logo Silvarium tisk

LČR letos pošlou do státního rozpočtu 2,5 mld. Kč, schválila vláda

Doplněno 25. 10. Lesy ČR odvedou letos do státního rozpočtu 2,5 miliardy korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Za posledních pět let podnik takto odvedl skoro 30 miliard korun, loni šlo o tři miliardy korun. Letošní odvod je nejnižší od roku 2013, kdy podnik začal peníze do rozpočtu posílat. V srpnu generální ředitel podniku Josef Vojáček podle ČTK uvedl, že takovou výši odvodu očekává.

"Předkládáme ještě jeden materiál, a to je odvod z Lesů ČR do státního rozpočtu. V letošním roce Lesy ČR odvádějí do státního rozpočtu 2,5 miliardy korun, tak jak bylo naplánováno, a zítra se to probere," řekl na tiskové konferenci Ministr zemědělství Miroslav Toman.

Čtěte také: O místa čtyř odborných ředitelů Lesů ČR se uchází 33 lidí

Toman Euru řekl, že původně se plánoval třímiliardový odvod. "Je to snížené o půl miliardy, původně to byly miliardy tři. Nepředpokládám, že bychom příští rok odváděli nějaké peníze," dodal.

Loňský odvod byl nejnižší od roku 2013, kdy podnik, kterému patří zhruba polovina lesů v ČR, začal peníze do rozpočtu posílat. V závěru předloňského roku Lesy ČR do rozpočtu státu odvedly 5,6 miliardy korun, v roce 2015 odvod činil 8,22 miliardy korun. V roce 2014 byl odvod 6,5 miliardy korun a v roce 2013 to bylo šest miliard korun.

Jak uvedl Josef Vojáček v rozhovoru pro Lesnickou práci 10/2018, v průběhu posledních pěti let Lesy ČR odvedly do Fondu zakladatele 30 miliard korun, navíc na dani z příjmu právnických osob odvedly dalších 5 miliard korun, což je 35 miliard korun čistého peněžního toku, který ze státního podniku odešel. Aby mohly být tyto finanční prostředky odvedeny, byly zhruba před dvěma až třemi roky rozpuštěny rezervy na pěstební činnost a další rezervní fondy. "Rezervní fond je totiž nutné nejdříve v rámci účetnictví zrušit, aby byly uvolněny prostředky, které musí být jinak vázány na krytí rezervních fondů. Typickým příkladem je zákonná rezerva na pěstební činnost, kdy celá výše této rezervy musí být složena na vázaném účtu, a finanční prostředky jsou tak v podstatě nedotknutelné. Tímto postupem se stav finančních prostředků na účtech LČR velmi ztenčil a LČR tak byly přenastaveny na průběžné provozní financování. Bohužel dopad kalamity a kolaps trhu s dřívím způsobily, že příjmy nestačí ani na vlastní provoz firmy a ta je měsíčně v provozní ztrátě," řekl Vojáček.

Na dotaz, proč stát i v současné složité situaci trvá na vysokých odvodech, Josef Vojáček odpověděl: "Odvody státních podniků jsou předmětem střednědobých rámců státního rozpočtu. Státní rozpočet je zákon a dovedu si představit, že pokud tyto částky byly do zmíněného zákona již jednou zakomponovány, tak s nimi lze pohnout jen velmi těžko."

"Rezervy ke konci roku 2018 nebudou mít Lesy ČR žádné, disponibilní objem finančních prostředků se bude pohybovat kolem 2 miliard korun. Hospodářský výsledek za rok 2018 bude určitě menší než 1 miliarda korun," uvedl dále pro Lesnickou práci generální ředitel Lesů ČR.

Lesy ČR letos čekají propad zisku na 600 až 800 mil. z 3,7 mld Kč

Státní podnik Lesy České republiky letos očekává pokles zisku před zdaněním na 600 až 800 milionů korun z loňských 3,74 miliardy korun. Přesto bude podnik schopen do státního rozpočtu letos poslat 2,5 miliardy korun. Důvodem snížením zisku podniku je propad cen dřeva, kterého je kvůli kůrovci na trhu velký přebytek. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

"S touto výší odvodu (státu) jsme počítali a finanční prostředky na její krytí máme zajištěny," uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Za posledních pět let podnik odvedl státu téměř 30 miliard korun, loni šlo o tři miliardy korun. Letošní odvod je nejnižší od roku 2013, kdy podnik začal peníze do státního rozpočtu posílat.

Lesy ČR nevylučují, že by pro své budoucí financování mohly využít úvěr. Dosud podnik hospodařil bez úvěrů. "Samozřejmě se snažíme, a budeme i nadále, o udržení finanční soběstačnosti. Vzhledem k situaci na trhu a vývoji hospodaření LČR lze jako poslední možnost v příštím roce zvážit provozní úvěrový rámec," uvedla mluvčí.

Podnik odmítl, že by se kvůli odvodu peněz státu mohl dostat do finanční nestability. "Ačkoliv od července hospodaříme v měsíčních provozních ztrátách, hospodářský výsledek před zdaněním za rok 2018 odhadujeme na 600 až 800 milionů korun. O finanční nestabilitě tedy nelze hovořit, kombinace různých finančních zdrojů je normálně používaným obchodním modelem," uvedla mluvčí.

Zdroj: ČTK

Redakce

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Komentáře  

+7 # jára 2018-10-28 08:52
Zdravím, narazil jsem na článek. Má pravdu, ředitel. http://www.ohlasy.info/clanky/2018/08/rozhovor-minx.html
To píšu tady pořád, ale asi to nikdo moc nečte. A když čte, tak praktici co dělají v lese a mají normální racionální postoj k problematice lesnictví. Když někdo vyleze ze školy jde na vedoucí funkci a do lesa skoro nejde a rozhoduje o něčem tak to vypadá jak to vypadá. To platí nejen o lesákách, ale i ekonomických funkcích atd. Mluvil jsem s jednou slečnou, dělá u LČR a má jen gympl. A jak se tam dostala??? Hádejte. Mě nikdo nechce protože nemám ty pravé známé. Škol mám a dělám a je mi to naprd. Lesnictví se věnuji co to jde a nic z toho nemám, ale baví mě to!!! Proto se vzdělávám. A kde makám? Rukama za 14 čistého se 2 středníma a vysokou a plno spec.kurzů a všechno za svoje na úkor rodiny a svých potřeb. Asi jsem magor, ale věřím, že se snad jednou lesnictví budu věnovat více profesionálně. Věřím v to. Snad nějaké lesy ještě budou!!!!
+47 # lesmistr 2018-10-24 13:01
Hříšná myšlenka?
Což takhle zrušit současný systém a.s. ( a podobných aktivit) a s nimi spojených "tendrů" a za část peněz ( nebo i za celých 2,5 miliardy korun) nakoupit strojový park ( nyní již samozřejmě daleko modernější než byl před 25 roky), znovu zaměstnat "svoje" lidi v těžbě, pěstební činnosti...taky jako dříve. Bohužel, hájovny a další objekty a funkční stroje a pily se už do vlastnictví státu nejspíš nevrátí. Kdo a proč by taky dělal, když dobře nakoupil. Ještě je dost pamětníků, kteří ty staré časy zažili a kteří se systémem, který ( samozřejmě nejenom ze své vůle) zavedl Ing. Oliva. Nevím, zda to, jak tomu bylo u nás "postaru" jinde v Evropě funguje. Ale údajně SNR i Rakousko mají ve státních lesích obdobnou strukturu, jak tomu bylo u nás dříve. Lidí z praxe ( revírníci...) by o práci zajisté nepřišli a pokud by byli lesní dělníci slušně zaplaceni, tak by se nějací ukázali. Samozřejmě, na jisté odborné druhy by se nadále mohly najímat příslušné firmy. Činnost jako školkařství lze využít jak ve státním, tak i v soukromém podnikání atd.
Ale to je nejspíš v současné době hloupý návrh. Už je stav nevratný a zájem těch, kteří by o tom měli rozhodnout je vysloveně opačný. Bylo by po kšeftech. Nebo se pletu?
+30 # betulapendula 2018-10-26 09:58
nepletete, všechno je jen o kšeftech. Ale proč to dělat jednoduše, když to jde složitě? Podle mě by se také vyplatilo mnohem víc mít vlastní zaměstnance, na pěstebku, těžby, vlastní harvestory, pily, vlastní lidi, podle mě by se to podniku vrátilo ve smyslu, míň vydrancovancovaných lesů, kůrovec by se zvládal mnohem líp, lidi pracující v lese by byli spokojenější. Lidé když dostanou adekvátně zaplaceno, tak do toho lesa půjdou dělat. Vždyť ten systém co funguje dnes je pro les devastační. Pořád se mluví o včasném zpracování kůrovce, ale ruku na srdce - v praxi to tak není. Kůrovec je včas vyznačen, ale než se do toho lesa někdo dostane, aby ty stromy pokácel, následně se protahuje přibližování a dříví leží kdovíjak dlouho na skládkách, přistupuje se k postřikům, které vše prodraží a často nejsou účinné, nebo jsou pozdě. A je to celé tím, že smluvní partneři mají svoje limity na měsíc a víc prostě neudělají, potom se vyhlásí aukce, než ji někdo vyhraje, než se vyřeší peníze, než se firma ozve, že tedy konečně nastoupí atd. všechno se tím v řádech týdnů protahuje a v lese stojí a vylítává kůrovec. Místo toho by mohl revírník mít pod sebou lidi, kterým by denně mohl dávat práci a posílat je rovnou na místa co nejvíc "hoří", takže vyznačím kůrovce třeba 30 stromů, druhý den tam pošlu Frantu atd. Kdežto dnes vyznačím kůrovce 30 stromů, do měsíce tam jdu znovu a přiznačím dalších 100, přeletí to jinam atd.
+15 # zekon 2018-10-26 18:34
Souhlasím. Doby, kdy státní lesy měly vlastní výrobní kapacity se bohužel nevrátí. Zaměstnanci jsou drazí. Ukrajinec maká víc a bere míň. Našinci se do těžké práce v lese za směšné peníze nechce. Raději jde na podporu. Kdyby byla v lese stabilní práce, lépe placená, našli by se místní, co by rádi v lese dělali.
Zisk na prvním místě, po nás potopa. Les si nějak poradí...
Je mi z toho na blití.
+7 # lesmistr 2018-10-26 19:45
Podle pamětníků oné doby ( například 1980-1990) pracovalo ( omluvám se, přesněji uvedu bylo zaměstnáno, byli mezi nimi totiž i kádrováci a jim podobní, ale těch bylo jenom pár) u VčSL (Východočeské státní lesy) od vedení podniku až po lesní dělníky a brigádníky) kolem 8.000 zaměstnanců. Pravda, podnik spravoval větší rozlohu, než je současný Královéhradecký kraj. Dnešní KI v Hradci Králové zaměstnává ( údaj je přibližný!) kolem 350 lidí. Ostatní práce jsou ošetřené smlouvami s a.s., s.r.o nebo OSVČ. V tomto případě nemám žádnou představu, o kolik lidí se jedná. Něco jsem napsal v prvním příspěvku a nyní si nejsem jist, zda lze srovnávat. Jedno je však jisté: Větší odpovědnost jednotlivých ředitelů LZ, polesných...Ono totiž nebylo možné, aby někdo něco ošidil, například "nehlídal kůrovce", na to měli ředitelé podniku u lesního personálu děs a hrůzu vzbuzujícího pana Libora Luňáčka, aby se děla podivná výběrová řízení, natož těžba ve smyslu co si uříznu, to si odvezu a po mně potopa. To prostě nebylo možné! Když byly ( vzácně) takové pokusy, našlo se rychlé řešení. Ale ekonomicky to srovnávat si netroufnu. O tom už dnes nemám přehled.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?

VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?

Zobrazení: 3573

Introdukované druhy dřevin jsou v lesním hospodářství českých zemí využívány dlouhodobě, stejně jako v jiných zemích...

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Zobrazení: 3284

Nové transdisciplinární poznatky o původnosti modřínu opadavého a jeho výskytu na našem území otevírají dveře k...

Poslanci projednali v prvním čtení tři zákony, změny přinesou především v lesním hospodářství

Poslanci projednali v prvním čtení tři zákony, změny přinesou především v lesním hospodářství

Zobrazení: 2356

Tři důležité zákony vypracované Ministerstvem zemědělství (MZe) projednali dne 11. 12. 2024 poslanci v 1. čtení. Novely...

Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb

Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb

Zobrazení: 1997

Právě začala sezóna dražeb nejkvalitnějšího dříví. Vyrábí se z něj hudební nástroje, sudy na alkohol, pažby zbraní...

Nejvíce zakázek v tendru Lesů ČR získal Uniles z Agrofertu

Nejvíce zakázek v tendru Lesů ČR získal Uniles z Agrofertu

Zobrazení: 1915

Vítězem miliardového lesnického tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) pro roky 2025 až 2029 je...

Databázi certifikovaných konstrukcí dřevostaveb připravují Lesy ČR s Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským

Databázi certifikovaných konstrukcí dřevostaveb připravují Lesy ČR s Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským

Zobrazení: 1780

Projektanti, architekti, stavební inženýři a další budou moci využít databázi certifikovaných konstrukcí a detailů pro dřevostavby...

Poslední komentáře

Anketa

Jak hodnotíte rozhodnutí státu zdvojnásobit odvody LČR na sedm miliard korun?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě