Foto: wikipedia.cz
Lesy ČR uvedly, že rozhodnutí už obdržely. "Je obsáhlé. Po jeho prostudování se k němu vyjádříme," uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová. CHKO Šumava rozhodnutí nekomentovala s odkazem na to, že správní řízení stále běží. Výjimku mají LČR udělenou do konce roku 2024.
V nejcennější části pralesa, jeho takzvaném jádru, bude kácení dál zakázáno a nadále půjde o bezzásahové území. Lesy ČR dříve uvedly, že udělení výjimky jim umožní efektivně zasahovat proti kůrovci. Napadení smrků kůrovcem v rezervaci je podle LČR tak rozsáhlé, že asanace napadených stromů bez udělení výjimky není možná.
Území rezervace s povolenou asanací kůrovcového dřeva CHKO Šumava ve vydané výjimce rozdělila na několik částí a stanovila pro ně řadu podrobných podmínek, vyplývá z rozhodnutí CHKO, které má ČTK k dispozici. Například v části na severu rezervace budou moci lesníci kůrovcové stromy asanovat pouze odkorněním nastojato. "Veškerá dřevní hmota zůstane ponechána v porostech k zetlení," uvedla CHKO. V další části rezervace bude možné kůrovcové stromy pokácet nebo asanovat nastojato. Těžbu a asanaci bude možné provádět pouze ručně nebo s použitím motorové pily, dřevo zůstane v lese k zetlení.
V největší části rezervace budou moci lesníci kůrovcové stromy kácet, šetrně asanovat či vyvážet. Podmínkou je, že na každém hektaru plochy porostů by mělo zůstat rozptýleně minimálně 100 stojících stromů, a to živých, odumírajících nebo souší. Na většině rezervace také bude možní kácet kůrovcové stromy u lesních a turistických cest, a to kvůli bezpečnosti provozu na těchto cestách.
Hnutí Duha označilo rozhodnutí Správy CHKO Šumava za nesprávné a stanovené omezující podmínky za velmi nedostatečné. "Výsledkem může být rozsáhlé kácení v rezervaci, které povede k vytvoření ploch s charakterem holin a proředěných porostů, které rozvrátí vítr," uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Rezervaci podle něj takový postup ohrožuje víc než kůrovec.
Podle Hnutí Duha má zůstat maximální plocha rezervace samovolnému vývoji. "Žádost Lesů ČR kácet na většině území rezervace s možností vytvářet velké holiny považujeme za skandální," uvedl Bláha. Omezené zásahy proti kůrovci, například loupání kůry ze stojících stromů či kácení malých skupin stromů, Hnutí Duha připouští v 300 metrů širokém pásu podél hranice rezervace.
Lesy ČR již dříve postoj Hnutí Duha označily za "tendenční vyjádření malé skupiny, která odmítá jakoukoliv pomoc lesu v zastavení šíření kůrovce." Lesy ČR podle dřívějšího vyjádření Jouklové postupují s péčí řádného hospodáře a jejich cílem není vytvářet holiny.
Podle ČTK, red.
Komentáře
Kdo by si měl zájem udělat poněkud objektivnější představu, než se jen zařadit na jednu ze stran černobílé barikády - na internetu (datový registr ÚSOP) se dá stáhnout platný plán péče o toto chráněné území. Není nezbytné číst celé, stačí si proletět rámcové směrnice a vybrané mapy.
Celé území NPR o výměře skoro 700 ha opravdu NENÍ ani zdaleka bezzásahové, a plán péče se problematikou boje proti kůrovci na různých porostních typech této konkrétní rezervace předem zabývá, je to řešené v rámcových směrnicích a mapových přílohách. Na dost podstatném území jsou zásahy přípustné. Někde určitým způsobem modifikované, na jiných plochách ani to příliš ne, a jen s odkazem na LZ. Bohužel, jako téměř každá rezervace obsahuje i přiarondovaná území, kde je jejich hospodářský původ a charakter značně podepsán, a přesto jsou tam přičleněné z důvodu nějaké územní ucelenosti rezervace - ale také vyžadují poněkud jiný přístup, než pralesní jádro. Takže nějaké zobecňující emocíplné výkřiky jsou úplně mimo mísu, koho problematika zajímá a chce do ní mluvit, a ještě navíc veřejně a nahlas, udělal by dobře, kdyby si tyhle informace našel a dělal si obrázek i v jejich kontextu.
To, že se tak dosud nestalo, a že si dokonce opovažují své šílené nápady i nadále vynucovat, je důsledkem slabosti společnosti a totální neschopnosti brabce a celé této vlády!
Jen jeden z příběhů. Svého času největší emoce budil prales Trojmezná. Smrky v něm rostoucí měly vysokou přírodní hodnotu, byly totiž z větší části autochtonní a porost byl velmi starý. Když byl tento porost napaden kůrovcem, rozhodlo tehdejší vedení NPŠ vedené ing. Žlábkem, že napadené smrky musí být co nejrychleji, jako ve standardním hospodářském lese, skáceny. Proti tomu se ohradili zfetovaní ekoteroristé a začali se k nim přivazovat, no a zbytek už každý zná.
Druhé zóny už tehdy z větší části připomínaly díky pilám NPŠ krajinu na Marsu, ale samozřejmě pouze dočasně, že - lesní školky už měly nachystané tisíce malých smrčků k nové výsadbě, jako kdekoliv, v jakémkoliv lese, aby byl les opět co nejdříve zelený, ať už ta zeleň bude pocházet z čehokoliv.
No a to rozhodlo i o osudu unikátních trojmezenských smrků. Těch pravých šumavských. Nerozhodli o nich ani žlábkisté, ani ekoteroristé, ale tyrolský smrk, jehož pole, na způsob polí třeba kanadského topolu, pouze s kratším obmýtím, ve druhých zónách ty první zóny skoro odevšad lemovala. Tyto plantáže, vysazené sto let předtím českoněmeckými lesnickými odborníky, které nám závidí celý svět, byly z důvodu cizího původu, stejnověkosti, nepromísení s jinými dřevinami, pěstování na nevhodných stanovištích a dalších banalit vůči kůrovci odolné asi stejně, jako Aztékové proti pravým neštovicím.
Kolik tisíc či stovek tisíc kůrovců, a po jak dlouhou dobu, stačí autochtonní šumavský smrk, jehož předci rostli na Šumavě od poslední doby ledové, zalévat pryskyřicí, než i jemu prostě dojdou síly?
Existuje jedno přísloví: - nelze zůstat trvale zdravý v prostředí nemocných. Své o tom ví každý zdravotník v době chřipkových a jiných nakažlivých epidemií.
Takže, milý Hrochu, až budete sestavovat ty soudní tribunály trestající zánik pravých šumavských smrků v rezervacích, zkuste nezapomenout ani na ty, kteří jim tisíci hektarů plantáží přivandrovalců z Tyrol všude okolo vytvořili takové infekční prostředí, které by prostě nedal ani Chuck Norris.
Jasně, lesy na Boubíně jsou v majetku státu a spravuje je přímo Lesní závod Boubín.
Takže si shrňme fakta : na podzim 2014 začalo sucho, což by na Boubíně až tak nevadilo - ale v říjnu 2017 spadl celkem zásadní polom.
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2298952-polomy-pro-turisty-uzavrely-cast-sumavy-boubinsky-prales-az-do-unora
Dnes máme konec roku 2019 a Lčr se rozhodli situaci řešit. Po 5 letech od začátku sucha a po 2 letech po Herwartu. Kolik geberací kůrovce se tam zatím vyrojilo ? A kolik by se jich vyrojilo, kdyby se situace řešila ihned ?
Je tu i otázka, proč zrovna teď ? Není to tak, že se hajní LZ Boubín akorát vrátili z moravy kde mýtili Jeseníky ?
Dneska už se nechodí po lese, jako dřív, natož po pralese, z kterého jdou jen náhrady. Jezdí se džípem od skládky ke skládce jen po asfaltu.
Hajnej tam prostě rok, dva nebyl - když byl na vysočině.
A čas zpracování polomu z podzimu 2017 byl od listopadu do konce února 2018.
Na svazích Obrovce a Šeravy to mám i zdokumentováno.
Nemám zdokumentován přímo samotný Boubín, ale vím, že i tam se to co tehdy spadlo, řešilo ještě tutéž zimu, minimálně na západním svahu.
Nevím teď o co Vám jde, ale vím, že kecáte. Odvolávka na naši největší továrnu na ,,fake news" to ještě potvrzuje.
No jo, nic lepšího jsem nenašel. Nejde o nic - jen to, že kůrovec na Boubíně není ani tak kvůli klimatické změně, jak to hlásá hnutí Duha, ale polomu. Co vím, tak převážná většina polomů se v rezervaci nechávala - podle fotek i zprávy ChKO. To jsem ale už nenašel, tak možná i kecám. Ale i podle zprávy NPŚ ze za Lipní - ještě letos z Herwartu těžili 70tis, takže by to tak nějak odhadem s tím Boubínem být mohlo. Škoda, že tu není objektivní pokec od tamního hajnýho.
Nu tak, přesněji :
https://lesycr.cz/tiskova-zprava/cast-narodni-prirodni-rezervace-boubin-od-prosince-opet-pristupna-verejnosti/
Dle předběžné zprávy se tedy z 11tis spadlých tři tisíce nechali. A všichni víme, že odhady jsou podhodnocené.
Dle předběžné zprávy se tedy z 11tis spadlých tři tisíce nechali..
Fotky z července 2019 - polomy stále "na fleku".
https://jirifranc.estranky.cz/fotoalbum/cestovani/sumava-boubinsky-prales/
A fotil to lesník, žádnej fakír.
Znovu připomínám, že jsem nepsal o celém Boubíně.
A jinak máte pravdu - to napadení z polomu je.
Co kecají ,,zelení" není podstatné, protože jsou to pitomosti a drzosti.
Je to jako u každýho. Jednou tak a jednou jinak.
Aktuální satelitní detekce souší na Kůrovcové.info je ale vcelku jednoznačná i bez keců. Souše jsou na Boubíně ponejvíc severovýchodně od vrcholu a při porovnání hranic rezervace pak na hraně a vně rezervace severně od Srńského hřbetu a Johnova kamene a Boubína.
Takže kdo to podcenil na normálním, nechráněném LHC ? Tam by přeci měli být mýtiny a ne souše, nebo ne ?
Nynější Správa NPŠ je asi tak stejně věrohodný zdroj jako naše ,,veřejnoprávní" továrna na fejky.
Co se týče polomu přímo na Boubíně,tak jste si měl pořádně přečíst příspěvek z něhož jste opět kopíroval, ale opět nepochopil obsah a význam.
Koho mi jenom připomínáte...