Sledování bylo zahájeno 1. dubna, avšak někteří respondenti se přidávali postupně. I v letošním roce došlo už nyní k řadě zajímavých zjištění. V roce 2019 se do projektu zatím zapojilo 168 respondentů, kteří celkem obhospodařují 366 odchytových míst.
V nižších polohách započalo jarní rojení stejně jako v minulém roce již počátkem dubna, avšak bylo intenzivnější. Následně však bylo přerušeno téměř třítýdenní chladnou a deštivou periodou, která výrazně omezila letovou aktivitu lýkožrouta, avšak vývoj larev, které se již pod kůrou nacházely, nebyl zastaven, ale pouze mírně zpomalen. Druhé rojení započalo většinou počátkem července, tak jak tomu bylo dříve. Ochlazení a deštivé počasí koncem první červencové dekády opět zpomalily průběh rojení. Ovšem období potenciální letové aktivity je ještě stále dost dlouhé, takže nelze činit ukvapené závěry. S největší pravděpodobností se nebude opakovat minulý rok, kdy byla dokončena i třetí generace a zcela výjimečně byla zakládána i čtvrtá generace, příp. brouci třetí generaci nalétali na stromy za účelem zralostního žíru nebo za účelem zazimování.
„V mnoha regionech se výrazně zvýšily průměrné odchyty na jednotlivých odchytových místech, které již v současnosti dosahují výjimečně i nepředstavitelných desítek tisíc jedinců brouků. Naměřené maximum je 100 tisíc!", uvádí dále Petr Zahradník. Běžný stav v hospodářském lese se přitom pohybuje v řádu desítek až stovek, maximálně tisíců kůrovců v oblastech s počínajícím přemnožením. „Výstupy na webu KŮROVCOVÉ INFO potvrzují, že letos je situace nejhorší v oblastech Vysočiny a jihozápadních Čech, ale vysoký výskyt kůrovců je zaznamenáván prakticky na celém našem území," vysvětluje další spoluautor projektu Jan Příhoda.
Je nutné si uvědomit, že odchyty ve feromonových lapačích jsou závislé na mnoha faktorech na odchytovém místě – od expozice přes oslunění, přítomnost aktivních kůrovcových stromů, převládající směry větru (brouci mohou být i v důsledku větrných proudů na lokalitu zaneseni z jiných míst, a to i vertikálně) až po počet feromonových lapačů na odchytovém místě. Je třeba takto k výsledkům i přistupovat – jde spíše o trendy než o absolutní hodnocení výše odchytů.
Kompletní článek najdete v Lesnické práci 8/2019.
Redakce