Tržby Lesů ČR do konce června meziročně klesly o 20 procent na 4,68 miliardy korun z předchozích 5,85 miliardy korun. "Pokles tržeb souvisí s dramatickým pádem cen dřeva na středoevropském trhu. Čelíme bezprecedentnímu propadu často až o 60 procent. S tím souvisí i pokles zisku LČR," uvedl vedoucí odboru marketingu a komunikace LČR Ondřej Kopecký.
Nárůst těžby dřeva v pololetí o 22 procent na 4,77 milionu metrů krychlových je odrazem velkých kalamitních těžeb. "V lesích pod správou LČR se těží jen kůrovcem napadené dřevo, které musí co nejdříve z lesa pryč. Veškerá tato nahodilá těžba s sebou nese i vyšší náklady na těžbu i následné zalesňování," uvedl Kopecký. V nižší tvorbě zisku se odrazil i růst osobních nákladů o 11 procent na jednu miliardu korun.
Loni Lesům ČR klesl čistý zisk o 26 procent na 3,08 miliardy korun z předloňských 4,16 miliardy korun. Představovalo to nejnižší zisk za posledních sedm let. Snížení zisku Lesy ČR přičetly hlavně poklesu tržeb za dříví o 722 milionů korun a zvýšením tvorby rezerv o 206 milionů korun.
Hospodaření Lesů ČR v letech 2010 až 2018. Zdroj: Lesy ČR
2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | K 30. červnu 2018 | |
Zisk po zdanění (mld. Kč) | 2,558 | 4,225 | 4,408 | 3,99 | 6,818 | 5,395 | 4,159 | 3,084 | --- |
Zisk před zdaněním (mld. Kč) | 3,160 | 5,275 | 5,478 | 4,957 | 7,963 | 6,494 | 4,984 | 3,744 | 1,77 |
Tržby za vlastní výrobky a služby (mld. Kč) | 9,77 | 11,8 | 11,6 | 11,5 | 12,1 | 11,8 | 10,9 | 10,2 | 4,682 |
Těžba (mil. m3) | 8,05 | 8,02 | 7,84 | 8,04 | 7,98 | 7,70 | 8,10 | 8,05 | 4,77 |
Podle ČTK, red.
Komentáře
Tento mechanismus je výborně zdokumentován např. u buku (sucho) či jírovce (klíněnka). Ani úplná defoliace nemusí vést k jejich smrti, pouze k dočasnému poklesu vitality. Proto by měly být jakékoliv mělce kořenící jehličnany z obnovy v oblastech s deficitem srážek během vegetační sezóny vyloučeny.
Tím, že tyto základní věci nevíte a přesto vám dal kdosi právo spolurozhodovat o tom, jak budou vypadat české lesy, přidáváte jen další důkaz k potvrzení nekompetentnosti současné podoby LH. Tak si tedy to mínusování užívejte - než si začne veřejnost pro změnu "užívat" vás.
Znám řadu zaměstnanců LČR, mnozí z nich jsou lesům oddaní lidé, kteří mají na věc zcela jiný pohled. Ale ti lidé se prostě bojí, z existenčních důvodů.
Je třeba, aby se na podivné praktiky v této tragické státní firmě zaměřila co nejdříve odborná i laická veřejnost. Všechno zlé je k něčemu dobré, takže i současná megakalamita je šancí pro to, co už začalo a probíhá.
K zásadní změně podnebí pravdepodobne nedojde, takze podobná situace bude v ČR brzy všude. Fakta jsou tvrdá: - nejméně 40 let se mluví o nutnosti ZÁSADNÍ změny druhové skladby, a jedine změny, které LCR dokázaly za tu dobu udelat, byly kosmetické. Nevim, na základě jakých kritérií je vybírán management - možná si vzpomenete na staré Silvarium, kde se řešilo, ze na reklamním spotu LCR jsou lesy někde z východu USA. Ale zrejme je jedno - byt za teto situace nove vybraným vyšším manažerem LCR je asi stejna výhra, jako obsadit po sebevraždě Hitlera post říšského kancléře;-)
A 600 m.n.m. opravdu není ta konečná hranice, to tady vidíme.
Totéž lze říci o nekonečných proudech slov o nutnosti řešit stavy spárkaté zvěře. Výsledek je také očividný.
Někdo si nejspíš očividně dělá legraci. A jsou to i úředníci MZe, loajální ke svému chlebodárci, cucající ze státního vemene a plodící stohy alibistických vyjádření, stanovisek, doporučení, metodik, návrhů a podobných byrokratických sra.ek.
Kdo je ten viník? Příznačné je, že vždy jsou ti viníci hledání jen v kontextu dané doby. Mraky diskutujících klesnou z diskuse těchto klíčových věcí na úroveň provozně-technických problémů, a ze všeho tak vznikne kaše, jejíž další pitvání většinu znechutí. Lesy umírají! Není třeba hledat viníky a věšet je na kandelábrech, je třeba začít už tu situaci konečně řešit. Viděl jste předpověď počasí na dalších čtrnáct dní? Během několika dnů nejen že se vylíhne další, v pořadí už čtvrtá generace kůrovce, ale ta generace se z důvodu počasí nejen že zavrtá, ale bude i žrát. Smrk ztepilý a jeho lýkožrout začínají připomínat borovici vejmutovku a její rez v Severní Americe. Jedete jižní Vysočinou nebo Nízkým Jeseníkem a zastoupení smrku poznáte podle barvy - kde rostl smrk, tam je hnědo, kde roste borovice či cokoliv jiného, tam je - většinou - zeleno.
A k tomu musíte poslouchat všechny ty hloupé lži. O tom, jak schnou i jiné stromy. Schnou, ale uschlý smrk se také na jaře zase zazelená, jako buk, který teď předčasně shodí listí? O tom, jak smrk vyžene kořen k nejbližšímu potoku. K jakému - k tomu vyschlému? A i kdyby - on to dokáže, vytvořit za dvě tři sezóny několik metrů dlouhý horizontální kořen? Je autorovi tohoto výroku vůbec známo, že smrky na stanovištích ovlivněných spodní vodou odcházejí jako první, jak zdokumentoval už v 70.letech pan Veškrna? A asi ten nejsilnější výrok - o tom, že za kůrovce může Duha a nezasahování v 1. zónách Šumavy.
Jsem odsuzován za příliš "drsný" styl komunikace - ale jak reagovat v konfrontaci s takto hloupými názory? Být slušný lze jednou, dvakrát.
Nesouhlasím zdaleka se vším, co v oblasti lesnictví říkají standardní "ochranáři". Myslím si třeba, že 100% bezzásahovost v uschlých kilometrových smrkových polích je totéž, jako záměrné pěstování bezu a třtiny, s čekáním na les s klimaxovými dřevinami klidně i dva lidské životy. Nicméně pokud jde o smrk a holoseče, má třeba DUHA naprostou pravdu.
Smrk je 50% českých lesů. Jinými slovy, z důvodu jeho pěstování v nevhodných podmínkách a trvalého ignorování vědeckých poznatků přitom hrozí cca 15% území státu, že se nejprve přemění na polopouštní vyprahlou krajinu a ta pak bude muset být, za cenu nákladů mnohonásobně převyšujících zisk z předloužených sirkáren, opět navrácena lesu.
Stálo to za to?
z chování st.správy, potažmo vlády a parlamentu pocit,
že to tak má být. Je to řízený proces ( ne snad přímo lýkožrout - toho jen šikovně využijí ), možná má někdo ve vládě vyšší a ušlechtilejší cíle, resp. "vizi"...
Jen my, připitomělý plebs to zatím nechápeme...
http://www.drevmag.com/cs/drevarsky-servis/5557-vrteti-kurovcem
Ale to je pouze jedna strana mince, tu druhou, podstatnější, zmínil jen okrajově.
Pro pěstování smrku zkrátka končí ve střední Evropě mimo vyšší hory optimální nejen ekologické, ale i ekonomické podmínky.
A to z důvodů mimo ovlivnění tím či oním tak či onak kvalitním LH.
Trochu mi proto tento článek připomíná situaci, kdy by se polemizovalo nad tím, že přes zimu zmrzl někde v Čechách hektar nezakrytých fíkovníků. Člověk typu pana Simanova by se pohoršoval nad tím, že rostliny nebyly včas ochráněny proti mrazu, že byl použit nesprávný ochranný materiál atd., ale jaksi by odmítli diskutovat nad tím, že fíkovník je rostlina, jejíž nadzemní část zmrzá při -11...