Severní a východní Morava
Nejhorší situace je na severovýchodní Moravě. V kopcích nad Olomoucí a ve vojenském újezdu Libavá, kde lesní porosty už delší dobu decimuje kůrovec a dílo zkázy dokonaly silné poryvy větru. Na mnoha místech platí kvůli odstraňování polomů zákaz vstupu do lesa.
"Na trhu je přetlak dřeva a jsme rádi za každý odebraný kubík," řekl ČTK ředitel Lesů města Olomouce (LMO) David Janásek, podle kterého ceny surového dřeva ve druhém letošním čtvrtletí meziročně klesly o pět až deset procent. Za jeden metr krychlový tak LMO dostanou o 100 až 250 korun méně než před rokem.
Poslední vichřice Olomoucký kraj zasáhla v polovině března. Například v lesích, které spravují LMO, silný vítr poškodil dalších 14 000 metrů krychlových dřeva. Značné škody vítr v kombinaci s kůrovcem v posledních letech napáchal i v lesích na Libavé, o které se starají Vojenské lesy a statky (VLS).
Podle mluvčího VLS Jana Sotony je přebytek jehličnatého dříví nejen na českém, ale i středoevropském trhu. "Vedle poklesu cen se však vliv klimatických změn na Libavé do hospodaření podniku promítne také vyššími náklady na pěstební činnost a obnovu lesa. A také investicemi do zvýšení biodiverzity tohoto území," upozornil Sotona.
Zatímco v minulých letech VLS produkovaly ročně zhruba deset milionů sazenic dřevin, letos jich na zalesnění vyčlení přes 20 milionů. Z toho 16 milionů sazenic bude určeno pro vojenské újezdy Libavá na Olomoucku a Březina u Prostějova.
V roce 2015 se těžba dřeva v Olomouckém kraji podle Českého statistického úřadu zvýšila o třetinu na 2,029 milionu metrů krychlových a předloni vzrostla o dalších 16 procent na 2,37 milionu metrů krychlových. Většina vytěženého dřeva připadla na takzvanou nahodilou těžbu, která zahrnuje odstraňování polomů a likvidaci stromů napadených škůdci.
"Podíl nahodilých těžeb na této organizační jednotce (divize Lipník nad Bečvou spravující lesy na Libavé) se za posledních pět let blíží 100 procentům. V roce 2017 a 2018 VLS zastavily v reakci na vývoj s nahodilými těžbami úmyslné jehličnaté těžby na ostatních organizačních jednotkách," upozornil Sotona. Na Libavé by podle něj letos mělo být vytěženo 600.000 metrů krychlových dřeva. "Předpokládáme pouze zpracování nahodilé těžby," dodal.
Na plné obrátky jedou pily. Například pila Javořice ve Ptení na Prostějovsku letos plánuje zvýšit množství zpracovaného dřeva z loňských 343 000 metrů krychlových až na 400 000 metrů krychlových. "Pracujeme v maximálním možném režimu, tedy na dvě směny a včetně víkendů. Vytížení našich kapacit je tak na maximu. Přetlak kalamitního a kůrovcového dřeva přinesl snížení cen kulatiny na vstupu. Ceny za námi zpracované dřevo ale neklesají, spíše v rozumné míře narostly, protože po našem sortimentu je na trhu obrovský hlad," řekl ČTK předseda představenstva Javořice Jan Vařeka.
Správcům moravskoslezských lesů rostou náklady na zalesňování
Správcům lesů v Moravskoslezském kraji v posledních letech výrazně vzrostly náklady na zalesňování. Důvodem je kalamita, která postihla smrkové lesy. Státní podnik Lesy ČR (LČR) například letos v kraji zalesní přes 1100 hektarů, vysadí více než 7,7 milionu sazenic a bude ho to stát 111 milionů korun. ČTK to řekla mluvčí LČR Eva Jouklová.
Loni podnik v kraji vysázel přes osm milionů sazenic a stálo ho to více než 100 milionů korun. Například před deseti lety se v kraji sázelo přes 6,5 milionu ročně sazenic a náklady přesáhly 74 milionů korun.
Ředitel lesního a vodního hospodářství LČR Tomáš Pospíšil řekl, že Lesy ČR hospodaří zhruba na 1,2 milionu hektarů lesů, což je zhruba 48 procent celkové výměry lesů v zemi. Každoročně podnik osází zhruba jedno procento celkové výměry.
"V tuto chvíli dochází k tomu, že jenom v oblasti Moravskoslezského kraje došlo k tvorbě holin a ploch pro zalesnění zhruba ve výši 1600 hektarů, to znamená více než 15 procent celkového ročního objemu zalesnění v České republice," řekl Pospíšil.
Celková velikost holých ploch v Česku se ale podle ředitele nezvětšuje. Podnik totiž omezuje těžbu dříví v krajích, které nezasáhla kalamita, a zpracovává hlavně kalamitní dříví v postižených oblastech, jež i zalesňuje. "Tímto dochází stále k obnově kolem 12 000 hektarů ploch ročně," řekl Pospíšil.
Kalamitu podle lesáků způsobily klimatické změny. Sucho poškodilo hlavně smrkové lesy, které mají mělký kořenový systém. Oslabené stromy pak napadá brouk kůrovec nebo houba václavka. Nyní se vysazují lesy smíšené, smrky v nich tvoří jen asi 15 procent. Mezi vysazovanými stromy jsou například buky, duby, modříny, borovice, jasany, osiky nebo břízy.
Výrobní náměstek ředitele Vojenských lesů a statků ČR (VČR) Libor Strakoš řekl, že oproti roku 2007 má nyní podnik náklady na zalesňování zhruba sedmkrát vyšší. Celý podnik přijdou náklady na pěstební činnost skoro na 500 milionů.
"Jinak samozřejmě investujeme v desítkách milionů do opatření na zadržení vody v krajině. To je tvorba rybníků, malých přehrad a obnova mokřadů v lese, tak ať nám tato opatření pomůžou zadržet vodu v lese," řekl Strakoš.
Hlavní inženýr Divize Lipník nad Bečvou VČR Tomáš Klevar řekl, že náklady strmě narostly od roku 2015. Divize obhospodařuje lesy hlavně ve vojenském prostoru Libavá, ale také lesní úseky na Bruntálsku, Novojičínsku nebo Frýdecko-Místecku. "Oproti minulému roku, kdy jsme zalesňovali deseti miliony sazenic, letos už budeme sázet 13 milionů sazenic," řekl Klevar. Před kalamitou se v divizi ročně vysazovalo ke čtyřem milionů sazenic.
Majitelům lesů klesají příjmy, dřeva je nadbytek
Na hospodaření městských lesů v Litomyšli má vliv klesající cena dřeva, situace se zhoršuje druhým rokem. Trh je přesycený. Přebytek dřeva je kvůli větrným a kůrovcovým kalamitám i v okolních státech, řekl ČTK vedoucí odboru městské lesy Petr Novák.
"Nabídka je výrazně vyšší než poptávka ve všech segmentech. Má to výrazný vliv na cenu. Začínají být odbytové problémy, dříví je těžké vůbec umístit na trhu. Pily nestačí přísun zpracovávat," řekl Novák.
Předseda regionální organizace Sdružení vlastníků obecních lesů Radomír Charvát očekává, že někteří majitelé lesů se mohou dostat do existenčních problémů. Dřevo prodávají za nižší a nižší ceny, utratí rezervy z minulých let a nezbude jim například na obnovu techniky a nezvládnou zvyšovat mzdy zaměstnancům.
"Vlákninové dřevo na výrobu papíru stálo před dvěma lety 1000 korun za kubík, teď se prodává za 600 korun. Cena smrkové kulatiny klesla z 2450 na 1900 korun. Dřevozpracující firmy ani nechtějí dřevo odebrat," řekl Charvát.
Obrovským problémem je ale také sucho a výhledy nejsou optimistické, zásoby vody se snižují. Stát by měl podle Charváta majitele lesů podpořit, protože v lesích se kumuluje voda. "Pokud nebude pršet, stromy, které už jsou oslabené suchem, budou nadále usychat. Bohužel, stát zaspal," řekl Charvát.
Kvalitní kulatina před dvěma lety stála kolem 2300 korun za metr krychlový, nyní jeho cena klesla zhruba na 2000 korun. "Ročně prodáváme dříví za více než 20 milionů korun, každý rok tak o nějaké příjmy přijdeme," řekl Novák.
Před půl rokem zasáhl střední Evropu orkán Herwart, následovaly vichřice, škody v obecních, soukromých i státních lesích byly ohromné. Pardubický kraj ovšem nepatřil k nejpostiženějším.
Ve státních lesích silné větry a bouře zničily v Pardubickém kraji odhadem 85 000 krychlových metrů dřeva. Nejvíce vyvrácených nebo zlomených stromů bylo v některých oblastech na Svitavsku. Dříví státní podnik Lesy ČR zpracuje asi do konce června. Ztráty zatím vyčíslené nejsou, řekla ČTK jejich mluvčí Eva Jouklová.
Přebytek kalamitního a kůrovcového dřeva v České republice, Německu i Rakousku potvrzuje i zástupce dřevozpracující firmy, jednatel poličského Dřevozávodu Pražan Petr Pražan. Společnost zpracovává jen pilařskou kulatinu, která stojí 2000 korun za metr krychlový. Kupuje tedy nejkvalitnější a nominálně nejdražší dřevo. Jednatel firmy považuje cenu stále za vysokou vzhledem k posilujícímu kurzu koruny. "My zpracováváme dřevo z nebližšího okolí. Kolem Poličky nebyly polomy, ani není moc kůrovec," řekl Pražan, který je zároveň předsedou Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR.
Domažlické městské lesy prodávají polovinu těžby bavorským pilám
Domažlické městské lesy prodávají polovinu těžby pilám do Bavorska i do Rakouska. Domácí zpracovatelské provozy v regionu jsou kvůli loňské kůrovcové kalamitě přeplněné zejména smrkovou kulatinou. ČTK to řekl Jan Benda, jednatel městské firmy, která je s 3800 hektary na šestém místě v rozloze lesů mezi obcemi v ČR.
"Nemáme moc velké problémy, protože máme dobré obchodní vztahy s Německem. Ale na českých, ale i rakouských a německých pilách je dřeva hodně, protože loni byla spousta kůrovce, který přešel i do letoška. Pily jsou plné," uvedl.
Dřevo dodává firma už 20 let přes sdružení soukromých lesů, které má sídlo ve Waldmünchenu. Distribuci bavorským a rakouským odběratelům zajišťuje jejich centrála v Řezně. "Mají zájem s námi spolupracovat a vztahy jsou oboustranně prospěšné," uvedl.
Firma dodává do Německa zhruba 50 procent produkce kulatiny. Loni vytěžila zhruba 30 000 metrů krychlových, což by mělo být zhruba i letos. "Těžby se nám zvýšily kvůli zásobám, protože máme spoustu přestárlých porostů," uvedl. Firma má lesní hospodářský plán na deset let a každé desetiletí se těžba mírně zvyšuje, stejně jako v celé zemi.
Domažlické městské lesy dodávají na německé nebo rakouské pily, které nabízejí stejné ceny jako v Čechách. "Současná cena se pohybuje kolem 2000 korun za kubík, ještě před třemi lety byla 2500," řekl. Na Domažlicku jsou malé pily plné a stále zpracovávají hodně kůrovcového dřeva od jiných vlastníků lesů. Ceny zejména smrkové kulatiny jsou nyní minimálně o 20 procent nižší, než byly před pěti lety. Borovici firma nemá. Velký zájem je o bukové dřevo, převážně na palivo, jehož cena se drží už několik let na 900 Kč bez DPH za jeden prostorový metr.
"Loňský rok byl, co se týče kůrovce, nejhorší v historii lesnictví, a to celorepublikově," uvedl Benda. Podíl kůrovcového dřeva činil u domažlické firmy třetinu, tedy asi 10.000 metrů krychlových, běžně to bývá do 2000 metrů krychlových. Loni firma zpracovala veškeré napadené stromy do konce roku. Letos začal nástup jara o tři týdny dříve. "A když bude sucho a horko, tak to bude opět špatné. Pokud by se zchladilo a začalo víc pršet, tak může v mimořádně dobrém případě nastat na podzim větší zájem zpracovatelů," dodal.
Firma, která nikdy v historii nebyla ve ztrátě, vykazuje každoročně zisk v milionech korun. "Počítáme s tím i letos, ale nemůžeme to úplně garantovat. Celostátně se předpokládá, že bude kůrovcově mimořádný rok a může přijít katastrofa," řekl Benda.
Za kůrovcové dřevo dostane firma na pile méně. Pokud by prodávala celou produkci napadeného dřeva, byla by ve ztrátě. "Pokud se ale vytěží co nejdříve, dá se prodat za cenu, která je ještě přijatelná," dodal Benda.
Uniles se potýká s přetlakem dřeva a nedostatkem pracovníků
S výrazným převisem nabídky dřeva nad poptávkou a nedostatkem pracovníků se potýká dřevařská firma Uniles. Společnost z Rumburku na Děčínsku loni hospodařila se ztrátou 22 milionů korun, což je při srovnatelných tržbách hospodářský výsledek po zdanění o 34 milionů korun horší než v roce 2016. ČTK to řekl Petr Jelínek, ředitel společnosti Uniles, která patří do skupiny Agrofert.
Přetlak dřeva poznamenal celý loňský rok. Ve třetím čtvrtletí se propadla cena u smrkových kulatin až o 15 procent. Situace se oproti podzimu nyní ještě zhoršila vlivem vichřice z počátku letošního roku. "Celkově odhadujeme výši kalamity ve střední Evropě kolem 20 milionů metrů krychlových dřeva," uvedl Jelínek.
Cena všech druhů dřeva z jehličnanů v prvním čtvrtletí ještě poklesla a aktuálně se pohybuje na úrovni desetiletého minima. Cena smrkové kulatiny kvality B/C na odvozním místě se podle Jelínka pohybuje kolem 1900 korun za metr krychlový, což je zhruba o 200 korun méně než loni ve stejném období. "S danou situací bojujeme, jak umíme, ale limitují nás dva klíčové faktory. Kritický nedostatek pracovních sil a velká neznámá v podobě smluvní valorizace nákupních cen dříví," uvedl Jelínek.
S ohledem na kůrovcovou kalamitu a odklízení stromů z lesů po vichřici přijal Uniles nové zaměstnance. "Ne tolik, kolik bychom si přáli. Situace na trhu práce, zejména v dělnických profesích, je už kritická. Zdá se, že bez zjednodušení přístupu zahraničních dělníků mimo země EU na náš pracovní trh bude situace prakticky neřešitelná," zdůraznil ředitel. V trvalém poměru má Uniles 274 zaměstnanců.
Klíčovým partnerem pro firmu jsou Lesy ČR. Uniles v náhradních tendrech obhájil své dosavadní zakázky a několik nových získal. "Kontrakty jsme uzavřeli na období od několika měsíců až po čtyři roky. Průměr se pohybuje kolem dvou let," doplnil Jelínek. Uniles dodává dříví zpracovatelům v České republice, na Slovensku, v Rakousku a Německu.
Less & Timber loni utržila 950 mil. Kč, stejně jako předloni
Dřevozpracující společnost Less & Timber v loňském roce utržila 950 milionů korun, zhruba stejně jako předloni. Její závody v Čáslavi a Dlouhé Vsi u Sušice zpracovaly 275.000 metrů krychlových jehličnaté kulatiny, meziročně o 5000 metrů krychlových více, řekl ČTK generální ředitel Ladislav Prchal.
"Současná situace na trhu se dřevem je ovlivněna vysokým podílem nahodilých těžeb způsobených kůrovcovou a větrnou kalamitou. Dřeva je přebytek a tento stav lze očekávat v průběhu celého roku," uvedl Prchal.
Hospodářská kondice Less & Timber je podle něj dobrá a společnosti se daří. V Čáslavi, kde firma provozuje moderní pilu, nedávno přibyla hala na výrobu lepeného hranolu pro dřevěná okna a dveře s roční kapacitou výroby až 20 000 metrů krychlových. Dosud měla společnost tuto produkci v Klášterci nad Orlicí. Nový závod funguje 15 měsíců, má nového ředitele a 80 zaměstnanců, podle Prchala je personálně i výrobně stabilní. Investice do haly o rozloze 7000 metrů čtverečních představovala 95 milionů korun.
Less & Timber má 260 kmenových zaměstnanců a nabírá další, což za současné situace na pracovním trhu není jednoduché. Podle Prchala se to ale s obtížemi daří. "Jsme schopni přijmout mezi 10 až 15 novými pracovníky, máme zájem o šikovné a pracovité dělníky do výroby," dodal.
Less & Timber je exportně orientovaným výrobcem. Vyváží až 60 procent produkce, zejména do Švýcarska, Německa, Rakouska, Švédska či Francie. Čáslavský závod používá unikátní technologii pásových pil, která umožňuje precizní zpracování kulatiny v průměru nad 40 centimetrů prostřednictvím počítačového řízení. Oba pilařské provozy v Čáslavi a Dlouhé Vsi mají celkovou kapacitu ročního pořezu až 350 000 metrů krychlových.
Podle ČTK, red.
Komentáře