Rozhovor s odvolaným ředitelem Správy NP a CHKO Šumava Jiřím Mánkem
* 1972
- 1991–1996 – Přírodovědecká fakulta UK Praha
- od 2007 – doktorandské studium (FLD ČZU v Praze)
- 1997–1998 – samostatný odborný referent v Útvaru ochrany přírody NP Šumava
- 1998–1999 – vedoucí oddělení vývoje lesních ekosystémů v NP Šumava
- 1999–2003 – vedoucí Biologického oddělení Útvaru ochrany přírody NP Šumava
- 2000–2007 – koordinátor Biosférické rezervace Šumava
- 2004–2006 – náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava
- od 2006 – OSVČ (výzkum a vývoj)
- 2007–2009 – podnikání v oblasti cestovního ruchu a sociálních služeb
- 2009–2011 – manažer informační kampaně České televize
- 2011–2012 – náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava
- 2012–2014 – ředitel Správy NP a CHKO Šumava
- Jaké nejzásadnější změny v péči o lesní ekosystémy se udály za vašeho vedení parku?
Ještě za ředitele J. Stráského jsme stanovili jasnou hranici, za kterou kůrovce nepustíme. Tím jsme o něco zmenšili před tím 3 roky držené bezzásahové území – „množírny kůrovce“. V roce 2011 byla bezzásahovost asi na 13 000 ha a posléze jsme ji zvětšili na 15 100 ha (pro úplnost – v letech 2007–2010 byla skutečná bezzásahovost držena na 15 700 ha). Náš postup jsme také transparentně dohodli s obcemi, Radou NP Šumava, oběma kraji a také s MŽP. To znamená, že okolo péče o les se v regionu situace uklidnila. Díky dodržení stanoveného postupu jsme zkrátili dobu trvání kůrovcové kalamity odhadem o dva roky a ušetřili tak desítky tisíc stromů a šumavskou přírodu před zbytečným kácením. Tím vznikl časový prostor pro to, co je pro les nejdůležitější. Totiž začali jsme se intenzivně věnovat mladším porostům v 6. a 7. LVS, které se vyznačují nepřirozeně vysokým zastoupením smrku, a to cílenou aktivní podporou druhové skladby. Zejména uvolňováním dřevin přirozené druhové skladby (zpravidla jedle, buku, jilmu, klenu, tisu) zavedením jednotlivých a na řadě míst až skupinovitých účelových výběrů. Ve starších porostech jsme zahájili přechod k metodě tzv. cílových stromů, a nastartovali tak reálný přechod k trvalému přírodě blízkému lesnímu hospodaření. Dále jsme upustili od zalesňování smrkem (protože je ho v přirozené obnově dostatek), a protože to již nebylo potřeba, přestali jsme používat proti kůrovci biocidy. Tyto nejzásadnější věci se také promítly do nového plánu péče.
- Jak hodnotíte nový plán péče pro roky 2014–2017?
Pracovalo se na něm dlouho. Až příliš dlouho na to, aby se nakonec tolik změnil. Opět se připravoval v široké shodě s MŽP, regionem, kraji, vědci, odborníky. Podle zákona o ochraně přírody jej v roce 2013 odsouhlasila Rada NP a zejména zástupci obcí, kteří jsou do Rady NP delegováni. Následně proběhla jeho oponentura, na základě které se v roce 2014 v některých ohledech změnil. To považuji za legitimní. Co ale za legitimní nepovažuji, je to, že se za poslední týden před schválením změnil cíl pro lesní ekosystémy. Původně bylo definováno, že se 30 % plochy lesa převede do bezzásahového režimu, nyní je v něm napsáno, že je cílem převést většinu lesa do bezzásahového režimu. S tím se neumím a nechci ztotožnit. Navíc ani já, jako ředitel, který jel společně s MŽP tento plán péče prezentovat na tiskovou konferenci, jsem ani v době tiskové konference nevěděl, že tam taková změna je. Ale to už pro mě asi nebylo důležité, protože po prezentaci plánu péče bylo na tiskové konferenci panem ministrem oznámeno ukončení naší spolupráce. O tom jsme se dohodli půl hodiny před konferencí, do té doby jsem to nevěděl.
- Jak lze podle platného plánu péče podle vás bránit vzniku další rozsáhlejší kůrovcové kalamitě (v důsledku silnější vichřice)?
Plán péče podle tzv. dílčích ploch rozšířil bezzásahovost o 1 % z výměry NP Šumava. To 1 % odpovídá přibližně 650 hektarům. To znamená, že na určité ploše rozhodně dojde k namnožení kůrovce ještě letos a příští rok se bude opět kácet v zásahových zónách. V bezzásahových zónách, tj. asi na 22 % plochy parku, již kůrovec dokonal své dílo, většina dospělých smrků tam již neexistuje, takže se tam dále množit nebude. To znamená, že i kdyby padla vichřice a dodržela se stanovená územní strategie (v zásahových oblastech by se kalamita zpracovala), tak by zásadní problém nenastal. Problém by však nastal, kdyby někdo neuváženě bezzásahové plochy zvětšil. Smrkového dospělého lesa je v NP Šumava ještě dost...
- Jak hodnotíte své působení z hlediska obchodování dřívím a financování parku obecně?
Pokud jde o dřevo, je faktem, že jsme těžili o 2/3 dřeva méně než v předchozích obdobích, a jako příspěvková organizace jsme dostávali od zřizovatele ročně o 50 % méně peněz než v předchozích obdobích. Když jsem nastoupil do funkce ředitele, bylo na účtech Správy jenom 11 miliónů, což je jeden měsíční plat pro zaměstnance, a situace byla kritická. Správu jsem po necelých dvou letech předával se 180 miliony na účtech a s mnoha vyřízenými dotacemi za stamilióny. Dřevo se nám dařilo vyrábět i prodávat dobře. Nejlépe to ilustruje např. přiložená tabulka.
- Co považujete za svůj hlavní úspěch a neúspěch? Udělal byste něco jinak?
Rozhodně uklidnění situace okolo NP Šumava. Za dobu mé odpovědnosti panoval v regionu naprostý klid a jednota. Podařilo se z negativního obrazu o NP Šumava, který byl spojen s kůrovcem, kácením dřeva, chemií a aktivistickými blokádami, vytvořit místo, které veřejnost vnímala jako místo odpočinku, turistiky a zábavy. Za poslední 3 roky vyšlo o NP Šumava na 13 000 mediálních zpráv. Na konci roku 2013 se prakticky nepsalo o kůrovci a psalo se jen o turistických atraktivitách, tak by to mělo být. Považuji za úspěch realizaci mnoha prvků turistické infrastruktury, jako jsou cyklostezky, mosty přes řeky, nové přístřešky po parku, opravu interiéru Březnické hájenky, revitalizaci rašelinišť a říčky Hučiny. Za úspěch považuji i přípravu desítek projektů pro příští roky a zajištění mnoha dotací na jejich realizaci. Samozřejmě mě těší, že se podařilo stabilizovat ekonomickou situaci organizace a její zajištění do dalších let.
Za neúspěch považuji neotevření hraničního přechodu Modrý Sloup. Bylo to na vlásku, ale nepovedlo se. Zda bych něco udělal jinak? V koncepční rovině určitě ne, ve strategii dosahování a prezentování výsledků určitě ano.
- Kam povede vaše další profesní cesta?
To je zatím otazníkem i pro mě. Stále jsem z tématu Šumavy nevyklouzl, stále jsem zván na řadu jednání, diskusí, prezentací. Pokud bude vyhlášeno výběrové řízení na ředitele NP Šumava a bude se alespoň trochu tvářit jako legitimní, nejspíš se do něho přihlásím. Jinak mám nějaké nabídky mimo obor s uplatněním manažerských a řídících dovedností. Mám i chuť oprášit svoji genetickou laboratoř a dodělat některé věci na Šumavě. Zatím musím ještě relaxovat. Navíc mě ODS nominovala do podzimních senátních voleb, takže se nyní budu věnovat senátní kampani v obvodu Strakonicko, Písecko a Vimpersko. Na podzim uvidím, co bude dál.
Děkuji za odpovědi (13. 6. 2014), Veronika Lukášová
Celý rozhovor najdete v Lesnické práci 7/2014.
- Představení nového managementu Lesů ČR
- Rozhovory s pověřeným ředitelem Správy NP a CHKO Šumava Pavlem Hubeným a odvolaným ředitelem Jiřím Mánkem
- Rozhovor s Miroslavem Sloupem o škodách zvěří
- Zkušenosti majitelů a správců lesů s douglaskou a další články k tématu douglasky
- Porovnání přírodě blízkého a holosečného hospodaření na Manětínsku
- Informace o větrné kalamitě Žofie na Slovensku
- Zkušenosti s problematikou EUTR v Německu
- Situace v ochraně lesa v okolních zemích v roce 2013
- Přehled legislativy týkající se kůrovců
- Výsledky velké předplatitelské soutěže
- Další zajímavé informace v pravidelných článcích