Chroust maďalový (Melolontha hippocastani Fabr) klade vajíčka, ze kterých se líhnou nové ponravy. Ty budou následující čtyři roky poškozovat téměř všechny lesní porosty v okolí Bzence a Hodonína. Ohroženo je přibližně 6500 hektarů lesa, a to i nově vysázených stromů v oblasti Moravské Sahary, kterou v roce 2012 postihl největší lesní požár v novodobé historii státu. Larvy chrousta nezničí ani požár, neublíží jim mráz, ani paraziti či predátoři. Během rojení, tedy počátkem května, by šíření tohoto škůdce zastavilo jen odborně připravené letecké ošetření porostů. Krajské orgány ochrany přírody a státní správy lesů však zásah nepovolily.
„Jako správci státních lesů jsme podle zákona o lesích povinni bránit šíření škůdců, a to i preventivně. To však nyní nemůžeme, a tak nezbývá, než sledovat, jak se chroust množí," uvádí krajský ředitel Lesů ČR v Brně Dalibor Šafařík. Ohroženy nejsou jen lesy, ale také zahrady a sady. S problémem se tedy potýkají i zástupci obcí a měst na Hodonínsku. „Už loni jsme ověřovali účinnost nejrůznějších metod likvidace ponrav v půdě. Výsledky jen potvrdily názor odborníků, že bez leteckého postřiku dospělých brouků nelze škody na lesních porostech snížit. Naopak se potvrdilo, že početnost ponrav je tak velká, že ani jejich případný zvýšený úhyn by škodám nezabránil. Současný stav to jen potvrzuje," říká Martin Zavrtálek z Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody podniku Lesy ČR.
"Proti současné populaci chrousta maďalového již nelze nic dělat. Obžírá listy stromů, které devastuje. Brzy se chrousti ukryjí pod zem, nakladou larvy a uhynou. Další chrousti vylétnou až za čtyři roky, tedy v roce 2019," uvedl dále Zavrtálek. Řekl, že tento hmyz lze účinně likvidovat postřiky jen v době rojení a bude tedy nutné si na něj počkat a doufat, že kraj změní názor.
Letecký postřik byl naposledy proveden v letech 1999 a 2003, později už povolen nebyl. „Chrousti se tak od té doby množí a nepůsobí jen značné hospodářské škody, ale mění i prostředí Moravské Sahary, které je také dílem generací lesníků a je paradoxně chráněno státem," doplňuje ředitel Šafařík
Podnik Lesy ČR zadal v rámci grantové služby výzkumný projekt, který se zabývá životem chrousta a obranou proti němu. Výzkum provede v dalších čtyřech letech výzkumný tým pod vedením profesora Emanuela Kuly z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
S chrousty se tato lokalita potýká již od svého zalesnění v 19. století. Jde o oblast tzv. vátých písků, v níž byly kdysi zaznamenány písečné bouře. Pak ji ale lesníci osázeli.
Za uplynulých 14 let zničili chrousti na Hodonínsku asi 275 hektarů lesa. Letecké postřiky snížily jejich populaci v letech 1999 a 2003. V květnu 2012 zničil požár 165 hektarů lesa na Moravské Sahaře. Šlo o největší přírodní požár v novodobé historii ČR. Jeho příčinu se nepodařilo zjistit. Právě obnovu této lokality komplikují přemnožení chrousti.
red.
Požár u Bzence v roce 2012
Požár lesa u Bzence z května 2012 představoval největší lesní požár v České republice posledního dvacetiletí. Vlivem velmi nepříznivých podmínek se oheň rozšířil na téměř 165 hektarů lesních porostů. Uhašení požáru si vyžádalo finanční prostředky státu dosahující 16 mil. Kč. Škoda způsobená požárem na lesních porostech dosáhla 27 milionů korun. Domněnka, že většina stromů zasažených požárem nepřežije, se ve velmi krátké době po požáru potvrdila. Celkem muselo být na požářišti vytěženo 24 000 m³ dříví. Pracovníci Lesů ČR požářiště v porostech vyznačili zřetelnou hranicí, na místě zůstaly všechny vitální stromy.
Lesy ČR zahájily novou výsadbu velkým požárem poničených lokalit v oblasti tzv. Moravské Sahary, tedy území mezi Bzencem, Strážnicí a Ratíškovicemi v okrese Hodonín, v Jihomoravském kraji, již v březnu 2013. Podařilo se znovu zalesnit plochu o velikosti cca 45 hektarů, a to následujícími dřevinami: borovice lesní, dub zimní, lípa srdčitá a buk lesní. Listnaté dřeviny byly ochráněny oplocenkami a sazenice borovice ihned po výsadbě ošetřeny nátěry proti okusu zvěří; následně byla provedena ochrana proti klikorohu borovému. Celkové náklady na pěstební činnost dosáhly prozatím částky 3,8 milionů Kč.
Historie Dúbravy
Lesní komplex s místním názvem „Dúbrava" byl tvořen dle historických pramenů původně dubovými lesy (13. století). Tyto byly při osídlování mýceny pro potřeby lidí bez následných obnov a z 16. století je doloženo i jejich poškozování pastvou dobytka. Na počátku 19. století se zde vyskytovaly jen jednotlivé stromy a velké plochy bez porostů. Větrné bouře tak uváděly do pohybu obnažené písky, které postupně pokrývaly okolní zemědělské pozemky tzv."Moravské Sahary". Na znovuobnovení lesních porostů má největší podíl lesmistr Jan Bedřich Bechtel (1800 – 1868), který byl v roce 1825 jmenován nadlesním v Bzenci a působil zde až do roku 1865. Vyzkoušel při zalesňování obtížných holin síje i sadby různých druhů lesních dřevin. Nejlepší ujímavosti dosáhl při výsadbách jednoletých semenáčků borovice lesní po celoplošné přípravě půdy s klučením pařezů a přeoráním. Mezi řadami vysázených stromků se zemědělsky hospodařilo (tzv. polaření), převážně se pěstovaly okopaniny. Na bohatších půdách odrůstaly i sazenice dubů, ve vlhčích lokalitách potom olše i bříza.