- Přibližte prosím vznik myšlenky a postup realizace záměru Lesnického a dřevařského fondu.
Původně se jednalo o širší výzvu Agrární komory, která byla prezentována během výstavy Země živitelka 2015 a měla podpořit i širokou škálu citlivých zemědělských komodit, nejen dřeva a dřevařských výrobků. O lesnickou a dřevařskou část záměru usilovala Lesnicko-dřevařská komora, která je součástí Agrární komory. Poté nastalo poměrně dlouhé období hledání, na jakém právním základě by mohl takový fond existovat. Jako jediný rozumný se jevil model vinařského fondu. Postupně začalo být jasné, že Lesnický a dřevařský fond je nezbytné koncipovat samostatně a jít cestou novely lesního zákona. Návrh byl předložen skupinou poslanců v čele s panem ministrem Jurečkou Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k projednání jako sněmovní tisk č. 1038.
- Kde vidíte z vašeho pohledu největší přínos fondu a kde naopak spatřujete možná rizika?
Hlavní přínos spatřuji ve vytvoření stabilního (mandatorního) rozpočtu, který by byl výhradně věnován nejen podpoře využívání a spotřeby dřeva v České republice, ale i na osvětu a objektivní informování veřejnosti o lesích a lesním hospodářství. Dnes jsou tyto aktivity financovány v nedostatečné míře a podle aktuálních možností státního rozpočtu. Fond však bude muset svou činností a výsledky přesvědčit o své potřebnosti především plátce odvodů do fondu. Jednou z výzev bude složení akceschopné rady a ostatních orgánů fondu, výběr schopného a zodpovědného ředitele a samozřejmě dosažení shody na strategických cílech fondu.
- Jakým způsobem probíhalo jednání se zástupci dotčených vlastníků a dřevozpracovatelů?
Lesnicko-dřevařská komora byla v podstatě iniciátorem této myšlenky a její členové tedy byli o přípravě fondu přímo informováni od počátku. Dále jsme o návrhu diskutovali v rámci mého poradního sboru, kde jsou zástupci ALDP, SDP, Lesů ČR a dalších institucí. Opakovaně jsem o zřízení fondu jednal se zástupci SVOL, i když zde jsem se od počátku setkával spíše s nesouhlasem, a myšlenku prezentoval na nejrůznějších fórech.
- Myšlenku fondu podporuje co do velikosti asi většina dotčených subjektů lesnicko-dřevařského sektoru. Povinnost odvodu prostředků ovšem tvrdě kritizuje SVOL a požaduje řešit otázku financování fondu především podporou ze strany státu. Existuje možnost, aby fond byl financován kompletně Ministerstvem zemědělství?
V okolních zemích (Rakousku, Německu) jsou obdobné fondy naopak financovány výhradně ze soukromých zdrojů, i když na dobrovolné bázi. Odvody od plátců a podporu států v poměru 1:1 považuji za velmi vstřícnou ze strany státu, zvláště pokud si uvědomíte, že v Radě fondu jasně převládají zástupci plátců odvodů nad zástupci státu. Mezi vlastníky lesů s povinností platit odvod (obhospodařujícími lesy s výměrou min. 1 000 ha) navíc dominují podniky obhospodařující státní lesy. Nepředpokládám tedy, že by do fondu přispíval pouze stát.
Co je Lesnický a dřevařský fond?
Lesnický a dřevařský fond, jehož vznik iniciuje Ministerstvo zemědělství, má mimo jiné pomoci k většímu využívání výrobků ze dřeva, snížení vývozu surového dříví z Česka nebo k propagaci funkcí lesů. Povinné odvody by podle novely lesního zákona, která vznik fondu upravuje, měli platit větší majitelé lesů a zpracovatelé dříví. Fond by měl ročně hospodařit minimálně s 31 miliony korun, polovinu z těchto prostředků by rozpočtu přispíval stát. Návrh novely lesního zákona obsahující vymezení fondu prošel 22. 3. 2017 jednáním Vlády ČR, ale ta k ní nezaujala stanovisko.
- Můžete čtenářům přiblížit konkrétní aktivity, které by mohl fond podporovat?
Fond bude podporovat marketing dřeva a výrobků ze dřeva, rozvoj a propagaci studijních oborů, které se zabývají lesním hospodářstvím a využitím dřeva, aktivity lesní pedagogiky a zapojení lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu do nízkouhlíkového hospodářství. Sem spadá i seznamování stavitelů a architektů s možnostmi dřeva jako stavebního materiálu nebo prezentace na výstavách a veletrzích. Kromě poskytování podpor bude fond zajišťovat zpracování odborných podkladů a navrhne opatření ke zvýšení objemu zpracovaného surového dříví na výrobky s vyšší přidanou hodnotou a ke zvýšení využívání a spotřeby výrobků ze dřeva v České republice. V neposlední řadě bude fond informovat veřejnost o lesnictví a dřevařství, o funkcích lesa, o možnostech využití dřeva a o dalších významných skutečnostech souvisejících s lesnictvím a dřevařstvím.
- V současnosti jsou některé aktivity lesnických spolků a nadací spolufinancovány ze strany MZe, např. podporou nevládních organizací. Znamená to, že by v případě vzniku fondu byly tyto organizace podporovány pouze tímto novým způsobem?
Podpory nevládních neziskových organizací mají své specifické cíle a nepředpokládám, že budou aktivitami fondu zcela nahrazeny. Podobně by měla pokračovat např. podpora seminářů pro vlastníky lesů, financovaná ze služeb vlastníkům lesů.
- Fond by byl veřejným zadavatelem. Jakými procesy by vznikalo zadání pro jednotlivé aktivity?
Podpory by byly poskytovány podle pravidel pro žadatele, které stanoví Rada fondu po předchozím souhlasu ministerstva. O poskytnutí podpory by rozhodovala Rada. Ostatní činnosti by byly zadávány fondem podle zákona o veřejných zakázkách, v omezené míře vykonávány i přímo zaměstnanci fondu.
- Pokud vše půjde podle vašich představ, jaký je harmonogram schvalování novelizace lesního zákona obsahující definici fondu a jaký by byl očekávaný harmonogram dalších kroků?
Návrh poslanců počítá s nabytím účinnosti příslušné novely k 1. lednu 2018. Činnost fondu by v prvním roce byla financována pouze ze státního rozpočtu. První odvody by byly zaplaceny za rok 2018 a první žádosti o podporu z fondu by začaly být přijímány v létě 2019. Nyní však všechno závisí na projednání novely v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Zatím návrh neprošel ani prvním čtením.
Děkuji za odpovědi (27. 3. 2017), Jan Příhoda
Názory zástupců vlastníků lesů a dřevozpracovatelů k plánovanému vzniku nového institutu najdete v Lesnické práci 4/2017.
