Ing. Libor Vaněček
předseda předsednictva Lesnicko-dřevařské komory ČR
- Jaký byl 2015 z pohledu vaší profesní organizace?
Lesnicko-dřevařská komora ČR byla založena před 2 lety a tento rok byl prvním skutečně významným a plně pracovním rokem. Komoře se podařilo rozšířit svoji členskou základnu do podoby, která reprezentuje významné lesnické i dřevozpracující subjekty. Na valné hromadě, konané 23. 11. 2015, vstoupily do komory obě lesnicko-dřevařské fakulty a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Ve struktuře Agrární komory ČR, jejímž jsme od počátku členem, se nám podařilo získat zastoupení v představenstvu AK i v samotném nejužším prezídiu AK, a dokonce i pozici jednoho z viceprezidentů AK. Hlavní úsilí LDK věnovala práci na zvýšení tuzemské spotřeby dřeva (iniciování vytvoření Lesnicko–dřevařského fondu v rámci připravovaného marketingového fondu citlivých zemědělských komodit), zkvalitnění lesnického a dřevařského školství (angažování v přípravě center odborného středoškolského vzdělávání), zapojení lesáků do již funkčního zemědělského projektu Intersucho (účast v respondenci a využití údajů pro lesnictví a lesní školkařství), zřízení odborné Komise pro biomasu jako poradního orgánu představenstva AK, na přípravě zřízení Komoditní rady pro dřevo uvnitř AK, činnosti ve čtyřech pracovních skupinách zřízených Lesy ČR, s. p., pro úpravu smluvních vztahů a podoby vyhlašovaných VŘ a účasti ve dvou odborných komisích AK (školské a myslivecké).
V prosinci 2014 se LDK ještě výrazně angažovala v navýšení finančních prostředků dotačního titulu podporujícího investice do lesnických technologií. K 1. 1. 2016 se komora stěhuje ze stávajících prostor v zámku v Kostelci nad Černými lesy do sídla Agrární komory v Praze 10 – Malešice, Počernická 96.
- S jakými očekáváními a cíli vstupujete do roku 2016?
Rádi bychom získali do svých řad ještě další profesní sdružení tak, aby názorová základna naší komory byla co nejširší, zájem máme hlavně o posílení pozic soukromých vlastníků lesů a školkařských subjektů. Všechny aktivity zmiňované v letošním roce budou pokračovat i v roce 2016, předpokládáme aktivní spoluúčast na přípravě strategie ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030 i zapojení do připomínkového řízení k novele zákona o myslivosti.
Ing. Petr Jelínek
předseda Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
- Jaký byl rok 2015 z pohledu vaší profesní organizace?
Celý uplynulý rok lze charakterizovat jako období vytrvalé práce a snahy zástupců ALDP o zlepšení situace v lesnicko-dřevařském sektoru. Za hlavní považujeme aktivní zapojení do činnosti pracovních skupin zřízených státním podnikem Lesy ČR, kde bylo zejména v oblasti zkvalitnění smluvní dokumentace a používané indexace projednáno velké množství návrhů s tím, že řada z nich se již objevila ve smluvní dokumentaci na tendry 2016+. Nicméně stále zůstává mnoho témat, kde je třeba nadále diskutovat a snažit se hledat přijatelná řešení.
Další důležitou oblastí, které jsme se intenzivně věnovali je stav dřevozpracovatelského sektoru, jeho další rozvoj a možné formy podpory. Zde jsme společně s Lesnicko-dřevařskou komorou (LDK) aktivně podíleli na vzniku návrhu fungování Marketinkového fondu dřevo, který by se mohl stát nástrojem široké podpory všech forem výrobků na bázi dřeva.
Z pohledu vnitřního fungování bylo v roce 2015 důležité další rozšíření ALDP po jednom členovi v obou našich sekcích. Ke konci roku sdružuje tedy naše asociace celkem 18 členů.
- S jakými očekáváními a cíli vstupujete do roku 2016?
Jak již bylo uvedeno v předchozí odpovědi, budeme pokračovat v jednání s vedením státního podniku Lesy ČR s cílem dále zlepšovat vyváženost postavení smluvních partnerů v tendrech na další období. Společně s LDK budeme pokračovat ve snaze o vytvoření již zmíněného marketinkového fondu. Na půdě LDK se budeme nadále snažit o zapojení dalších významných hráčů našeho sektoru do její práce tak, abychom postupně splnili její základní poslání – stát se nejvýznamnějším zástupcem sektoru od vlastníků přes lesníky až po dřevozpracovatele.
V roce 2016 se budeme v rámci ALDP věnovat i další spolupráci s oběma našimi ministerstvy a budeme se společně s MZe a MPO snažit najít možné formy podpory rozvoje výroby produktů ze dřeva jakož i cesty pro obnovení činnosti tzv. „malé tripartity".
Ing. Petr Pražan, Ph.D.
Předseda společenstva dřevozpracujících podniků v ČR
- Jaký byl rok 2015 z pohledu vaší profesní organizace?
V roce minulém spolupracovalo SDP na projektu „Zjištění potenciálu dřevozpracujících podniků", který i když se zpožděním, prokázal, že v posledních letech (mezi lety 2009 a 2013) docházelo nadále k redukci pilařských závodů. Jen kategorii pil s pořezem 5 000–50 000 m3 kulatiny/ za rok to bylo 27 pil, které dohromady ročně zpracovávaly 456 000 m3 kulatiny.
Výsledky projektu dále ukazují, že v ČR nechybí kapacita na zpracování dřeva, ale že na vyšší výkony firem nebyly vhodné podmínky (ceny a dostupnost dříví, odbyt řeziva, vysoké dopravní náklady apod.). Zejména malé a střední pily deklarují největší možný potenciál pro nárůst zpracování dříví, a to o 50 až 350 %.
Zpracovatelské firmy měly loni netradičně dostatek dříví. Došlo k poklesu cen dříví, ale i výrobků zejména pak u těch s nižší kvalitou. Ekonomické výsledky minulého roku byly u většiny firem horší než v roce 2013.
- S jakými očekáváními a cíli vstupujete do roku 2016?
Do roku 2016 vstupujeme především s očekáváním, jak rozsáhlý vliv bude mít předpokládaná nižší kvalita dříví na tržní ceny řeziva a ostatních produktů a zdali zejména u horších kvalit řeziva nedojde k zahlcení trhu a prudkému propadu cen. Rozhodující pro středoevropský trh bude objem odbytu v levantských zemích.
Cílem SDP pro rok 2016 je přesvědčit MZE a LČR o potřebě obchodovat se středními a menšími dřevozpracujícími podniky a za tržní ceny (pro ty, kteří si je mohou dovolit) nabídnout suroviny v nejbližších možných lokalitách, neboť současný systém obchodu vede k neúměrnému zvyšování dopravních nákladů, které spolu s vysokou tržní cenou suroviny činí tyto podniky nekonkurenceschopné.
Ing. František Dejnožka
prezident České asociace podnikatelů v lesním hospodářství
- Jaký byl rok 2015 z pohledu vaší profesní organizace?
Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH), je členem Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů ČR (KLDS ČR). KLDS ČR je s téměř s 500 firmami a 30 tisíci zaměstnanci největším lesnicko-dřevařským sdružením v ČR. ČAPLH je legislativním připomínkovým místem a zaměřuje se zejména na problematiku hospodářské soutěže, nekalosoutěžního a diskriminačního jednání. ČAPLH je zprostředkovaně členem Unie zaměstnavatelských svazů, která sdružuje a zastupuje přes 7 000 organizací s více než 700 000 zaměstnanci a je stálým členem Rady hospodářské a sociální dohody České republiky (tripartita).
V současné době se naše asociace orientuje zejména na prosazování oprávněných zájmů středních a menších firem lesnicko-dřevařského sektoru. ČAPLH podpořila Programové prohlášení vlády ČR, zejména části týkající se státního podniku Lesy ČR a očekávala změnu hospodářské politiky státního podniku ve prospěch posílení významu drobných a středních lesnických firem.
V roce 2015 jsme, kromě našich dlouhodobých partnerů v oboru, opět úspěšně spolupracovali se Svazem průmyslu a dopravy ČR a Hospodářskou komorou ČR na tvorbě a rozvoji Národní soustavy kvalifikací, Národní soustavy povolání a sektorových dohod.
- S jakým očekávání a cíli vstupujete do roku 2016?
V roce 2016 bychom chtěli přesvědčit MZe, dozorčí radu LČR a vedení LČR, že k naplnění Programového prohlášení vlády ČR není nutná změna legislativy. Problémy je možné řešit okamžitě. A to razantním zvýšením počtu smluvních územních jednotek (SÚJ) v lesnické zakázce LČR, s. p., nejlépe na úroveň revíru. Na SÚJ rozdělit zakázku na těžební a pěstební činnost. Je možné učinit i další kroky. To vše bez zvýšené finanční náročnosti na LČR. Budeme usilovat o transparentní výběr a jasný roční výhled aukcí nastojato, aby se systémově předcházelo možnosti poškození či zvýhodnění smluvního partnera.
ČAPLH bude nadále podporovat kroky vedoucí ke správě a obhospodařování státního lesního majetku tak, aby byl umožněn přístup místních firem k lesnickým zakázkám. Asociace je trvale připravena ke konstruktivní diskuzi.
ČAPLH se bude kontinuálně podílet na zvyšování přidané hodnoty dříví v ČR a propagaci výrobků ze dřeva, protože jsme přesvědčeni, že tento postup zabezpečí rozvoj českých lesů i dřevozpracujícího průmyslu.
Ing. Jiří Pohan
předseda ČKOLH
- Jak hodnotíte rok 2015 z pohledu odborných lesních hospodářů?
Z pohledu odborných lesních hospodářů nedošlo v uplynulém roce k žádným změnám v jejich zákonném nebo „lesnicko-politickém" postavení. Za to jsme rádi a věříme, že i v budoucnu nebudeme muset řešit nějaké zásadní změny pohledu na naší práci nebo postavení v zákoně.
Vnímám, že představitelé ministerstva zemědělství hodnotí naši práci jako potřebnou a prospěšnou.
První polovina lesnického roku byla relativně klidná, lokálně jsme řešili silné škody námrazou, i přes jarní sucho (první náznaky letošního počasí) proběhlo zalesnění bez zásadních problémů. Stav porostů nevykazoval nic mimořádného.
Vše se otočilo až v létě. Stejně jako na všech majetcích i v lesích menších a drobných vlastníků se objevil kůrovec coby následek sucha. V druhé polovině roku tedy začal boj s kůrovcem, vlastníky, cenami a odběrateli. Konec roku a první čtvrtletí 2016 bude zásadním pro asanaci škůdců a základem pro vývoj v příštím roce. Pro úspěšné zvládnutí kalamity musíme všichni v celém řetězci spolupracovat.
Ne vše jsme však schopni ovlivnit. Druhou polovinu práce za nás musí udělat příroda a hlavně počasí.
Věřme, že se to povede.
Rok 2015 přinesl i některé novinky v administrativním světě. Pro žadatele o dotace z krajů a ministerského rozpočtu vznikla nová povinnost zaregistrovat se ještě před podáním žádosti o dotaci. Termín byl konec dubna. Předpokládám, že pro toto byrokratické opatření s kořeny v EU nemálo vlastníků lesů ztratilo možnost v roce 2015 požádat o dotaci a i v příštích letech bude docházet k opomenutím a chybám.
Další „radosti" vlastníkům přinesl zákon o uvádění dřeva na trh, kdy všem vznikla poprvé povinnost podat hlášení za rok 2014. Tato nová administrativní povinnost je vynucována zákonem a je kontrolována. Malé vlastníky zatěžuje, v mnoha případech téměř kriminalizuje a nevěřím, že se nám za celý rok podařilo zabránit vydrancování byť jediného lesa v ČR nebo hektaru tropického pralesa, což bylo původním krásným záměrem Nařízení o dřevě Evropského parlamentu.
Další novinkou byl rozjezd dotací z Programu rozvoje venkova 2014–2020, který začal o více jak rok později. (Zdá se, že evropští i naši byrokrati pro samou byrokracii nevědí co dříve.) V pololetí vyšla pravidla pro zalesňování zemědělských půd a jako novinku přinesla změny ve stanovení hektarových počtů sazenic odlišně od současné a tradiční vyhlášky. Nově také definovala vhodnost pozemku k zalesnění v evidenci LPIS. Protože některé projekty byly realizovány již na jaře, jak už to u zalesnění bývá, docela dost jsme se coby vlastníci a hospodáři zapotili. Doplňovali jsme sazenice do nových minimálních počtů a se strachem nahlíželi do evidence LPIS.
Současně vyšla pravidla pro první kolo žádostí z Programu rozvoje venkova a my drobní a malí vlastníci jsme se těšili na možnosti pořídit si nějakou tu potřebnou lesnickou techniku. Drobný vlastník lesa nemá ze svého hospodaření žádný pravidelný a významný příjem. I on však musí v lese hospodařit a plnit všechny povinnosti a nařízení. Musí snášet různá příkoří a omezení. Jeho les je užíván pro veřejnou potřebu, kradou mu dřevo, jezdí na motorkách, však to všichni známe.
Pravidla však byla pro nás velkým rozčarováním. Vše pro velké vlastníky, obce a města. Definice strojů a stanovení minimálních výměr pro jejich pořízení ukázalo, že buďto problému „někdo" nerozumí a zcela nechápe význam, potřeby a počty malých vlastníků, nebo bylo celé první kolo silně zalobbováno „velkými". Výsledky po podání žádostí (k vidění na stránkách SZIF) jasně ukázaly, že celý program byl postaven špatně. Pokud zůstane dotační titul nedočerpán a žadatelů je méně než peněz, znamená to asi něco jiného, než že jsou žadatelé na tom tak dobře, že už ani dotace nepotřebují. Toto přesně ukazuje potřebu řešit dotační programy včas a s těmi, pro které by měly být určeny. Drobným vlastníkům ani nám jejich hospodářům se vůbec nepodařilo prosadit své názory do řídicích orgánů programu. A vlastně se nás ani nikdo neptal. Vždyť soukromých lesů je „pouhých" pár set tisíc hektarů.
Kvalitní vyhodnocení minulého programu 2007–2013 by určitě ukázalo, že i při vyčerpání poměrně malých částek z celkového balíku prostředků bylo uspokojeno velké množství žádostí malých vlastníků. V rámci minulých kol bylo pořízeno mnoho užitečných strojů, které usnadňují a zefektivňují práce v lesích a výrazně zvyšují bezpečnost práce. Byl to i jakýsi projev státu a EU, že si malých vlastníků lesů váží a vnímá jejich potřeby. V tomto rozpočtovém období to prozatím cítit není.
Přes všechno negativní výše uvedené nám všem přinesl minulý rok určitě i mnoho pěkného, spokojenosti z vykonané práce a radosti ze života.
- Jaké hlavní problémy z hlediska lesnického hospodaření očekáváte v roce 2016?
Tento rok bude ve znamení kůrovce, a jak jsem zmínil, musíme společně napnout všechny síly k zvládnutí tohoto problému.
Možná že tento problém můžeme vnímat i z trochu opačného pohledu. Kalamita sice přinese starosti, určitě dojde k narušení a někdy i rozvrácení mnohých porostů. Jsou a budou odbytové potíže. Cena surového dříví poklesne.
Na druhé straně to vše přinese práci hlavně drobným živnostníkům, kteří dlouhodobě v oboru živořili. Jsou to obyvatelé malých obcí a chudých regionů a větší množství práce napomůže ke zlepšení jejich situace. Vždyť v lesnictví se dnes setkáváme s problémem nějakého slušného těžaře vůbec sehnat.
Narušené porosty se budou následně zalesňovat. Určitě se výrazně zvýší množství vysazovaných MZD, což všichni cítíme jako žádoucí. Narušení zápoje věkově a druhově monokulturních smrkových porostů může být startovacím impulzem k rozvoji přirozeného zmlazení i v místech, kde bychom na to jako lesníci neměli odvahu.
Viditelně velké škody suchem na přírodě a dobře zvládnutá kalamita nám lesníkům může přinést i jistý mediální zájem a uznání veřejnosti, což je také věc, která našemu oboru chybí.
Vždyť všechno zlé je pro něco dobré.
Nesmí toho však být moc, a pokud se nezlepší srážkové deficity, tak to zlé převládne. Uvidíme!
V květnu očekáváme druhé kolo dotací z PRV, ve kterém budou lesnická opatření. Pravidla neznáme, nejsou snad tajná, ale asi ještě nejsou napsaná. Doufám, že všichni zájemci budou mít šanci a že žádosti například na výstavbu oplocenek budou dostupné pro drobné vlastníky jednoduchým administrativním postupem. Vždyť právě u drobných vlastníků (do tří hektarů to ani nemají povinné) je výsadba MZD dlouhodobým problémem. Proto je potřeba je stimulovat a ne jim nastavit nesplnitelné limity, jako je délka oplocenek minimálně jeden kilometr. Uvidíme!
Věřme, že v letošním roce na nás stát kromě EET a kontrolních hlášení DPH neuvalí ještě další administrativní radosti. Také očekáváme novelu zákona o myslivosti a novou vyhlášku o škodách na lesních porostech. Hodně se o tom mluví, ale ve skutečnosti žádné informace nemáme. Co to přinese? Uvidíme!
Jsem optimista, věřím, že všechno zvládneme se ctí a letošní rok nakonec budeme hodnotit dobře.
Uvidíme!
Přeji všem hodně sil, zdraví a pracovních úspěchů.
Ing. Petr Martinec
manažer Sdružení lesních školkařů ČR, z. s.
- Jak hodnotíte situaci lesních školkařů v roce 2015?
Rok 2015 byl z celkového pohledu pro lesní školkaře velice nepříznivý. Jelikož byl objem prodaného sadebního materiálu na podzim roku 2014 malý, bylo pro jarní expedici dostatečné množství sadby a školkaři očekávali vyšší poptávku ze strany vlastníků a správců lesa. Toto očekávání se však nenaplnilo a některý sadební materiál, který nebylo možné držet do další sezóny, musel být zlikvidován. Vyzvedávání sadby začalo již na konci února a i průběh počasí byl ze začátku docela příznivý. Již v tuto dobu však začala chybět v půdě vláha z důvodu nedostatečné sněhové pokrývky v zimním období. Ta nepřišla ani v podobě jarních dešťů a kvůli dlouho trvajícímu suchu a vysokým teplotám během roku došlo k významným ztrátám na produkci, a to jak úplným uhynutím sadebního materiálu, tak nedosažením požadovaných prodejních parametrů. Další materiál byl uchráněn jen díky obrovskému úsilí a zvýšeným finančním nákladům na zavlažování (platba za vodu, dovoz vody, spotřeba el. energie atd.). Průběh počasí velice ovlivnil i podzimní expedici. Z důvodu „čekání na vodu" se začalo sázet až v druhé polovině října a poptávka byla hlavně po krytokořenném sadebním materiálu. To je z pohledu této technologie naprosto správné, ale z nepochopitelných důvodů se téměř zastavilo sázení prostokořenných listnáčů s odkladem na jaro. To považujeme za velice špatné rozhodnutí, jelikož listopad byl pro výsadbu velice příznivým obdobím, sadební materiál byl připravený k vyzvednutí a pravděpodobnost přísunu vláhy během podzimu a zimy je jistě vyšší než na jaře.
Nedostatek vláhy během roku také velice ovlivnil i sběry osiva. Přes slibný začátek roku se kvůli suchu nepodařilo zajistit odpovídající množství semenné suroviny v odpovídající kvalitě, a to především u buku a dubu zimního. Tento propad bude nutné zohlednit při plánování výsadeb v budoucích letech.
- Co očekáváte od roku 2016?
Snahou Sdružení lesních školkařů ČR, z. s., bude pokračovat v jednáních s Ministerstvem zemědělství ČR za účelem získání určité kompenzace nebo případných dalších podpor, které pomohou snížit dopady sucha. V rámci obchodování se státním podnikem se školkaři velice obávají přístupu provozního personálu ke kontrole určitých nařízení, jež vyplývají z normy 482116 – Umělá obnova lesa a zalesňování, která je součástí obchodních podmínek nových tendrů. Přestože většina školkařů není přímým obchodním partnerem LČR, s. p., chceme pokračovat ve společných jednáních s vedením státních lesů a zavčas předejít případným problémům.
Kvůli zmíněnému průběhu počasí v minulém roce očekáváme, že při jarní expedici roku 2016 bude vyšší podíl sadby v nižších výškových kategoriích a bude nižší fyziologická i morfologická kvalita sadebního materiálu. Doufáme, že z hlediska realizace jarních výsadeb, budou mít společnosti zajišťující tyto práce, dostatek schopných pracovníků a termín výsadeb se tak nebude neúměrně prodlužovat jako v předchozím roce. To vede ke zbytečným komplikacím při snaze udržet materiál co nejdelší dobu v dormanci a v neposlední řadě i k dalším finančním nákladům pro školkaře.
Jelikož průběh počasí nemůžeme nijak ovlivnit, bude nutné začít měnit některé postupy a hlavně termíny výsadeb. Jsme si vědomi, že podzimní a zimní výsadby jsou spojené s určitými riziky, ale ty začíná převyšovat riziko nedostatku vláhy při jarním sázení, které se opakuje v posledních letech velice často.
Děkujeme za odpovědi, redakce