Foto: Kůrovcem letos napadené stromy na vrcholu kopce Mařenka 711 m n. m. Autor: Jan Příhoda
Prognóza je špatná, řekl ČTK 16. 8. ředitel krajského ředitelství Lesů ČR Jan Sovák na tiskové konferenci v lesích u Telče. Podobnou situaci podle něj lesníci na Vysočině nepamatují.
Na Vysočině je necelých 40 procent státních lesů, zbývající patří soukromníkům a obcím. V příštím roce bude podle odhadů lesníků celkově na Vysočině potřeba vytěžit pět milionů metrů krychlových dříví poškozeného kůrovcem, tedy stejný objem jako loni u všech vlastníků lesa v zemi. „A to je střízlivý odhad," řekl Jiří Groda z úseku lesního a vodního hospodářství Lesů ČR. Odbyt na dřevo chybí, trh je přesycený.
Kraj Vysočina kvůli lesům svolal tento týden krizový štáb. „Na Vysočině už dávno přesáhlo řešení aktuálního problému s kůrovcem možnosti kraje. Hrozí absolutní rozpad lesního hospodářství," uvedl dnešní v tiskové zprávě hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (za ČSSD). Uvedl, že podle odhadu odborníků bude likvidace kůrovcové kalamity na Vysočině stát pět miliard korun a desetkrát víc na území celé republiky. Podle hejtmana už nejde jen o problém vlastníků lesů. „Vláda by měla začít hledat rezervy, ze kterých budeme moci vlastníkům lesů hradit náklady nejen na odtěžení, ale i na novou výsadbu a péči o les," uvedl.
Povrchově chemicky ošetřené kůrovcové dříví v oblasti Zadní hory. Autor: Jan Příhoda
Více fotografií naleznete ve fotogalerii zde.
Sucho má na Vysočině o něco větší dopad než jinde kvůli většímu zastoupení mělce kořenících smrků. „Tady je rámci republiky smrku opravdu nejvíce. Zhruba 65 procent," řekl Sovák. Podle Grody bylo sázení smrků na Vysočině před sto lety vzhledem k tehdejším klimatickým podmínkám v pořádku. „Dnes hynou," uvedl. V posledních letech už lesníci vysazují pestřejší skladbu dřevin. „Nejsme schopni teď predikovat, které porostou, protože neumíme říci, kolik vláhy bude padat," řekl Groda.
Na severní Moravě jsou lesy postiženy delší čas. Na Vysočině se zhoršují od roku 2015, kdy začalo být sucho. Sovák uvedl, že před tímto rokem byla na území krajského lesního ředitelství běžná těžba kůrovcového dřeva okolo 10 000 metrů krychlových. Nejpoškozenější jsou zřejmě lesy na Třebíčsku, rychle se zhoršují kolem Telče i jinde v kraji. „O něco lepší situace je v oblasti Ždárských vrchů, částečně Pelhřimovska, ale tam už je velký otazník," řekl Sovák.
Souše lesníci nechávají stát, protože z nich už kůrovec nevylétává. Těží čerstvě napadené stromy. Pak je musí chemicky ošetřit.
Podle ČTK (16. 8. 2018), red.
Komentáře
To je dobrý způsob, snad to bude OK. Ale zase někdo zachraňuje něco zadarmo a ostatní se jen vezou. Jako vždy. To že smrky jsou průser vědí dnes všichni. Jen aby byla opravdu sjednaná náprava. A snad pod ty břízy zase nezasadí smrk i když tvrdí, že ne. Tak věřme i číslům co jsou vedena v diskuzi a pokud to tak není a nebude a je to vycucané z prstu, tak snad dojdou trestu ti, co za to můžou. SNAD.
Jestliže aukci vyhraje firma která nemá jediného těžaře tak musí těžit harwestorem .
Nedávno zde zazněly dvě zásadní nepravdy, které jsou i v souvislosti s Vysočinou velice bolestivé. Nerozumím proto tomu, kdo a proč tyto informace plusuje, za situace, kdy je jejich nepravdivost téměř kýmkoliv snadno ověřitelná.
První byla, že za kůrovcovou kalamitu může ponechání části NP Šumava kůrovci, resp. včasná neasanace kůrovcového dřeva příslušnými vlastníky. Jak je ale potom možné, že kalamita postupuje od severovýchodu k jihozápadu, že Šumava dosud patří k ní nejméně zasaženým regionům? Jak je možné, že její klíčové ohnisko leží v Nízkém Jeseníku, kde se o lesy starají z větší části LČR, které patří - pokud jde o asanaci - určitě k těm nejspolehlivějším?
Druhou zásadní lží je tvrzení, že "standardní lesníci" žádné přírodě blízké lesy neničili a neničí, ale smrkem osazovali pouze či především místa, kde byl předtím les zlikvidován. Tuto lež vyvrátí každá maminka s malými dětmi či houbař, co chodí sbírat na podzim do doubravy žaludy či dubáky, a kteří tam jednou najdou místo staletých dubů pole smrků. Toto je dosud běžný obraz, stejně jako přeměna bučin a bukojedlin na smrčiny s modřínem, stejně jako likvidace zbytků původních jedlin na východní Moravě. Pokud je např. na Křivoklátsku, v Českém středohoří, v Chřibech, Hostýnských vrších, Bílých Karpatech či jinde dosud vysoký podíl listnáčů, zneužívají toho např. LČR k "dosmrčování", protože i při významném navýšení podílu sm stále bohatě splňují minimální podíl MZD. Tento problém vyplul na povrch naplno před pár lety, když chtěli někteří "zelení" vyhlásit (podle mě nesmyslně) NP Křivoklátsko.
Rozumím tomu, že řadě lidí, které les desítky let živí, vadí, že jim náhle začínají "mluvit do řemesla" tak či onak kvalitní "ekologové", veterináři, chemici, kteří jsou civilní profesí něco zcela jiného a měli by se tedy "držet svého kopyta". Jenže toto je třeba vidět opravdu v souvislostech, jako systémový problém, ne zločin či drzou opovážlivost těch "lidí odjinud". Protože pokud by současné LH fungovalo tak, jak si společnost žádá, nikdo by DUHu apod. nikam nezval, nikdo by jí nenaslouchal, neutvářel společné platformy dokonce na úrovni MZe...
Prognóza je bohům žel velice špatná a jak poznamenává profesor Mrkva, žádné světlo na konci tunelu neexistuje. Dodal bych, že ten tunel bude spíš stále temnější a beznadějnější. Vysočina bude pravděpodobně zásadním nejen ekonomickým, ale i politickým zlomem v kalamitě, protože zde má kůrovec potravní nabídku opravdu obrovskou, deficit srážek zejména v jižní části oblasti přesahuje 500 mm a prognóza počasí je i nadále špatná. Během několika týdnů vylétne letos poslední generace kůrovce a není v silách této země zajistit její - dokonce ani - zbrzdění. To by bylo možné pouze pokud by šlo např. čistě a jen o tu Vysočinu, ne o větší část lesů republiky. Nejsou a nebudou lidi, stroje, kapacity, pily jsou zahlcené, cena dřeva směšná a leckde už nižší než náklady na těžbu. Už ani LČR nestíhá vyznačovat stromy k těžbě. Pokuty nezaberou - lze pokutovat pár vlastníků, ale ne desítky tisíc - ti budou v tomto počtu o to víc tlačit na MZe a vládu směrem k zásadním změnám v LH.
zastoupení dřevin v obnově celá ČR - jehl - 38,8% (sm 32,6%) list. 61,2%
kraj ZLÍNSKÝ - jehl. 20,3% (sm 17,6%) list. 79,7%
MORAVSKOSLEZSKÝ - jehl. 26% (sm23,2%) list. 74%
OLOMOUCKÝ - jehl. 30,7% (sm26,9%) list. 69,3%
Závěr si laskavý čtenář vyvodí sám...
Čísla, která uvádíte, určitě nejsou pravdivá. Pozastavím se pouze u Zlínského kraje, který znám nejlíp. Ve 3.LVS okolo Zlína byl v uvedeném období 2011-2015 podíl smrku v umělé obnově nejméně 55%. Ve 4.LVS pak rozhodně nadpoloviční, tedy jistě více než 60%. Pokud uvážíme, že od 5.LVS byl podíl sm určitě ještě vyšší, a naopak že lesy 2.LVS nejsou příliš rozsáhlé, tak se k Vámi deklarovanému údaji 17,6% asi těžko dostaneme, že?
Mám zmapované tisíce hektarů lesa zejména na východní Moravě, mám velmi dobrý přehled, jak, kde a čím se obnovuje. Znám lidi, kteří zalesňování řídí a rozhodují o skladbě dřevin, a znám i tlaky, na jejichž základě řada z nich i proti své vůli smrk sázet musí.Nachodím v daných lokalitách stovky kilometrů, takže mě rohlíkem určitě neopijete, milý pane.
Nevím, jestli lže ta statistika záměrně či z důvodu nějakých "chyb v metodice", ale ona prostě lže. A Vám děkuji za lež č.3, vidím, že to spolu dáváme pěkně dohromady:-)
Od vás čekal. Odmítání oficiálního celorepublikového výzkumu podle přesných kritèrií, mne jen utvrdilo v tom, že diskuze s vámi nemá smysl. Dál si věřte "vámi zfalšovaným" datům a šiřte vaší svatou pravdu.
V mých očích jste se tímto příspěvkem stal šaškem.
A můj názor na Vás? Pripominate mi úředníci jedné banky, které jsem se svého času ptal, proč dostávám k měsíčně mnou sporene částce nizsi příspěvek banky, nez dle smlouvy dostávat mam. Jeji slova “to neni možné, urcite to tak neni, protoze je to tak uvedené v “našem systému” me bavi dodnes.
Zajímavá je hlavně strana 25. Ten rozdíl oproti tomu co uvádí pkarm je fakt markantní.
NIL vychází z měření na inventarizačních plochách, data zelené zprávy pocházejí předpokládám přímo z reálné statistiky lesní hospodářské evidence, po selsku bych jim věřil víc. Aniž bych chtěl něco zpochybňovat, ten rozdíl je zajímavě vysoký, může to někdo vysvětlit?
Jinak samozřejmě pokud by to mělo nabrat tento trend, vlastně radikální obrat v poměru listnáčů a jehličnanů, tak smekám.
A propos: Národní inventarizace lesů je jedna z mála činností, na něž je dobré mít státní Ústav HUL.
Zlínská Vršava, tato teplá výslunná stráň nad zlínskou nemocnicí z jedné a obchodem Kaufland z druhé strany, v nadmořské výšce cca 300 metrů, která byla až donedávna osázená cca 90% smrkovou monokulturou, z níž už větší část v posledních letech uschla, je na poměry zlínských lesů spravovaných LČR, celkem dobrým příkladem plantážnického uvažování. Klasifikace této lokality jako oblasti "kyselých dubových lesů" totiž vedla jakýsi nebystrý mozek v minulosti k nápadu celou ji zasmrčit. Samozřejmě, takové podružnosti jako teplota přece nebudeme brát v úvahu, že. Hlavní je, že jsou tam kyselejší půdy.
V obnově tam dnes převládá - konečně - dub, který výborně prosperuje. Přesto se i tam nadále vysazuje smrk - na pochopení důvodů, proč tomu tak je, asi nemám dostatek intelektu.
Vidím, že to tam znáte. Podívejte se i na druhou stranu - oblast Majáku. I tam se vesele smrčí, prostě se "střídají plodiny" - po kukuřici pšenice, po buku s dubem smrk. Když vidíte loňskou výsadbu smrku hned vedle reznoucích kůrovcových smrčin na konečné místní MHD, litujete, že se raději nezabýváte absurdním dramatem.
Na Neviditelnem psu (i) o tom pred par dny napsal zajímavý článek profesor Mrkva, který na rovinu přiznává, ze žádné světlo na konci tunelu neexistuje. Na Telcsku či Velkomeziricsku je i v běžných letech stěží 600 mm srážek, takze jakou tam ma perspektivu smrk teď? Nebo mate v rukávu nějaké eso typu smrku s kulovym kořenem nebo “stepniho” smrku, kdyz uz ten chlumní nesplnil očekávání?
Kdysi v 70.letech se jeden typicky lesni technolog s rudou knizkou rozplýval, jak moderní lesni hospodářství učinilo Vysočinu pestrou, protoze díky němu se můžeme dívat na nádherné smrčiny, bory, doplněné modrinem či brizou, a nikoliv na jednotvarne bukojedlove pralesy. Proste takova severska idylka na 49.rovnobezce.
Vysočiny je mi opravdu lito, protoze jakmile se “to” rozběhne naplno tam, tak tam žádné zbytky bucin, doubrav ani bukojedlin jako na Moravě, které by aspoň na části území udržely lesni charakter, proste nebudou.
A ještě k článku - věčný problém rajonizace... nedávno jste psali o apokalypse na Dačicku ( kraj Jihočeský), dnes Telč ( kraj Vysočina), ale že největší průser je právě na široké frontě na pomezí těchto krajů a jak funguje koordinace st. správy, o tom ani zmínka... Tam totiž "chcípl pes", úředník v tom systému absolutně neví, která bije... A zastupující šéf LČR v televizi lže, jak vypisují výběrovky přednostně na lokality, kde se brouk teprve chystá zaútočit... co ten pán hulí, tomu snad ani sám nemůže věřit!?! Ví aspoň teoreticky, jak to s lýkožroutem funguje?,Že co jsem viděl včera, to dnes neplatí... jen ať hradečtí vyrazí do terénu, bude se jim, teoretikům, smát každý dřevorubec! Stát má hlavně pomoci s odbytem, víc bych po něm nechtěl !!!