Vodohospodářská ročenka „Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2023“ se zažitým názvem Modrá zpráva je jedním ze zásadních materiálů, které Ministerstvo zemědělství publikuje každoročně již od roku 1997.
Teplotní a srážkové poměry
Rok 2023 na území ČR byl teplotně silně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu 9,7 °C byla o 1,4 °C vyšší než normál 1991–2020. Rok 2023 se tak stal dle průměrné roční teploty vzduchu vůbec nejteplejší rokem zaznamenaným v období od roku 1961. Doposud nejteplejším rokem na území ČR byl rok 2018 s průměrnou roční teplotou 9,6 °C, dále následují roky 2019 (9,5 °C), 2014 a 2015 (9,4 °C).
„Loňský rok byl nejteplejší rok zaznamenaný v řadě od roku 1961. Přestože v posledních měsících je množství srážek normální, musíme se intenzivně věnovat obnově krajiny, aby dokázala co nejlépe zadržet vodu a čelit suchu a nedostatku vody,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Průměrné měsíční teploty vzduchu na území České republiky v roce 2023 ve srovnání s normálem 1991–2020
Odchylka průměrné roční teploty vzduchu v roce 2023 od normálu 1991–2020
Srážkově byl rok 2023 na území ČR normální, průměrný roční úhrn srážek 732 mm představuje 107 % normálu 1991–2020.
V průběhu roku se střídaly na srážky bohaté a chudé měsíce. Srážkově silně nadnormální byly měsíce duben s úhrnem 68 mm (174 % normálu), srpen s úhrnem 135 mm (173 % normálu), listopad s úhrnem 90 mm (200 % normálu) a prosinec a úhrnem 92 mm (200 % normálu). Naopak velmi suché bylo září, kdy na území ČR spadlo v průměru pouze 18 mm srážek (30 % normálu). Srážkově podnormální byly dále měsíce květen a červen, kdy spadlo 61 a 56 % srážkového normálu.
Na území Čech spadlo v roce 2023 v průměru 726 mm srážek (107 % normálu), na území Moravy a Slezska to bylo 743 mm (107 % normálu). Ve všech krajích byl roční úhrn srážek vyšší než normál 1991–2020. Nejvíce srážek ve srovnání s normálem spadlo v Libereckém a Královéhradeckém kraji, kde byly hodnoty ročního úhrnu srážek vyšší než 115 % normálu. Naopak nejméně srážek ve srovnání s normálem (méně než 105 % normálu) bylo v Kraji Vysočina, Plzeňském, Ústeckém, Středočeském a v Praze.
Průměrné měsíční srážky na území České republiky v roce 2023 ve srovnání s normálem 1991–2020
Úhrn srážek v roce 2023 v procentech normálu 1991–2020
Průběh sucha
Hydrologické sucho se definuje jako nedostatek zdrojů povrchových a podzemních vod. Rok 2023 byl v porovnání s předchozím rokem z pohledu hydrologického sucha výrazně vodnější. Podle výskytu profilů, ve kterých byla hladina na úrovni hydrologického sucha nebo pod ní, lze uplynulý rok rozdělit do tří období. Od ledna do konce května se vzhledem k častým a vydatným srážkám a tajícímu sněhu „suché“ profily téměř nevyskytovaly. Od začátku června se jejich počet začal postupně zvyšovat a až do října se profily s indikací hydrologického sucha vyskytovaly ve větší míře u většiny hlavních povodí. V listopadu se jejich počet opět snížil a do konce roku byl jejich výskyt ojedinělý. V porovnání s předchozími lety je rok 2023 celkově nejméně suchým od roku 2020.
Vývoj sucha v České republice v roce 2022 a 2023. Pozn.: Qm – měsíční průměr, Q355d – průtok, který byl v daném profilu dosažen nebo překročen průměrně 355 dní v roce a jehož podkročení je indikací hydrologického sucha
Vývoj sucha v České republice v letech 2020 až 2023
Finanční podpory vodního hospodářství
Finanční podpora vodního hospodářství zahrnuje vybrané národní i nadnárodní dotační programy s vazbou na vodní hospodářství. V roce 2023 představovala tato podpora finanční prostředky ve výši 10 972 mil. Kč. Na uvedené částce se podílelo Ministerstvo zemědělství 31,6 % (poskytnuté finanční prostředky 3 466 mil. Kč), Ministerstvo životního prostředí 63,7 % (profinancováno 6 985 mil. Kč) a Ministerstvo dopravy 4,7 % (521 mil. Kč).
„Na finanční podporu vodního hospodářství šlo v loňském roce téměř jedenáct miliard korun. Dotace Ministerstva zemědělství představovaly jednu třetinu této částky, a to 3,5 miliardy korun, které směřovaly do oblasti vodovodů a kanalizací, protipovodňové ochrany, údržby vodních toků a nádrží. Věnovali jsme velkou pozornost i pozemkovým úpravám, kde Státní pozemkový úřad vynaložil finanční prostředky ze svých zdrojů na vodohospodářská opatření za 358 milionů a protierozní opatření za 116,7 milionu korun Loni bylo opět prioritou dlouhodobé zadržení vody v krajině a protierozní ochrana, tedy budování rybníků, malých vodních nádrží, mokřadů a prvků zajišťujících protierozní ochranu,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Pozemkové úpravy a meliorační stavby
K 31. 12. 2023 byla v souvislosti s pozemkovými úpravami řešenými od roku 1991 vybudována vodohospodářská opatření na ploše více než 859 hektarů a protierozní opatření na rozloze zhruba 941 hektarů. V rámci pozemkových úprav se loni realizovala vodohospodářská opatření za 358 milionů a protierozní opatření za 116,7 milionu korun.
Lesy České republiky
Lesy České republiky, s. p., vykonávají správu určených drobných vodních toků a bystřin jako jednu z mimoprodukčních funkcí lesa. V roce 2023 spravovaly 38,4 tisíc km vodních toků a 1 051 malých vodních nádrží. V souvislosti se správou toků a vodních nádrží LČR vynaložily v roce 2023 celkem 828,1 mil. Kč, z čehož výdaje investičního charakteru činily 393,2 mil. Kč. V uvedené částce jsou zahrnuty nejen stavební investice, ale i výkupy pozemků pro zabezpečení péče o vodní toky. Vlastní prostředky představují z tohoto objemu investic 194,0 mil. Kč. Na výkon správy určených drobných vodních toků, opravu a údržbu majetku souvisejícího se správou bylo vydáno 434,9 mil. Kč, z toho z vlastních prostředků 401,2 mil. Kč.
Lesy České republiky – Investiční výdaje v letech 2010–2023 – vodní hospodářství
Lesy České republiky – Výdaje v letech 2010–2023 – oprava a údržba vodních toků a vodních nádrží (úplné náklady)
Celou Zprávu o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2023 najdete zde
Podle TZ MŽP a Zprávy o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2023, red.