jde o lesní správy v Karlovarském, Libereckém, Ústeckém nebo Jihočeském kraji. Většina zákazů vstupu platí do konce dubna," řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Souběžně s likvidací větrných kalamit se lesníci soustřeďují na likvidaci kůrovcové kalamity, která v Česku trvá od roku 2016. Loni Lesy ČR vytěžily 2,57 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví. Kůrovcovou kalamitou jsou nejpostiženější lesy na severní Moravě v okolí Bruntálu, Města Albrechtice, Šternberku a Opavy. "Řadu poškozených stromů z větrných kalamit využijeme k pokládání lapáků, tedy obranných opatření proti kůrovci," řekla Jouklová.
Výdaje na boj s kůrovcem chtějí Lesy ČR letos zvýšit o čtvrtinu na 192 milionů korun. Podnik letos plánuje položení 250 000 lapáků z pokácených stromů a 45 000 feromonových lapačů. Podnik také chystá nákup téměř 2000 insekticidních sítí, což je nový způsob ochrany dřeva před kůrovcem.
Pro rychlejší likvidaci kůrovce také každý ze čtyř lesních závodů Lesů ČR zřídil na severní Moravě vlastní detašované pracoviště s vlastním polesím. Podnik připravuje také nákup dvou harvestorových souprav, což jsou stroje na těžbu dřeva. Soupravy v budoucnu umožní rychlejší zpracování i větrných kalamit.
Karlovarský kraj
Zhruba půl roku od orkánu Herwart se lesníkům v Karlovarském kraji podařilo zpracovat většinu dříví z kalamit. Zpracování méně kvalitního dříví ale vlastníkům lesů způsobilo škody za desítky milionů korun. Karlovarský kraj byl z pohledu škod na lesích jedním z nejpostiženějších v republice.
Podle ředitele krajského ředitelství Lesů ČR Miroslava Roznera státní lesy postihla v posledních měsících jak vichřice Herwart z konce října 2017, tak i menší větrné epizody v prvním čtvrtletí letošního roku, například v únoru nebo 17. a 18. března. Celkem silný vítr poničil v lesích ve správě Lesů ČR více než 200 000 krychlových metrů dřeva.
"Na odklízení následků a kalamitního dříví se začalo ihned pracovat, v horských oblastech toto zpracování ztěžovala vysoká sněhová pokrývka. Za pět měsíců se povedlo odstranit více než 66 procent, na dalším se průběžně pracuje," řekl ČTK Rozner.
"Poškozené dříví má sníženou kvalitu a jeho cena je o několik stokorun nižší, tedy se zpracováním jsou spojené i ekonomické ztráty v řádu desítek milionů korun," doplnil Rozner.
Také podle ředitele Lesů města Chebu Josefa Kubáta je už většina polomového dříví v chebských městských lesích zpracovaná. "V našich lesích šlo asi o 2500 kubíků dřeva. Přineslo to zvýšené náklady na nahodilou těžbu i ztráty z prodeje méně kvalitního dřeva. Ztrátu ale ještě vyčíslenou nemáme," řekl ČTK Kubát.
Správci lesů musí kromě zpracování poškozených lesních porostů řešit také jejich obnovu. Nastala hned po odklizení polomů, ale nějakou dobu potrvá. "Plošné kalamitní holiny budou opět zalesněny vhodnými stanovištními dřevinami, předpoklad je v příštím a přespříštím roce," odhaduje Rozner. Podle Kubáta se tak z pohledu lesních hospodářů následky vichřic podaří napravit až zhruba za pět až sedm let.
Liberecký kraj
V Libereckém kraji se už podařilo odstranit většinu stromů polámaných a vyvrácených po loňském orkánu Herwart. Nadále ale platí zákaz vstupu do lesů v Polevsku, Prysku a Kamenickém Šenově na Českolipsku, řekla ČTK mluvčí novoborské radnice Radmila Pokorná. "Zákaz bude platit do konce dubna," uvedla.
V Libereckém kraji orkán loni na konci října poškodil kolem 150 000 metrů krychlových dřeva. Zhruba čtvrtina z toho se musela odtěžit ve státních lesích spravovaných Lesy ČR. Podle krajského ředitele Ludvíka Řičáře se ještě pracuje ve vyšších polohách Jizerských a Lužických hor, kam se v zimě nemohli dostat kvůli sněhu. V Jizerských horách se netěžilo ani v některých místech, kde je magistrála pro běžkaře.
Těžba stromů poškozených orkánem se podle Řičáře v těchto dnech dokončuje. Komplikací je ale podle něj to, že škody v lesích způsobily další silné poryvy větru z letošního ledna či března. "I na místa, kde už byly vyvrácené nebo přelámané stromy odstraněny, se musejí dřevaři vracet, protože tam padly další stromy," uvedl krajský ředitel. To se týká podle něj například severní části Frýdlantského výběžku.
I přes velké škody způsobené větrem se paradoxně bude vysazovat méně stromků. Důvodem je podle Řičáře to, že kvůli velkému množství kalamitního dřeva v celé zemi neprováděly Lesy ČR úmyslnou těžbu, a to včetně Libereckého kraje. "Nevznikaly tak nové holiny. Těžily se jen vyvrácené a zlomené stromy, které ale byly často rozptýlené po lese. Ty není třeba zalesňovat," dodal.
Ani nyní Lesy ČR neprovádí úmyslnou těžbu s ohledem na březnovou vichřici. Liberecký kraj sice postihla okrajově, ale v jiných částech republiky byly škody velké. Jen ve státních lesích bylo poškozeno kolem 550 000 metrů krychlových dřeva, to je třetina škod podniku po loňském orkánu. Podle Řičáře se zatím nedá odhadnout, kdy státní firma úmyslnou těžbu obnoví. Trvat to může i měsíce. Záležet bude i na tom, jak se bude dařit kůrovci. Kalamitní stav ve státních lesích v Libereckém kraji aktuálně není. "Je to standard, nic mimořádného," uvedl krajský ředitel. Podle něj jsou stromy ale stále oslabené po suchu z let 2015 a 2016. Pomoci by mělo to, že většinu poškozených stromů po vichřicích se podařilo odtěžit. "Kůrovec, který v tom lese vždy bude, tak nebude mít jednoduchou možnost se rozšiřovat. Vyhledává oslabené stromy, které jsme ale ve velkém objemu odvezli," dodal Řičář.
Krkonoše
Krkonoše jsou v ČR kvůli náročnému terénu jedničkou v míře zapojení koní a lanovek na přibližování kalamitního dřeva. Nikde jinde nejsou tyto alternativní způsoby při práci v lese tak využívané. ČTK to řekl náměstek ředitele Správy KRNAP Václav Jansa. "Lanovkovými systémy zpracujeme asi jednu třetinu ročního objemu těžeb," řekl.
Na území KRNAP zbývá po loňském říjnovém orkánu Herwart a zimních vichřicích zlikvidovat asi 20 000 metrů krychlových dřeva. Správci parku vyčíslili celkové škody asi na 27 000 metrů krychlových dřeva. Herwart poničil asi 14 000 a další vichřice asi 13 000 metrů krychlových. Dřevo chtějí zpracovat do konce června, aby se nepřemnožil kůrovec.
KRNAP zapojuje do manipulace se dřevem v těžko přístupném terénu kromě specializovaných firem s lanovkovými systémy i místní chovatele koní, kteří se na práci v lese zaměřují. "Kůň se většinou nepoužívá na konečné přibližování až k odvoznímu místu, ale v kombinaci s dalšími prostředky. Dokončené přiblížení koněm nepředstavuje velké objemy. Celkový objem dřeva, se kterým kůň musí hnout, aby se dostal k dalšímu dopravnímu prostředku, je ale už značný, zhruba 50 procent zpracovaného dřeva," řekl Jansa. Podle něho je škoda, že chovatelů koní určených na práci v lese ubývá.
Polomy se nyní za pomoci lanovky odstraňují například na okraji lesa mezi Hoffmanovými boudami a Černým Dolem na Trutnovsku. Je to místo v širší oblasti mezi Strážným a Černou horou u Janských Lázní, která patří k nejpostiženějším Leží tam asi jedna čtvrtina objemu kalamity na území parku. "Výhoda lanovek je v tom, že se dostaneme do těžko přístupného svahu až 800 metrů na délku," řekl Jansa. Nevýhodou je finanční a časová náročnost. "Jen ustavení systému trvá dva až tři dny," řekl Jansa. Zařízení je namontované většinou na traktoru. Ocelové lano se táhne průsekem a v případě nutnosti se podepře příčnými lany nataženými mezi stromy. "Aby se lanovku vyplatilo stavět, musí být na trase a okolí alespoň 200 kubíků popadaného dřeva," řekl ČTK Jansa. Kůrovcová kalamita na území KRNAP podle něj nehrozí, protože vichřice nezpůsobily mnohahektarové plošné polomy. "Klíčové je, abychom napadené poškozené stromy před vyrojením následného pokolení kůrovce dostali z lesa pryč. Musíme to stihnout do konce června," řekl Jansa. Kůrovec neboli lýkožrout je přirozenou součástí přírody a cílem ho není vyhubit, ale předcházet jeho přemnožení.
Zlínský kraj
Vlastníkům lesů ve Zlínském kraji se stále nepodařilo odstranit veškeré škody, které před necelými šesti měsíci způsobil orkán Herwart. V lesích zůstávají tisíce metrů krychlových kalamitního dříví. Práce na jeho likvidaci potrvají zřejmě až do letních prázdnin. Zlínský kraj patřil mezi regiony, které byly orkánem zasaženy nejméně.
Lesy ČR evidují ve Zlínském kraji kvůli silnému větru od loňského března do konce letošního března 80 000 metrů krychlových poškozeného dříví. Postupně se jim ho daří odstraňovat, podle mluvčí podniku Evy Jouklové navíc není ve státních lesích v regionu vydán jediný zákaz vstupu. "Předpokládáme, že na konci června budou práce hotové, pokud nepřijde další větrná smršť nebo jiná živelní příhoda. Řadu poškozených stromů využijeme k pokládání lapáků, tedy obranných opatření proti kůrovci," uvedla Jouklová.
Orkán způsobil značné škody i na porostech Arcibiskupských lesů a statků Olomouc. Podle výrobního náměstka společnosti Josefa Dostála bylo ve Zlínském kraji poškozeno zhruba 12 000 metrů krychlových dřeva. Většina z něj je v polesí Chvalčov na Kroměřížsku, částečně byly poškozeny také porosty v polesí Kroměříž. "Dá se říct, že veškeré kalamitní dříví z říjnové kalamity po orkánu Herwart je vytěženo. Při těžbě jsou průběžně zpracovávány i stromy poškozené kůrovcem a dalšími silnými větry," řekl ČTK Dostál.
Orkán se nevyhnul ani městským lesům ve Zlíně. Nejpostiženějším místem byla Tlustá hora a její okolí. "Bylo poškozeno asi 500 metrů krychlových dřevní hmoty jehličnatých i listnatých stromů, což představuje 30 procent roční těžby v této lokalitě," uvedl mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.
Další škody v městských lesích napáchaly dvě prosincové vichřice. Magistrátu se zatím nepodařilo zpracovat asi 100 metrů krychlových dřeva, které bylo jejich následkem poničeno. Areál městských lesů byl kvůli nebezpečí pádu poškozených stromů do konce března uzavřen, nyní je pro veřejnost omezen vstup pouze ve třech lokalitách, kde kalamitní dříví ještě nebylo zpracováno. Lidé se o omezení dozvědí díky vylepeným plakátům a cedulím. Naopak vývraty, zlomy větví a prasklé kmeny, které říjnové a prosincové vichřice způsobily na městské zeleni, se podle Dvořáka podařilo odstranit bezprostředně po zmíněných událostech.
Nevelké škody způsobil orkán Herwart v okolí Rožnova pod Radhoštěm. Jednatel společnosti Městské lesy Rožnov Rostislav Polášek ČTK řekl, že na několika místech šlo pouze o vývraty. "Odstraňujeme je v rámci kůrovcových těžeb," řekl Polášek.
Orkán Herwart
Orkán Herwart přešel přes území České republiky v neděli 29. října. Vyžádal si čtyři lidské životy a způsobil více než miliardové škody. Statisíce domácností se ocitly bez proudu, narušena byla železniční i automobilová doprava. Rychlost větru přesahovala při orkánu v nárazech rychlost 180 kilometrů v hodině. Herwart byl nejničivější pohromou svého druhu od orkánu Kyrill, v jehož důsledku v lednu 2007 zemřeli čtyři lidé.
Lesní družstvo Přibyslav
Lesnímu družstvu obcí sídlícímu v Přibyslavi zbývá dotěžit něco přes desetinu polomů po říjnové vichřici Herwart. Družstvo patřilo k nejpostiženějším v kraji. Vichr v jeho lesích rozložených na Žďársku a Havlíčkobrodsku poškodil asi 40 000 metrů krychlových dřeva, což přibližně odpovídá objemu běžně těženému za rok. Zpracování plánuje družstvo dokončit v červnu, než se začne rojit kůrovec. "Ale to chtějí všichni. Tím pádem je obrovský přebytek dřeva na trhu," řekl ČTK ředitel družstva Jiří Svoboda.
Družstvo obhospodařuje 5700 hektarů lesů. Lokalita Žďárských vrchů, kde působí, na tom je co se týče kůrovce podle Svobody zatím ještě dobře, ale postižená území ji už obklopují ze všech stran. "My jsme náš majetek důsledně prošli a všechny souše jsme vyčistili," řekl ředitel. Dodal, že teď bude záležet na vývoji počasí a na tom, jak si s napadenými stromy poradí menší vlastníci lesů v sousedství družstva, protože "kůrovec nezná hranice".
Situace v lesích je podle Svobody všeobecně složitá, největší problémy s kůrovcovou kalamitou jsou na Moravě. Zatímco ceny dřeva kvůli velkému přebytku klesly, rostou mzdy a pracovníků je nedostatek. "Taková dramatická situace už tady nebyla snad deset let, naposled někdy po Kyrillovi," uvedl. Orkán Kyrill v roce 2007 škodil v ČR i jinde v Evropě. Propad cen dřeva byl tehdy větší, než je zatím dnes. Cena dřevařské kulatiny spadla asi o čtvrtinu, protože nebyl odbyt ani pro řezivo, které se teď díky poptávce ve stavebnictví prodává.
Objem polomů v lesích družstva přibližně odpovídá 40 000 stromů. Zpracování na nejpostiženějších místech urychlily harvestory. Víc času je potřeba na vytěžení zbylých rozptýlených stromů. Zaměstnává dvě desítky dřevařů s motorovými pilami. Družstvo má 40 pracovníků a podobný počet si najímá.
Roční obrat družstva se pohybuje kolem 150 milionů Kč. Kvůli zlevnění dřeva neklesl, protože vzhledem k polomům stoupla těžba. Další náklady ale budou spojené se zalesňováním holin.
Školní les ve Křtinách tvoří po kalamitách odolnější les
Půl roku po vichřici Herwart už dokázali ve Školním lesním podniku Křtiny (ŠLP), který patří Mendelově univerzitě v Brně, téměř zpracovat veškeré kalamitní dříví. Nyní odstraňují následky březnového větru, který sice neměl takovou sílu, ale ničivý byl i kvůli tomu, že místo od západu foukalo od východu a severovýchodu. Zatímco v říjnu padly stromy o objemu 5000 metrů krychlových, v březnu to bylo 4000 metrů krychlových, řekl ČTK zástupce ředitele ŠLP Pavel Čacký. Na místech postižených kalamitou se podnik snaží vytvořit odolnější les.
Školní les má výměru zhruba 10 200 hektarů, což je více, než mají Lesy města Brna, objem popadaných stromů byl však menší. Podle Čackého je to tím, že školní lesy jsou v převážné části smíšené a 60 procent tvoří listnáče. "Díky tomu vítr nevyvrátil velký kus lesa, ale stromy jsou popadané na různých místech v malém množství. Což ale přináší komplikace při zjišťování škod a při odstraňování následků," uvedl Čacký.
V převážné většině popadaly smrky, které mají mělké kořeny. "V březnu se do nich vítr opřel, protože okolo rostoucí buky ještě nebyly olistěné. A na podzim to byl tak silný vítr, že některé stromy prostě nevydržely. Polámal i některé borovice, buky, jedle či modříny. V některých případech třeba padající smrk zlomil vedle stojící jiný strom," řekl Čacký.
Až při takových kalamitách se také ukáže, že část stromů není zdravá, ale je nějak oslabená. Například kořeny smrků byly v tomto případě napadené houbou, obvykle václavkou. "V některých místech to byly až dvě třetiny stromů," uvedl Čacký. Roli mohou hrát i jiné stresové faktory, které se při nasčítání projeví tím, že strom nevydrží.
Vzhledem k tomu, že většina kmenů stromů je po větrné kalamitě nepoškozených, nemusí se nutně prodávat pouze jako palivové dříví. U vývratů však někdy hrozí, že ve spodní části ležícího kmene je velké pnutí a přetrhají se dřevní vlákna. "V lese se to nepozná, ale na pile se pak vyrobené řezivo rozpadá," vysvětlil Čacký.
ŠLP se snaží na místech rozsáhlejších vývratů co nejrychleji porost obnovit, podle zákona je to nutné do dvou let. Na některých místech už se objeví méně smrků, které hůře odolávají klimatické změně. "Nerad bych však, aby zmizel úplně. I s ohledem na biodiverzitu, vlastnosti dřeva a poptávku trhu," uvedl Čacký. Brněnská Lesnická a dřevařská fakulta na místech kalamit zkouší různé postupy, které jsou vhodné pro obnovu lesa a udělají jej stabilnější. "Měníme druhovou skladbu a snažíme se porost připravovat tak, aby odolal větru lépe. Ale když přijde vichřice jako loni v říjnu, tak ani smíšený porost nemusí odolat," řekl Čacký. Lesníci z univerzity zkoušejí obnovu lesa po kalamitách pomocí přípravných dřevin, jako je například bříza, které připraví lepší podmínky pro cílové dřeviny. Snahou je mít les také druhově, výškově a věkově rozrůzněný. "Také systém těžby se přizpůsobuje tomu, abychom nenechali v lese stěnu, do které se opře vítr a dojde k polomu," řekl Čacký.
Školní les, který nese také označení Masarykův, se rozkládá na sever od Brna od Lesné, Maloměřic a Soběšic až k Blansku a Jedovnicím. Podnik obhospodařuje také území u Rajhradu a Sokolnic poblíž Brna.
Podle ČTK, red.
Ilustrační foto: redakce
