Zvýšení počtu SÚJ
Hlavní změnou v připravovaném tendru je zvýšení počtu soutěžených smluvně územních jednotek (SÚJ) z původních 28 na 57 z (loni to bylo 33 jednotek soutěžených v tendru 2015+ z původních 18 jednotek soutěžených loni v tendru 2015+). Podnik chce drobením jednotek udržet konkurenci mezi zájemci o zakázky a umožnit získání kontraktu více uchazečům, a to i z řad menších podniků. „Vytvořili jsme malé územní jednotky. V rámci lesní správy by měly být průměrně tři. Chceme zachovat stabilitu trhu a zvýšit konkurenceschopnost malých a středně velkých firem, jak je uvedeno v koncepci strategického rozvoje podniku," uvedl generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.
Hlavní principy spočívající v senátním pětiletém systému či soutěžení většiny jednotek v režimu komplexní zakázky zůstávají zachovány. Smlouvy budou LČR podepisovat výhradně s vítězi tendrů. Jediným hodnotícím kritériem po splnění kvalifikačních požadavků bude nabídnutá cena.
V současnosti má podnik území rozdělené do více než 140 jednotek a cílem je dostat se během pěti let postupně na území rozdělené na zhruba 230 jednotek. Při zavedení nynějšího systému v roce 2012, kdy se takzvaným senátním způsobem začala každý rok soutěžit přibližně pětina lesů podniku, bylo území rozděleno na 117 jednotek. Z 57 jednotek v tendru 2016+ se bude na 36 soutěžit formou komplexní zakázky, kdy vítěz soutěže uskutečňuje pěstební i těžební činnost a dřevo si následně obchoduje. U čtyř jednotek bude zakázka pouze na těžbu s prodejem dřeva a u zbývajících 17 jednotek půjde o soutěž pouze na pěstební práce. Velikost těchto jednotek s oddělenou pěstební a těžební činností by měla odpovídat zhruba 1–2 revírům. Podle generálního ředitele LČR Daniela Szóráda by se pěstební práce samostatně měly v cílovém stavu soutěžit asi na 75 jednotkách.
Indexace a další změny
Závěry z jednání pracovních skupin se promítly například do úpravy takzvané indexace, podle níž se v průběhu kontraktu mění ceny dříví. Zásadní změnou bude využití tzv. smíšeného indexu, kdy 70 % bude tvořit index vlastníků a 30 % index nevlastníků a zavedení tzv. „báze" pro nabídkové ceny na období IV.čtvrtletí roku (dosud to bylo III.čtvrtletí). Smyslem tohoto opatření má být stabilizace valorizačního mechanismu, zvýšení důvěryhodnosti dat a snížení jejich volatility. Pracovní komise se zabývala též dalšími možnostmi změn valorizace cen dříví v pětiletých tendrech, jako je např. vytvoření tzv. cenových koridorů, ale tyto návrhy budou před jejich případným uplatněním ve valorizačním systému ještě dále detailně diskutovány.
Nově bude například zaveden ceníkový kód „kůrovcové dříví" a upraven ceníkový kód pro souše. „Tendry se netýkají oblastí nejvíce napadených kůrovcem, tedy severní a střední Moravy. Budeme tedy čekat na dílčí reakce a zkušenosti," upřesnil generální ředitel D. Szórád.
Od roku 2016 bude také doplněn přepočtový koeficient pro rovnané dříví (BO, MD, DG = 0,61). Dále bude ze smluvních podmínek vypuštěna podmínka prodeje 7 % smrkové kulatiny smluvním partnerem, protože toto opatření nemělo očekávaný efekt pro lokální zpracovatele. Navýšení se ale dočká podíl dříví prodávaného nastojato, a to na 25 % z roční těžebního fondu LČR.
Nově bude ve smluvní dokumentaci stanovena změněna také lhůta pro odvoz dříví. Pokud nebudou místní podmínky vyžadovat rychlejší odvoz, měla by být jeho lhůta definována jako konec následujícího měsíce, po měsíci, kdy proběhla těžba.
Na základě připomínek lesnických firem došlo také k přesunu zodpovědnosti za lapáky. Od roku 2016 budou za lapáky od doby zadání výroby po sanaci nést zodpovědnost Lesy ČR.
Smlouva mezi LČR a partnery pro období od roku 2016 se dočkala také zpřehlednění. „Více než stostránková smluvní dokumentace byla mimo jiné sloučena do jednoho souboru. To by mělo potenciálním smluvním partnerům usnadnit orientaci," zmínil obchodní ředitel podniku Radovan Srba.
Po diskusi v pracovních skupinách i s provozními pracovníky se LČR rozhodly pro oficiální umožnění příjmu dříví na lokalitách VM či OM. Cílem je, aby došlo k omezení počtu dodatků. Kompetenci rozhodnout má vždy příslušný lesní správce.
Všechny pracovní skupiny se budou setkávat i nadále. „Tím, že diskutujeme v širokém plénu, se podnik stává pro své obchodní partnery čitelnější," vysvětlil Daniel Szórád.
Lesy ČR loni zvedly čistý zisk o 70 procent na dosud nejvyšších 6,8 miliardy korun z předloňských 3,99 miliardy korun. Hlavním důvodem růstu zisku bylo rozpuštění rezerv ve výši zhruba dvou miliard korun. Do státního rozpočtu by měl podnik letos ze svých volných peněz odvést přes osm miliard korun.
red.
Komentáře