Proti předchozímu vyhodnocení ze září 2018 již nebyl použit parametr výšky SM nad 12 m, jelikož kůrovci zejména v kalamitních lokalitách napadají i mladší porosty. Výsledky byly validovány na 5 lokalitách ke konci srpna 2019 s těmito závěry:
- Detekci těžeb lze považovat za převážně spolehlivou.
- Detekce souší má spolehlivost nižší, ale i přesto představuje takto dostupná informace pomoc pro provozní využití. Chybovost je dána obtížným detekováním smrku ve směsi dřevin a také rychlým usycháním dalších stromů, které mohly být v době snímkování ještě zelené. V několika případech byly jako souše prezentovány plošné vývraty, hromady klestu, chybně určená dřevina a další.
- Pozitivní zprávou o postupu zpracování kalamity je skutečnost, že při validaci v terénu, která probíhala cca 1 měsíc po pořízení dat, byly již detekované souše (většinou ještě aktivní) často zpracovány (čerstvá těžba).
- Prostorová geografická přesnost vyhodnocení souší a přírůstků těžeb je dostatečná pro hodnocení možných rizik a trendů na regionální úrovni, ale není dostatečná pro detailní provozní evidenci.
Na základě této analýzy bylo detekováno:
- ve všech jehličnatých porostech celkem 6 502 ha mrtvých (suchých) stromů k datu snímkování a 24 222 ha nových těžeb (mezi rozdílovým obdobím 10/2018-7/2019)
- z toho v porostech se zastoupením SM 21 102 ha těžby a 5 360 ha mrtvých (suchých) stromů.
Prohlédněte si porosty ve vašem okolí na www.kurovcovamapa.cz!
Nejvážnější situace je v ORP Jihlava, Třebíč, Dačice, Telč, Bruntál, Velké Meziříčí a Jindřichův Hradec.
Velmi důležitým parametrem pro provozní využití je rychlost zapracování dat. Zpracovatelé se budou i nadále snažit snížit časový rozdíl mezi pořízením satelitních snímků a zveřejněním analýzy na webu. Na druhou stranu je zapotřebí si uvědomit, že vyhodnocení probíhá přes území celé ČR s prostorovým rozlišením 3 m a technické i lidské kapacity zpracovatele jsou omezené. Další aktualizace proběhne ze zářijových dat s předpokládanou publikací během října 2019.
Satelitní mapy použité jako podklad vrstvy Kůrovcové mapy slouží pro lepší orientaci v terénu. Vzhledem k odlišnému datu pořízení nekorespondují s aktuální situaci v lesích.
Co zobrazuje aktuální Kůrovcová mapa?
- - těžby ve smrkových porostech za období mezi koncem září 2018 až červencem 2019 (modře)
- - mrtvé (suché) stromy v porostech se zastoupením SM, detekované k datu pořízení snímků (červeně)
Pozn:
Pro malou část území především v Plzeňském kraji nebyla data z července k dispozici a byla použita data z konce června 2019.
Jak vzniká Kůrovcová mapa?
Vstupními daty pro kůrovcovou mapu jsou především satelitní data komerční společnosti Planet Labs Inc. Tato společnost pořizuje data ve 4 pásmech z oblasti viditelného a blízkého infračerveného spektra v rozlišení 3 m/pixel přes Českou republiku, a to s návratností každý den! ÚHÚL (potažmo MZe) jsou vůči tomuto poskytovateli vázáni licenční smlouvou a množství stažených dat za jeden rok je tímto limitováno.
Na začátku zpracování je stažení těchto dat za zvolené období, kdy cílem je získat data za celou ČR pořízení v co nejkratším časovém úseku (např. jeden týden, příp. měsíc). Největší úskalí mapování lesa z DPZ představuje oblačnost a postavení slunce (čím níž, tím větší stíny). Družicový systém Planet sice umožňuje pořízení snímku zvoleného území s denní návratností přesto bývá pořízení bezoblačných dat za celou ČR velký problém. Např. za období měsíce července 2019 nebylo možné z řady míst v ČR získat bezoblačný snímek ani z jednoho červencového dne, proto byly místy použity i snímky z června. K vytvoření obrazu (mozaiky) v rozsahu celé republiky je zapotřebí stáhnout stovky satelitních snímků. Zpracovatelé (SP DPZ ÚHÚL) musí každý snímek vyhodnotit a určit ze kterých se mozaika celé ČR bude skládat. Následuje ořezávání jednotlivých snímků, provedení atmosférických a topografických korekcí a jejich mozaikování do finální mozaiky ČR. Tento proces je velmi náročný jak po lidské, tak i po výpočetní stránce.
Tvorba, pokud možno co nejlépe bezoblačné mozaiky celé ČR v rozlišení 3 m je teprve prvním krokem pro tvorbu kůrovcové mapy. Následuje semi-automatická klasifikace obrazu s cílem vylišení mrtvých (suchých) a vytěžených porostů za použití dalších vstupů jako např.aktualizovaná maska rozlišení dřevin SM, BO, ostatních jehličnanů z družicových dat DPZ s 5m rozlišením, výšky porostů z dat leteckého snímkování, a další geografické analytické operace jako odmaskování předchozích těžeb apod. Poté ořezávání a spojení vektorových výstupů v databázovém prostředí, prostorové zhlazení a generalizace linií.
Nad takto vytvořeným první výstupem probíhá první vizuální kontrola a korekce v GIS prostředí . Následuje verifikace a manuální opravy. Vzhledem k potřebě zachovat co nejkratší časový rozdíl mezi pořízením a publikací těchto dat se jedná o rámcové nikoliv detailní okulární kontroly a opravy. Je potřeba mít na zřeteli, že se jedná o zpracování celé ČR nikoliv jedné „pilotní" oblasti.
Takto vytvořené data a doplňkové texty jsou následně importovány k poskytovateli těchto dat, který musí zabezpečit jejich publikaci prostřednictvím webových služeb. Velkou výhodou této mapy je, že pro odbornou i laickou veřejnost jsou veškeré výstupy publikovány zdarma.
Redakce
Komentáře
S pozdravem Jan Příhoda
Malý vlastník, nemá žádnou dlouhodobou dotaci na stroje a zařízení do lesa a ani v rámci dotačních pravidel neměl nikdy nárok cokoli získat.
Sám nepotřebuje stroj na pár ha lesa, ale když ti dotovaní a podporovaní mu jej nepůjčí a naopak ještě silou vlastnictví stáhnou všechny pracovní síly kolem, tak o čem je nekonání ??? Kde je pak přiměřenost dotační politiky za posledních cca 10 let a dále .....
Zajímavé ale je, kde byla tato mapa v r. 2018 na jaře a v létě a jak monitorovala LČR? Chybí mi tam dodnes hektarové plochy.....
Odchylky beru, ale jsou opravdu velké a nedemonstrují skutečnost.
z pohledu podpory (drobných) vlastníků lesů s Vámi nelze než souhlasit. Na druhou stranu možná máte štěstí, ale osobně jsem svědkem rozvoje kalamity v oblastech, kde drobní vlastníci (podle SSL nereagující od roku 2016 na výzvy) byly hlavní příčinou rozvoje kůrovcové kalamity v okolí.
Kůrovcová mapa vznikla v roce 2018 z impulsu Lesnické práce a činností DPZ ÚHÚL, který v tomto roce poprvé získal možnost přístupu k satelitním snímkům v takovém rozlišení, aby bylo možné souše automaticky analyzovat. Spuštěna je v režimu provozního testování a podle dat validace i převažující odezvy z provozu koresponduje se skutečností v těžbách velmi věrohodně. U souší je spolehlivost ovlivněna podstatně více faktory. Za nejpodstatnější lze ovšem považovat podzimní analýzy, protože primárním smyslem Kůrovcové mapy bylo upozornění na napadené porosty mimo dobu letové aktivity a nutnost sanitárních těžeb během podzimu a zimy.
Jan Příhoda
Bylo zde velice špatných porostů a šíření kůrovců jednoznačné .
Po shlédnutí v KN jsem musel uznat, že většina (alespoň v místech kde jsem byl), byla mnou osobně identifikována jako majetek státu a zde byl kůrovec aktivní. Nebylo to u komunikací ale v místech kde to není moc na očích.
Ano, byly zde i soukromníci, někteří měli více méně i vykáceno bez následného zalesnění, někteří měli staré souše, což by poukázalo na šíření, ale to samé měl i stát, ale to je jiná kapitola.
Rozhodně zde ale stát nešel příkladem !!!
Ještě tam pro tu představu vidím jeden pes zakopaný.
Nevím, od jaké plochy to snímá, ale s jistotou to samostatných 20 stromů nebere, ani těžbu, ani souše.
Takže když je 50ha borový kopec ze třetiny suchý, což je tady na Klatovsku celkem běžná záležitost, je zobrazen jako zcela zdravý. Ve smrku to není tak markantní, tam se více rozšiřují stávající paseky. Ale ani tam to jednotlivá kola do 20 stromů nebere.
Což množstevně na plochu a kubíky nebude žádnej čajíček.
vzhledem k rozlišení 3m/pixel je možné, že se menší skupiny suchých stromů na mapě neobjeví. Je to ovlivněno mnoha faktory, např. časem pořízení snímku a stíny, smíšením porostů atd. V rámci validace dat na vybraných plochách jsme ovšem zaznamenali zobrazení skupiny suchých stromů tvořené 5 jedinci.
Borovice zatím není předmětem analýz.
Jan Příhoda