Na vydání asi 60 000 hektarů lesů už mají LČR s církvemi uzavřené dohody. U zbylých 20.000 hektarů pochybnosti LČR nemají a k uzavření dohod chybí splnění jen některých formálních náležitostí. Celkem církve podaly na Lesy ČR 2210 žádostí o vydání majetku.
Požadovaných 140 000 hektarů představuje asi osm procent z celkové rozlohy státních lesů 1,3 milionu hektarů.
U sporných 60 000 hektarů mají LČR podle Szóráda například důvodnou pochybnost, zda šlo o majetkovou křivdu. Majetku požadovaného církvemi se prý může například týkat konfiskační dekret či vyhláška zabírající majetek ještě před 25. únorem 1948. "Celou věc musejí prověřit nejen právníci, ale i historici," uvedl Daniel Szórád. Některé odmítnuté dohody jdou i na vrub duplicitních žádostí.
Jedním z největších majetků s odmítnutou dohodou je případ majetku takzvaného vratislavského panství o velikosti zhruba 30.000 hektarů, který by měl historicky patřit olomouckému a ostravsko-opavskému biskupství. Leží v oblasti Javorníku, Jeseníku a Frýdku-Místku. Pochybnost se týká právě možné dřívější konfiskace majetku.
Odmítnuté případy se podle Szóráda posunou do správního řízení na Státní pozemkový úřad (SPÚ). "SPÚ je ten orgán, který by se k tomu měl vyjádřit a měl by korektně posoudit jednu i druhou stranu a naše pochybnosti buď vyvrátit nebo potvrdit," řekl. Pokud SPÚ označí pochybnosti Lesů ČR jako nedůvodné, majetek se vydá. Pokud by LČR měly i po vydání majetku dál pochybnosti o správnosti nároku, mohou ještě podat vůči SPÚ správní žalobu.
Církevní restituce Szórád označil za mimořádně náročný proces pro podnik, zaměstnávající mnoho pracovníků LČR. "Prověřujeme archivy, stávají se z nás historici, právníci. Snažíme se, abychom nic neblokovali. Pokud mají vznikat dohody, musíme je mít ověřené a korektní," uvedl. Dodal, že ať sporné kauzy dopadnu jakkoli, budou Lesy ČR vždy čelit kritice.
red.