|
Anketa Lesnické práce
1. Jaké budou prioritní kroky vaší politické strany ve vztahu k lesnímu hospodářství v případě, že vám volební výsledek umožní jejich prosazování? 2. Jak by se podle vás mělo nakládat se zisky Lesů ČR? S jakým průměrným ziskem z tohoto státního podniku počítáte? 3. Budete se zabývat problematikou vysoké míry exportu a nízkého procenta finálního zpracování dříví v ČR? 4. Jaký je váš postoj k záměrům vyhlašování dalších národních parků na území ČR? |
JUDr. Michal HašekČSSD
1. Pro stát představuje nejpalčivější problém situace ve státním podniku Lesy ČR. Není možné se rozhodovat bez detailní znalosti skutečného stavu věcí, a proto musí být prvním krokem jakéhokoliv ministra zemědělství provedení forenzního auditu, který dá odpověď na řadu spekulací, jež kolem hospodaření Lesů ČR panují. Nepochybně je také nezbytné provést ve spolupráci s odbornou veřejností revizi všech strategických dokumentů v oblasti lesnictví a dřevařství.
2. Obecně lze říci, že dosažitelná hodnota zisku je někde mezi 5 až 7 mld. Kč, přičemž jeho výše závisí na různých faktorech (rozsah zalesňování, vývoj nákladů spojených se správou společnosti atd.). Někteří politici si bohužel myslí, že současné rekordní zisky Lesů ČR lze dlouhodobě udržet. „Perpetuum mobile“ ale skutečně sestrojit nelze. Tato teze platí dvojnásob u tak unikátního zdroje, jakým je dřevní hmota. Je možné říci, že dnes „projídáme úspory“ od našich předků, které bychom ale měli využívat velmi obezřetně. Jsem přesvědčen, že významná část zisků plynoucích z Lesů ČR by měla zůstat v resortu venkova a zemědělství.
3. ČSSD tento problém vnímá a akcentuje jej též ve svém volebním programu. Považuji za zcela zásadní optimalizovat vztah mezi produkcí dřevní hmoty a jejím následným zpracováním. Nikoho nemůže těšit skutečnost, že často dochází k vývozu nezpracované nebo málo zpracované suroviny. Odstranění tohoto nepříznivého trendu by v důsledku mohlo znamenat též vznik nemalého počtu nových pracovních míst.
4. Můj osobní postoj je spíše rezervovaný. A priori proti vyhlašování nových národních parků nejsem. Je však nutné respektovat názory dotčených krajů, obcí a zejména jejich obyvatel, na které by měl takový krok zcela zásadní vliv. Nelze opomíjet ani případné restrikce v hospodaření v lesích, které by ležely na území parku.
Ing. Jiří PapežODS
1. U LČR jde například o podobu Dřevěné knihy a veřejných zakázek, ale jsou tu i jiné problémy – Národní lesnický program, úpravy lesního zákona, otázka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů a další. Rozhodně v případě volebního úspěchu nebudeme o lesích rozhodovat sami. Les roste 100 let a všechny prioritní kroky je proto třeba pečlivě uvážit. Přál bych si, aby Česká republika ve třetím desetiletí po obnovení demokracie konečně měla ucelenou vládní koncepci lesního hospodářství.
2. Zisky Lesů ČR stejně jako zisky všech státních podniků jsou příjmem státního rozpočtu a jako takové by měly být každoročně odváděny do příslušných položek státního rozpočtu. V parlamentu jsme zákon, který to umožní, schválili letos. Vysoké zisky Lesů ČR vychází z charakteru veřejné zakázky. Veškerý zisk v oboru se stěhuje na stranu státního podniku, zatímco soukromé firmy se potácí v problémech a na hraně konkurzu nebo za ní – viz například situace holdingu LESS. Podpora zaměstnanosti a regionálních firem bude pochopitelně vyžadovat částečné snížení míry zisku na straně státu, zisk LČR by ale neměl klesat pod 3 mld. Kč ročně.
3. Pokud chceme podporovat malé a střední podnikání a zaměstnanost regionů, nemůžeme současně připustit dumpingové ceny v lesnických zakázkách kompenzované velkými finančními skupinami za účelem ovládnutí trhu, které jsou navíc často kryté především prostřednictvím masivního exportu dříví jako suroviny za ceny pro regionální odběratele nedosažitelné. Připouštím, že podpora regionu přinese částečné snížení dosahovaných zisků, které se skryjí právě do rozvoje regionu. Toto se nyní vůbec v lesnictví neděje a proces, který probíhá, má přesně opačné důsledky – maximalizaci zisku a úpadek regionů.
4. Jsem spíše proti. Problematika národních parků není otázkou ochrany přírody a krajiny, ale v ČR jde o zpolitizovanou záležitost a především o boj o vliv na legislativní proces a přerozdělování dotačních prostředků. Nekonečný příběh Šumavy je toho zářným příkladem. Problémem nejsou národní parky, ale úprava hospodaření v nich a vliv ekoteroristických aktivit na život obyvatel regionu. Pokud by například chráněné oblasti a národní parky obhospodařovaly organizace ministerstva zemědělství a ministerstvo životního prostředí vykonávalo státní dozor (jak se mimochodem plánovalo v devadesátých letech), pak počet těchto chráněných území není problémem.
Ing. Jiří Oliva Ph.DTOP 09
1. Bez ohledu na volební výsledek může každý poslanec ovlivnit prosazení legislativních opatření, pro které může získat podporu jak vládní koalice, tak opozice. Pokud bych měl tuto možnost, zaměřil bych se zejména na navrácení distribuce podpor do LH na MZe, protože kraje neposkytují ani zdaleka prostředky, které stát kalkuloval v jejich příjmech. Rovněž bych se zaměřil na problematiku škod zvěří a náhrad za omezení hospodaření. Pozornost by zasloužil i zákon o lesích, který je v porovnání s jinými zeměmi více represivní, než regulační.
2. V dlouhodobém průměru se zisk LČR může pohybovat kolem 2 mld. Kč, za předpokladu, že hospodaření se bude řídit potřebou lesa, nikoliv potřebou managementu. Samozřejmě to záleží i na míře veřejného zájmu, kterým může být podnik společností zatížen.
3. Vysoká míra exportu je důsledkem množství dřeva, které je schopen český trh přijmout a také výsledkem vztahu společnosti k dřevěným výrobkům a stavebním technologiím na bázi dřeva. Zdá se však, že v tomto směru k určitému zlepšení dochází. Cestu však vidím zejména v osvětě a propagaci ekologicky čistých materiálů, umím si představit i podporu ze strany Fondu pro životní prostředí i fondů evropských.
4. Oproti zahraničí je v ČR zvykem vyhlašovat NP na územích, která mají daleko k přirozeným ekosystémům, navíc po stovky let obhospodařovaných člověkem. Měli bychom se držet mezinárodně uznávané definice IUCN o národních parcích, která říká jasně, co národní park je a není. V ČR to připomíná spíše snahu o ovládnutí rozsáhlých ploch hospodářského lesa pod záminkou výskytu několika chráněných lokalit. Snahy o vyhlášení NP Křivoklát jsou typickým příkladem.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D.KDU-ČSL
1. Budeme se snažit okamžitě zasáhnout do hospodaření státního podniku LČR, zajistit to, aby byl tento podnik řízen odborníky a nedocházelo k další devastaci tohoto odvětví. Podpoříme lesnické školství. Budeme se snažit v co nejkratší době zajistit církevní restituce a nastartování odpovědného lesnického hospodaření na těchto pozemcích. Ve spolupráci s MPO podpořit zpracování dřevní hmoty na území ČR, a to investičními pobídkami. Pro tuto činnost se budeme snažit získat také evropské peníze. Rozvinout diskuzi rezortní i mimorezortní a snažit se v co nejkratší době stabilizovat a nastartovat toto odvětví.
2. Tyto finanční prostředky musí z větší části zůstat v oboru. Použili bychom je zejména pro rozvoj lesnicko-dřevařského resortu, školství, výzkumu, osvětě lesnictví a vztahu člověka k přírodě. Jsme připraveni založit grantovou službu LČR a z ní financovat výzkum a školství pomocí zajímavých projektů. Jsme připraveni se zabývat investičními pobídkami a podpořit je. Celé odvětví je v investičním deficitu, který je nutné zasanovat. Od lesních cest po vzdělání.
3. Přibližně 50 % vytěženého dříví v ČR je exportováno tzv. v kulatém stavu. Toto je nutné změnit a maximálně podpořit zpracování dříví v ČR. Dříví je nutné přidat hodnotu. Vzniknou nová pracovní místa a dojde ke zpětnému pozitivnímu efektu do celého resortu zejména v regionech. Zpracování dříví bude jedním z významných hospodářských odvětví v ČR.
4. Naše republika patří mezi území s největší ochranou přírody v Evropě vztaženou k počtu obyvatel i rozloze. Je důležité si uvědomit, že žijeme v hospodářské krajině a že je hospodaření na těchto místech ekonomicky i technicky velmi náročné. Na některých chráněných územích není dokonale zajištěna jejich účelovost ani jejich správa. Nejdříve by se na těchto územích měl udělat pořádek a potom možná přemýšlet o dalších územích. Je nutné si také uvědomit, jak tato krajina, kterou chceme chránit, vznikla. Většinou se jedná o uměle založenou krajinu, o kterou pečují po staletí lesníci.
JUDr. Zuzka Bebarová – RujbrováKSČM
1. Mezi nejbližší kroky by mělo patřit omezení exportu surového dříví (jsme 4. největším vývozcem na světě!), personální stabilizace u LČR a zvýšení odbornosti na úrovni některých krajských ředitelství. Bude třeba dokončit audity včetně inventarizace zásob dříví nastojato. To by mělo být provázeno zkvalitněním kontrolní činnosti státní správy při obhospodařování soukromých a obecních lesů, kde bude třeba se zaměřit na dodržování LHP stanovené výše těžeb.
2. I při realizaci všech nákladů souvisejících s podporou ostatních funkcí lesa pokládám za reálný průměrný roční zisk 2 až 3 miliardy ročně. Část zisku by měla být investována zpět do lesa, a to včetně nákupu lesních pozemků, a po ponechání části zisku v rezervním fondu (např. pro řešení kalamit), lze zbytek převést do státního rozpočtu.
3. Nechceme vyvážet dříví nastojato, i když si uvědomujeme, že je obtížné prodat dříví vytěžené v ČR místním zpracovatelům při cenách určovaných výsledky výběrových řízení LČR. Pokládáme za potřebný rozvoj místních zpracovatelských kapacit orientovaných např. na dřevostavby. Právě zde by LČR mohly sehrát klíčovou roli.
4. NP máme dost a jejich další rozšiřování není nutné. Při dodržování zákonů lze v lesích zodpovědně a kvalifikovaně hospodařit při dodržování zásad ochrany přírody. Je třeba zohlednit i ekonomické aspekty: odkornění kůrovcového stromu s použitím horolezecké techniky přijde až na 7000 Kč, ačkoliv to je možné za desetinu této částky. Vyskytnou-li se lokality, které je potřeba chránit zvláštním režimem, mělo by se tak dít pouze maloplošně.
.
Ing. Miroslav TomanSPOZ
1. Přes všechny obtíže, kterými lesní hospodářství prošlo od roku 1990, se pohybuje v černých číslech. To je nesporný úspěch. Lesnické subjekty podnikaly ve velmi problematickém prostředí zatížené častými změnami hospodářské politiky státu, resp. státního podniku. To, co chybí, je dlouhodobá koncepce a stabilizace sektoru. Prioritními kroky bude tedy vymezení dlouhodobých cílů a předvídatelné chování největšího správce státních lesů. První kroky se již připravují a věřím, že se je podaří i realizovat.
2. Mým záměrem je zachovat současnou úroveň hospodářského výsledku LČR. Pro vedení podniku uvažuji o uplatnění manažerských smluv na dobu určitou vázaných na splnění parametrů, kde výše hospodářského výsledku bude jedním z kritérií. Mechanismus převodu finančních prostředků pocházejících z LČR již řeší novela zákona o státním podniku. O konkrétním použití těchto peněz bude rozhodovat vláda. Osobně budu podporovat financování prorůstových opatření, a nikoliv pouhé spotřebování těchto peněz.
3. Z makroekonomického hlediska ČR není vývoz surového dříví příznivým jevem. Vítat bychom ho mohli pouze v případě vysokého objemu kalamitního dříví, které se nedá zpracovat domácími kapacitami a dlouhodobě skladovat. V tomto případě jsme naopak rádi, že ho je schopen v Evropě vůbec někdo koupit. Na Společném evropském trhu nelze zavádět limity vývozu ani jiné celní bariéry. Jedinou možností je posílení zpracovatelských kapacit a stát, resp. MPO zde může pomoci některými z investičních pobídek.
4. Nejsem příznivcem vyhlašování dalších chráněných území. Mám za to, že jejich podíl je přiměřený. Nelíbí se mi ani to, že se na jednom místě nachází několik režimů ochrany přírody, ale praxe je často taková, že na tomto místě se téměř žádná ochrana neuskutečňuje. Měli bychom ustupovat od administrativních extenzívních postupů k řádné praktické venkovní péči o místní vzácné prvky přírody.
ANO20111. Vytvořit jasná, vymahatelná a obor nedevastující pravidla zadávání veřejných zakázek a stanovit efektivní dohled nad následným dodržováním těchto pravidel.
- Zaručit, aby ministerstvo zemědělství, úsek pro lesní hospodářství nebo Lesy ČR, vedli lidé s vysokým morálním kreditem, nezpochybnitelnou odborností a respektem.
- Zrušení zbytečných, duplicitních a nic nepřinášejících institucí a procesů ve státní správě.
- Vyvolat odbornou diskusi na téma strategie lesnicko-dřevařského sektoru a konsensuální výstupy zapracovat do Zásad státní lesnické politiky, které by měly napomoci dlouhodobější stabilizaci sektoru.
- Jednat s kraji o plném vyplácení lesnických dotací, v případě neúspěchu podpořit jejich převod zpět pod MZe.
- Snížení administrativní zátěže firem a živnostníků, ale to samozřejmě neplatí jen pro lesnictví.
2. Zisk z každého majetku má sloužit jeho vlastníkovi, a to platí i pro stát. V současnosti leží zisky Lesů ČR v bankách, což je špatně, protože tyto finance slouží pouze těm, kteří je spravují. Budeme prosazovat, aby významná část zisku Lesů ČR sloužila k rozvoji lesního hospodářství v ČR a část zůstala k dispozici státnímu rozpočtu. Podobný přístup by měl být zvolen i u dalších správců lesů v držení státu. Po vydání lesů církvím považujeme za dlouhodobě udržitelný průměrný roční zisk Lesů ČR ve výši zhruba 2 mld. Kč.
3. To je komplexní věc – my musíme hlavně podpořit ekonomický růst a zaměstnanost, což bude mít pozitivní dopady i na firmy, které u nás zpracovávají dřevo. Pokud se to podaří a prostředí pro podnikání bude v pořádku a stabilní, potom lze dosáhnout otočení situace, kdy české firmy začnou zpracovávat dříví ze zahraničí.
4. Vzhledem k tradičnímu obhospodařování zemědělských půd a lesních pozemků nejsme pro zřizování dalších národních parků. Zřizování nových národních parků nevidíme jako racionální také s ohledem na jejich finanční nároky.
Děkujeme za odpovědi, red.
|
Odpovědi na další 4 otázky najdete v říjnové Lesnické práci: |
