Opatření by mělo vést k rychlejšímu zpracování dřeva, které je už vytěženo a leží na odvozních místech nebo ve skladech pil. „Urychlené pilařské zpracování kůrovcem napadeného dříví podstatně přispívá k omezení šíření tohoto kalamitního škůdce lesních porostů,“ podotkla mluvčí ministerstva Ježková.
Návrh opatření obecné povahy, kterým se vlastníků lesa dočasně nařizuje zastavení úmyslných těžeb, uveřejnilo Ministerstvo zemědělství na své úřední desce dne 14. 9. 2017. Jedná se o postup dle § 172 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se zatím pouze o návrh opatření, k zákazu úmyslných těžeb ještě nedošlo.
Po dobu 30 dnů od vyvěšení návrhu opatření mohou vlastníci lesů vznášet námitky; další dotčené osoby, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny pak připomínky proti tomuto návrhu. Ministerstvo zemědělství musí následně rozhodnout o námitkách a vypořádat došlé připomínky. Vlastní opatření obecné povahy může být vydáno až po provedení těchto úkonů. Vzhledem k délce tohoto procesu lze předpokládat vydání opatření obecné povahy nejdříve na přelomu října a listopadu. Až vydáním výsledného opatření obecné povahy bude nařízení, které je jeho obsahem, účinné.
Ministerstvo už na začátku září doporučilo státním podnikům Lesy ČR a Vojenské lesy a statky, aby těžbu dřeva zastavily. Vojenské lesy a statky přestaly s plánovanou těžbou už v srpnu, Lesy ČR podobně s těžbou smrku. Kalamita se ale netýká jen státních lesů a množství dřeva z kalamit přesahuje reálné možnosti tuzemských zpracovatelů, proto byl nyní vydán plošný zákaz těžby. Ministerstvo ho rozeslalo všem obcím. „Účinnost opatření se předpokládá na přelomu října a listopadu tohoto roku,“ dodala Ježková.
Stát neplánuje podniky, které nebudou moci dřevo těžit, speciálně odškodňovat. Lesní zákon dává podle Ježkové povinnost přednostně zpracovávat takzvanou nahodilou těžbu, tedy stromy seschlé, napadené kůrovcem nebo zlomené. Cena surového dříví podle ní strmě klesá. "Úmyslné těžby dřeva, které po dobu platnosti opatření ministerstva zemědělství nemohou provádět, budou moci provést až v době, kdy budou ceny surového dříví opět příznivější," sdělila Ježková. Jako kompenzace mohou podle úřadu vlastníci brát standardní dotace, například na nové zalesnění.
Na Vysočině ztíží zákaz hospodaření lesním podnikům, které nemají velké problémy s kůrovcem ani polomy. Kromě poklesu příjmů budou tyto podniky řešit problém, jak udržet lidi pracující v lesích. "Pro nás je to problém, protože tu kůrovcovou kalamitu víceméně nemáme. Máme nějaké souše, ale rozhodně ne v rozsahu kalamity," řekl ČTK ředitel Lesního družstva v Přibyslavi Jiří Svoboda.
Kůrovcovou kalamitou je nejvíce postižena severní Morava a Slezsko, kde byly loni dvě třetiny republikové kůrovcové těžby. Situaci pak ještě zhoršila nedávná větrná kalamita. Podle údajů ministerstva ze začátku září se zatím eviduje zhruba 1,1 milionu metrů krychlových kalamitního dříví, hlavně smrku. Na trh se dřevem navíc působí i důsledky větru v Polsku a v Bavorsku, které snižují cenu dříví. V Polsku jde o zhruba deset milionů metrů krychlových dříví, hlavně borovice, v Bavorsku pak o dva miliony metrů krychlových, převážně smrku. Obdobně špatná situace je podle MZe i v Rakousku.
Lesy ČR již těžby zastavily, posunuly termín miliardového tendru
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) přivítal rozhodnutí ministerstva zemědělství zakázat kvůli kalamitě z kůrovce a větru těžby smrkového a borového dřeva. Samotné Lesy ČR, kterým patří téměř polovina lesů v zemi, již úmyslné těžby jehličnatého dříví zastavily. Pro ČTK to uvedl výrobně technický ředitel LČR Václav Lidický. Lesy ČR také kvůli situaci na trhu se dřevem opět posunuly termín podání nabídek do třímiliardového tendru na lesní práce a těžbu, a to z 20. září na 10. října.
„Vítáme opatření ministerstva zemědělství jako krok k přednostnímu zpracování nahodilých těžeb ve všech postižených lesích,“ uvedl Lidický. Pilařské a další dřevozpracující provozy budou moci přednostně zpracovat dříví z kalamit.
Posunutí termínu pro odevzdání obálek do pětiletého lesnického tendru 2018+ státní podnik zdůvodnil rozkolísanou situací na trhu se dřevem, kdy jeho ceny jsou kvůli kůrovcovým a větrným kalamitám pod tlakem. „Posunutím termínu vychází LČR vstříc potenciálním smluvním partnerům, kteří nyní nemohou ve svých nabídkách stanovit reálné ceny dříví,“ uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová. Z nabídnuté ceny se následně vychází po celou dobu pětiletého kontraktu. Termín podání nabídek podnik už posunoval, původní první termín byl 5. září.
Lesy ČR většinu prací v lesích i prodej dřeva zadávají soukromým firmám prostřednictvím každoročních pětiletých tendrů zhruba pro pětinu území. Pro LČR je tento systém zadávání zakázek zdrojem miliardových zisků.
Nařízení ministerstva o zákazu těžby začne platit na přelomu října a listopadu a má trvat do konce letošního roku. Výjimku z nařízení mají lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem. Kůrovcovou kalamitou je nejvíce postižena severní Morava a Slezsko, kde byly loni dvě třetiny republikové kůrovcové těžby. Situaci pak ještě zhoršila nedávná větrná kalamita. Podle údajů ministerstva ze začátku září se zatím eviduje zhruba 1,1 milionu metrů krychlových kalamitního dříví, hlavně smrku. Na trh se dřevem navíc působí i důsledky větru v Polsku a v Bavorsku, které snižují cenu dříví.
Podle ČTK
Majitelé lesů nesouhlasí s paušálním zákazem těžby
Členové republikového výboru SVOL na svém zasedání v Brně dne 14. září podrobili ostré kritice postup Ministerstva zemědělství při řešení kalamitního přemnožení podkorního hmyzu a žádají, aby nejvyšší orgán státní správy lesů zrušil návrh opatření obecné povahy spočívající v zákazu mýtních úmyslných těžeb smrku a borovice. Paušální zákaz cílových těžeb kůrovcovou situaci nevyřeší, naopak může uvrhnout do vážných ekonomických problémů vlastníky lesů v regionech, které nejsou kůrovcovou kalamitou zasaženy, ale i ohrozit zpracovatelské provozy, jejichž technologie jsou založené na zpracování částečného množství čerstvé hmoty.
Aktuální stav výskytu podkorního hmyzu na smrku v některých regionech republiky dlouhodobě stresovaných nedostatkem srážek je alarmující, především na severovýchodě Česka. Nařízení plošného zákazu těžby smrkových a borových porostů bez jakékoliv kompenzace vlastníkům lesů je ale spíše alibi pro nejvyšší orgán státní správy lesů. Zákaz cílené těžby je opodstatněný na majetcích, které kalamita postihla a kde je potřeba přednostně provádět těžbu nahodilou. Na to ovšem není třeba žádného plošného ministerského opatření v lesích celé republiky. Tuto povinnost mají vlastníci lesa ze zákona a každý odpovědný vlastník tak činí ve vlastním zájmu. V pravomoci státní správy lesů na obecních úřadech s rozšířenou působností je pak plnění této povinnosti kontrolovat a vymáhat.
Praxe bohužel ukazuje, že státní správa lesů je v tomto ohledu nefunkční a neefektivní a že likvidaci kůrovcové kalamity ve státních lesích značně komplikuje oddělení správy státního lesa od provádění lesnických činností a nastavení systému výběrových řízení na lesnické práce. Kvůli poklesu cen dříví na trhu se nyní stávají smlouvy lesnických firem se státním podnikem nevýhodnými, a tak požadují jejich ukončení bez následných sankcí! To může znamenat pozastavení nahodilých těžeb ve státních lesích, ohrožení sousedních majetků, ale i razantní propad cen na trhu se dřívím a další újmu majitelům lesa. O možnosti ukončení těchto smluv má příští týden rozhodovat vláda. SVOL proto apeluje na vládu, aby své rozhodnutí pečlivě zvážila.
„Lokálně je situace velmi vážná a včasné nezpracování polomů způsobených letními červencovými a srpnovými bouřemi ji může dále zhoršit, plošný zákaz těžeb ale nic neřeší a pro malé a střední lesnické podniky může mít nedozírné ekonomické důsledky", uvedl předseda SVOL František Kučera. Je alarmující, že letos uplynulo již deset let od orkánu Kyrill, ale Ministerstvo zemědělství dosud nemá koncepci, jak v mimořádných případech pružně reagovat a vlastníkům lesů pomoci poškozené dřevo rychle zpracovat a vyvézt z lesů, aby se zabránilo dalšímu rozšíření kůrovcové kalamity. Na požadavky vlastníků lesů umožnit v době mimořádné situace skládkování dřeva na zemědělské půdě, aniž by za to byli dotčení zemědělci postihováni krácením platby na plochu, či zajistit ve spolupráci s Ministerstvem dopravy dostatečný počet vagónů nebo navýšení tonáže nákladních automobilů pro zvýšení přepravní kapacity, ministerstvo fakticky nereagovalo. V obcích chybí odpovídající finanční podpora na opravu cest v postižených regionech. Na mimořádné situace, které mohou v lesnictví nastat, nepamatují ani daňové zákony.
„Majitelé obecních, soukromých a církevních lesů hospodaří téměř na polovině výměry lesů v České republice a současnou situací jsou významně ohroženi. Žádáme proto ministerstvo, aby sporný návrh k zákazu těžeb, který má řadu nejen věcných, ale i formálně právních nedostatků, a který bude SVOL všemi dostupnými prostředky rozporovat, neuvádělo v život a vzniklou situací se zabývalo se vší vážností a odpovědností. Kromě výše uvedených opatření, které vyžadují určitý čas a resortní spolupráci, žádáme, aby vláda již příští středu zvážila zvýšení příspěvků na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let v rámci nařízení vlády o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a vybrané myslivecké činnosti", doplnil František Kučera.
Podle TZ SVOL (15.9.2017)
Tisková zpráva MZe zde.
Úplné znění Návrhu opatření obecné povahy zde.
Podle ČTK, red.
Komentáře
Řešit problémy některých (třeba sebevětších) vlastníků a firem na úkor všech ostatních není zrovna to, co by mělo MZe dělat (to, že může vlatníkům obeslat doporučení, to je jiná věc).