logo Silvarium tisk

Lesníci volají po zachování náhrad újmy za ochranu přírody

Video v článku. Sněmovna bude 21. 2. rozhodovat o konečné podobě novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Novela chce změnit pravidla pro vyplácení náhrad újmy za to, že úřední omezení spojená s ochranou přírody ztěžují majitelům lesů hospodaření. Pokud bude schválena, prostředky nebudou vypláceny správcům státních lesů, zatímco jiným vlastníkům ano. Návrh novely ZOPK jednoznačně povede k prohloubení střetu vlastníků a správců lesních majetků se zájmy státní správy ochrany přírody. Potřebu ochrany přírody jako takové vlastníci lesa nezpochybňují, naopak, ochrana přírody je neodmyslitelnou součástí práce lesníků, jde však o míru požadavků jak orgánů státní správy, tak NGO.

Obávají se i ostatní majitelé lesů. "Kde se úředníci zastaví? Dnes chtějí omezit lesy státní, příště to mohou být lesy obecní a soukromé," řekl Ladislav Šimerda, ředitel Správy lesů a majetku Kristiny Colloredo-Mansfeldové. Připravovaná změna stát znevýhodní a dostane státní podniky do nerovného zákonného i tržního postavení.

Újma, kterou by mohly požadovat státní instituce spravující státní pozemky po státu, může nyní dosahovat až 350 milionů korun ročně. Podle ministerstva životního prostředí je nelogické, když stát platí vlastně sám sobě a navíc subjektům, které mají v zakládající listině zájem na ochraně přírody.

Na většině státních pozemků hospodaří Lesy ČR, Vojenské lesy a statky ČR nebo Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Státní podnik Lesy ČR každoročně uplatňuje podle dřívějších informací náhradu újmy zhruba 72,5 milionu korun a s předlohou PS PČR nesouhlasí a vítá senátní návrh na ponechání nároku na náhrady újmy všem bez rozdílu vlastnictví.

V lesích spravovaných státním podnikem Lesy ČR se už dnes ve 45 procentech uplatňují opatření spojená s ochranou přírody. „V právním státě musí platit rovnost vlastnictví před zákonem. Obáváme se, že budou úředníci nekontrolovaně omezovat hospodaření ve státních lesích, pokud je, tak jako dnes, nezastaví finanční náhrady. Kde se nyní těží i pěstují stromy, kde budujeme protipovodňová opatření na vodních tocích, opravujeme cesty a podporujeme turismus i volnočasové aktivity, tam může být brzy divočina bez možnosti produkce dříví jako té nejekologičtější a jediné trvale udržitelné suroviny. Ať tedy stát nadále vynahrazuje všem vlastníkům a správcům lesů újmy, které souvisejí s nařízeným omezením hospodaření. To je dobrá cesta i přijatelný kompromis," říká generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád a vyzývá poslance, aby pro novelu nehlasovali. Kromě státního podniku Lesy ČR se novela v této záležitosti týká také Vojenských lesů a statků ČR a dalších správců státních pozemků. Vojenské lesy přijdou podle důvodové zprávy až o 30 milionů korun ročně.

Čtěte také: Čeští lesníci si důvěru veřejnosti zaslouží (Právo)

Podle výrobně technického ředitele Lesů ČR Václava Lidického se navíc může omezení lesnického hospodaření Lesů ČR, s. p., vyčíslované v posledních letech na 70 milionů korun ročně, brzy až několikanásobně zvýšit. Jestli správci státních lesů nebudou újmy kompenzovány, bude oproti jiným vlastníkům v nevýhodném a nerovnoprávném postavení. „Pokud úředníci začnou lesnické hospodaření omezovat také v lokalitách Natura 2000, jak je zamýšleno, újmy ve všech dotčených lesích napříč vlastnickou strukturou značně narostou. V případě odejmutí nároku na náhradu újmy lze tak předpokládat významný nárůst omezování hospodaření právě na státních pozemcích, nebudou totiž státní správu nic stát. V případě ponechání nároku na náhradu újmy správcům státních pozemků budou úředníci muset podstatně víc zvažovat zda majitele lesů v hospodaření omezit a zaplatit za to, nebo najít řešení, jak zájmy hospodaření a ochrany přírody spojit a naplnit bez zbytečného omezování, a to efektivně v dané lokalitě bez rozdílu vlastnictví. Každé jejich omezení totiž bude státní správu něco stát a chci věřit, že se efektivitou takových omezení a z toho plynoucích nákladů státu budou odpovědní činitelé zabývat," vysvětluje V. Lidický, proč je potřeba náhrady za újmy zachovat pro všechny vlastníky – bez rozdílu.

"Není úplně důležité, jestli vyplácena bude, ale je důležité, aby byla ohodnocena, aby byla nějakým způsobem účtována. V opačném případě by se zcela vytratila informace o tom, kolik nás tato mnohdy nekvalifikovaná rozhodnutí stojí. Ochrana přírody je důležitá, nikoliv však všemocná, a má, stejně jako všechno naše konání, své limity. Její náklady nejsou jen náklady na provoz MŽP a dalších institucí. Ohodnocení újmy je proto jedním z měřítek efektivity ochranářských činností a možná právě proto je vyvíjena snaha se tohoto nepohodlného měřítka zbavit," uvedl v rozhovoru pro Lesnickou práci Jiří Oliva, bývalý ředitel Lesů ČR.

V úterý 21. 2. vystoupí v klubech v parlamentu generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád a výrobně technický ředitel Václav Lidický.

Problematika náhrad újem ve státních lesích v aktuálně navrhované legislativní úpravě

Problematiky náhrad újem ve státních lesích se týká novela projednávaná v PS jako sněmovní tisk č. 739. Tato novela byla původně schválena v PS, Senát ji však podle čl. 47 odst. 1 Ústavy ČR zamítl jako celek. Proto bude PS nyní hlasovat znovu pouze o návrhu, který původně schválila a postoupila k projednání Senátu. Přitom platí, že pokud se pro původní znění návrhu vysloví 101 a více poslanců, bude návrh schválen a postoupen prezidentovi republiky. Pokud se naopak pro původní znění schválené PS vysloví jen 100 poslanců nebo méně, návrh se považuje za nepřijatý a jeho cesta legislativním procesem definitivně končí. Celý postup projednávání této novely včetně jejího vlastního textu a průvodních dokumentů je k nahlédnutí na www stránkách PS.

Zdroj: Martin Flora (Pásek, Honěk & Partners)

red.

Video

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Komentáře  

+8 # Pavel Boucký 2017-02-21 14:28
Je to prapodivný postoj, chce-li někdo na jedné straně vlastníka či správce jeho majetku omezovat v nakládání s ním, ale na druhé straně mu újmu plynoucí z omezení nechce zaplatit. I pro instituce a orgány činné v ochraně přírody a krajiny je třeba, aby si uvědomily, že každé omezení má své ekonomické dopady. Způsob ochrany přírody, vedoucí ke snaze o zakonzervování daného stavu, často nebere ohled na dlouhodobé působení člověka v krajině a s tím spojené aspekty, které právě k onomu stavu přispěly. Vezmeme-li v potaz skutečnosti neovlivnitelné, jako jsou klimatické změny, skutečnosti dané neustálým vývojem přírody a krajiny, každé omezení, snažící se konzervovat nějaký daný stav, stejně bude nejspíš překonáno a zůstane pouze ta újma vůči vlastníkovi.
-4 # Máchal 2017-02-22 07:51
Jenže tímhle to nevyřešíte, a k újmě jen přibydou ještě náklady na administrativu jejích náhrad. Tady skutečně platí, že stát platí sám sobě, a stanovení nějakého režimu v chráněných územích státním úřadem to nebrání - nejde to z jejich kapes a ten režim co se tam nastavuje taky vychází ze zákona. Takže kolem újem se jen se papíruje, papíruje a papíruje, aniž by to někoho bolelo nebo v něčem omezovalo, jen se camrají peníze na tu administrativu cestou, kterou ty náklady musí uběhnout. Nevím jak je možné, že to někdo nevidí.
+9 # najše 2017-02-22 09:05
Vyčíslení škody a újmy má také charakter stanovení hodnoty, protože v naší době :sad: se všechno poměřuje penězi, každá věc má v číselnících takovou hodnotu a nejlépe to lze pochopit na vyhláškách o oceňování. Umím si představit, že by se újma státu pouze vyčíslila a ke skutečnému převodu peněz by nedošlo. Jenomže to by stejně žádnou administrativu neušetřilo, ani prachy na právníky.
Obávám se, že ani když půjdeme v takových úvahách hlouběji, tak nenajdeme pořádné řešení, protože újma vyplývá z hodnoty, kterou jinak, než penězi vyjádřit neumíme.

Pokud by to nebylo tak, jak to je (a jak to potvrdili i včera poslanci), tak by to skončilo tak, že by území s ochranným omezením neměla hodnotu žádnou, ačkoli by zase někdo měl plná ústa nevyčíslitelných hodnot.

Na závěr jeden příklad z praxe, který by mě měl přesvědčit o opaku a kuli kterému jsem chvilku myslel, že by ta změna byla potřebná: zažil jsem lesního správce velkého lesního závodu, který se domluvil s ředitelem přilehlého národního parku na tom, že si tam nechají od ochrany přírody něco zatrhnout, aby potom mohli inkasovat peníze za újmu, aniž by museli cokoli dělat (myšleno hospodářskou činnost). Bylo to samozřejmě skvěle argumentačně vyplněné, jak jinak, že. Jenomže v tomhle duchu bychom skončili v situaci, kdy nikdo nebude nic dělat a peníze se budou jenom víc a víc tisknout. Takže s těmahle blbostma nesouhlasím.

Kam to vede trefně popsal už Karel čapek v Továrně na absolutno.

Lesu zdar !
-7 # Máchal 2017-02-22 11:29
Vyčíslení, uvedení ve statistikách a případnou argumentaci kolik nás to přepočteno na peníze stojí, jde právě dělat i bez právníků. Ti se v tom angažují z toho titulu, že je to tahanice o prachy. K samotnému odborně provedenému nacenění jsou k ničemu, stejně tak velká část té mašinérie se schvalováním a honěním faktur a upomínek. Jsem toho názoru, že významnou část administrativy by to ušetřilo.

I tak ale zůstává ta pachuť z celého toho prinicipu. Je to taky tak trochu trapné, když se budou vyčíslovat újmy např. z těch nejstarších rezervací, na jednu stranu je to chlouba podniku jak máme osvícené tradice v zakládání rezervací v lese, jak se u nás už od 19. století myslí i jinak než jen na dříví, a v pozadí se za to budou účtovat státu jako zřizovateli podniku ušlé zisky že se to nemůže vytěžit. Ale to platí i obecně o tom že se deklarují mimoprodukční funkce státních lesů jako jedno z důležitých poslání a veřejných zájmů, a v pozadí za to šustí státní náhrady na státních pozemcích.
Je jasné že se sp takového argumentu vůči ochraně přírody nechce zbavit, i tak ale v té logice něco skřípe.
+9 # najše 2017-02-22 11:58
Víš přece sám, kolik věcí jde dělat bez právníků !

A není to přece chlouba jenom podniku, ale i Tvoje a moje, ne??

A to skřípání, co slyšíš, je od toho, jak si ochranáři brousí zuby na další nová území, která chtějí pod svou správu a kupodivu jsou to zase skoro bez výhrady krásné staré lesy a nikoliv třeba kusy pole od JZD, brown-fields nebo holomajzny u soukromníků, které nějaký chuj vypílil a nezalesnil.

Ty se divíš, čemu??
-8 # Máchal 2017-02-22 13:36
Jestli by ten výběr území nemohl být tím, že nejde o hektary vlivu, ale o hodnoty na tom území, a ty kupodivu z přírodovědeckého hlediska bývají větší ve starých lesích přirozeného složení než na poli JZD.
Na tom se jde něčemu divit snad jen s optikou že jde výhradně o území a politický vliv. Jestli to všechno vnímáš takhle, tak těžko k tomu víc co dodat. Snad jen že je to vlastně dobře, protože na té orné by byly ty újmy ze ztráty produkce ještě větší. :-)
+9 # najše 2017-02-22 13:44
nejen z přírodovědeckého hlediska, ale i z lesnického, čímž nemyslím kubíky :-)

Až budou ochranáři schopni (respektive ochotni) cenit si starých porostů jako lesníci, tak jim lesníci vyjdou vstříc a nebudou muset skřípat zubama, věř mi Máchále !

A navíc, když podle Tebe za to neměli platit, že :sad:
-8 # Máchal 2017-02-22 13:59
A jak se takové jejich cenění si starých porostů bude pak projevovat? Tím že všechny půjdou bez výjimky do obnovních těžeb, aby byly naplno hospodářsky využité, nebo že za ty porosty ve státním vlastnictví budou odvádět platby ze státní kasy do státního podniku?
Já zas tak ostrou hranici lesnického a přírodovědného hlediska nemám, právě ;-)
U některých, vybraných, hodně cenných (lesnicky i přírodovědecky) považuju za určité ocenění právě třeba vyhlášení PR. Při sundání brejlí předpojatosti proti OP to tak někdy vidí i část lesníků. Některé porosty můžou být úplné chrámy a i když jejich hospodářská hodnota nemusí být žádná hitparáda (i když se to nevylučuje) tak biologicky jsou super a jako hodnotnější lze objektivně vyhodnotit to netěžit. Žádný takový neznáš?
Možná tím někdy hodnotu těch přírodovědně i lesnicky (nemyslím kubíky) nejcennějších porostů vyjádříš líp, než řvaním kolik peněz bylo promrháno tím, že se z nich ty kubíky nevytěžily.
+10 # najše 2017-02-22 22:39
No, otázka je to na tělo a způsob, kterým ji kladeš dává tušit, že moc nestojíš o odpověď, která by Tě ovlivnila, ale třeba se pletu.

Kupříkladu já sám v lese před těžbou celý porost obejdu s průměrkou a když si zjistím, co tam všechno mám, tak na ty čísla potom dlouho koukám a potom zase koukám na ty stromy a přemýšlím o všem možným, kolik potřebuju peněz, co za ně koupím a jestli mám přibrat kubíky, aby bylo na dovolenou apod. Pravidelně jich nechávám část stát. Posledně jsem vybral 10% stromů, rozdělil jsem výběr do jednotlivých tlouštkových tříd a nechal jsem ty stromy stát. Mám z toho radost, nechal jsem stát taky ty úplně nejsilnější (85 cm v průměru, 36 m výška, objem téměř 8 m3).

Když pak přijde nějaký zelený pako a tvrdí, že lesníci umí jenom kácet, tak bych mu neměl dát pár facek??

Spousta kolegů se chová podobně a můžeme na to být hrdí ne?

Když nastoupíš na lesárnu jako malý kuře, tak to děláš spíš z lásky k přírodě, než z jiných důvodů (no, někdo možná nepřemejšlí vůbec o ničem, ale to jsou výjimky).

Během posledních 100 let se průměrný věk našich lesů zdvojnásobil. A pokud srovnáš výměru lesů, tak dneska je více než dvakrát vyšší, než byla například za Marie Terezie.

Jak by to navýšení věku bylo jinak možné, než že lesníci kromě těžby také lesy před těžbou hájili??

Takže asi tolik k tomu Tvému příkladu, ve skutečnosti všechny mýtní porosty do obnovy nepřijdou, ačkoli se o ně žádná Ochrana Přírody nestará.

Mohl bys férově přiznat, že současné spory vyvolali ochranáři a že k tomu nemají ty důvody, které tvrdí, že mají.
-10 # Máchal 2017-02-24 13:58
Mluvíme každý o něčem jiném. Ty mluvíš o většině lesních porostů a přístupu k jejich obhospodařování.

Řeč byla o porostech svým způsobem výjimečných a vyhlašování rezervací, a o újmách které za to stát státu prostřednictvím dvou svých organizací platí sám sobě. A o čem tedy jsou ty újmy, když ne o omezení těžeb, a proč ten pláč, když se v takových výjimečných porostech těžby omezí?
Bohužel druhá spousta kolegů se podobně jak popisuješ taky nechová. A co je horšího, že je systém dost razantně do těžeb tlačí, myslím že o HÚLce snad něco víš a taky o hodnocení toho, jak se na tom kterém LHC tyhle "likvidní" porosty zpracovávají nebo ne. V tom vidím problém, že jedna část systému tlačí na pilu v opačném směru než druhá, oba se kasají podobnými (a veřejnými) zájmy, a místo aby se to nějak ustálilo a vyjednalo, tak se posílají faktury, upomínky a ona.uje se s tunama papíru, které problém ve skutečnosti neřeší.

Já tvrdím, že tady primárně o žádné peníze nejde, že je to klacek lesníků proti ochranářům, který naopak peníze slušně polyká. A že si při rozmachování s ním sami otloukají lejtka. Ničím z toho co jsi řekl jsi zatím tohle nevyvrátil, spíš mám z Tvého příspěvku pocit, že naopak potvrdil. ;-)

Bavme se teda o rovině, jestli jde o míru omezování, nebo natvrdo o fakt, že třeba ty přírodní rezervace žádné mít nemáme. Teprve to je otázka na tělo.

Trochu škoda, že přitom neumíš vynechat to trapné nálepkování, zelená paka a zmínky o fackách, já vím že je to populární ale prudíš tím úplně zbytečně.
+9 # najše 2017-02-24 17:33
Máchale, s Tebou není kloudná řeč, Ty jsi prostě Vladimír Pelíšek blahé paměti ;-) - teoretik, který nechtěl změnit zaměstnání, aby v praxi dokázal, že jeho silná morální naučení o změně stavu lesa a společnosti dokáže sám na svém vlastním příkladu.

Je jenom dobře, když se jako lesníci bráníme, protože tím, že se někdo pojmenuje jako Ochrana přírody není ihned zaručeno, že bude lépe pečovat o lesy oné zvláštní hodnoty a že jim lapidárně řečeno, nepomůže akorát do hrobu.

Zabouchat na dveře se zvoláním "já jsem přišel chránit přírodu takže mi všichni rychle vykliďte prostor" a peníze vám žádný nedám, protože všichni žijeme v Čechách, takhle si asi představuješ budoucnost Ty, ale já určitě ne !
0 # Máchal 2017-02-27 10:01
Díky žes mi to potvrdil, potřeboval jsem v tom mít jasno.
Ideologickou válku ochranářů proti lesníkům tady s tebou nepovedu, a už vůbec ne s tím spojené vzájemné shazování a flame o tom, kdo z nás si co zaručeně myslí, komu je podobný nebo co si určitě jak představuje, a kdo vymyslí trefnější nadávku. Sorry kvůli tomu sem nechodím a ani moje postoje nejsou tak vyhraněné, jak se mi tu pořád snažíš podsouvat.
+15 # pkarm 2017-02-24 17:46
Ač jsem původně nechtěl, musím vstoupit do vaší diskuze,
tady přece nejde o těch pár stovek hektarů lesů, které jsou v režimu rezervací! LČR má podle generálního ředitele přes 40 procent lesů v nějakém stupni ochrany (CHKO, NATURA, ptačí oblast...). Nezdá se vám, že už je to sakra velké omezení hospodaření a tím pádem i volné soutěže?? Nejedná se jen o omezení těžby dřeva. OP běžně omezuje výsadbu určitých dřevin, využívání přibližovacích linek, časová omezení různých prací, využívání chemických prostředků, rozvoj potřebné infrastruktury... A pokud jde o placení peněz stát - státu, proč má tedy státní podnik odvádět státu daně? Nebo proč má odvádět státu podíl ze zisku? To je také jenom přelévání peněz z jedné státní kapsy do druhé.
-4 # Máchal 2017-02-27 09:54
Ta omezení nejsou všude stejná, a jsou podepřená nějakými věcnými důvody, které jsou dané v zákoně. Můžeme se bavit o tom, jestli jsou přiměřené, ale ten rozsah (který tu nebudu obhajovat) nerozhoduje o tom jestli ten princip placení újem na státních pozemcích má nebo nemá fungovat. Nebo by asi neměl rozhodovat.
Nemůžu si pomoct, vidím v tom trochu podobnost s nájemním vztahem. Když někomu pronajmete jako vlastník pozemek a stanovíte si nějaká pravidla, taky od vás nájemce nevymáhá náhrady za věci, které na těch pozemcích nemůže dělat. Na druhou stranu asi nějaký profit z toho, že mu to pronajímáte budete očekávat.
Já tu nejsem jako advokát ochrany přírody. Jen se nějak pořád nemůžu srovnat se systémem, kde hlava říká jedné ruce co má dělat, a druhou rukou jí za to platí. To není totéž jako omezení soukromého vlastnictví státem. A k tomu ta administrativa a náklady...
+4 # pkarm 2017-02-27 16:54
Mno, mně to spíš jak nájemní vztah připomíná holding nebo koncern, kde je jeden vlastník ( stát) a pak jednotlivé společnosti s vlastní právní subjektivitou (ministerstva). Tam si také jednotlivé společnosti navzájem účtují svoje náklady. Proč by MZE ( pod nějž LČR patří), mělo nést náklady MŽP??? Nebudou se tak zkreslovat náklady na OP a bude hned zřejmé, kolik OP skutečně stojí. O tom , že nejsou omezení všude stejná a jsou daná (některá) zákony, se nepřu. S placením náhrad to ale nijak nesouvisí, omezení tu prostě jsou! A k té administrativě. Ta už je vytvořená a s náklady se už počítá. Představa, že by se propustili úředníci kteří to dnes dělají, je úsměvná.
0 # Máchal 2017-02-28 09:05
Takhle jak to píšete to smysl dává. Hezký příklad, minimálně o úhel pohledu víc a má to svojí logiku. I když to pořád není jednoznačné, třeba protože stát i jako MZe a zřizovatel s.p. něco z toho deklaruje jako veřejný zájem, LČR nejsou jen státem omezovaný výrobní podnik. Ale vidím to teď stejně zas trochu jinak a je o čem přemýšlet.
O té administrativě přesvědčený nejsem. Na to ani jedna strana extra lidi nezaměstnala, zatěžuje to jako práce navíc ty, kterým jiná práce neubyla. Schválně se poptejte na nejbližší lesní správě nebo ochranářském byru, kolik na to přijali úředníků.
0 # Máchal 2017-02-27 10:00
přesunuto

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Vláda schválila novelu lesního zákona, měla by přinést změny prospěšné pro zdravé, odolné a druhově pestré lesy

Vláda schválila novelu lesního zákona, měla by přinést změny prospěšné pro zdravé, odolné a druhově pestré lesy

Zobrazení: 8164

Větší prostor pro samostatné rozhodování vlastníků lesů, lepší podmínky pro přizpůsobení lesů na klimatickou změnu, novou...

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Zobrazení: 4294

Rada EU dne 16. října souhlasila s návrhem Komise odložit vstup Nařízení EU o odlesňování (EUDR) v...

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Zobrazení: 4070

V letošním lesnickém tendru Lesů ČR podalo 30 společností 130 nabídek na 12 zakázek, které se budou...

Video: Lesní správa Vrbno pod Pradědem – smrkové hospodářství horských a podhorských poloh

Video: Lesní správa Vrbno pod Pradědem – smrkové hospodářství horských a podhorských poloh

Zobrazení: 3406

Když se mě někdo zeptá na nejoblíbenější dřevinu, je to smrk, říká lesní správce Ing. Jan...

Sedm neziskových organizací a spolků bojuje proti dezinformacím šířeným o novele zákona o myslivosti

Sedm neziskových organizací a spolků bojuje proti dezinformacím šířeným o novele zákona o myslivosti

Zobrazení: 3278

Skupina sedmi neziskových organizací lesníků, zemědělců a ochránců přírody spustila v reakci na šíření dezinformací o novele...

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Zobrazení: 2564

Anketa uvnitř článku! Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace...

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě