Cenová jednání
Obě strany spekulují a je to psychologická „hra“. Zatím je totiž ještě relativně dostačující množství dříví na skladech, proto jsou pilaři ve vyjednávání důraznější. „Jakmile však jeden z nás podlehne tlaku majitelů lesů na vyšší ceny, protože nebude mít surovinu, pak se nám to vymkne z ruky,“ uvádí jeden ze zástupců pilařů.
Majitelé lesů také spekulují a vyhrožují, že pokud by ceny měly klesnout na požadovanou úroveň, bude pro ně lepší na měsíc nebo i déle zastavit těžbu. Pak by se určitě poptávka zvýšila a pilaři by museli ceny akceptovat. Odborníci se shodují na tom, že nejlepším řešením by byl určitý kompromis, který by ceny ustálil někde uprostřed. Je faktem, že pro některé menší regionální pily, které z důvodu nedostatku dříví kupují surovinu za 102-105 eur/m3, je situace neudržitelná. Některé smlouvy jsou platné až do konce I. kvartálu, proto zatím těžba v rámci možností pokračuje, ale v každém případě ji dosud komplikovalo počasí, absence mrazů a měkká půda.
Nejednotné ceny v Rakousku
V Rakousku jsou ceny smrkové kulatiny na začátku roku 2012 poměrně nejednotné. Pokračuje tendence k jejich poklesu, který započal už na konci roku 2011, na jihu až jihovýchodě Rakouska se smrk kvality B 2b obchoduje za 90–95 eur/m3. Na severu jsou ceny vyšší, kolem 95 – 98 eur/m3, a také pokles cen na konci IV. kvartálu zde nebyl tak výrazný jako v jiných oblastech. Cenové rozdíly vedou k tomu, že se odběratelé z ostatních spolkových zemích snaží nakupovat surovinu ve Štýrsku a Korutanech a nabízejí tam vyšší ceny než místní pilaři. Experti odhadují, že to pravděpodobně v průběhu příštích měsíců povede ke srovnávání cenových rozdílů.
zurückweiterPřevis kapacit pilařů
Pilaři v Bádensku-Würtembersku, ale i dalších oblastech trpí masívním převisem kapacit. Situace se na začátku roku stává kritickou a velké i středně velké pily jsou nuceny na ni reagovat. Moderní pily, které disponují více možnostmi zpracování dříví, jsou schopné ve světové konkurenci na trhu řeziva obstát. Jiné ale začínají řešit finanční problémy, jsou i pily, které již doslova patří bankám.
Podobně komplikovaná je situace i u malých pilařských závodů. Pily, které se specializují na určitý produkt žádaný na trhu, mohou v situaci obstát. U pil, vyrábějících pouze nesušené stavební nebo paletové dříví, vidí experti budoucnost spíše nepříznivě. Vyjadřují se v tom smyslu, že bude brzy nutné, aby někteří majitelé překonali emocionální vazby ke svému pilařskému závodu a zastavili výrobu, aby nepřišli o veškerý majetek.
Do poloviny 80 let bylo v Bádensku-Würtembersku k dispozici podstatně více dříví než bylo možné zpracovat. V posledních 15 letech se situace výrazně změnila, neboť došlo k podstatnému rozšíření kapacit vznikem řady nových pilařských podniků. Stromy ale nerostou až „do nebe“. V současné době jsou ceny dříví na úrovni roku 1990. Vezme-li se v úvahu jejich nominální hodnota a srovnání vzhledem k platům v roce 1990, jedná se o velkou disproporci.
Pilaři usilují o to, aby došlo k poklesu cen dříví, podle některých odborníků to ale situaci nevyřeší. Hlavním problémem bádensko-würtemberského pilařského průmyslu je asi 2,5 násobný převis kapacit vzhledem k možnostem realizace dodávek a konkurenceschopnosti na trzích s řezivem. Pilařský průmysl bude muset své problémy ve struktuře výroby řešit sám. Někteří odborníci kroutí doslova hlavou, když vidí vznikat další pilařské závody, aniž by byly předtím zajištěny jejich možnosti zásobování a využití kapacity.
Dříve existovaly cenové rozdíly u kulatiny běžně mezi 10–15 eur/m3. S nástupem reformy v lesnictví se rozdíly v cenách dříví výrazně snížily. Přispěly k tomu především centrální smlouvy o dodávkách dříví prostřednictvím ForstBW.
Podle derwaldbauer.at a timberonline.net, HN.