- Jak dnes jako člověk, který se celý život pohybuje v lesnictví, hodnotíte současnou situaci lesnicko-dřevařského sektoru?
Při prvním pohledu se zdá, že je v dnešních dnech situace relativně stabilní. Jsou vysoutěžené zakázky, je svým způsobem umožněn přístup k obsluze lesa státního podniku Lesy ČR. Nicméně tato zdánlivá stabilita se může rychle změnit, byť si to samozřejmě nepřeji. Mám pocit, že z lesnického sektoru jsou odčerpávány finance, které se nevracejí do lesa a lesnictví. Celý sektor je ekonomicky oslabován a tím bude ztrácet konkurenceschopnost. Současný systém, kdy jsou ceny v lesnické zakázce „vyšponovány“ na maximum a promítají se do cen dřeva, způsobuje potíže lesnickým firmám i zpracovatelům dřeva.
Myslím si, že je čas pozitivně a konstruktivně přemýšlet, jak tento vývoj změnit, aby se prostřednictvím cen dříví nevytvářely finančně neúnosné tlaky na lesnické firmy a zpracovatele dříví.
- V roce 2012 jste se stal prezidentem České asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH). V této funkci jste již působil, co vás vedlo k návratu?
Krátce a v médiích asi poprvé bych se zmínil o ukončení svého angažmá v ČAPLH. Když jsem byl prezidentem ČAPLH v předcházejícím období, byli jsme jako HLDS v těžkém sporu s Lesy ČR a někteří členové ČAPLH měli obavy, aby tento spor nepůsobil negativně na celou asociaci. Já jsem po dlouhém přemýšlení musel připustit, že by to tak mohlo být, proto jsem odstoupil z vedení ČAPLH i z prezidia. V době, kdy se situace mezi naší firmou a Lesy ČR částečně stabilizovala, jsem chtěl pomoci ČAPLH a jejím členům při vytváření podnikatelského prostředí pro malé a střední lesnické subjekty, které jsou podle mého názoru systémem finančních záruk Lesů ČR hendikepovány a mají pak obtížný přístup k lesnickým zakázkám.
- Jaké konkrétní kroky chcete v letošním roce volit?
ČAPLH se zajímá o indexaci jako významný problém v lesnických zakázkách, ale zabývá se i otázkou zvýšení počtu smluvních územních jednotek. Nemyslíme si, že by bylo řešením jejich prosté navýšení, ale máme připravenou variantu, kdy by u každé velké smluvní jednotky vznikla i jedna nebo dvě malé územní jednotky velikosti revíru. Tím by neubylo příliš prostoru pro velké firmy, které se zaměřují na velké zakázky, ale zároveň by to umožnilo soutěžit i malým, např. rodinným firmám v jejich regionu. Zejména tyto malé územní jednotky by mohly mít nižší finanční náročnost zajištění zakázky.
- A jak tento návrh ošetří, aby na malých jednotkách nevyhrávaly velké firmy?
Při současné legislativě to zajistit nelze a zákon nechceme obcházet. Předpokládáme ale, že by nebyly tolik atraktivní z pohledu objemu dříví. Dále chceme diskutovat o tom, zda by u těchto jednotek nebyla oddělená pěstební a těžební činnost.
- Jaká je aktuální situace Nezávislé přejímky a její provázanosti s ČAPLH?
Nezávislá přejímka je samostatný právní subjekt se všemi zákonnými povinnostmi. Jejím stoprocentním vlastníkem je ČAPLH. V nedávné minulosti probíhala určitá turbulence vztahů s některými obchodními partnery. Nezávislá přejímka se musela vyrovnat s novou situací na trhu. Otazníků byla celá řada, ale mohu konstatovat, že právě v těchto dnech byla uzavřena složitá jednání a Nezávislá přejímka u všech svých klíčových partnerů, tzn.: Mondi Štětí, Stora Enso Ždírec a Mayr-Melnhof Holz Paskov, pokračuje ve své činnosti. Rád bych poděkoval šéfovi Mondi panu Žižkovi za velmi pozitivní přístup, kterým významně přispěl ke společné dohodě. Nyní máme zhruba rok na to, abychom si řekli, jakou máme představu, jaký je cílový stav Nezávislé přejímky. Představou ČAPLH je „severský systém“, kdy by byla Nezávislá přejímka nestranným odborným arbitrem mezi dodavateli dřeva a zpracovateli.
- Jednou z podstatných vizí profesního sdružení by měla být snaha stát se zastřešujícím partnerem pro jednání s dominantním správcem lesního majetku v ČR – Lesy ČR o nastavení spolupráce mezi podnikem a dodavateli lesnických služeb. Daří se vám obnovit diskusi s Lesy ČR, a kde vidíte nejzásadnější problémy současného systému?
Komunikace začala být pozitivní zejména s nástupem Pavla Indry do funkce ředitele úseku lesního a vodního hospodářství Lesů ČR. ČAPLH i Konfederace mají nyní pravidelnou možnost komunikovat se zástupci státního podniku při jednáních KLDS, kde jsou projednávány a konzultovány aktuální problémy, např. církevní restituce, otázka těžeb, aukce nastojato atd. Jednání s Lesy ČR jsou v tomto směru věcná, korektní a jsme za ně rádi. Dále proběhlo jednání s pověřeným ředitelem Michalem Gaubem, kde jsme se vzájemně ujistili, že chceme komunikovat a hledat řešení ve sporných věcech.
Připomínkovali jsme výběrové řízení a navrhovali řešení, a i zde s námi bylo komunikováno pozitivně, korektně a na požadované odborné úrovni. Z tohoto pohledu došlo ve vztazích státního podniku Lesy ČR a profesních asociací k významnému zlepšení.
- Kde vidíte kritická místa spolupráce Lesů ČR a firem?
Dlouhodobě tvrdíme, že by smluvní vztah měl být vyváženější. Dále jsme usilovali o nižší finanční zatížení a zvýšení objemu dříví v aukcích a počtu aukcí nastojato. Malé zpracovatelské firmy si od aukcí slibují, že budou mít lepší přístup k dříví v jejich regionu.
- Považujete tyto sporné body za hlavní důvody existenčních problémů mnoha lesnických firem?
Dalším problémem je velký počet zájemců o zakázku Lesů ČR. Pro mnoho z nich je státní zakázka životně důležitá a jejich vysoký počet je vede k ekonomicky mezním nabídkám. Někdy dokonce firma zakázku realizuje se ztrátou, jen aby zakázku vůbec měla.
- A kde vidíte řešení takovéto situace?
V teoretické rovině vidím částečné řešení ve zvýšení počtu územních jednotek a ve zvýšení podílu aukcí nastojato.
- Dokážete si představit určitou formu regulace prací v lesnictví např. stanovením minimálních cen za lesnické činnosti pro výběrová řízení? Situaci, kdy mnoho živnostníků a firem pracuje pod hranicí nákladů, by přece bylo rozumné nějak řešit…
Minimální ceny si moc představit nedokáži, protože by byly problematicky přijatelné pro ostatní účastníky trhu, ale nebráníme se této diskuzi. Něco podobného funguje ve stavebnictví – ceníky prací, které jsou limitem toho, zda je nabídka posuzována jako dumpingová, nebo ne.
- V rozhovoru s Františkem Dejnožkou se nelze nezeptat na situaci společnosti HLDS. Generální ředitel Lesů ČR se rozhodl ukončit spolupráci s HLDS, následoval velmi ostrý, a musím říci, že v našem oboru takřka nevídaný spor. Výsledek sporu ovšem není zcela zřetelný. Jaká je tedy nyní situace (vlastnická, ekonomická...) společnosti HLDS?
Spor s Lesy ČR byl vyřešen tak, že po ročním šetření Policie ČR a finančních úřadů bývalý generální ředitel v tisku konstatoval, že se ve svém obvinění HLDS spletl. Spor byl v podstatě ukončen dvouřádkovým vyjádřením pana Sýkory v Hospodářských novinách, kde uvedl, že šlo o střet dvou koncepcí.
My jsme vždy říkali, že rozdíl mezi P a OM není způsoben obchodem části dříví přes HLDS, proto jsme dělali tiskovky a snažili se bránit.
- Objem obchodu dříví přes HLDS tak jako tak výrazně poklesl. Jak je na tom HLDS ekonomicky a došlo ve společnosti k nějakým vlastnickým změnám?
K vlastnickým změnám nedošlo. Poměr je stále 50 % František Dejnožka a 50 % Lesy ČR. Přímá spolupráce mezi HLDS a státním podnikem je nulová, HLDS obchoduje zejména s jinými vlastníky lesa a dřeva. V posledních týdnech s námi komunikuje vedení LČR na úrovni, která je korektní a slušná, ale nepředpokládáme, že bychom se v nejbližší době vrátili k dřívějšímu obchodnímu vztahu.
- Buďme odvážní a představme si, že MZe vede osvícený ministr s přehledem v oboru, který má odborně zdatného náměstka s vůlí k tomu, aby obor fungoval ve prospěch České republiky. Jaké zásadní změny byste jim poradil?
Řešení existuje, ale je razantní a politicky velmi těžko průchodné až neprůchodné. Museli bychom se oprostit od specifického prostředí lesa, ke kterému má téměř každý pozitivní vztah a každý si myslí, že státní les je jeho. To je nepochybně správně, ale na fungování státního podniku v této velikosti působí negativa, která nelze právně dobře řešit a vyřešit. Řešením, a jsem na 100 % přesvědčen, že by se na něm shodli nestranní ekonomové, je částečná privatizace státního lesního majetku. Státní lesy se do této velikosti dostaly poválečným vývojem a i když se na trhu budou chovat co nejkorektněji, jejich dominantní postavení vždy ovlivní trh se dřevem a dřevozpracující průmysl.
Z krátkodobého hlediska by bylo účinnější zavedení již zmíněných nástrojů, které využívají jiné země Evropské unie na ochranu a podporu lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu včetně využívání finančních zdrojů ze zisku Lesů ČR.
Děkuji za rozhovor, Jan Příhoda
Celý rozhovor naleznete v Lesnické práci 7/2013.
