„K odvolání generálního ředitele Daniela Szóráda jsem se rozhodl bez ohledu na politickou situaci. Stav našich lesů je velmi kritický, a proto je nezbytně nutné aktivně řešit kůrovcovou kalamitu. To se pod dosavadním ředitelem nedělo. Vedením podniku bude nyní pověřen statutární zástupce Tomáš Pospíšil a řešení krizové situace se ujme krizový manažer," řekl ministr zemědělství Jiří Milek.
K důvodům, které vedly k odvolání generálního ředitele, patří nedostatečná opatření pro řešení kůrovcové kalamity. To se projevuje v odumírání lesů v Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském a Jihočeském kraji. Velkou chybou bylo dle vyjádření ministra Milka také nezajištění osiva lesních dřevin, proto nyní není možné v plné výši obnovovat vytěžené lesy. Mezi důvody odvolání uvedl ministr také kolabující obchod s dřívím.
Podle Daniela Szoráda ale za kůrovcovou kalamitu mohou extrémní výkyvy počasí. Především sucho, které udeřilo i letos na jaře a kůrovec díky teplu mohl začít létat o měsíc dříve než loni. Nasazená obranná opatření proti kůrovci jsou podle Szóráda na hraně toho, co lze zvládnout.
Rozhodnutí ministra o odvolání Szórád respektuje. „Má na toto rozhodnutí právo. Nikdy jsem netvrdil, že jsme ten nejlepší kandidát na světě," řekl Szórád. Szorád po čtyřech letech ve funkci ředitele opouští podnik podle svých slov s čistým svědomím. „Celá řada věcí se podařila. Myslím, že jsem podnik významně posunul směrem dopředu. Pracovní podmínky, které tam lidé mají a procesy které tam běží, jsou na úrovni. Podnik nemá žádné kauzy," řekl.
Před jeho nástupcem bude stát například úkol dotažení projektu nového informačního systému, výstavby nového sídla firmy v Hradci Králové či řešení otázky, jak dál v koncepci lesnických zakázek.
O svém dalším profesním působení Szórád zatím jasno nemá. Připomněl, že v okamžitém působení v oboru u případné konkurence mu brání šestiměsíční konkurenční doložka.
Vizitka ředitele státních Lesů ČR Daniela Szóráda
Daniel Szórád je absolventem Lesnické fakulty VŠZ v Brně a držitelem doktorátu z ekonomie. V průběhu své pracovní kariéry působil 7 let jako referent Odboru obchodu a rozpočtu státního podniku LČR. V roce 2001 uspěl ve výběrovém řízení a po dobu následujících 7 let pracoval ve vedení soukromého lesnicko-dřevařského holdingu CE WOOD, a.s. Od září 2009 byl zaměstnán u společnosti IKEA Industry, kde úspěšně řídil projekt na výstavbu pily v Polsku. Dne 14. dubna 2014 byl jmenován generálním ředitelem státního podniku Lesy České republiky.
Vedením Lesů ČR pověřil ministr Milek 14. 5. 2018 Tomáše Pospíšila současného ředitele lesního a vodního hospodářství státního podniku. Výběrové řízení na nového ředitele nechce ministr Milek zatím vypisovat, chce ho nechat na svém nástupci ve vládě s důvěrou Poslanecké sněmovny. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) byl o odvolání Daniela Szóráda podle slov ministra Milka informován.
V pondělí bude ministr Milek jmenovat krizového manažera pro kalamitní oblasti. Stane se jím Ludvík Říčář, současný krajský ředitel v Liberci. Ten má podle slov ministra začít v nejbližších dnech na severní Moravě jednat s personálem a smluvními partnery o možnostech řešení složité situace.
Protože je situace skutečně vážná, uskuteční se na Ministerstvu zemědělství v úterý 15. 5. 2018 jednání k řešení kritické kůrovcové situace, a to za účasti předsedy vlády Andreje Babiše, ministra životního prostředí Richarda Brabce, zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra a zástupců odborných organizací.
Kůrovcová kalamita je dle kritiků hlavně na ministerstvu
Opozice kritizuje odvolání ředitele státního podniku Lesy ČR Daniela Szóráda, chyba je podle ní hlavně na ministerstvu zemědělství. Podle místopředsedy sněmovního zemědělského výboru Radka Holomčíka (Piráti) by se měly udělat větší změny než pouze odvolání šéfa firmy. Ministerstvo podle něj poprvé přiznalo, že za kůrovcovou kalamitu nemůže jenom globální změna, ale i lesnická pochybení. Podle ekologů z Hnutí Duha by se měla změnit koncepce podniku.
Podle Holomčíka by neměl ministr v demisi dělat takto razantní kroky. Ministerstvo pak podle něj poprvé přiznalo, že vznikla chyba. „Co dělala dozorčí rada Lesů ČR, co dělali odpovědní lidé na ministerstvu?" ptá se Holomčík. Chyby je podle něj třeba hledat nejenom u exekutivy, ale i u lidí, kteří měli situaci hlídat. Není podle něj možné udělat ze Szóráda pouze obětního beránka.
Agrární analytik Petr Havel upozornil na to, že kůrovcová kalamita se postupně připravovala 20 let. Ministerstvo, které odpovídá za stav zákonů, mělo podle něj novelizovat potřebné vyhlášky či zákony, což dříve neudělalo.
Podle poslankyně Veroniky Vrecionová (ODS) je výměna ředitele Lesů ČR pouze populistickým krokem. „Primárním viníkem současného neutěšeného stavu lesních porostů v naší zemi ohrožených plošnou kůrovcovou kalamitou je totiž samo ministerstvo zemědělství, které je zakladatelem státního podniku, a které tak stanovuje podmínky hospodaření ve všech lesích na území ČR i v podniku Lesy ČR," uvedla Vrecionová.
Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha se na stavu lesů podepsalo to, že Lesy ČR nemají dost vlastních zaměstnanců a výběrová řízení na těžbu jsou příliš zdlouhavá v době kalamity, kdy je potřeba napadené stromy odstranit co nejdříve. Navzdory tomu, že ekologové vedení Lesů ČR kritizovali, chápou odvolání Szóráda v této situaci spíše jako dílčí krok.
Podle ČTK (11. 5. 2018)
Podniku v letošním prvním čtvrtletí klesl hrubý zisk meziročně o 27 procent na 1,25 miliardy korun z předchozích 1,72 miliardy korun. Více čtěte zde.
Kvůli kalamitě se měnila v poslední době i lesnická vyhláška, díky které bude moci stát nově řešit kalamitu podle krizového zákona. Exekutiva při vyhlášení krizového stavu bude mít větší pravomoci. Více čtěte zde.
Tiskový komentář Hnutí DUHA
Odvoláním ředitele Lesů ČR se lesní krize nespraví. Nepotřebujeme obětního beránka, ale systémovou změnu hospodaření od ministerstva zemědělství
Dne 11. 5. 2018 ministr zemědělství v demisi Jiří Milek odvolal generální ředitel státního podniku Lesy ČR Daniela Szoráda. Děje se tak v souvislosti se zanedbáním prevence proti šíření kůrovce v několika krajích a souvisejícím poklesem zisků. Výměna Daniela Szoráda za nového ředitele Lesů ČR může mít smysl pouze tehdy, pokud bude doprovozená výraznou změnou politiky ministerstva zemědělství a trendu v hospodaření tohoto státního podniku.
Hlavní příčina současného krizového stavu lesů je dlouhodobá nečinnost ministerstva zemědělství. Právě především ono dlouhodobě opomíjí urgence vědců, ochránců přírody i mnoha lesníků, aby se legislativa určující podobu lesního hospodaření přizpůsobila změně klimatu, přírodnímu stavu lesů a dlouhodobě udržitelnému lesnictví.
Ministerstvo zemědělství přitom neupravilo zákony a vyhlášky tak, aby umožnily lesníkům změnit praxi historicky orientovanou především na pěstování smrku a zaměřit se na pěstování pestřejší skladby stromů. Lesy České republiky dosud nejen kvůli neochotě ředitele Szoráda, ale i kvůli chybějícímu zadání ze strany ministerstva zemědělství nepřijaly zásady zdravého a trvale udržitelného lesnictví formulované standardy certifikace Forest Stewardship Council (FSC).
Zanedbání současného rozšíření kůrovce ze strany Lesů České republiky zavinila také jejich závislost na nesprávném obchodním modelu a způsobu zadávání zakázek určeným ze strany ministerstva zemědělství v roce 2010 ministrem Ivanem Fuksou (ODS). Takzvaná „Dřevěná kniha" prostřednictvím megatendrů svěřuje veškerou práci i prodej státního dřeva velkým težařským firmám, což nepodporuje šetrné hospodaření, rozvrátilo zaměstnávání místních lidí v lese a nyní neumožňuje operativně řešit kalamitní situace.
Hnutí DUHA proto spustilo výzvu Zachraňme lesy, ke které se dosud připojilo přes 10 tisíc lidí. Výzva na webu www.zachranmelesy.cz vyzývá ministerstvo zemědělství, vládu ČR a Lesy České republiky, aby přijaly systematické kroky k vytvoření a ochraně pestrých, odolných a různověkých lesů.
Jan Skalík, koordinátor výzvy Zachraňme lesy Hnutí DUHA, říká:
„Pokud by odvolání ředitele Lesů ČR Daniela Szoráda mělo ministerstvu zemědělství sloužit k tomu, že se krize lesů zamete pod koberec, byla by to pro všechny prohra. Další kroky ministerstva zemědělství ukážou, zda tím jen nepřikrývá svou dlouhodobou neochotu nastavit legislativu pro udržitelné lesnictví namísto neudržitelného pěstování smrku."
„Vyhodit ředitele Lesů ČR je líbivé gesto. Mnohem větší vinu za současné problémy s kůrovcem ale nese samo ministerstvo zemědělství. Bude se lesní krize na ministerstvu řešit konečně také konstruktivními a systematickými návrhy legislativy?"
„Výzvou pro nového ředitele Lesů České republiky bude konečně nastartovat trvale udržitelné lesní hospodaření. Ministerstvo zemědělství navíc musí dát státnímu podniku v zákonech a vyhláškách zadání pro šetrnější přístup k lesům."
Podle TZ Hnutí DUHA (11. 5. 2018)
Reportáž o odvolání D. Szóráda v hlavní zpravodajské relaci České televize zde.
Zpravodajství ČT 24 - „Šéf Lesů ČR Szórád končí. Ministr zemědělství ho odvolal kvůli kůrovci“ - více čtěte zde.
Podle TZ MZe a ČTK (11. 5. 2018), red.
Komentáře
Především mnozí papučoví revírníci vylezou ven až s prvním sluníčkem - jako lýkožrouti samotní - a zanedbané zimní vyznačování naházejí zčerstva do zadávacích listů vydávajíce je za nově napadené dříví. Přes veškeré klimatické posuny je pořád srandovní číst na ZL P18 Evidence kůrovcového dříví..."objeveno v únoru, zadáno v březnu, termín asanace odvozem 14 dní", notabene s ceníkovým kódem kamuflujícím skutečný stav (sterilní souše, tj. ve vegetačním klidu oloupané nebo defoliované). Což konstatovala i ČIŽPka. Letos jim bohužel přihrál start smluvních prací vysoutěžených v tendrech březen+.
Tohle si Jarda Chrobák moc neuvědomuje, tak tlačí na "zrušení megatendrů" spolu s prof. Fantou. Ale coby ne, mnozí dodavatelé klidně najedou na poskytování služeb...
Problém je v spíše v celé koncepci, ve společenském zadání a definici prioritních funkcí lesů. Už na fakultě nám byla s pýchou zdůrazňována kontinuita lesnické legislativy už od dob Marie Terezie. Ale ona dnes ta doba je jiná, a mnoho z pravidel prosazovaných jako neměnné jistoty prostě dnes neplatí. Změnily se podmínky klimatické, společenské, ekonomické atd., ale lesnictví zapomnělo reagovat.
Marně jsme připomínali, že tvůrci transformace zavádí to co zde bylo, rozdělení lesníků na těžební a pěstební činnost ,dle sovětského vzoru, klobouk dolů před našimi předky, že tuto pitomost po 3 letech zrušili.
Tranformátoři měli možnost slyšet názory německých a rakouských kolegů, že transformace je nastavena špatně, ještě se vychloubali, že k nám se budou jezdit dívat, jak se má řídit lesní hospodářství.
Ač nerad, ale musím souhlasit s názorem pana Bláhy, jen nechápu, jak dokázal tak rychle otočit, když stále tvrdí, že kůrovec do lesa patří.
Nový ředitel to nebude mít lehké, copak personál sežene, lesnických škol máme více jak dříve, kde sežene kvalitní těžaře, kočí a koně to nevím. Ty babičky co zalesňovaly a ošetřovaly kultury jsou již na pravdě boží a to se zalesňovalo smrku 6 500, bo 12 000 a t.d. vše se stihlo, dnes dáváme 3500smrku a divíme se, že tam jsou díry, jako po zlodějích, 1 sazenici sežere klikoroh, druhou jeleni, třetí uhyne suchem, takto se v lese nikdy nehospodařilo, pokud se tomu nechá hopodaření vůbec říkat.
LS by měly mít větší samostatnost, větší možnost pro vlastní kreativitu s následným vzájemným předáváním zkušeností.
Centrální připichování feromonových sáčků na stromy zlikvidovalo předčasně spoustu porostů.
Obírání pracovníků v lesích ze strany "vítězných firem" podnikajících za účelem zisku dokonalo dílo zkázy.
Rychlé řešení ale neexistuje.