Novinářům to řekl náměstek hejtmana Vladimír Novotný (ČSSD). "Kraj Vysočina patří mezi nejhůře zasažené, s Moravskoslezským krajem," uvedl Novotný. Kůrovcová kalamita souvisí se suchem. "Když nebudeme mít lesy, nebude se zadržovat voda," uvedl.
Velký převis žádostí kraj zaznamenal u grantového programu na podporu hospodaření v lesích, v němž přijímal žádosti minulý měsíc. Lesníkům v něm nabídl 7,5 milionu korun. Nyní počítá s tím, že částku pro lesní hospodáře navýší tak, aby pokryla všechny správně předložené žádosti. Hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD) doplnil, že bude určitě nezbytné vyhlásit druhé kolo programu, nejlépe letos na podzim.
Zaměření krajské podpory do lesů je podle Novotného dané i tím, že kraj nemůže poskytovat dotace na činnosti, které dotuje stát. O příspěvek kraje zatím mohli žádat vlastníci lesů nebo jejich nájemci například na zřizování oplocení nově vysázených ploch a další práce spojené s pěstováním nového lesa.
Na Vysočině bylo loni podle odhadu kraje vytěženo okolo 4,5 milionu metrů krychlových kůrovcového dřeva. Na řešení kůrovcové kalamity dnes radní doporučili použít peníze z krajského Fondu strategických rezerv.
Krajský úřad vyřizuje i dotační tituly vyhlášené ministerstvem zemědělství. Zatímco v minulých letech státní dotace na práce v lesích využívaly stovky zájemců, letos kraj očekává tisíce ohlášení. "Mluvíme o desetimilionových částkách, o které vlastníci lesů prostřednictvím Kraje Vysočina stát žádají," uvedl radní kraje Martin Hyský (ČSSD). Zájem je podle něj desetkrát vyšší než v minulosti.
Podle ČTK, red.
Komentáře
Dejte vědět, kde Vám za ty "plusy" dají převoditelné euro - možná pak taky začnu honit palce.
A jaká je ta Vaše nová, lepší pravda ? Nevím jak na vysočině, ale tady jediná, opravdu nepoškozená, dřevina je ptáčnice. O té jsem zatím nezaslechl ničehož, ani to jak dosáhnete na pasece prostorově diferencovaných porostů.
Jen akademické debaty..
Tak plusujte, plusujte.
To je ta "moje" pravda.
Jinak vás další generace proklejí.
Ovšem chyba, že lidé spoléhají na techniku. Ale ta dnes les a ani přírodu nezachrání.
A proto by měl technický pokrok sakra vydělávat a dávat do lesů a přírody abychom tu my lidé zůstali!!!
Toto se ale neděje. Na úkor techniky jsme dnes dali lesy a příště to bude co?
Tak se tu nezaobírejme pasekama, ale tím co se děje globálně...
podívejte se na můj příspěvek o několik výše - "děkuji" v něm za mínusy, žádám o věcnou oponenturu toho, co jsem řekl - nic dalšího jsem v něm nenapsal, ale cca BĚHEM HODINY už mám za něj dva mínusy...
A Vy dokonce tři, než jsem Vám dal jedno své plus.
TI LIDÉ NECHTĚJÍ SLYŠET PRAVDU. Pokud máte jiný názor než oni, tak je úplně jedno, jaký a čím jej máte nebo nemáte podložený - oni Vás prostě "vymínusují".
Vědí velice dobře, že pokud by Vás měli udolat argumenty, prohráli by na celé čáře - proto mínusují, protože formát této diskuze to anonymně umožňuje, jejich ublížené ego se tím uklidní, doslova si "udělají dobře".
Souhlasím s nimi jen v jednom - kůrovec je boj. Ale ne boj za záchranu plantáží nepůvodních boreálních dřevin, které tady už sto let neměly co pohledávat - ale boj mezi rozumem a tupostí, mezi poznáním a tmou nevědění, mezi úrovní myšlení 19. století a myšlením, které právě nastupuje a nemůže nezvítězit, mají-li tady kdy být životaschopné lesy.
Musíme počkat, až tito lidé vymřou, a jen se tiše modlit, aby přitom stihli ještě napáchat co nejméně škod. Tady máte krásný příklad pravdivosti tvrzení, že nová pravda nezvítězí tím, že by přesvědčila zastánce pravdy staré, ale prostě tím, že ti zastánci překonaných pravd postupně vymřou a/nebo odejdou do důchodu či kamkoliv, odkud už nebudou moct dále škodit.
Ale oni také poznali a věděli, že ty smrkové plantáže jsou nestabilní, náchylné na škody větrem a sněhem a že za těmito škodami následuje kůrovec. A tak vymysleli, jak se těmto škodám bránit a zmírňovat jejich následky, aby lesy zůstaly zachovány a stále přinášely prostředky na obnovu a výchovu a i ten zisk. Tak vznikly zásady pěstování smrku k odolnosti proto větru, zásady obnovy (i přirozené) a pravidla ochrany lesa. Jejich dodržování po mnohá desetiletí až staletí pomohlo napěstovat takové porostní zásoby, že je náš průmysl nedokáže zpracovat.
Předělat porost přírodního lesa na smrkovou plantáž byla záležitost jedné mýtní těžby. Předělat smrkovou plantáž na smíšený les je práce minimálně na jedno obmýtí.
Myslet si ale, že ze smrkové plantáže vznikne přírodní les jenom tím, že se k plantáži budeme chovat jako k lesů přírodnímu a zavrhneme všechny pěstební a ochranné postupy, které tu plantáž udržují při životě, je asi tak stejné, jako chtít vyrábět biovepřové ve velkochovu prasat tím, že ze dne na den vyřadíme antibiotika a kadavéry přestaneme odvážet do kafilerky.
Počátek kůrovcové kalamity je možná mimo les. Avšak za jejím rozšířením do současných rozměrů vidím spíš lidský faktor – doslova vykašlání se na zásady ochrany lesa, jak se o tom denně přesvědčuji. Jestliže kladení lapáků či vyvěšování lapačů je chápáno jako nepružnost a dogmatické trvání na zavedených postupech a pravidlech bez nápadu, jak ty nestabilní plantáže před kůrovcem ochránit či jeho postup alespoň zpomalit, bude to mít zřetelný následek. Totiž že ty nenáviděné smrkáče zmizí podstatně dřív.
Už došlo na poslední neohlodanou kost. Dovolím si prorokovat. Až to bude všechno zrajtované, zjeví se nápad na privatizaci státních lesů.
Kdo si ničí klima lidstvo?
Nebo klima ničí naše lesnické pěstování, ať jakékoli skladby dřevin?
Co bude až člověk dostane klima do takové fáze, že už neporostou ani stromy?
Ostatně …
Co je dnes s hmyzem?
A můžeme se ptát dál...
K zahrádce, ta je malinká a sotva uživí vlastníka, ale co lidé ve městech?