V rámci svého webového portálu tato ekologická organizace vyzývá dobrovolníky z řad široké veřejnosti, aby pomohli lesům po kalamitních těžbách cestou tzv. guerilla forestingu. Jednoduše řečeno, vybízí k vysévání či přesazování tzv. pionýrských, ale i cílových dřevin se zdůvodněním, že touto iniciativou pomohou aktivně vytvářet budoucí různorodý les.
Tímto svým počínáním podle stanoviska Lesnicko-dřevařské komory ČR jednoznačně a bezprecedentně zasahují do vlastnických práv subjektům, kterým les patří a porušují nejen příslušná ustanovení samotné Ústavy ČR, ale i § 1013 Občanského zákoníku. LDK uvádí, že tímto vědomě vybízí k porušování lesního zákona při sběru osiva či vyzvedávání semenáčků bez souhlasu vlastníka a právních předpisů pro nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Na takovéto počínání se vztahuje přestupkový zákon a několikatisícové pokuty, což platí jak pro fyzické, tak i pro osoby právnické. Současně jednají podle LDK i v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny.
„Ani rádoby záchranné a bohulibé činnosti nemohou v žádném případě opravňovat dobrovolníky podporující Hnutí Duha takto jednat. Každý lesní majetek má svého vlastníka, je řádně spravován lesníky a i drobným vlastníkům lesů napomáhá s péčí o jejich majetek odborný lesní hospodář, placený státem. Kalamitní situace v lesích vyžaduje v současné době extrémní úsilí od lesnického personálu. Vlastníci i správci lesů v obtížené situaci vítají každou pomocnou ruku. Je však naprosto nepřijatelné, aby se do zalesňování holin zapojovali aktivisté a nadšenci pod taktovkou Hnutí Duha bez ohledu na vlastnická práva a stávající pěstební postupy lesníků," konstatují v tiskové zprávě zástupci Lesnicko-dřevařské komory ČR.
„Takovouto neřízenou činností bez souhlasu vlastníka může docházet i k maření plánovaného zalesnění na dané lokalitě, jelikož takový dobrovolník nemá informace o tom, jaký záměr lesníci mají a zda například není již na ploše provedena síje jinými dřevinami," uvedl Petr Martinec ze Sdružení lesních školkařů ČR.
„Máme oprávněnou obavu, zda při takovém přístupu jsou reprezentanti Hnutí Duha relevantními partnery pro projednávání legislativních změn, které sami vědomě a účelově porušují," říká Ivo Klimša, předseda Lesnicko-dřevařské komory ČR.
Více o iniciativě Zachraňme lesy - guerilla foresting
Hnutí DUHA se ohrazuje proti obvinění vznesené Lesnicko-dřevařskou komorou ČR
Plně respektujeme vlastnická práva. Výzvou k pomoci veřejnosti mimo jiné i tzv. guerilla forestingem nevyzýváme k jejich porušování. Hned na prvním místě citovaného webu (https://zachranmelesy.cz/cs/guerilla-foresting) uvádíme větu: "... pusťte se do guerilla forestingu, nejlépe po dohodě s lesním správcem" (předpokládáme, že lidé spíše znají místního lesníka než vlastníka lesa). Tuto skutečnost LDK v osočující tiskové zprávě zamlčuje.
I kdyby někdo na základě naší výzvy vysel semena například břízy na kalamitní holinu bez domluvy se správcem lesa, je plně na rozhodnutí vlastníka či správce lesa, zda zmlazení pionýrských dřevin na holině využije či nikoliv.
Považujeme za úsměvné poukazovat na to, že návštěvník lesa poruší zákon tím, kdyže utrhne jehnědu v situaci, kdy dochází k nevídanému plošnému porušování zákona o lesích pozdním zpracováním kůrovcem napadených stromů v hospodářských lesích, kterému vlastníci dnes už nemohou zabránit, kdy dochází k ekologické katastrofě vznikem velkoplošných holin, v situaci, kdy se ukazuje současná složitá legislativa jako nefunkční a mnohá ustanovení paralyzují včasné řešení problému.
Hnutí DUHA se snaží mimo jiné i tímto způsobem vést veřejnost k pomoci lesům a tím i lesníkům a vlastníkům lesů. Jsme přesvědčení, že v této nelehké situaci, v níž se nachází lesnicko-dřevařský sektor, není třeba populistických polarizujících gest.
Prohlášení LDK, která sdružuje různé renomované lesnické organizace, považujeme za nešťastné. Vnímáme, že Lesnicko-dřevařská komora nás otevřeně napadá v zájmu Sdružení lesních školkařů ČR, jenž je jejím členem a které ve zprávě cituje. Vnímáme nelehkou situaci školkařů, kteří mají na svých záhonech desítky miliónů sazenic smrku, o které není zájem, díky čemuž jim vzniká finanční ztráta nemalého rozsahu. I proto jsou snahy využít smrk na kalamitních holinách jako přípravnou dřevinu, což ale nepovažujeme za šťastný a optimální postup. Pro regeneraci půdy na holinách i budoucí porost cílových dřevin je vhodnější jejich obnova přes přípravné dřeviny jako je bříza, jeřáb, olše ad. A mnoho lesníků skutečně chce přípravné dřeviny na kalamitních holinách využít. Tedy hledejme spíše společné cesty. Přeci cíl máme stejný - stabilní a odolné lesy schopné plnit produkční i mimoprodukční funkce. Věříme, že to je záměrem i LDK a jejich členů.
Zdroj: tiskové vyjádření Hnutí Duha
Podle TZ LDK, red.
Komentáře
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/218562248420015-lesni-revoluce/
Je potřeba diskuze, najít řešení, které je a přistoupit na něj.
Lesnictví mi připadá jako školství, rámcové vzdělávací programy děs, kde se nikdo v tom nevyzná, Snaha státu zrušit Mateřské školky a vše ať je soukromé, takže bude pokles připravenosti dědí do prvních tříd a tudíž úpadek vzdělanosti. Protože soukromé školky zaměstnají a mohou zaměstnat kohokoliv. I se základním vzděláním.
Opravdu nehorázný bordel ve všech spektrech státu a vedení státu. Je rok skoro 2019 a kam jsme to dopracovali??? Máme po "po lesních", ministr střídá ministra, každý chytrý a kde nic tu nic a spíše vše spěje k horšímu!!! V českých lesích dělají cizinci, protože naši za to skoro nic nemají. Jsem přece češi a kde je to vlastenectví, proč neochraňujeme svoji zem??? Jak se říká, pokud Čech neobčůrá Evropskou unii a dotace, tak už nikdo. Copak nemáme svůj zdravý a selský rozum. Jsem stát a máme si svoji zem hlídat. Ať nedopadneme se školstvím jako v Rakousku, kde zrušili MŠ a teď se inspektoři bojí jít do soukromých MŠ a hlavně muslimských a cizojazyčných, proč asi??? Nedopadněme stejně a proberme se všichni. Vím, že nikdo to nebude brát v potaz. ALE ČR toho zažila hodně a zlepšení nikde!!! To by měla být další revoluce??? Vyhodit vládu z oken jako kdysi??? Vláda bere peníze a co vymyslela??? Máme se dobře??? Jen někteří za hezký plat. Já sám osobně se nadřu a mám cca 14 000 čistého. Živím se poctivě. Budu muset asi vše přehodnotit!!!! Proč je tolik vysokoškoláků co utíká do zahraničí?? Kdo kolik má praxe rukama, místo vymyšlení dalšího papíru s nesmysli a pak Hraňme lesy. Tolik papírovaček a byrokracie z vrchních úřednických míst, děs. Zvedá se mi žaludek. Doufám, že se aspoň něco zachová a lidi se vzpamatují!!!!
Proč, ptáte se? Protože soudobé lesnictví jen předstírá, že je trvale udržitelné a že mu jde o prosperitu lesů i do budoucna. Říká to proto, že si uvědomuje, že to veřejnost, politici, ochranáři od něj chtějí slyšet. Jako když třeba člověk kandidující na politika vyzdvihuje rodinu, aby získal hlasy matek a babiček, ale ve skutečnosti má čtyři milenky a čtvrtinu platu nechává v bordelu. Jenže mu hlasy voličů nepřihraje, že?
Takže - ve skutečnosti jde těmto plantážníkům o něco úplně jiného. O to, aby teď co nejvýhodněji vytěžili a prodali, a pak co nejlevněji zalesnili a zajistili nový porost. proč by je mělo zajímat, co bude za dvacet let, když v té době už bude každý druhý z nich v důchodu? Podívejte se na ceny sm sazenic, porovnejte to s jedlí či bukem. Podívejte se na počet sazenic na hektar - a opět to porovnejte. Podívejte se na "výrobní program" lesoškolek, na "strojní vybavení" pil. Tam se rozhoduje o tom, co poroste v českých lesích. Ne v nějakých studiích o změně klimatu, biodiverzitě apod. Hypotéky je třeba platit, dětem školy, manželkám a milenkám dárky a dovolené - tak na nás nechoďte s tím, co tady bude dorůstat za nějakých 100 let, to my tady už dávno nebudeme, ale platit se musí tady a teď!
Je to mafie, pane Járo. A čím dřív tuto mafii někdo rozkryje na dřeň, tím méně nás budou jednou naši "lesní" potomci proklínat.
Sám vidím, že z těchto mohutně propagovaných výsadeb a někdy i dotovaných akcí toho moc nezbývá.
Proto říkám chraňme se těchto aktivit. jistě, jsou výjimky, ale kolik je jich vidět a v jakém množství?
Lesů je neurekom a nenechme je napospas aktivistům. Marie Terezie naučila lesáky lesy sázet, pěstovat a mít z nich užitek. Kde byli ti aktivisté a co dokázali?
Rád bych viděl dlouhodobé výsledky a prozíravé hospodaření v rozsahu našich lesů....
Protože žádní ti "aktivisté" totiž nespadli z nebe, víte? Jsou tady proto a jenom proto, že "klasičtí lesníci" se stali uzavřenou nafoukanou neomylnou bohorovnou sektou s nulovou sebereflexí, která pěstuje ve 21. století lesy podle objednávky století devatenáctého.
Takže veřejnost naslouchá aktivistům a nikoliv lesníkům. Jste schopen tomu porozumět?
Jestli Vám věk nebrání cestovat, doporučuji vyjet kamkoliv za hranice naší země a podívat se na lesy tam. Všude ve střední Evropě jsou porosty zdravější, v přírodě bližším a vitálnějším stavu než v České republice.e
To asi nebude zásluha aktivistů, co říkáte?
opět ze své praxe, normálně cestuji a to dost, takže vím o čem mluvím. Důvody proč to u nás není ideální jsem tu již psal...
V našem okolí se lesy více čistí, nejsou čerstvé a hroubí těžební zbytky.
Za skladbu lesa by nám mohli děkovat, a přesvědčují o tom i nákupy západních podnikatelů, kteří, moc rádi naše lesy skupují, tedy chovají se tržně a i prakticky, což svědčí o úspěchu, který naši lesníci dosáhli!!
Sám pěstuji SM a pohodě prosperuje a pokud nemám z okolních lesů nálet kůrovců, tak nemám problém, ale to je jiná kapitola a ministerstvem řízeném podniku. Sleduji to již pár let, ale v malém to neovlivním...
Problém je, že naše lesy řídí někdo, kdo asi moc lesů nemá a sám se v nich angažuje pouze na základě podobných rad, které tu lidé jako vy rozdávají, ale prosím, popište mi jak a kde úspěšně takové modely fungují a jak jsou pro hospodářství té země prospěšné?
Vy si vůbec neuvědomujete, že smrk u nás byl a je pěstován v podmínkách na hony vzdálených tomu, v čem tato boreální, severská, vysokohorská dřevina přirozeně roste a má růst.
Dokud bylo u nás chladněji a vlhčeji, dokud se jím zalesňovaly často původně nelesní půdy nebo se pěstoval "u prostřeného stolu" po vytěžených původních listnatých porostech, dal se u nás smrk dočasně úspěšně pěstovat.
Šlo však o časovanou bombu, u které bylo pouze otázkou, kdy vybuchne, nikoliv jestli vybuchne.
Ten nálet kůrovců z okolních lesů dřív nebo později mít budete, a pokud každý z tech vašich perfektních smrků napadne nějakých 200 000 brouků, tak se mu neubrání.
Za naše lesy nám nikdo v cizině neděkuje, protože je cizina nepovažuje za lesy, ale za plantáže, z nichž se akorát tak směje a které jí dělají problémy z důvodu škůdců, kteří se k nim od nás šíří.
A ti "západní podnikatelé"?? No bodejť by ty sirkárny nekupovaly, za tu cenu, vždyť kde jinde by sehnali tak lacině a přitom blízko dřevo! Hlavně teď a v dalších letech - 800 Kč za kubík smrku totiž určitě ještě není konečná.
Jinak Vám děkuji, pane Starý, za exemplární ukázku myšlenkových pochodů husákovského lesníka. Něco, co by bylo ohledně toho, co je les a co potřebuje, ještě více "mimo", by se hledalo už jen těžko.
Zvláštní jak se stylizujete do umírněné, profesorské polohy, až mi to připomíná doby, kdy stačilo právě mít ten správný názor a člověk mohl rozhodovat o osudu těch profesorů. I mnohých lesníků...
Další, neméně zajímavý rys Vašich názorů: smrk se prý přizpůsobí jako člověk. Vyplývá z toho, že les, který se u nás vyvinul převážně s jinými dominantními dřevinami, je jen náhoda? Nebo je člověk předurčen udělat to podle svého a přírodní zákonitosti jsou tomu uzpůsobené?
Kolik vlastníků v cizině dovolí věci které se dějí u nás a kam do těchto zemí rád chodíte do lesa?
Mnoho mých zahraničních přátel s láskou jezdí do našich lesů a jsou zde rádi, tak mi ta vaše tvrzení nějak nesedí.
Rád hodnotím lesy z více úhlů pohledu
Bezplatná návštěva lesů, ať už patří komukoliv, není výsada České republiky. V Polsku, Německu, na Slovensku, v Rakousku i jinde to můžete taky.
V Polsku, Rakousku nebo Slovinsku přitom můžete zapomenout na to, že byste holosečně vysápal jedli, zatímco u nás se tento postup, za který by příslušní lidé měli sedět, až zčernají, uplatňuje pořád.
Naše lesy jsou většině zahraničních hostů k smíchu. Pokud se ovšem obklopujete sobě podobnými, kterým se u nich doma už dávno stýská po stahektarových smrkových lánech, tak se nedivím, že obdivují ten náš skanzen saské lesnické školy z doby Marie Terezie.
Že jsem tak smělý - copak že se ozýváte teprve nyní? Čímpak to je?
Když někdy po roce 1860 sežral významněji kůrovec Šumavu poprvé, jak to, že vám nevadilo, že se Šumava znovuzalesňuje téměř výhradně smrkem cizorodého původu? Kde jsou vaše odsudky tyrolského, kraňského, transylvánského a dokonce skandinávského smrku, jehož potomci dnes - nejen na Šumavě - masivně odumírají?
A copak takový modřín? Tam vám nevadí, že prakticky veškeré modříny, které u nás máme, nesou genetickou informaci modřínů z Alp, Vysokých Tater či povodí Visly, protože jediná doložená původní modřínová populace je ta velmi omezená z Nízkého Jeseníku?
Nebudeme si nic nalhávat, milí přátelé. Podle stávající legislativy (jejíž změny se už brzy dočkáte), je totiž protiprávní zalesnit lokalitu někde ve střední poloze bukem z rozsazovaného náletu nacházejícího se 200 metrů daleko, zatímco je zcela v pořádku osázet ji monokulturním smrkem z osiva rodičů, jejichž předek vyrůstal někde v okolí Brennerského průsmyku.
Protože to je přece "uznaná sadba", že? Kým? Čím? Na základě čeho??
Ale i kdybych pominul tuto "drobnost", tak je tu pár smutných "drobností" jiných. První je ta, že i kdyby byla tato zima bohatá na srážky a zároveň studená, tak ani to nezabrání rozběhnutí skutečné megakalamity příští rok. Důvody jsem zde už rozebíral, jsou dané vývojem 2013-2018 a není možné je změnit během jediné sezóny.
Takže, milí mínusáři, nezabráníte tomu, že vzniknou desetitisíce hektarů beznadějných plání, které nebude možné zalesnit nejen za dva, ale ani za tři a mnohdy za čtyři roky. Nebude dostatek "uznaného sadebního materiálu", nebudou lidi, kteří by tu výsadbu provedli, nemluvě o tom, že část zase uschne - prostě nebude nic.
Na těchto pláních tedy poroste třtina, ostružiník, bez, kopřivy - račte si vybrat. A zkuste si pohrát se zalesněním tříleté holiny - přeji hodně štěstí!
Vůbec vám nedochází, co se děje. Bojujete staré bitvy, navíc proti někomu, kdo se snaží napravovat vaše fatální chyby a omyly. Hrajete si na všeznalé polobohy, přitom ty megaholiny jdou za vámi, ne za Duhou či dalšími "ekofanatiky", které tak upřímně nenávidíte.
Budete bojovat proti nadšencům, kteří někde vyrýpnou pár boučků nebo dokonce bříz, a přesadí je o pár set metrů nebo pár kilometrů dál, aby napravovali VAŠE, nikoliv své chyby!!! Zadarmo, na své náklady, ve svém volném čase.
A přitom budete ve svém středu dál chránit ty nejsprostší gaunery, ničící přírodu řádky monokulturních ex-tyrolských smrčků nám všem ostatním i potomkům, kteří to jednou budou muset zaplatit a dát do pořádku, když to nedokážete udělat vy.
Jste opravdu hloupí, mimořádně hloupí. Nedochází vám, že toto je ZMĚNA, kterou nám všem příroda něco zásadního sděluje. Máte jen dvě možnosti - buďto to přijmete a zachováte si profesní čest i reputaci - nebo to odmítnete a skončíte s výsměchem, opovrhovaní společností a někteří i v kriminálu. Protože tady se už dávno nebavíme jen o tom, jestli Pepa má raději smrčky, zatímco Franta by chtěl všude buky, duby a jedličky, ale o škodách v řádu desítek miliard, k jejichž úhradě nutíte občany této země. A to už může být kvalifikováno jako trestný čin, pánové.
Uvědomujete si, že na zbytku republiky právě vznikají a v příštím roce teprve budou vznikat holiny ještě mnohem větší, které nemají s tím, jestli a jak se na Šumavě zasahovalo nebo nezasahovalo vůbec nic společného??
Jestli na Šumavě či kdekoliv jinde nedojde k opětovnému vzniku lesního porostu, bude to především vina těch, kdo tam zavedli monokultury smrku a znemožnili tak obnovu přirozeně tam rostoucích dřevin, ne těch, kdo tam - ať už oprávněně nebo ne - prosadili jednu či dvě dekády bezzásahovost.
Kdybyste tam vy pěstovali, co tam má růst, tedy převážně hercynskou směs, nedošlo by k žádnému plošnému rozpadu lesa. Proto - i s ohledem na to, jak se mění vnímání LH veřejností - bych doporučil volit slova poněkud opatrněji.
Pak přeci nastoupí "správného hospodáře" rumun s Roundapem a následně to osází Vietkong smrčkama, nebo se pletu ?
Mimo to, výzvu hnutí Duha stejně sepsul nějaký "odborný lesní hospodář" - není tam ani řádek o klenu či dubu, zato tam zadáte jméno, adresu a telefon, aby na ně mohla hned vystartovat PČR.
Mimochodem, já jako včelař jsem každoročně povzbuzován svazem k výsadbě pylodárných dřevin po lese a taky to hojně dělám - to je taky trestné ?
Pánové se bojí o korýtka a o vliv, to je celé. Nemají ovšem už nic než neexistující armády, jako Adolf v bunkru pod Říšským sněmem.
A to ještě nenastal rok 2019, kdy se volání "dopřejte nám klid k dosavadnímu stylu práce" změní v jekot "né, do tepláků né!".
velmi mě zaráží Váš agresivní a nenávistný tón, lesník asi nebudete. Bylo by potřeba si uvědomit, že lesník pěstuje les mimo jiné na základě jakési společenské objednávky. Dříve palivo, výdřeva dolů, stavby až k dnešním stále se zvyšujícím požadavkům na ostatní neprodukční funkce. Produkčními funkcemi by měl vydělat nejen na provoz a na zisk pro vlastníka, ale také na mimoprodukční funkce pro veřejnost.
Ono se nám během krátké doby může stát, že s ohledem na měnící se klima (což myslím nezavinil lesník), se stanou ohroženými i další dřeviny včetně listnatých, bez ohledu na původ. Suchá borovice na Třebíčsku je toho příkladem.
A ještě k té Šumavě: Podle mého si naši předci, i když nám ji zasázeli ne úplně původním smrkem, zaslouží spíš obdiv, že to zvládli. Podle mého je Šumava sice krásný, ale poměrně dlouhou dobu, hospodářský les, kde je prostor pro ochranu maloplošných původních společenstev např. v jezerních stěnách ledovcových jezer, ale určitě tu není prostor na pokusy s celoplošným odlesňováním bez jakékoliv zodpovědnosti za nastalý stav.
mě zase zaráží všechny ty lži, předstírání, mlžení, manipulace a zatajování, které české lesnictví veřejnosti předvádí. O potřebě radikální změny druhového složení českých lesů se mluví už nejméně 50 let - co se za tu dobu doopravdy změnilo??
Jak to, že je dosud legální holosečně likvidovat poslední zbytky jedlin a jedlobučin, jak to, že je na řadě míst dosud legální měnit druhové složení dokonce i v pahorkatinách ve prospěch smrku, jak to, že o jiných než holosečných způsobech obnovy se pouze "začíná diskutovat", místo aby byly už dávno těmi hlavními, převládajícími?
Neudělali jste v podstatě nic. Pouze chlácholíte veřejnost, děláte kosmetické změny, ale dál jedete močálem černých kolem bílých skal. Jistěže může klimatická změna vést k tomu, že podmínky nebudou vyhovovat ani stávajícím listnáčům či jedli, ale "jaksi" asi ještě mnohem dříve přestanou vyhovovat boreálům, co říkáte? Jistěže sucho působí negativně i na řadu dalších lesních stromů, než je smrk ztepilý, ale opět "jaksi" nám v jejich případě nehrozí stovky tisíc hektarů holin a milióny kubíků neprodaného dřeva.
To, co říkáte, říkáte slušněji než já - ale Vaše slova jsou relativizace problému.
Proč schvalujete pokračující výsadbu smrku v podmínkách, které možná nakonec nebudou vhodné ani pro buk, ale to, že nebudou vhodné pro smrk, je asi tak stokrát jistější?
Kde je vaše zodpovědnost k dalším generacím? Co je udržitelného na vašem současném způsobu hospodaření?
Jak si na sebe vyděláte smrkem, když kůrovcový kubík se v současné době prodává za 800 Kč? Dokážete si spočítat, že při těchto cenách je prodělečné těžit méně než půlhektar kůrovcových souší? Víte vůbec, že na řadě míst Moravy už nabízí majitelé těžbu kůrovcové tyčoviny za odvoz??
Kde je vaše zodpovědnost, pane inženýre? V prošení vlády (= občanů), aby vám na nápravu VAŠICH chyb přispěli ze svého? Na nápravu chyb, o nichž se ví, že jsou chybami, už nejméně 60 let - a prakticky nic se proti tomu nedělá!
Máme 21. století, je tady nejméně o dva stupně tepleji a o třetinu až čtvrtinu sušeji, než bylo v době, jejíž společenskou objednávku popisujete. Vaše přerostlé sirkárny už nejsou a nebudou potřeba, je potřeba zdravý les, ne pofiderní zisk jakýchsi pofiderních firem, který si mezi sebou vždy spolehlivě rozdělí, aby pak v případě neúspěchu podojily stát o dotace.
Nevěříte mi? Připadá Vám můj tón příliš nenávistný? To je možné, nicméně jde o tón, který si většinové české lesnictví zaslouží. A příští rok bude ještě horší - protože jak napsal jeden kolega, kterého jste mínusovali jako mě, "tohle je teprve začátek".
Pročtěte si veřejné diskuse na téma současný stav českého lesnictví na běžných veřejných serverech - a pak možná pochopíte, že já vás ještě šetřím. A také možná pochopíte to, v jakém skanzenu a bublině žijete.
Za třetí a dost podstatné: - jak víte, zda se angažuji či neangažuji také v přeměně zemědělské krajiny, výsadbě biokoridorů apod.? Můžete to prosím vysvětlit?? Děkuji.
Za čtvrté: - jistotu, že za posledních 50 let neudělali klasičtí lesníci téměř nic, beru v téměř se neměnícím zastoupení monokulturních plantáží, potažmo smrku, a to navzdory všem líbivým proklamacím těchto osob. Dále ji beru právě v tom, po čem voláte, tedy v ježdění po republice a zjišťování, že dodnes na řadě míst probíhá lesníky navyšování podílu smrku, a to i v pahorkatinách a dokonce i nížinách (!), stále pokračuje holosečná likvidace zbytku jedlin a jedlobučin a jejich náhrada smrkem. Zdá se mi tedy spíše, že to jste Vy, kdo se s reálnou situací dosud příliš neseznámil.
Za páté, Vaše volání po bezvýhradném hospodaření v intencích platné legislativy mi připomíná volání Němců po atentátu na Heydricha, aby Češi "v intencích platné legislativy" udávaly atentátníky a jejich pomocníky. Jinými slovy: - to, že je nyní nějaká platná legislativa, automaticky určitě neznamená, že je bezchybná a že je tudíž zločinem snažit se o její změnu.
Za sedmé, do jaké míry můžou lesníci za současný masivní rozpad smrku, kvantifikovat lze a to velice přesně, neboť oni jsou odpovědní za výsadbu smrku v pro něj zcela nevyhovujících ekologických podmínkách, takže plnou zodpovědnost nesou nejpozději od chvíle, odkdy je vědecky potvrzená pomýlenost tohoto přístupu, a zároveň silně klesla tereziánská poptávka po dřevě čili se začala měnit společenská objednávka, což máme nějakých 50-60 let zpátky.
Za osmé: - ano, dle mých zkušeností vykazuje opravdu nemalá část lesnické obce znaky nafoukaných sebestředných polobohů, což je vidět i na tomto webu, kde tito polobohové - zřejmě nemaje argumenty - odmítají diskutovat, aby mohli o to pilněji mínusovat. Takové zvedání prstíčku směrem vzhůru či dolů - podle toho, jak se veličenstvu uráčí.
No a za poslední, tedy za deváté: - příroda je velmi rozmanitá, milý pane. Existují dvojhlavá, živě narozená mláďata, feny vychovávající koťata, mluvící papoušci, a pokud bych měl zabrousit do lesů, tak třeba jedle tvořící horní hranici lesa, vitální doubravy v 1000 i více metrech nad mořem či horské buky množící se hřížením. Tak proč by tedy nemohl existovat chlumní smrk?? Jistěže mohl, a já mu to dokonce přeji! Ovšem pouze i.d.i.o.t z těchto kuriozit dělá pravidla, na jejichž základě například ničí smrkem stanoviště doubrav, bučin či jedlobučin. Takže pokud pláčete o té pokoře, pláčete dobře, ale na zcela nesprávném hrobě.
Takže vezmu to konkrétně k jednotlivým bodům. Skutečnost, že tady překrucujete fakta lze jednoduše dokázat na několika Vašich výrocích. Citace Vašeho příspěvku: „Podívejte se na ceny sm sazenic, porovnejte to s jedlí či bukem. Podívejte se na počet sazenic na hektar - a opět to porovnejte. Podívejte se na "výrobní program" lesoškolek, na "strojní vybavení" pil. Tam se rozhoduje o tom, co poroste v českých lesích. Ne v nějakých studiích o změně klimatu, biodiverzitě apod. Hypotéky je třeba platit, dětem školy, manželkám a milenkám dárky a dovolené - tak na nás nechoďte s tím, co tady bude dorůstat za nějakých 100 let, to my tady už dávno nebudeme, ale platit se musí tady a teď! Je to mafie, pane Járo. A čím dřív tuto mafii někdo rozkryje na dřeň, tím méně nás budou jednou naši "lesní" potomci proklínat.“ Výše uvedená mafie, kterou je podle Vás třeba rozkrýt musí být mezinárodního charakteru, protože poptávka po SM dříví není dána jen pouze tuzemskými zpracovateli dříví, ale zejména zahraničními, konkrétně rakouskými a německými odběrateli, kam se dříví z ČR importuje (za rok 2017 celkem 7890 mil. m3, čili průměrně cca. 50% z toho, co se v ČR za rok vytěží). Poptávka po SM vychází historicky i aktuálně z potřeb stavebního a papírenského průmyslu, takže není tak jednoduché nahradit (a reálně nebude) nedostatek SM suroviny na trhu. Skutečnost, že lesoškolky pěstovaly ve velkém SM koresponduje s výše uvedeným, nicméně nezájem vlastníků lesů v ČR o SM sazenice v posledních třech letech vedl u jednoho z velkých školkařů k likvidaci SM sazenic v hodnotě cca. 60 mil. Kč, takže i na tom lze ukazovat, jak se díky velkoplošnému rozpadu lesních porostů mění zájem lesníků o SM sazenice. To, že cena SM sazenic je nižší než u BK a JD má několik důvodů - sběr reprodukčního materiálu z BK a JD je mnohem složitější (u BK většinou ze sítí pod mateřskými stromy, u JD je nutné sbírat pomocí horolezců z mateřských stromů, naproti tomu u SM stačí sebrat šišky při těžbě v uznaném porostu), dále množství semen u BK a JD je výrazně nižší než u SM, potřeba stratifikace semen u těchto dvou dřevin atd. Takže není třeba v tom hledat mafiánské propojení, ale ryzí ekonomická fakta. Stejně tak porovnávání potřeby sadebního materiálu lesních dřevin - SM vs. ostatní. Pokud se podíváte do vyhlášky č. 139/2004 Sb. tak zjistíte, že tabulka s minimálními počty sazenic má několik sloupců. Doporučuji se zaměřit na sloupec MZD, vtroušených a pomocných dřevin a zjistíte, že pokud chcete sázet např. DB jako MZD, tak vám stačí vysázet 4 resp.5 tisíc sazenic na ha, čili stejně, nebo o 20% více než u SM na většině HS. A minimální počty jsou od toho, aby nějaký vykuk nevytěžil les a na holině s několika sazenicemi pak se státní správou nelicitoval o tom, že je to zalesněný pozemek. Takže ona ta naše legislativa není bezchybná, jak jste uváděl, ale také není úplně bezzubá a je třeba ji umět používat. K dalšímu bodu Vás opět budu citovat: „nevím, z jaké pocházíte země či planety, ale tam, kde bydlím já, se o hektar půdy dělí i tři vlastníci, takže by mě opravdu velmi zajímalo, jak je chcete všechny obcházet a dohadovat se o záchraně JEJICH lesa, který je ohrožením pro VAŠE porosty.“ Chápu guerilla foresting jako síji, nebo sadbu na holiny vzniklé rozpadem zejména SM porostů, takže mi prosím vysvětlete, termín záchrany jejich lesa, který je ohrožením pro vaše porosty? Pokud již na holině les není, tak jediné, co je třeba chránit je lesní půda, kterou je třeba co nejrychleji zakrýt např. pomocí pionýrských dřevin a v tom je bezesporu myšlenka guerilla forestingu ušlechtilá, nechápu, ale čím jsou holiny ohrožením pro porosty někoho jiného? To, že je majetková držba mnohde roztříštěná je pravdou, ale pořád je to NĚČÍ majetek a pokud chci na NĚČÍM majetku něco dělat, tak by o tom měl MAJITEL vědět. K dalšímu bodu použiji opět Vaší citaci: jak víte, zda se angažuji či neangažuji také v přeměně zemědělské krajiny, výsadbě biokoridorů apod.? Můžete to prosím vysvětlit? Samozřejmě nevím, jak se angažujete v přeměně zemědělské krajiny. Pouze jsem nikde nezaznamenal snahy ekologických aktivistů o nějaký guerilla greening - tedy ozeleňování zemědělské krajiny, aniž by o tom vlastník byl minimálně zpraven. Další bod opět cituji: „do jaké míry můžou lesníci za současný masivní rozpad smrku, kvantifikovat lze a to velice přesně, neboť oni jsou odpovědní za výsadbu smrku v pro něj zcela nevyhovujících ekologických podmínkách, takže plnou zodpovědnost nesou nejpozději od chvíle, odkdy je vědecky potvrzená pomýlenost tohoto přístupu, a zároveň silně klesla tereziánská poptávka po dřevě čili se začala měnit společenská objednávka, což máme nějakých 50-60 let zpátky.“ Viz. výše zmínka o exportu dříví, takže pokles poptávky po dřevě je naprostý nesmysl. Stačí si přečíst Zelenou zprávu. Můžete specifikovat, jak se před 50 - 60ti lety změnila společenská poptávka, když se vlastně za tu dobu v lesnictví nic nezměnilo? K dalšímu bodu: - příroda je velmi rozmanitá, milý pane. Existují dvojhlavá, živě narozená mláďata, feny vychovávající koťata, mluvící papoušci, a pokud bych měl zabrousit do lesů, tak třeba jedle tvořící horní hranici lesa, vitální doubravy v 1000 i více metrech nad mořem či horské buky množící se hřížením. Tak proč by tedy nemohl existovat chlumní smrk?? Jistěže mohl, a já mu to dokonce přeji! Ovšem pouze i.d.i.o.t z těchto kuriozit dělá pravidla, na jejichž základě například ničí smrkem stanoviště doubrav, bučin či jedlobučin. Pletete tady přírodní excesy s adaptabilitou lesních dřevin, potažmo přirozeným vývojem ekotypů. Zapomeňte na to, že SM rostl historicky přirozeně pouze v horách. V pahorkatinách i nížinách byl také, nicméně v daleko nižším zastoupení. Další bod opět cituji: „ano, dle mých zkušeností vykazuje opravdu nemalá část lesnické obce znaky nafoukaných sebestředných polobohů, což je vidět i na tomto webu, kde tito polobohové - zřejmě nemaje argumenty - odmítají diskutovat, aby mohli o to pilněji mínusovat. Takové zvedání prstíčku směrem vzhůru či dolů - podle toho, jak se veličenstvu uráčí.“ K tomu můžu uvést to, že zdaleka ne všichni lesníci se takto chovají a jak jsem psal v předchozím příspěvku – nic Vám nebrání vystudovat některou z lesnických škol a tu uzavřenou sektu reformovat zevnitř.
Takže za prvé, co jste napsal o jedli a její ochraně, je pravda možná v převážné části Hercynika, kde dnes dosáhlo zastoupení jedle především díky "péči" syského lesnictví neuvěřitelných tuším 0,9%, ale není to pravda v severní karpatské oblasti ČR, kde např. okres Vsetín má dodnes jedle přes 8%, Zlín okolo 5% apod. Jistě uznáte, že takto "vysoké" zastoupení jedle nelze všechno chránit v rámci rezervací - co říkáte? Bohům žel, pro Vaše čacké kolegy v pozici OLH to většinou znamená automatický souhlas s holosečnou likvidací takových "přestárlých" jedlových porostů, které si v sobě, na rozdíl od tyrolských smrčků, které poprvé spatřily moravské Karpaty někdy za císaře Františka Josefa II., nesou genetickou informaci růsty v daných lokalitách od konce poslední doby ledové!!
Za druhé, k tomu, aby bylo konečně zastaveno doslova "prasení" lesních půd smrkem, není vůbec zapotřebí klimatické změny, protože těch důvodů jsou i bez ní desítky, a to nikoliv "ochranářských", ale lesnických - doporučuji práce lesníků typu Metzla, Košuličů, Veškrny a dalších. Klimatická změna vám pouze říká, že od této chvíle už vám nedává žádný "čas navíc", ale trvá na tom, že ta změna bude rychlá, a to bez ohledu na váš názor.
Vyprošuji si dále, abyste s ústy plnými obhajoby lesnických postupů, které vedly k současnému stavu, mluvil o POKOŘE. Já ji mám, vážený pane - Vám chybí!
Holiny u sousedů jsou ohrožením i pro mé porosty, protože otevírají jejich porostní stěnu, fragmentují lesní prostředí, směrují směrem do mých porostů spárkatou zvěř a škůdce.
Škatulkujete snaživě, ale já nejsem ekologický aktivista. Pokud jím jsem, tak o nic více než ten lavinovitě rostoucí počet profesionálních lesníků, který - podobně jako aktivisté a na rozdíl například od Vás - jasně vidí, do jakého průšvihu jste saským lesnickým hospodařením naše lesy dostali.
Před 60 lety se nezměnila společenská objednávka, ale změnilo se uvědomění důležitosti jednotlivých fcí lesa, směrem k ústupu od jednoznačné exploatace (protože plantážnictví vydávané za lesní hospodaření ničím jiným není) k přírodě více konvenujícím postupům. A jak jste se tehdy k těmto vašim kolegům zachovali? Umlčovali jste je, ve jménu vašeho špinavého zisku dosahovaného na účet celé společnosti, jako to děláte dodnes!
Ne, nepletu si adaptabilitu s přírodními excesy! Smrk není adaptovatelný na podmínky, kdy mu na několik měsíců zcela vyschne jeho mělký kořenový systém a u toho musí snášet vysoké teploty. Stejně, jako není třeba mandarinka adaptovatelná na naši zimu. To, že smrk u nás historicky rostl dokonce i v nížinách, nevypovídá za podmínek současného klimatu naprosto o ničem, protože za nynějších podmínek nenachází vhodné podmínky ani ve většině poloh v podhůří! Vaše "historická exkurze" je tedy k ničemu, protože dle stejné logiky u nás kdysi v nížinách byla tundra - má to tedy být oprávněním k tomu, aby se tam dnes někdo tu tundru, s poukazem na nepochybnou "historickou původnost", snažil prosazovat jako vhodný ekologický systém?!?
To, co mám vystudovat, nechejte raději na mně, ano? Protože jak je jasně vidět, bývá to právě studium na SOUČASNÉM typu lesních fakult, které udělá z člověka robota ztrácejícího kontakt s realitou a papouškujícího neplatná dogmata, takže společnost pak raději naslouchá veterinářům či chemikům, kteří ovšem na rozdíl od těchto "lesních odborníků" neztratila to nejcennější - vědomí ekologických souvoslostí a ZDRAVÝ ROZUM.
Já ani neobhajuji vysoké zastoupení SM, jen uvádím fakta, že tato skutečnost má nějaký historický vývoj a nelze změnit vše naráz. A nelze určit jednoznačného viníka. Za tím si stojím. Současně je zajímavé, jak si zde hezky protiřečíte - na jednu stranu hážete všechny lesníky do jednoho pytle a na druhou stranu vyzdvihujete práce pánů Košuliče, Metzla, Veškrny... -(já bych nim ještě přidal např. Ammona, Schütze). Takže asi ne všichni lesníci můžou za současný stav a asi ne všichni jsou Vámi zmíněná bohurovná uzavřená sekta.
Rád bych se ještě zeptal, co znamená péče syského lesnictví? Pokud tím myslíte saského, tak bych Vám doporučil návštěvu Saských státních lesů - je to velice inspirativní záležitost a kdyby se nám dařilo v ČR uskutečňovat podrostní hospodaření zejména s JD jako jim, rázem bychom byli s jejím zastoupením někde jinde.
Ještě bych Vás rád poprosil o ozřejmění výrazu "čacký kolega", kterému nerozumím.
Co se týče pokory, tak tu pane Pelíšku mám. A mám jí i k lidem, se kterými názorově nesouhlasím. Co ale nemám rád je překrucování skutečností a bagatelizaci problémů, které v tomto fóru předvádíte vy. K dalšímu bodu použiju Vaší citaci: "Před 60 lety se nezměnila společenská objednávka, ale změnilo se uvědomění důležitosti jednotlivých fcí lesa, směrem k ústupu od jednoznačné exploatace (protože plantážnictví vydávané za lesní hospodaření ničím jiným není) k přírodě více konvenujícím postupům. A jak jste se tehdy k těmto vašim kolegům zachovali? Umlčovali jste je, ve jménu vašeho špinavého zisku dosahovaného na účet celé společnosti, jako to děláte dodnes!" Uvědomění si přírodních procesů zejména v lesích bohužel nebylo většinovou společností přijímáno jako významné a bylo poplatné svojí době. Já jsem k oněm kolegům, kteří na tyto principy upozorňovali nezachoval nijak a ani jsem nemohl, neboť jsem v té době ještě nebyl ani na světě, takže mě tady v rámci Vaší hysterické bagatelizace z podobných nařčeních laskavě vynechte! K dalšímu bodu opět použiju Vaší citaci:"Ne, nepletu si adaptabilitu s přírodními excesy! Smrk není adaptovatelný na podmínky, kdy mu na několik měsíců zcela vyschne jeho mělký kořenový systém a u toho musí snášet vysoké teploty. Stejně, jako není třeba mandarinka adaptovatelná na naši zimu. To, že smrk u nás historicky rostl dokonce i v nížinách, nevypovídá za podmínek současného klimatu naprosto o ničem, protože za nynějších podmínek nenachází vhodné podmínky ani ve většině poloh v podhůří! Vaše "historická exkurze" je tedy k ničemu, protože dle stejné logiky u nás kdysi v nížinách byla tundra - má to tedy být oprávněním k tomu, aby se tam dnes někdo tu tundru, s poukazem na nepochybnou "historickou původnost", snažil prosazovat jako vhodný ekologický systém?!?" Dvouhlavé tele, fena kojící koťata atd. a adaptabilita lesních dřevin nemají spolu nic společného! Jak moc je smrk adaptovatelný na podmínky, které se v posledních letech vyskytují nám ukáže až sama příroda, protože jsou lokality, kdy smrk i přes negativní očekávání přežívá. Takové zkušenosti jsou i z NP Šumava. Tyto skutečnosti potvrzují hypotézu u tom, že genom SM je velice rozsáhlý a zjednodušeně řečeno nese v sobě ekotypy, které jsou schopny se různým podmínkám přizpůsobit. Na některé otázky proč tomu tak je nám v tomto ohledu může dát odpověď např. epigenetika. No a k poslednímu bodu opět Vás budu citovat: "To, co mám vystudovat, nechejte raději na mně, ano? Protože jak je jasně vidět, bývá to právě studium na SOUČASNÉM typu lesních fakult, které udělá z člověka robota ztrácejícího kontakt s realitou a papouškujícího neplatná dogmata, takže společnost pak raději naslouchá veterinářům či chemikům, kteří ovšem na rozdíl od těchto "lesních odborníků" neztratila to nejcennější - vědomí ekologických souvoslostí a ZDRAVÝ ROZUM." Je evidentní, že různá tzv. ekologická hnutí zabývající se lesnictvím se snaží najít viníka současné situace právě mezi lesníky a nedělat mezi nimi rozdíly. Jak snadné svádět odpovědnost za kolektivní problém na jednu profesní skupinu, ne? O tom, co se na lesnických fakultách vyučuje se nejlépe přesvědčíte tím, že ji budete studovat, protože není nad osobní zkušenost. Společnost, která raději naslouchá veterinářům a chemikům rozhodně není většinová. A o tom, že tito odborníci mají zdravý rozum si další část veřejnosti může myslet své. Bezprecedentní rozpad porostů v NP Šumava budiž mementem tomuto typu zdravého rozumu. Tím více, že za konkrétní kroky nejsou nositelé tohoto zdravého rozumu před nikým zodpovědní a tedy nepostižitelní.
Návrat jedle na kalamitní holiny. Nejprve si, milý pane, položme otázku, čí vinou ony kalamitní holiny vznikly. Vznikly by snad, kdyby na tom místě rostl les s přírodě blízkým druhovým složením? Vznikly by v jedlobučinách někde v 600 metrech nad mořem, pokud by tam nebyla "někým" v minulosti provedena násilná přeměna porostů na smrková pole?
Ad historický vývoj. Je to už vyloženě trapné, milý pane, ale na "historický vývoj" se české lesnictví vymlouvá už řadu dekád - aniž by ve své většině udělalo něco skutečně podstatného, aby jej zvrátilo! Stále jen slyšíme, jak musí být druhová změna pozvolná, jak je smrk výnosová dřevina apod., ale jak je potom možné, že ani za současné situace rozpadů desítek tisíc hektarů smrkových polí po celé republice od vás nezaznívá to, co třeba od pana Košuliče, že jde o "historickou příležitost", jak udělat poměrně rychle něco, co by za jiných okolností trvalo řadu dekád? Ne, místo toho se budete do krve být za to, aby vám bylo umožněno i nadále toho smrku sázet co nejvíce.
K "rozšířenému genomu smrku". Běžte už s tím konečně - s prominutím - k čertu! Smrk je možná ekologicky relativně plastický, ale pokud se u nás výrazně neochladí, vždy půjde především o dřevinu vysokohorskou, patřící primárně pod horní hranici lesa, dřevinu boreální, pouze okrajově dřevinu nižších poloh - ovšem vždy silně inverzních. Všude jinde bude doslova válcována bukem, jedlí, klenem, na řadě míst nižších poloh dokonce habrem a dubem. Svým zdůrazňováním tohoto aspektu jen mlčky potvrzujete dosavadní postoje "standardního českého lesnictví" - ŽE BYSTE SMRK NEJRADĚJI NACPALI VŠUDE, KAM TO JENOM TROCHU JDE.
A k poslednímu vašemu bodu. Nejsem ekologický aktivista, a aktivismus v dnešním pojetí je mi dokonce odpudivý, zejména ten levičácký, neomarxistický. Jste úplně mimo v hodnocení mé osoby, jen jím poukazujete na zjednodušující klišé, jež používáte jako berličky. Lesnickou fakultu nemůžu v nejbližší době studovat, protože mám náročnou práci a početnou rodinu. Když ale čtu ty hlouposti, logické protimluvy a elementární deficit znalosti základních ekologických souvislostí, které tady absolventi těchto fakult mnohdy předvádějí, věříte, že ani nelituji?
Pokud tedy nějací nadšenci vysází cokoli na svojí útratu, nemusí nám to vadit.
Horší je ta LEŽ ve které žijeme, že např. Hnutí Duha zachraňuje lesy. Bláha už se nechává titulovat také jako ochránce stromů. Hnutí Duha zachránilo Šumavu před těžaři a developery apod. Vadí mi hloupost národa, který nevidí pozadí těchto aktivit a nerozumí principu budování finanční podstaty podobných ekologických organizací. Ještě k tomu ten zástup profesorů jejichž erudice končí za dveřmi kanceláře a v lese by se ztratili za prvním pařezem.
V kontextu těchto okolností je Vladimír Pelíšků sázející jedle vlastně "někdo" jako "kolega", že?
Klewar
To by fungovalo v případě celní bariéry, která by nedovolila křivit ceny dříví importem, jak tomu bylo před cca 15-20-ti lety - viz import kvalitní loupačky z pobaltských republik.
Vzhledem k dlouhé produkční době dnes skoro nemůže lesnictví pružně reagovat na tzv. společenskou objednávku, která se mění stejně rychle, jak se vyvíjí společnost. To, po čem je poptávka dnes, může být za 15 let zcela mimo okruh zájmu.
Je zajímavé, že například těžba některých nerostných surovin je výnosná a proto se realizuje a generuje zisk pro těžařské firmy (kamenolomy, pískovny, štěrkovny atd.), ačkoliv jde o přírodní bohatství státu.
Naproti tomu Vámi zmiňované "mimoprodukční funkce" lesů jsou stále brány jako samozřejmost a stát je poskytuje zdarma. Proč tedy stát neposkytuje zdarma například vodu? Proč jsou klimatické a hydrické funkce lesů brány jako samozřejmost? Za vše platíme. Uvažuje se o tzv. "uhlíkové dani" a co kyslíková daň? Co klimatická daň? Co daň za zachytávání prachu lesy, daň za podíl na koloběhu vody, daň za produkci kyslíku, daň za zadržování vody a další.
Za několik let vývojem dospějeme k tomu, že vstup do lesů už nebude volný, podobně jako na západě. Postačí k tomu jedna generační výměna. S ní přijde posun v hodnotovém žebříčku. To je vývoj.
Lesnický stav je v tomto jeden z nejvíce konzervativních. Ke své škodě. I proto si většina lesníků bere každou připomínku osobně a téměř smrtelně vážně.
From: knap.josef
Sent: Monday, November 19, 2018 3:38 PM
To: 'fiserova@lesy-praha.cz'
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/kunraticky-les-se-meni-v-hrbitov-stromu-prazdna-mista-vyplni-listnace-jsou-odolnejsi-blesk-cz
Tiskový servis
Kontakt pro média:
Ing. Petra Fišerová fiserova@lesy-praha.cz
tel.: 775 018 624 Práčská 1885, Praha 10
Vážená paní inženýrko,
Děkuji Vám, že jste mne dopoledne tak trpělivě vyslechla v telefonu. V podstatě jsem Vám hodně již vysvětlil při rozhovoru. Zde předesílám to, že jehličnany mají nezastupitelnou úlohu v městské zeleni neb jsou stálezelené a tudíž funkci prachových filtrů plní i v době a právě v době, kdy je potřebujeme nejvíce – za zimních inverzí, kdy jsou vyhlašovány smogové situace z hlediska polétavého prachu. A i pro lidskou psychiku je pohled na zelený („olistěný“) strom byť „pouhý“ jehličnan balzámem na nervy a to právě v zimě, kdy takový pohled působí v krátkých dnech i jako určité antidepresivum.
Prosím prohlédněte si nejprve fotky mého arboreta na Rajčeti zde:
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/
Neměly to ty stromy v letech 2007-2009 jednoduché. Nejprve orkán Kyrill ba i Emma viz zde jejich řádění: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/
Pak se „zbláznil“ soused se slovy, že se nebude dívat na „Čínu“: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/BAMBUSY_A_STROMY_v._ROUNDUP_A_DLOUHE_TELESKOPICKE_PAKOVE_NUZKY/
Ale to je dnes minulost a arboretum založené v letech 1979-81 dozrálo vyspělo do krásy a hlavně období let 2015-2018 mu vyhovuje tím, že je teplo a i hodně slunečního svitu a tak fotosyntéza prostě jede. Rok 2015 byl i rokem, kdy jsem dělal poslední introdukční pokusy a nyní se již zaměřuji na ty dřeviny, které se mi od r. 1979 osvědčily.
Mohu Vám dát tedy z praxe doporučení jaké jehličnany bych v obnově Kunratického lesa použil:
1) Cedry a to jak Cedrus libani a Cedrus atlantica , tak dnes už i Cedrus deodara neb cedr himalájský je nejvitálnější největší cedr byť má o něco málo nižší mrazuvzdornost než cedry ostatní. Dokonce mi Deodar v mládí přirůstal 80cm ročně v terminálu a dotáhl to za 2letého semenáčku do letošního června na takovýto strom: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#CedryaCatalpaovata.jpg když po redukci z dvoukmenu a po řádění orkánu Kyrill byl na tom můj deodar takto – viz geneze na obrázcích: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#1_zleva-_Abies_lowiana,_Cedrus_deodara_,_Abies_concolor.compr.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Deodar_-_upravenyjednokmenny_-_pred_Kyrillem.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Deodar_jiz_jednokmenny_pred_Kyrillem_dne_11.1.2007.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Kyrill_odlomil_vetev_z_cedru_himalajskeho.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Kyrillem_odlomena_vetev_cedru_himalajskeho.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#DEODAR_po_Kyrillu.jpg Cedry mají tu výhodu, že rostou i ve velmi stísněných podmínkách – viz fotky zde: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_v._BAZEN/#13C.libanipooeznsousedem2005.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Cedrus_libani_a_jeho_vlastnice_1.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_1/#Cedrus_libani_-_Plovdiv.jpg
2) Jedle: Abies pinsapo případně její ještě větší a bujnější ssp. Abies pinsapo ssp. tazaotana syn. Abies tazaotana Jedle španělská v mém arboretu vypadá takto po 17letech vysazena v r. 2001 jako dvouletý titěrný semenáček: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#Abiespinsapo.jpg Doporučil bych i jedli alžírskou Abies numidica , ale ta je jako semenáč nesehnatelná. Určitě nezklamou v podmínkách klimatické změny jedle od Černého moře z Turecka a to Abies equi-trojani a Abies bornmuelleriana , které si naopak v srpnových vedrech r. 2015 a i letos v létě doslova libovaly: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#Abiesequi-trojaniaA.bornmuelleriana.jpg
3) Cryptomeria japonica var. Lobbii !!! Kryptomerie japonská je hlavní strom produkčních lesů Japonska a je mnohem odolnější vůči suchu i vedru než Sequoiadendron giganteum, který jsem ve svých podmínkách v Čelákovicích nikdy nedopěstoval do vzrostlého stromu – kupodivu Sequoia semeprvirens ano-(ale tu pod umělou závlahou). Samozřejmě kryptomerii navrhuji pro polohy např. u rybníků, potoků apod. V mém arboretu vypadá po vysazení v r. 1979 takto a tak jsem k mí letos ještě dosadil další kryptomerie a to jak semenáče nominátní Cryptomeria japonica, tak i řízkovance Cryptomeria japonica Lobbii : https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#Cryptomeriajaponica_1.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#Cedry,_Kryptomerie,_bambusy_od_zapadu_cervenec2014.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#Cryptomeriajaponcassp.Lobbii.jpg ,, https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#CryptomeriajaponicaaC.japonicaLobbii.jpg
S výjimkou tedy Cryptomeria japonica Lobbii, která je v podstatě kultivar doporučuji u ostatních jehličnanů vysazovat pouze semenáče nominátních druhů – tedy generativně množené stromy na vlastních kořenech neb i teplota půdy roste závratným tempem. Důležitý fakt je, že Čelákovice jsou jedním z nejteplejších míst Čech a mé zkušenosti s těmi stromy viz výše jsou umocněny tím, že půdu v arboretu mám vysychavou písčitohlinitou, velmi málo vododržnou a od 60cm půdního profilu skoro již jen písek. O to lépe by ty stromy rostly např. ve vinohradnické půdě zároveň vhodné pro broskvoně a meruňky či na strukturní vyvřelince, na úrodném aluviálu či na půdě s podkladem jílu!
Důležitou skutečností je dle mého názoru i to, aby ty mnou navrhované zde a u mne již skoro 40 let osvědčené stromy měly i určitou rezervu – perspektivu nárůstu průměrné teploty. Proto tak silně prosazuji výsadby cedru himalájského neb on roste na svých původních přírodních stanovištích v průměrných ročních teplotách 12°C-18°C, zatímco cedry atlantické a libanonské rostou ve volné přírodě v průměrné teplotě 8-12°C Není pravdou to, že cedr himalájský vyžaduje striktně kyselé půdy a že je náročnější na vláhu. Naopak je úžasně vitální i suchovzdorný. Dle zkušených lesáků a dendrologů a já to mohu potvrdit z vlastní praxe představuje sucho jen polovinu problému např. u našeho produkčního smrku i dalších u nás běžných dřevin. Tou druhou polovinou je prostě rychlý nárůst průměrné roční teploty, krátké zimy = krátký vegetační klid či dokonce průběh zimy, které lidově říkáme zima-nezima.
Pokud jde o listnáče, tak ty pozoruji v městských parcích na úpalu, v prachu suchu městských parků. Jednoznačně letos přesvědčil svým stavem zatracovaný Quercus rubra, já bych spolu s ním vysazoval i Quercus frainetto a Quercus cerris. Samozřejmě Sophora japonica ‘Regent‘ I ze své zkušenosti mohu doporučit jeden z hlavních alejových stromů Pekingu – Catalpa ovata. U mne vypadá po 15letech po vysazení dvouletého semenáčku takto: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/#CedruslibaniaCatalpaovata.jpg
O Celtis australis se mylně tvrdí, že nesnese naše zimy. Je velmi vitální a suchu i úpalu vzdorný strom – viz přiložené fotky z konce září 2018
Velmi odolá suchu a vedru městského prostředí je i tato hybridní Paulovnie Pulownia Shan Tong – viz zde o ní povídání: http://www.paulownia.wbs.cz/Kterou-paulovnii-vybrat.html Moje osobní zkušenost s hybridem Shan Tong to jen potvrzuje. A uplatnil se mi dobře, než byl zničen od souseda Roundupem i česnekovník čínský: https://www.lcsd.gov.hk/en/parks/hkzbg/plants/tree/lcsdcw53.html
V roce jsem napsal i malou CD knížku pod názvem ‘Pěstujeme okrasné dřeviny pro globální oteplování‘. Dnes v zahraničí v Bulharsku, Francii cedry nacházejí i lesnické uplatnění tím, jak se mění v Evropě klima. Léto r. 2003 bylo mementem neb jen v Paříži a jejím okolí tehdy vedrem zemřelo cca 30tis. seniorů. Na to téma jsem psal i v úvodní kapitole oné mé knížky, kterou dávám do přílohy v pdf. Dnes na mnohé z této malé mé knížky dochází.
Proč jsem Vám toto vše napsal? Můj motiv naleznete zde níže na odkazech neb les v Praze a okolí = příměstský les tzv. Zelený pás by měl především plnit funkci klimatickou + zdravotní – viz zde:
http://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/zelen-prospiva-fyzickemu-a-dusevnimu-zdravi/
https://kravcik.blog.sme.sk/c/332674/Chran-si-svoje-klimatizacne-zariadenie.html
https://arnika.org/soubory/dokumenty/stromy/seminare/2008/02_Eva_Rychlikova_2008_Stromy_a_zdravi.pdf
Budu Vám kdykoli a jakkoli nápomocen ve Vašem úsilí obnovy pražských lesů. Mé arboretum na adrese ul. 28. října 933/11 Čelákovice je kdykoliv přístupné veřejnosti – stačí se jen domluvit na čísle mého mobilu: 603 84 54 17 na exkursi. Bydlím dvě minuty chůze vlakem od zastávky ČD Čelákovice-Jiřina – trať S2 resp. S22 z Masarykova nádraží v Praze a co půl hodiny odjezd vlaku. Pokud by byl ze strany Vašeho podniku zájem, mohu se podílet i v jeho řadách na obnově lesů v Praze. Budeme je potřebovat, ale včetně jehličnanů. Cedry jsou navíc skvělým filtrem prachu.
„mé“ Cedry zaujaly i lesníky – viz diskuse na SILVARIUM pod článkem zde:
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/opet-nevhodny-druh-dreviny-pro-cr-halo-noviny
V úctě,
Ing. Josef K n a p
Mobil: 603 84 54 17