Jeden by měl stát podle Milka kolem 80 000 eur, celkem budou tedy náklady na nákup vagonů činit přes miliardu korun. Mělo by se také zrychlit udělování pracovních povolení pro cizince z Ukrajiny a Srbska, v lesích podle Brabce aktuálně chybí 2000 kvalifikovaných a 4000 nekvalifikovaných pracovníků. Stát v součinnosti s kraji bude také hledat místa, kde by se mohlo dřevo skladovat.
Kůrovcovou kalamitu zejména na východu republiky označuje Brabec za největší od dob Marie Terezie. Podle něj je největší problém v hledání samotných pracovníků v zahraničí. "Firmy opět potvrdily, že shání kde můžou, berou dneska takřka kohokoli. A nejde už o kvalifikované lidi - o práci s motorovou pilou, které nesežene na úřadu práce, ale i o nekvalifikované lidi na pěstební práce, sázení sazenic, sbírání klestí - a ani ti se nedají sehnat," řekl Brabec. Podle něj je základem urychlit příchod lidí ze zahraničí, v první skupině by podle něj mohla být tisícovka dělníků.
Tisková zpráva MZe: Pro řešení kůrovcové kalamity je jedním ze stěžejních úkolů zajistit pracovníky do lesů
Na příští nebo přespříští jednání vlády by tak měl jít podle Milka materiál, kterým se zrychlení příjmu pracovníků umožní. Stát také zajistí v zahraničí agenturu, aby mohly zejména menší a střední firmy hledat pracovníky v zahraničí snáze.
"Je potřeba říct, že samozřejmě se budeme snažit veškeré napadené stromy co nejrychleji porazit, takže se během těch čtyř měsíců vytěží větší množství dřeva než normálně," dodal Milek.
Podle prvního místopředsedy Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR Richarda Podstatzkého-Thonserna by chtěli soukromí vlastníci dvě nové dotace. Zaprvé, že by vlastníci lesů nově dostávali 600 Kč za kubický metr dřevní kůrovcové hmoty. "V současnosti prodávají dříví zpracovatelům za nízkou cenu, nemají proto již peníze na nové sazenice. Třeba Bavorsko vyplácí při kalamitě, ať už hmyzí nebo větrné, až 6000 euro na jeden hektar," dodal. Podle něj by za soukromý sektor mohlo jít až o 1,2 milionu kubických metrů dřeva, státní rozpočet by to tak stálo 750 milionů korun.
Druhou dotací by podle něho mohlo být to, že by lesníci dostávali dotace v podobě přímých plateb na hektar, podobně jako zemědělci. "Zemědělec na údržbu krajiny dostává souhrnně v průměru v přímých platbách dotace 5000-6000 korun na hektar. Lesák 350 korun na hektar," dodal. Lesnický sektor podle něj jinak nebude moci získat zaměstnance, kteří jej opouštějí a jdou pracovat do automobilového sektoru, který je "přeplácí". Tato dotace by však byla v zemích EU unikátem.
Až 2,5 milionu kubických metrů dřeva bude podle Milka neumístitelných na trhu, pily nemají kapacity na jeho zpracování. "Budeme vytvářet mokré a suché sklady, převážně tedy suché, protože samozřejmě v dnešní suché situaci, kdy nám neprší a průtoky řek jsou na 30-20 procentech, těžko můžeme odebírat nějaké větší množství vody na kropení těchto klád tak, aby se nezhodnocovaly," vysvětlil ministr. Nyní má stát již zajištěno 200 skladovacích míst na půl milionu kubických metrů v okolí nádraží a drah, zbytek bude na jiných skládkách nebo například po ošetření zůstane v lese.
Milek uvedl, že krizový stav stát zatím vyhlašovat nechce, protože by bylo omezeno obyvatelstvo. "Nechceme ho zatěžovat - hledáme všechny možné způsoby jak vyřešit tu kalamitu bez krizového stavu, ale nevylučuji to," sdělil.
Čtěte také: SVOL krizový stav zatím vyhlašovat nechce
Ministerstvo také plánuje větší dotace pro lesníky. "Jeden titul je na obnovu lesa - navyšujeme to o 300 milionů na 950 milionů korun pro soukromé subjekty. A pak je tam dotační titul technická zařízení, který navyšujeme o zhruba 140 milionů korun," uzavřel Milek.
Kvůli kůrovci by se měla mimořádně sejít také Poslanecká sněmovna, nejspíš na přelomu června a července. Důvodem pro svolání schůze je podle místopředsedy sněmovního zemědělského výboru Radka Holomčíka (Piráti) postoj ministerstva zemědělství, které nedávno připustilo, že za šíření kůrovce nemůže jen sucho, ale také nedostatečná reakce zejména podniku Lesy ČR.
Podle ČTK, red.
Lesnicko - dřevařská komora ČR podporuje závěry meziresortního jednání
Na základě společného podnětu ministerstva zemědělství a opakované výzvy Agrární komory ČR proběhlo dne 31. 5. 2018 na Úřadu vlády první společné jednání ke kalamitní situaci v lesích. Jednání se osobně účastnil premiér vlády ČR, ministr zemědělství a ministr životního prostředí, dále zástupci ministerstev dopravy, vnitra, průmyslu a obchodu a financí. Přítomni byli kompetentní reprezentanti Asociace krajů, ČEZ, Českých drah, ČD Cargo, Správy železničních dopravních cest, ÚHÚL a profesních organizací zastupujících vlastníky lesů, podnikatele v lesnictví i dřevozpracovatele.
Cílem společného jednání bylo bezodkladně přijmout potřebná opatření ke zmírnění dopadů probíhající kalamity v českých lesích. Z diskutovaných témat patřily k prioritním:
• Možnosti nahrazení chybějících výrobních kapacit při těžbě a asanaci kalamitního dříví
• Opatření k podpoře asanace kalamitního dříví jeho přepravy a skladování na náhradních skládkách
• Možnosti alternativního využití dříví, které nelze umístit na trhu
• Další opatření k podpoře zpracování živelné kalamity a trhu s dřívím, např. nábor pracovníků ze zahraničí
Lesnicko-dřevařská komora ČR oceňuje zejména podporu řešení komplikované situace na trhu ze strany státu spočívající v tom, že Lesy ČR ve spolupráci se smluvními partnery optimalizují využití veškerých výrobních kapacit tak, že:
- stabilizují objem dříví nakupovaného smluvními partnery v rozsahu umístitelném na trhu,
- nasmlouvají se svými partnery výrobu a asanaci dříví nad tento objem a toto dříví uloží na všech disponibilních lokalitách s ohledem na požadavky ochrany lesa,
- uložené dříví zůstane v majetku státu a bude umístěno na trh dohodnutým způsobem.
Lesnicko-dřevařská komora ČR rovněž vítá návrh ministerstva zemědělství na urychlenou přípravu a dostatečnou finanční podporu dotačního programu pro vlastníky lesů na asanaci kůrovcového dříví a příslib ČD Cargo navýšit v letošním roce počet vagonů na dopravu dřeva o 500 kusů. Věříme, že zahájená jednání v tomto formátu všech dotčených subjektů pomohou ke zmírnění průběhu a dopadů kalamitní situace v lesích a k postupné stabilizaci celého lesnicko-dřevařského sektoru.
Podle TZ LDK, red.
Komentáře
"Sázím buky mezi jedle, jeden sem a druhý vedle, sázel jsem již včera, sázím také dnes, budu-li tak pilný zítra, vysázím tu les." Tuto říkanku se učily děti v pomocných školách už před padesáti lety. Lesním hospodářům se takového vzdělání nedostalo. Sází dál smrky mezi smrky.
+ obráze Jeseníků, no spíše co z něho zůstalo, moc toho není. + pokračování: Ekologická katastrofa v Jeseníkách obrazem. Kůrovcová kalamita, jaká tu od dob Marie Terezie nebyla / Aktuálně.cz
Popravdě, někdy opravdu nevím, jestli se hlásit k lesnickému cechu. Sice jsem vystudoval lesařinu, ale dělám do dendrologie, což mám jiný pohled na věc, více přírodní, k zachování biodiverzity, ale po současném dění biodiverzita je v krachu. Napsal bych to asi takto: Peníze versus biodiverzita. Jsou pak těžké argumenty veřejnosti, že lesníci dělají vše dobře i když se jedná o les hospodářský. O to hroší pak v lesích ochranných.
Jak vlastně daleko doletí kůrovec při hledání potravy? Extra letec to není, ale když pomůže vítr..... Jsou to stovky metrů, kilometry, nebo za příznivého větru i víc?
Přesto lesníci neposlechli první varovné signály a stále ve většině byl preferován smrk, po kterém byla a je poptávka. Podobné je to s řepkou u zemědělců.
Kdo na lesárně při přednášce zavedl diskuzi k přírodě blízkému hospodaření a k aplikaci modelů výchovy v monokulturách, byl u zkoušky více dotazován a musel v podstatě citovat skripta.
Smrk na vlhčích stanovištích není problém, ale je to o citu lesníka. Zahodit smrk do propadliště dějin by byla chyba. Za smrk vděčí své existenci i podnik LČR.
S rychlou sanací napadených stromů by zřejmě kalamita nenabyla současných téměř biblických rozměrů, ale druhová změna by se roztáhla na cca 20-30 let, vše by záleželo na počasí.
Diskuze o Šumavě byla jiná, šlo o bezzásahové území. Teď jsou to diskuze po bitvě a lze jen spekulovat, jak by boj s kůrovcem podle klasického modelu byl úspěšný.
Iluzi o propagované bezzásahovosti jsem ztratil, když jsem je procházel a našel jedlové podsadby v místech, kde žádné jedle nikdy nebyly.
To ale neznamená, že rezignuji na přírodní procesy a budu lesnický technokrat.
Jinak souhlas s tím, že je to problém vícevrstvý, a ke kterému to dospělo dlouhodobě. Ale takhle vyvlékat účast lesnického stavu na důsledcích staletého vývoje obhospodařovaných lesů s poukazem na velký podíl MŽP, zelených trotlů a jejich ideologií, které s tím nemají v postižených územích pranic společného, je v tomhle případě dost pikantní.
Jiná věc jsou pak technologie, hlavně ty těžební. Zatím si harvestory s listnáči moc nerozumí a je otázkou, kdo a kdy vymyslí něco funkčního. Jinak ten listnáč vyžaduje krok zpět k chlapům s pilou a těch tak nějak chybí.
Je potřeba to trochu rozmotat. Předně smrk je ekologicky plastická dřevina a jeho areál je velmi kosmopolitní (viz například Dr. Nožička v knize Přirozený areál smrku ztepilého v Čechách). To, že je ho přespříliš je pravda pravdoucí, ale nemusel byste to brát tak šmahem - tím se shazujete.
Ani ten Váš prvořadý krok není správný - dostat dřevo z lesa plné brouka, který bez problému létá 5-7 km aktivně a 10-50 km pasivně (s větrem), k čemu podle Vás takové vyvezení z lesa bude??
A k tomu doporučení, že již v 90.letech se mělo přestat se přemírou sázení smrku, to je sice pravda, ale tehdy vysázené stromy kůrovce, který nás aktuálně trápí (tedy Ips typographus L.) toho příliš nezajímají - mají ještě příliš slabé kambium.
Tedy Vaše rozhořčení nad současnou situací vítám, ale pohnutky k němu vedoucí už vítat nelze, jsou popletené. Zkusme to vzít rozumně a napsat si, co by to chtělo, nebo kde byly a jsou skutečné příčiny!
A kůrovce stejně zastaví nejspolehlivěji až to, že mu dojdou potravní zdroje v jeho dosahu. Samozřejmě je třeba proti němu zasahovat, ale je potřeba si uvědomit, že tím problémy nezastavíme, maximálně je zpomalíme.