Právě severní Morava a Slezsko jsou kůrovcovou kalamitou nejvíce zasaženy a situace se stále zhoršuje. Největší rozvoj kalamity nastal po roce 2015, kdy území kraje zasáhlo dlouhodobé extrémní sucho. V regionu je kalamitou nejvíce postižena oblast Beskyd a Nízkého Jeseníku. Těžba dřeva roste a silničáři varují, že se to začíná projevovat na kvalitě silnic.
"My jsme už v loňském roce začali upozorňovat našeho zřizovatele, což je Moravskoslezský kraj, že jsou více a více poničené silnice druhých a třetích tříd díky tomu, že je navýšená těžba kůrovcového dřeva, která je sedminásobná," uvedl Böhm.
Kvůli narůstajícím problémům v kraji od začátku roku začal působit i takzvaný kůrovcový asistent, který by měl na základě jednání s vlastníky lesů navrhnout optimální způsob, jak by se mělo těžit a jak bude v této souvislosti koordinovaná přeprava dřeva do zpracovatelských závodů.
"Na základě toho bychom vyhodnocovali, kde si můžeme dovolit silnice opravit tak, aby to nějakým způsobem mělo efektivitu," řekl Böhm. Během půl roku by navíc měl vzniknout i materiál, který by vedení kraje mohlo předložit vládě a požadovat případné dotace na opravy silnic. Podle Böhma v souvislosti s kůrovcovou kalamitou zatím obdobný dotační titul pro komunikace ve správě kraje není.
"Těžba je v oblastech, kde silnice třetí třídy nejsou na takovou zátěž stavěny. Probíhá navíc tak, že na silničních pozemcích je ukládáno dřevo, pak je to přemístěno na nákladní vozidla, které to vozí do dřevozpracujících závodů," řekl Böhm. Podle něj mnohé silnice nemají potřebnou šířku, vyjíždí se na nich koleje a nakonec se naruší jejich stabilita.
Příkladem silnice zničené těžbou kůrovcového dřeva je například komunikace mezi Holčovicemi a Karlovicemi, obdobných cest ale přibývá. Už loni silničáři museli na Bruntálsku přidávat finanční prostředky na údržbu, navíc očekávají, že náklady budou dále růst.
Podle ČTK, red.