„Tento týden začneme jednat s obchodními partnery i ostatními vlastníky lesů. Chceme se dohodnout na strategii i způsobu, jak společně čelit klimatické změně, tedy suchu a kůrovcové kalamitě," uvedl nový generální ředitel Josef Vojáček. Podle něj je třeba upravit obchodní model státního podniku. „Ten musíme přizpůsobit aktuálním přírodním změnám, které se dějí. Jde například o pružnější zadávání prací, nyní zejména těch, které souvisejí s těžbou a asanací kůrovcového dříví. Zásadní je také řešení odbytu, uskladnění a cenového propadu dřevní hmoty," dodal Vojáček.
Josef Vojáček také uvedl, že kladných hospodářských výsledků se podnik v příštích letech spíše nedočká. „Každý plusový výsledek bude úspěchem. Na zisky z minulých let můžeme zapomenout,“ prohlásil.
V nejbližší době bude muset být podle jeho slov v nejhorším případě vytěžen dvojnásobek až trojnásobek běžné roční těžby, tedy až 17 milionů kubíků. Odhad postižení lesů kůrovcovou kalamitou se pohybuje kolem jedné pětiny území spravovaného Lesy ČR.
Takový objem kalamitního dřeva se ale podniku nepodaří prodat hned. „Budeme ho muset na vlastní náklady uskladnit a teprve potom umístit na trh. Nevýhodu to má v tom, že dříví ztrácí na kvalitě, i když v rámci kalamitního dříví už nejde o velké ztráty. Do skladů poputuje minimálně milion kubíků,“ domnívá se Josef Vojáček. Ten také neplánuje revoluční změny obchodního modelu státního podniku, protože podobné pokusy podle jeho názoru nepřinesly nikdy nic dobrého. Současný model hodlá rozšířit o další nástroje odbytu dříví, aby vznikl mix, který umožní Lesům ČR zobchodovat narůstající objemy kalamitního dříví. Obchodní model by Vojáček chtěl například rozšířit o zavedení takzvaných rámcových smluv na těžební a pěstební činnosti. Zadávání prací předem osloveným firmám prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění hodlá využívat jen v krajním případě, například při větrné kalamitě. Počítá také s navýšením kapacit lesních závodů Lesů ČR.
Nový generální ředitel také připustil, že Lesy ČR budou muset v budoucnosti přistoupit k některé z variant cizího financování.
Josef Vojáček také uvedl, že Lesy ČR intenzivně shánějí kapacity v zahraničí a například několik firem z Pobaltí již pro Lesy ČR pracuje.
Do funkce generálního ředitele Lesů ČR uvedl Josefa Vojáčka ministr zemědělství Miroslav Toman. „Pan ředitel Vojáček má moji plnou důvěru a těším se na vzájemnou spolupráci. Věřím, že jako zkušený odborník se dokáže razantně vypořádat s náročnými úkoly, jako jsou kůrovcová kalamita, sucho v lesích, propad cen dříví či spolupráce s dodavateli prací," řekl na setkání s novináři.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) také řekl, že Vojáček do čela LČR nastupuje jako krizový manažer. „Má za úkol vyvést Lesy ČR z nelehké situace, z dopadu klimatických změn, jejichž výsledkem je kůrovcová kalamita," řekl ministr. Vojáčkovým úkolem je podle něj také personální a finanční stabilizace a dovedení podniku k budoucí ekonomické prosperitě.
Jmenování Josefa Vojáčka v médiích
Pořad Interview ČT24 s Josefem Vojáčkem naleznete zde.
Rozhovor s Josefem Vojáčkem na Seznamzpravy.cz naleznete zde.
Redakce
Komentáře
vaše dedukce jsou sice hodné Sherlocka Holmese, ovšem skutečnost je daleko složitější. Je mi jasné, že co člověk není momentálně schopen obsáhnout, to si racionalizuje - opět pojem z psychoanalýzy - ale jak kůrovec z nezpracované hmoty, tak mafie, která dosadila na post generálního ředitele ing. Vojáčka nebo bordel po masovém nasazení harvestorů vysvětlují tak akorát howno. O výjimkách z pravidel a trendů se nemíním rozepisovat.
Mám k dispozici relevantní objem dat z fáze objednávání zásahů ze strany LČR (nejsem jejich zaměstnancem) a to jak ze severovýchodních končin ČR, tak z jihozápadních. O středu republiky ani nemluvě. Potvrzuje se dávno známé: valí se to víc než deset let ze severní Moravy a hraje v tom roli i zavlékání druhů (na což by Rensa měl slyšet, protože je to jev podmíněný volným obchodem).
No a pak je evidentní, že to bublá i v nekalamitních oblastech. Narůstá objem kůrovcového dříví, i když jsou těžby momentálně třeba stonásobně nižší než v kalamitních. Tak jen teď toužebně očekávám, že nějaký p. profesor Simanow bude hovořit o horských smrčinách na hrázích třeboňských rybníků, kde za oběť kůrovci padají třeba stopadesátileté porosty s úžasnou hmotnatostí 0,3 kubíku.
Mmch.: staré struktury jsou v lesařině mnozí. Kdo byl na přelomu politických systémů na jediné tehdejší VŠ s oborem lesní inženýrství, ví, že tam žádný převrat v podstatě neprobíhal. Klidně přiznám, že mám titul možná i díky tomu, na druhou stranu však až nápadně často lesní odborníky zvráceně přitahuje jméno Goebbels. Lidé, kteří byli mimoděk vycvičeni starým režimem v matení veřejnosti dodnes pořád významně veřejné mínění v lesnické problematice ovlivňují.
Ale jednu věc bych od Vás chtěl: nemáte po ruce srovnání objemů celkových těžeb za republiku od sedmdesátých let po dnešek? Samozřejmě v porovnatelném tvaru s vylišením nahodilek. Jde mi o tu "roztěženost", čili narušení stability porostů.
P.S: " O žádné "zpřísnění" Lesního zákona mi nejde. Situaci by víc prospělo spíše "zmírnění" legislativy.
zapomenul ten šikovnej operátor , že musí sdělat taky ulámané vršky o průměru cca 10 cm . Hnedle po jaru žral brouk . Říkám mu nelze se divit když nemáte odvahu donuti smluvního partnera aby to zpracoval tak jak má . Pamatuji doby kdy se vśe zpracovalo do metrovky do hráně , vše co mĕlo nějakou rozumnou dêlku cca 50 cm. Na práci to bylo drahé ale ve finále se to dost vyplatilo , nedošlo následně k znehodnocení tisíců m3 hmoty . Dnes jsou to miliony m3 znehodnoceného dřeva . Vrchol geniálního hospodaření LČR s.p . je prodej kůrovcové hmoty za 200 kč nastojáka .
.
No a pak mi ukažte kde se u VLS dělá metrová rovnačka. Myslím, že by kterýkoliv laik po návštěvě Libavé mluvil spíše o štěpce než o metrovce. Ta se přestala dělat dávno před eskalací kalamity.
Přesto Vám netvrdím, že nechat zpracovatelné hroubí jen tak (jsou to spíš kusy max. kolem 0,7 - 1,5 m o průměru cca 7-8 cm a po dřevařích zůstávají obdobné, mnohdy i delší, protože je přece jen fyzicky náročnější odvětvit třímetrovou špici pilou než vyrobit dvoumetrový vlákninový sortiment harvestorem) je úplně košer. Ale miliony m3 znehodnocené hmoty to nejsou, stejně jako nemají VLS s. p. a LČR s. p. stejné sumy na kontech. Ing. Vojáček jednoznačně poukazuje na to, že zvažuje i použití Dynamického nákupního systému ve větší míře, který i současný Zákon o veřejných zakázkách veřejnému zadavateli umožňuje.
Jestliže jste schopen lhát a tvrdíte že nedošlo ke znehodnocení milionů m3 hmoty . Na příští rok je odhad 50 000 000 m3 kůrovcové hmoty . I kdyby to bylon jenom 20 milionů tak je to škoda obřího rozsahu . Když by byl rozdíl v ceně dreva tři stovky tak je škoda 6 miliard .
Pusťte si v archivu ČT 24 Intervium s p.Vojáčkem tam jasně řekl o těch penězích na účtech .
Psal jsem o metrovce jako o celkovém sortimentu kerý se přestal vyrábět.Dělal jsem půl metry kočî následně vyvezl na vozejku k cestě .
Nevidím jedinný rozumný důvod proč nemůže zavést systém prací formou služeb jako u VLS .možná má strach že by ho mafie nechala odstranit .....................................
Statisíce m3 byly ukradeny díky komplexním zakázkám s prodejem dřeva .
Pořiď si aplikaci do smart phonu, ukáže vám na Andreje...budete se divit, kde všude má prsty...
Tak to musíte lépe napsat, alespoň pro mne. Z posledních Vašich vět nevyplývá přímo, že mluvíte o kůrovci, ale o škodách z nevyvezeného hroubí. Navíc pokles cen není znehodnocení dřeva, s tím je to složitější, to si nemusíme vysvětlovat. A aukce nastojato snad pomáhají rychlejší asanaci, nebo je to pro Vás jen tunel? A přímo řízené závody, jejichž model jistě všechno vyřeší, nepoužívají HV technologie? Nebo jaksi zázrakem nedochází k žádnému šlendriánu pravděpodobně proto, že to řídí ti skuteční lesníci na rozdíl od těch falešných? A všichni operátoři tím pádem srazí paty neb jsou zaměstnanci?
Dobrá, jdu vrátit titul. S ing. Vojáčkem ovšem moc nepočítám.
Pokles cen následuje po zaplevelení trhu znehodnoceným dřevem kůrovcovým . Aukce momentálně jsou tunel , nic jednodušího neni než si nechat vytěžit a prodat třeba v aukci na OM .
Není zájem jmenovat do funkce někoho mimo lůno zločinnecké firmy LČR s.p.
Jestliže nový ředitel prohlásí že za kůrovcovou kalamitu může sucho tak by měl vrátit tituly získané na školách. .............
Na prvním místě je zanedbání péče o les . Jestliže se rozmnoží kůrovec z nezpracované hmoty, tak potom sucho je další faktor pro šíření kůrovce dál .
Pan Vojáček v prvním vystoupení pro veřejnost , první vystoupení v nové funkci a hnedle lže . Řekne że současný systém zadávání zakázek je to nejvýhodnějšî řešení , pouze potřebuje vyladit detaily pro případ kalamit . Vśe co prý se zkoušelo předtím se neosvědčilo , zároveň s úsměvem na tváři veřejnosti sdĕlí že VLS hospodaří na 125 000 ha lesa cca . LČR.s.p. hospodaří na 1 300 000 ha lesa cca , je zajímavé že oba podniky jsou státní .a oba maj na účtech cca 2 miliardy korun českých . Člověku kterého nedosadí do funkce mafie to musí být divné , jednoznačný důkaz nefunkčnosti systému prací u LČR s.p. .
Když si může NP Šumava nebo VLS prodávat ve své režii tak proč ne LČR s.p. .
Pan Vojáček má zkušennost fungující firmy VLS , ale mafie která ho dosadila do funkce ředitele mu nedovolí vést LČR s.p. stejně jako vedl VLS .
Na
Vysvětlím Vám to v číslech. Vezměte si třeba oblast Velkého Meziříčí na Vysočině. 500 metrů nad mořem, průměrná roční teplota 7 st.C, průměrný roční úhrn srážek 600 mm. A podívejte se na 2 situace - situaci v roce 1918, když byly zakládány některé z dnes schnoucích sm plantáží, a situaci dnes, v roce 2018.
Předpokládejme, že množství srážek se nezměnilo.
V roce 1918 byla v oblasti průměrná roční teplota skoro o 2 st.C nižší, než dnes. Cca 65% srážek spadlo v teplé polovině roku, tedy během vegetační sezóny. Pokud se vyskytovaly periody sucha, tak pouze jedno - až dvoutýdenní. Pokud se objevilo napadení kůrovcem, byl to výlučně a pouze lýkožrout smrkový, kterého smrky dokázaly díky převažujícímu dostatku vody v oblasti kořenového systému slušně zasmolovat.
Dnes je v oblasti tedy o 2 st.C tepleji. Jen roky 1992, 2006 a nyní 2015-2018 byly ve znamení totálního vyschnutí půdního profilu v oblasti kořenového systému. Z důvodu vysoké teploty se přemnožuje kůrovec, nyní už ne pouze smrkový, ale i severský a lesklý. Smrk nemá odkud čerpat vodu, jeho kořenový systém je velmi mělký, nevytváří tedy pryskyřici, nezasmoluje a kůrovci není schopen odolat. Jakékoliv další jeho pěstování v dané oblasti je proto nejen ekologický, ale i ekonomický nesmysl - není-li naším cílem pěstování dvacetiletých tyčovin na palivo.
Epicentrem nynější kůrovcové megakalamity navíc nebyly oblasti, kde se nezasahovalo. Právě naopak - zasahovalo se se vším možným důrazem. Šlo o oblast Nízkého Jeseníku, kde se navíc ke kůrovci přidala ještě václavka. Ale v situaci, kdy se smrk prakticky nemá jak ubránit, žádné lesnické asanační opatření zkrátka nepomůže. Jistě, kdyby se důsledněji vyhledávaly napadené stromy, byl by rozjezd kalamity pomalejší a některé stromy by neuschly.
Ale jak chcete zajistit, aby se ataku kůrovce ubránil strom, který roste v půdě, v jejímž kompletním profilu v oblasti kořenů je obsah vody prakticky na úrovni maďarské pusty či americké prérie ve vrcholném létě?
Je třeba opustit pěstování smrku. Z důvodu mimo ovlivnění lesním hospodářem nebude nadále smrk perspektivní lesní dřevinou, a to pravděpodobně až do 6.LVS (ovšem i tam je třeba se škodami kůrovcem počítat). Je třeba radikálně změnit skladbu lesních dřevin v ČR směrem k listnatým dřevinám typu buku či dubu, z jehličnatých jedle, protože adaptační schopnosti těchto dřevin vůči suchu jsou neporovnatelně lepší, než je tomu u smrku.
Naprostý souhlas.
Obranná opatření byla vymyšlena v podobě, kdy se nepočítá s pomocí přírody. Že v minulosti se to různě flikovalo a příroda vydatně pomáhala, se teď vymstilo a hází se to na sucho. Jestliže se nezachytí jarní rojení, dříví s druhou generací se vozí neasanované na skládky o stovkách kubíků, kde se ponechá k dokončení vývoje, pak by okolní porosty nezachránilo, ani kdyby rostly přímo z vody.
Jestliže dotáhnete do lesa revírníka, protože ze státního už vylétá třetí generace, a on odpoví, že od podzimu zde nebyl a do konce roku určitě nikdo nepřijde to zpracovat, pak se můžete ustříkat, uškrabat a uasanovat, stejně svůj les už nezachráníte. To není suchem, ale obyčejným lidským šlendriánem. Vlastní zkušenost.
Znal skutečně každý les v celém bývalém VČ kraji. To jsem opakovaně ověřil. Znal obyvatele každé hájovny. Říkalo se ( to ale nevím určitě), že někdy znal dobře i paní hajnou. Ale to zajisté ku potěšení obou z nich.
Známá je situace, kdy na lesním závodě na Náchodsku před panem Luňáčkem vyskočil sám ředitel závodu z okna a utekl jako malý kluk. Proč to vlastně píšu? Při vzpomínce na pana Luňáčka právě proto, že to byl on, který znal dokonale les ( lesy), doslova hlídal stav a péči o les, objevil kůrovce i tam, kde hajný nebo polesný vůbec netušili, že tam "brouka" mají. A když náhodou našel, co hledal, činil opatření. Od těch mírných až po tvrdé výtky. Při představě, že by dnešní lesní personál ( a to bez urážky k revírníkům!!) znal nejenom svůj úsek, ale celý kraj...Jenomže ten člověk ušel za svůj lesnický život zajisté desítky tisíc kilometrů.. Dnes mají revírníci hlášení, výkazy...A také terénní vozy. Ale z těch se ne vždy dobře pozoruje les. Při vzpomínce na vyprávění pana Luňáčka se mně vybaví štíhlá postava, bílá ( nikoli zelená) košile, zelená kravata, zelené pumpky, ponožky a hnědé vysoké kožené boty. Obávám se, že by však při dnešní situaci( počasí...) ani tento člověk ( i kdyby byli na každém KI jeden nebo dva) nezamezil šíření brouka. Ale v každém případě by broukovi jisté problémy v rozšíření udělal.