Zdůraznili to na semináři „Ochrana a obnova divočiny" pořádaném Hnutím Duha 28. 6. 2016 na půdě České zemědělské univerzity v Praze. Na semináři představitelé LČR, VLS i SVOL popsali své aktivity spojené s ochranou přírody na obhospodařovaném území a představili konkrétní projekty ke zvýšení biodiverzity těchto území, jako je například existence několika lesnických parků v zemi. „Les je mimořádným druhem majetku, proto k němu máme velký respekt a jsme zároveň skeptičtí k možnosti vytvářet v rámci tisíce let obhospodařované a hustě osídlené české kulturní krajiny velkoplošné divočiny," zdůraznil generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád a ocenil diskusi o daném plánu. Lesy ČR už dnes mají na 605,6 hektarech osm bezzásahových území, ve kterých se netěží a les je ponechán samovolnému vývoji. Lokality, například v Českém krasu, Slavkovském či Blanském lese, Železných a Jizerských horách, v Bílých Karpatech či na Kokořínsku průběžně monitorují a výstupy vyhodnocují vědci.
Vize iniciátorů semináře počítají s rozšiřováním velkoplošných bezzásahových lokalit v českých lesích, které by byly ponechány živelnému vývoji. Ty by podle představ zastánců tohoto plánu měly pokrýt tři procenta pozemků v Česku.
„Tvář lesů na našem území se měnila vlivem lidské činnosti po staletí do dnešní podoby. Jsem proto přesvědčen, že bezzásahovostí ani žádným jiným způsobem nejde dosáhnout původní divočiny. Vznikl by pouze stav, který bude vytržen z kontextu svého okolí. Byl by to zpustlý hospodářský les, který neslouží nikomu a ničemu," okomentoval to ředitel VLS Josef Vojáček.
Předseda SVOL František Kučera v této souvislosti připomněl, že v Česku žádné pralesy ani původní lesy v pravém slova smyslu neexistují. „Jedná se pouze o mozaikově rozmístěné přirozené lesy, které již nyní podléhají odpovídajícímu stupni zákonné ochrany. Zavádění rozsáhlých bezzásahových území do kulturní krajiny je spojeno s mnoha riziky - od šíření invazivních druhů, škůdců a patogenů, přes ohrožení okolní krajiny, po bezpečnostní rizika pro potenciální návštěvníky. Otázkou je také ekonomické zajištění takového projektu," uvedl František Kučera.
Podle vlastníků lesů jsou proto zahraniční projekty na obnovu „divočiny" do českých podmínek stěží přenositelné. „Naším cílem je trvale udržitelné hospodaření v kulturní krajině, která poskytuje člověku široké spektrum užitků, hospodářskými počínaje, přes půdo-ochranné, vodo-ochranné, estetické, rekreační až po vliv na zmírnění dopadů klimatických změn. Oproti některým evropským zemím nemáme moře či vysoké hory, které jsou v zahraničí využívány jako bezzásahová území," vysvětlil Daniel Szórád.
„Jsem přesvědčen, že výraz ´divočina´ vyjadřuje naši společnou touhu po vytvoření prostředí, v němž budou zájmy přírody v dnešním civilizačním prostoru, v dnešní kulturní krajině, respektovány. Projekt velkoplošných bezzásahových území však považuji za nereálnou nostalgii a cestu vidím spíše v úsilí o začleňování lesních lokalit do mezinárodní sítě modelových lesů podle principů tohoto projektu," dodal Josef Vojáček.
„Máme za svěřené lesy odpovědnost, a proto preferujeme ekosystémovou ochranu prostřednictvím udržitelného využívání, která předpokládá udržení typické regionální rozmanitosti druhů, produktivitu, vitalitu, schopnost regenerace a zachování ostatních ekosystémů," potvrdil předseda SVOL František Kučera.
Podle TZ LČR a SVOL, red.