"Kromě finanční podpory bude Moravskoslezský kraj usilovat i o personální posílení státní správy lesů na obcích s rozšířenou působností, aby mohly být intenzivněji prováděny kontroly a ukládána opatření vlastníkům lesů pro boj s kůrovcem. Také budeme požadovat změnu systému hospodaření Lesů České republiky, aby mohl tento podnik pružně a efektivně proti kůrovci zasahovat," uvedl hejtman Ivo Vondrák (ANO). O všech závěrech dnešního setkání kalamitního štábu chce kraj informovat ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD).
Podle Uvírové je kraj připraven na likvidaci kůrovcové kalamity poskytnout i finanční prostředky. "Ve spolupráci s vlastníky lesů vytvoříme dotační program, který vhodně doplní dotační tituly vypsané ministerstvem zemědělství. Chceme ale pomoci zabránit šíření kůrovcové kalamity nejen finančně, ale také v komunikaci s vládou České republiky, která by měla kalamitu jako majoritní vlastník lesů na území kraje řešit. Proto je intenzivní spolupráce s vlastníky lesů nezbytná," míní Uvírová. Podle ní kraj bude také pomáhat například při vyhledávání pozemků pro sklady dříví.
Náměstkyně uvedla, že úloha kraje v kalamitním štábu je hlavně koordinační a měla by vést k jednodušší komunikaci mezi jednotlivými subjekty.
Jen v loňském roce se v Moravskoslezském kraji vytěžily skoro tři miliony metrů krychlových dřeva. Z toho bylo 90 procent stromů pokáceno právě kvůli kůrovci. Kůrovcem bývají souhrnně nazýváni škůdci lýkožrout smrkový a lýkožrout severský. Podle informací lesníků chřadnou lesy v Moravskoslezském kraji kvůli klimatickým změnám pětkrát rychleji, než by je lesníci za normálních podmínek stačili obnovovat. Narušeno je prakticky 90 procent lesů.
Členy pracovní skupiny jsou zástupci nejvýznamnějších vlastníků lesů v kraji, dotčených orgánů státní správy lesů, Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a odborného vědeckého pracoviště. Znovu by se kalamitní štáb měl sejít v září.
Podle ČTK, red.
Komentáře
Mimochodem: zkuste se nějakého správce lesa zeptat, zda mu kůrovce vyřeší komplexní čety s motorovkou. Je jasné, že ti lepší dřevorubci by už návrat do zaměstnaneckého poměru nechtěli a rádi vedou obchodní jednání o adekvátních cenách.
Palas a Novák, to byli špičkoví odborníci. Vondrák, to je jiná třída. Svým nedávným prohlášením, že to ministři a poslanci mají komplikovanější než ostatní lidé, protože novináři "slídí", jak tito získali vzdělání a hledají jejich "zaváhání". Doslovné znění rozhovoru v TV by mělo být dostupné. Následovalo ihned po té, co na Krčála( sice ČSSD, ale stejná parta) prasklo, že podváděl a lhal víc než cikán. Není to snad paradox, že to řekl do TV rektor univerzity?
A teď k těm lesnickým odborníkům na obcích.
Oni tam snad ještě nejsou? Za to by měl někdo odpovědný.
Stále jsme zvyklí poměřovat z pohledu lidského věku. Ale přitom jsme závislí na přírodě a přírodních procesech. Počasí nedokážeme ovlivnit do míry, abychom vládli klimatu. Můžeme tedy jen přihlížet suchu, bouřkám a přívalovým dešťům, vichřicím a tornádům.
Jste ochotni připustit, že prostě máme tu čest být v jisté etapě na Zemi, kdy můžeme vidět ještě jedli i smrk. Co když probíhá vlivem klimatických změn "stěhování dřevin".
Je jisté, že člověk svou činností mnohým změnám napomohl, mnohé zapříčinil. Ale lze 100% označit jednoho původce?
Severní Morava byla tento týden oblažena vydatnějšími dešti, což v některých místech pomohlo. Ale předpověď je krutá, očekávají se vedra a přísušek bude možná podobný roku 2015.
Pasečný způsob hospodaření se roky ukazuje jako ne ideální. Bohužel rychlost změn k lepšímu je pomalá. Stále absentuje tlak na ekonomické zhodnocení mimoprodukčních funkcí lesů. A stále se úspěšně množí spárkatá zvěř.
I to je výsledek "práce" Ministerstva zemědělství za porevoluční období. O mnoha problémech se jen řeční, aby se odškrtla kolonka SPLNĚNO.
diskusí na tomto webu jsem se účastnil před mnoha lety. Poté mě život "odvál" jiným směrem a nyní, když i moje lesy (či spíše zděděný nepůvodní smrk v nich) odumírají vinou kůrovců, bych rád přispěl pár svými názory.
Mám bohužel pocit, že "profesionální lesníci" (jejichž názory a postoje tento web z nemalé části odráží) stále nechápou, co se dnes v lesích Evropy, od Švýcarska, přes Rakousko, Německo, české země, Slovensko až po severovýchodní Polsko (a možná ještě dál) skutečně odehrává.
Jde o kompletní krach dosavadního typu lesnického hospodaření založeného na pasečném způsobu vnuceném tzv. saskou lesnickou školou.
Kolegové, toto není dobová kalamita, která za pár let odezní s příchodem (snad) vlhčích a chladnějších let! Toto je zásadní reakce přírody na jí vnucované monokulturní pěstování boreálních dřevin. Reakce, která přichází poté, co lesníci desítky a desítky let ignorovali signály, které je měly vybudit k opuštění pasečného hospodaření, vysazování smrkových plantáží vydávaných za les, ničení posledních zbytků přírodě blízkých lesů u nás.
Dnes to není už o ochotě lesníků měnit druhovou skladbu. Tak tomu bylo ty dekády předtím. Dnes je to o tom, že pokud tu změnu nebude chtít udělat lesník, udělá ji za něho příroda - a bez ptaní.
Na většině lokalit Čech a Moravy chybí za posledních pět let v sumě úhrn srážek přesahující běžnou celoroční sumu. To vše při teplotách, které odpovídají tomu, co naši dědové znali z poloh o 150 - 200 metrů níže položených. A i za této situace se najdou lesníci, kteří stále vysazují do poloh pod 500-600 metrů smrkové monokultury.
Jak je to možné? Uvědomují si tito lesníci, že může nastat doba, kdy bude takové počínání našimi potomky považováno za trestný čin, nikoliv pouze profesní pochybení?
Les není továrna na dřevo. Funkce mimoprodukční, tedy stabilizace klimatu, ochrana půdy, rekreace a další mají mnohonásobně vyšší společenskou hodnotu než plantážnická produkce dřevní hmoty. A to tím víc za situace, kdy vlivem kalamity (která zdaleka ještě nedosáhla maxima) bude cena dřeva na trhu dále volně padat.
Primárním viníkem této situace jsou lesníci, kteří nedokázali říci jasné NE tlakům na produkci smrkového dřeva v monokulturách. O tom, že šlo jít v tomto vlastní cestou, přitom jasně mluví příklady osobností typu pánů Zlatníka, Konšela, Veškrny, Košuličů...
Ptám se vás tedy: - jste připravení převzít zodpovědnost za to, až se nyní zakládané smrkové monokultury začnou za 20 let ve stádiu tyčovin rozpadat? Uznáte pak svou chybu, nebo budete - opět - strkat hlavu do písku a říkat, to já ne, to špatně nastavený systém, oni mě přinutili, nemohl jsem jinak, apod.?
Vysazování smrku pod 6.LVS ve větším než příměsovém (do 15%) podílu je dnes možné kvalifikovat už jako společensky nebezpečné jednání. Mělo by být tedy i takto postihováno. Podle mého názoru by tomu měla odpovídat i míra sebereflexe v Lesnické práci, protože (viz články) situace už dávno není na úrovni, aby ji vyřešily "nové účinné metody asanace" či dokonce "nové větší nádoby na kůrovce".
Buďto to my lesníci a majitelé lesních pozemků pochopíme "po dobrém", nebo nás to příroda přinutí uznat "po zlém". Zůstávám optimistou a věřím stále v tu první možnost.
Váš předlouhý text podle mne postrádá to, co bychom rádi znali, tedy recept na současnou situaci kůrovcové kalamity. Z Vaším rozhledem přece máte vyjasněno, co dělat, když?
Chtěl byste to nechat na kůrovci, aby rozhodl, které smrky přežijí a které ne? Nebo byste chtěl asanovat aktivní kůrovčáky, kde to ještě může mít cenu? Nebo jste vymyslel zlatou střední cestu, jako prof. Svoboda , který to stihnul dotáhnout až na vedoucího katedry ekologie ČZu? Ten má "skvělý nápad" nechat každý druhý kůrovčák stát bez povšimnutí a asanovat jenom každý první. Jenom zapomněl říct, odkud se to bude počítat, jestli od potoka, nebo od pařezu, ale zahájil na to nějaký výzkum, takže se to určitě brzo dovíme.
Valná většina toho, co dnes vidím jinde, že se v lese děje, ale není boj proti kůrovci, ale spíše jen úklid za kůrovcem. Dopady jsou pak jasné.
Za stavu, kdy jsou půdy, na nichž je pěstován smrk, vyschlé až do hloubky 1 metru i níže, skutečně kůrovcová kalamita skončí až ve chvíli, kdy uschne poslední tam pěstovaný smrk.
Je to tak těžké pochopit?
Kořenový systém dospělého smrku má talířový tvar a zasahuje do hloubky pouze cca 60-80 cm. Pokud tato půdní vrstva vyschne, ztrácí smrk schopnost zásobovat jehličí a kmen vodou a roztoky živin, a co je horší, ztrácí schopnost zalévat kůrovce pryskyřicí.
To jsou přece naprosto známé věci, nebo ne snad?
Za takovéto situace stačí i relativně nepatrný nálet kůrovců na to, aby se na smrku zcela bez omezení pomnožili do té míry, že ho zničí.
Poslední poznatky z nejvíce exponovaných oblastí Beskyd (Rožnovsko, Věřovické vrchy, západní část Hostýnských vrchů) navíc ukazují, že kalamitě kůrovce nezabrání ani smíšený porost, brouk prostě přelétne bukovou nebo jedlovou skupinku a napadne smrky za ní.
Ono je to při znalosti akčního rádiusu brouka celkem logické, stejně, jako je logické, že smrk oslabený chronickým suchem není s to přežít - je pouze otázkou času, kdy do dané lokality nalétne - i v naprosto malém množství - kůrovec. Opět příklad z Moravy - na mnoha místech jihovýchodní Moravy jsou škody kůrovcem podstatně nižší než na Moravě severní s mnohem vyššími srážkami a nižší teplotou. Důvod? Kůrovec se tam ještě nestačil dostat.
Můžete vysvětlit, pane Najše, jaké máte či jste schopen, při obecně známé prognóze vývoje klimatu v následujících dekádách, poskytnout veřejnosti záruky, že k uvedenému pro smrk fatálnímu prosychání půdy nebude v budoucnu docházet a že tedy je i nadále smysluplné smrk vysazovat pod jeho přirozená stanoviště, která jak známo na většině ČR začínají v 6. LVS?
Děkuji.
Problém je ale jinde, totiž ve stávajících ohrožených a chřadnoucích porostech smrku v umělém areálu, těch je více než 250 tisíc hektarů. Ponechat je živelně přírodnímu procesu znamená vykašlat se na sousedské vztahy a práva třetích osob (brouk nezná vlastnické hranice a co jeden úmyslně zanedbá, to druhému "ukradne" stovky tisíc korun). Dále to znamená plnit kapsy obchodníků se dřevem a pilařům (všiměte si, jak klesají výkupní ceny suroviny a neklesá cena řeziva). Nakonec je tady biologická funkce oněch monokultur - stále plní infiltrační a hydrostabilizační funkci lesa lépe, než holina a kultura, která tam vznikne. Z těchto důvodu je zcela odpovědné hledat řešení na zastavení živelnosti kůrovcové kalamity, byť s ostatními negativními aspekty smrku v nepůvodním areálu jenom souhlasím. Jednoduše se na všechno vykašlat a nechat být, je idea, kterou provozuje parta Duha a spol. (zřejmě včetně Vás), a jejíž podstata je značně myšlenkově chudá, hloupá a neodpovědná (viz výše). Tolikrát už jsme to s Vámi řešili (nejen já, ale mnoho dalších nejen tady na Silvariu) a Vy si stále vedete tu svou, jako by s Vámi nebyla rozumná řeč. Byl jste v Americe, Kanadě? tak přece víte, že i tam to s bezzásahovostí úplně nepřehánějí (viz American ecological society, Mr. Foley) a to se jedná o pralesy v pravém slova smyslu, nikoli o naše kulturně-přírodní porosty v historicky dlouho osídlené krajině. Vy to chápete velmi dobře, stejně jako Vaši soukmenovci (Fanta, Kindlmann, Bláha a spol.) a jde vám zřejmě hlavně o ten ideový boj (třídní boj), což silně zavání komunismem v tom nejhorším slova smyslu. Souboj o koncepci beru, stejně jako potřebu se stále vzdělávat. Třídní nenávist (tentokrát proti tzv. tradičním lesníkům) je ale pitomost - tak se nic dobrého prosadit nedá.
K Vašim návrhům na změnu, jak jste uvedl: jak byste si představoval posuzování dle trestního práva, že někdo vysadí smrk kam podle vrstvy typologie od UHULu nepatří. Nebo by typologickou vrstvu garantovalo Ministerstvo spravedlnosti ? A pokuty a soudy by zajišťoval kdo, nejspíš nějaká nově zřízená Ekologická policie ?
A co byste udělal s přirozenou obnovou smrku na Vysočině, to byste jí práškoval herbicidem ? Nebo byste ji toleroval, ale pak musel rozpoznávat, co je umělá a co je přirozená obova, to by dělala zase Vaše Ekologická policie? Fakt mne to zajímá, jestli jste to domýšlel až to praktických konců.
Jinak Vás zdravím Vašemu lesu zdar !
kde jsem napsal, že horuji pro ponechání chřadnoucích hospodářských smrčin ve 3. a 4. LVS jejich přirozenému vývoji? Naopak, píšu něco zcela jiného, a sice že je třeba zastavit jakoukoliv další výsadbu smrku v těchto oblastech
Hospodářská plantáž Vysočiny není NPR Mionší nebo Žofínský prales. Přírodě blízké složení lesa se tam mnohde nemá odkud nabrat, když kilometry a kilometry nenarazíte na nic než smrk, modřín, borovici, břízu nebo jívu.
Takže mi nepodsouvejte, co jsem neřekl. Já sám cílenou změnu ve svém "minilese" provádím. A pokud jde o Duhu, i oni mluví o přípravném lese a prodloužení obnovní doby jen tam, kde není naděje na rychlé přirozené zmlazení stanovištně odpovídajícími dřevinami, resp. kde jsou plochy tak obrovské, že by byly s odrůstání bk, db, jd, kl a dalších kultur problémy.
Jděte "po krku" lesníkům, kteří budou na mrtvá smrková pole ve 4.LVS vysazovat zase smrk. To je totiž ten hlavní problém.Tím obrousíte hrany animozity mezi lesníky a "ekology". je totiž zbytečná a kontraproduktivní, protože generace, které tu spoušť zdědí po nás, budou rovným dílem proklínat všechny, bez rozdílu.
V Americe jsem byl nedávno, v Apalačském pohoří. Dochází tam k masivnímu úhynu borovice vejmutovky a jedle Fraserovy. V národních parcích se - bezezbytku - nechávají mrtvé stromy stát a čeká se, jak zareaguje ekosystém. To hynutí je tam už cca 20 let, škůdci byli zavlečeni z Evropy, jde o známý problém. Teď to místy vypadá jak po dopadu atomové bomby, ale ta uschlá stromová patra podrůstají výborně, ze dalších 20 let nikdo nepozná, co se tam odehrálo.
V případě LČR je politické zadání Damoklovým mečem a jejich představitelé jsou ve schizofrenní situaci. Vědomě či schválně? Tvrdit, že "smrk má ekonomickou budoucnost, protože má nejnižší náklady na pěstování a nejsnáze se prodá" je podvádění vlastníka (stát je z pohledu soukromého práva "právnickou osobou"). A od toho se odvíjejí tanečky kolem "horských smrčin na Vysočině" (Simanov) nebo "lýkožroutů jako mortalitních parazitů", bezmála ďáblem seslaných (volně dle Najše). Nic na tom nemění nástup zpracovatelských technologií preferujících sortimentní metodu a nevyžadujících nejkvalitnější jakosti. Ve střednědobém horizontu nemá vlastník ve smrku ve většině poloh ČR už žádnou, donedávna jasnou, produkční jistotu. Leda ty plantáže vlákninového smrku "pod způsobou japonských topolů...."
Tak řekni, voliči, jaké chceš lesy.
Oba dva jste inteligentní lidé, proto vám nelze věřit, že si skutečné příčiny neuvědomujete, problém je v tom, že si je uvědomit nechcete - vám vyhovuje něco jako "svatá válka proti lesníkům" to je to pravé vzrušení, které vás baví a ve kterém je prospěch a kondice lesa až někde úplně vzadu. Jste na tom úplně stejně jako další ideoví vůdci, kteří to myslí také dobře a za nimi zůstávají zbořeniště a mrtvoly v zájmu nějakého lepšího zítřku. Lýkožrout smrkový Ips typographus L. je mortalitní parazit, který má vlastnost měnit v důsledku nárůstu vlastní početnosti objekt atraktivní niky ze zprvu poškozených či nalomených stromů na stromy zcela zdravé. Podobně se chovají mezi lidmi chuligáni, kteří osamoceně nebo v malém počtu přepadají staré a jinak zesláblé lidi, aby ve velkém počtu napadali klidně i skupiny v kondici. Kůrovec je parazit a vlastností parazita je hubit hostitele. Vy broučka chápete jako nějakého symbionta (dtto porodníka lesa), který napomáhá k nějaké blahodárné přeměně. Jste obyčejní kecálkové, kteří mají ruce dozadu a kteří si překroutili biblické slovo "šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svojí práci" na "šest dní budeš jenom žvanit a kritizovat práci druhých". Odpočinek byste ovšem chtěli taky, že
Hrdost patří všem, kteří v současné době běhají jak hadry na holi při vyhledávání brouka, kteří makají se škrabákem a loupají kůru, vyvěšují feromony, nebo přesvědčují politiky, aby změnili současný tristní stav zákona o veřejných zakázkách, vyhlásili krizový stav, nebo konečně zajistili velkoobjemové dodávky českého dřeva do každého zahraničí, ve kterém je hlad po dřevě.
Někdejší dřevařská a dřevozpracující velmoc Česká republika hyne každým kubíkem smrku prodaným za hanebné peníze cizím firmám na místo toho, aby sklidila, co jí Pán Bůh nadělil. Kolem toho tancuje hromada zelených omezenců, kteří se radují z toho, jak brouk ničí ty nepůvodní smrky. Žádný z nich přitom není schopen označit strom, který je původní a který není; nejraději by sice celé nízké, střední a vyšší polohy od smrku vyčistili, jenomže potom zjistí, že i tam smrk původně rostl, tak vlastně neví, co chtějí. Neví, co chtějí, ale chtějí to moc, stále víc a za větší peníze. Fuj, no uznaj, že fuj, pane Vašnosti !
"Oba dva jste inteligentní lidé, proto vám nelze věřit, že si skutečné příčiny neuvědomujete, problém je v tom, že si je uvědomit nechcete"
Ale o tom to je. My už to všichni z těch lesnických škol a fakult víme desítky a desítky let, ALE vždycky "něco," nebo prostě to, že si problém nepřipustíme, dokud to nějak funguje. Tedy fungovalo.
To co píše Najše, je úplně typické - řada argumentů o tom, že s kůrovcem se jinak než aktivně bojovat nedá, o tom že lesníci dělají pro to maximum, atd. a převést hovor na "zelené chuligány." Podstata věci je ale přece v něčem úplně jiném, bavíme se o systémové chybě a celkovém konceptu, který potřebuje změny. Tu kondici porostů, o které píšete, má totiž dlouhodobě někde úplně vzadu především někdo jiný!!, než kdo si dovolí poukazovat na nutnost těch změn. A dokonce na to, že k tomu stavu to spěje dlouhodobě, jakkoliv si všichni našich předků vážíme, a taky dělali v rámci přijatého konceptu a paradigmatu svědomité maximum.
- můžete ten smrk zalévat z letadel či vrtulníků.
Velmi by mě zajímalo, jak bude "tradiční lesnictví" reagovat, až vlivem uschnutí smrku na třetině dnešních lesních půd začne masivně vysychat krajina, zrychlí se eroze, začnou padat žaloby za ekologické, rekreační a další újmy.
Na koho to hodíte tentokrát? Nebo už konečně najdete odvahu přiznat si, že něco děláte už zatraceně dlouho zatraceně špatně?
A pokud jde o naše předky - pro ty byly lesy na mnoha místech posvátné. Svatyně původních božstev často obklopoval zcela bezzásahový les - odtud názvy typu Svatoháj, Svotobořice apod. To až nejprve křesťanství a potom hamižný německojazyčný tlouštík s pérem za kloboukem přišli na myšlenku pěstovat lesy jako pole s pšenicí. Jsou-li to Vaši předkové, potom Vaše názory chápu. Moji předkové to ale nejsou.
Nicméně domnívám se, že i tito pohanští předkové přicházeli uctívat krásné, staré ale hlavně živé stromy, nikoli suchá torza - ta byla podle mne vždycky hlavně projevem "nemocného Boha" nebo "umírajícího Ducha".
Zajímavé také je, jak se z lůna toho Vašeho saského lesnictví vyloupla krása dále prohlášená za Národní park Šumava, nemyslíte?
Takže já bych to tímto způsobem ani s náboženstvím ani s národní identitou příliš nespojoval a pokud ano, tak asi nějak jinak, než že tak, že "Ježíš přišel a proto začali lidi sázet smrky místo buků a jedlí", nemyslíte?
Pokud jde o problematiku NP Šumava, nejsem jednoznačným zastáncem ani zasahování, ani bezzásahovosti. Je třeba postupovat lokalitu od lokality. Ovšem pozor - i uměle vnesený smrk může úspěšně předstírat, že je původní dřevinou, a úspěšně nalétávat na zemědělské i lesní pozemky i v oblastech, kde naprosto nemá vhodné podmínky. Přirozené zmlazení smrku není potvrzením, že na dané místo patří.
Pokud jde o pěstování lesa a křesťanství. Tato problematika byla výborně zpracována například americkým lesníkem Chrisem Maserem. Předkřesťanské kultury mají v lesích sídla svých bohů, duší předků a dalších posvátných sil. Proto lesy sice kácí, ale pouze některé a v míře nižší, než by jim dovolily jejich technické možnosti. Nástupem křesťanství a podobných monoteistických manipulativních bludů je příroda odposvátněna, mení se na věc, s níž může člověk nakládat dle své libovůle.
Proto je i lesní kreacionismus pozůstatkem křesťanského myšlení v nás, představy, že já vím lépe než ten les, ta lokalita, příroda, co a jak má v daném místě růst. Je to projev pýchy a arogance člověka nad přírodou.
Samozřejmě, les je také hospodářský celek sloužící k užitku. Přesto bychom si měli uvědomit, že naše právo je pouze SPRAVOVAT jej, nikoliv bezohledně exploatovat. K čemuž respektování jeho přirozené skladby patří.
Když už jsme zmínili tu Ameriku - tradiční indiánská moudrost říká, že teprve až se naše krev smísí s řekou, naše maso sní divá zvěř, naše vlasy pohltí půda a kosti vybělí prach, pochopíme, že my patříme Zemi a nikoliv naopak.
Pokud vím, tak jste vzděláním doktor ekonomie, takže co kdybyste přiznal, že jste za stav českých a světových lesů odpovědný podstatně víc, než každý lesník, co jich máme? Jste zásadně odpovědný také za stav deštných pralesů v Amazonii a všude dále ve světě.
Proč už jste konečně zcela zásadně nezměnili kurz ekonomie? Je Vám známa kniha pana Sedláčka Ekonomie dobra a zla, proč jste už neprosadil změnu systému. Jste přímo odpovědný za to, že ekonomika stále prahne po zisku a je jí zcela ukradená celá ekologie, pokud to tedy pěkně nevynáší, že? Kde jste byl, když povstával solární boom v České republice, aby si nějací frajeři namastili kapsy z daní, které musíme odvádět všichni. Že se nestydíte podporovat zastavování všech těch polí luk a lesů stále novými hypermarkety a parkovišti, což jste už dávno neměl jako ekonom vysvětlit, že člověk nemůže stále jen bohatnout? Styďte se ! Víte kolik pralesa u řeky Amazonky bylo vykáceno, jenom proto, že nějací ekonomové spočítali, za kolik střelí mahagonový stůl v Anglii? A proč podporujete velkozemědělce? A proč jste jako ekonomové dovolili vykácet ty staré 500 leté duby, o kterých píšete? Jenom proto, že jste chtěli obchodovat někde na burze dubové řezivo.
A proč jste křičeli v době průmyslové revoluce, ale také mnohem později, že máme sázet hlavně smrky, že jich bude potřeba na domy, na lodě, do dolů a podobně, he??
Pane ekonome, na stavu českých a světových lesů máte mnohem větší odpovědnost, než jakýkoliv lesník, který toto povolání vykonává. Že ne? Tak opusťte svoje luxusní kanceláře s drahým vybavením, zapomeňte na ty peníze, co hrabete a hrabete a pojďte dělat na plný úvazek do lesa, když ho máte tak rád !
Jsem doktor organické chemie, nikoliv ekonomie. Za činnost ekonomů nenesu žádnou odpovědnost a ani ekonomii nijak zvlášť nerozumím. Pokud jde o tedy o ni, mám pouze selský rozum, který mi říká, že sázet někam smrk proto, abych ho jako tyčovinu musel za dvacet let vytěžit a získal 200 Kč na kubík (v dnešních cenách) nebude to pravé ekonomické ořechové, co říkáte?
Jestli jste však chemik, tak prosím zajistěte, aby nedocházelo k hypereutrofizaci městských řek a nedocházelo k nadměrné těžbě ropy a uhlí.
Postarejte se o to, aby ostavsko-karvinská aglomerace přestala produkovat polutanty, které poškozují chlorofyl lesů.
Stále jen kritizujete lesnictví a přitom máte tolik práce jinde.
Zásadní chyba je panu Najšemu se osobně představit, pak vyvádí přesně tohle.
S Vámi zmiňovanou nadprodukcí polutantů z fosilních paliv nesouhlasím stejně, jako Vy, ale stojím mimo toto dění. Zabývám se proto raději lesy, jichž trochu vlastním a jejichž výzkumem se jako "vedlejší aktivitou" zabývám už od svých 17 let, kdy jsem se s prací na téma hynutí jedle bělokoré probojoval až do celostátního kola dnes už jen pamětnické soutěže Středoškolská odborná činnost.
Své lesy důsledně měním ze smrkových plantáží na zcela bezsmrkové skutečné lesy. I v tomto časopise jsem o tom cca před 16 lety publikoval článek. Snažím se tedy komentovat to, čemu aspoň trochu rozumím, eutrofizaci, lesní zlatokopectví a další témata raději nechávám jiným.
(já bych tedy skutečně morální apely opustil, to prostě nemá smysl)
- nové výsadby smrku pod 6. LVS pouze v příměsi do 10%. Výsadby s větším zastoupením smrku pouze pod pokutou dle paragrafu 293 trestního zákoníku Poškození a ohrožení životního prostředí
- tam, kde to nebude jinak možné (stačí se podívat, jaká děsivá měsíčně-smrková krajina se stala například z Vysočiny) obnova lesa s využitím přípravných porostů
- úplný zákaz výsadby smrku pod 5. LVS
- prodloužení lhůty na zalesnění
- výrazné omezení holosečí, zákaz holosečí všude, kde existuje podrost stanovišti odpovídajících dřevin
- částečná náhrada smrku jedlí bělokorou, douglaskou tisolistou, jedlí obrovskou a bukem lesním
Já teda nevím, ale myslím, že jsem to nezachytl ještě nikde. Ani profi, ani u duháků.
Les je prostě les a plantáž je plantáž.
Když se chci s plantáží jen malinko přiblížit trvalosti lesa, musím respektovat jeho zákonitosti. A to je rozmanitost druhová i věková, zakmenění, podrost.
I každý zahrádkář ví, že jaké jsou kořeny, taková je ůroda. Není to o smrku či buku, ale o tom, že se les chápe jen ve své nadzemní části. No a pak síje. Ještě před těma 100 lety sázel málo kdo. Dnes se sází i dub. Viděli jste někdy rozdíl mezi vysetým a vysazeným ? U smrku to je dost podobné.
Když je sucho, normálně uschnou nejhůře zakořenění jedinci. To jsou ale u vysazené smrkové plantáže všichni. Kůrovec nežere zdravé stromy.
Nikde jsem taky nezaslechl, že by se odumírající smrčina dala podsít klenem / a že je letos semenný rok /, nebo aspoň podsadit bukem či dubem v nižší výšce.
Jen samé kydy o bříze a olši na kalamitní holině. A ani tam neslyším nikde o síji dubu či jasanu / který sice do 20 let odumře, ale mezi tím lze krásně podsadit smrkem /.
Jak se také něco lesník může naučit v hlavním či druhém největším městě, kde mají lesy jen na Petříně a ve Stromovce.
Místo aby se bral příklad tam, kde lesy nehynou, studuje se, jak kalamita proběhla v Krušných horách, kde je do dneška jen ráj bonsají a vánočních stromků.
Smrk je naprosto nevhodný pro jakékoliv jiné klima než vysokohorské (tj. bez výskytu sucha) nebo chladnější oceánické, kde sucho trvá nanejvýš týden či dva. Pokud proschne několikaletým suchem půdní profil v celém mělkém objemu jeho kořenového systému, smrk končí. Jedle má kořeny mnohem hlubší a jako strom s růstovým optimem v jihoevropských horách je se svými voskem silně chráněnými jehlicemi letním suchům podstatně odolnější. Jediné jedle, jejichž schnutí jsem v těchto suchách zachytil, jsou ty silně napadené jmelím.
A listnáče? Klidně i uprostřed léta mnohé dočasně suchem shodí část listů, a koncem srpna znovu na dva zbylé měsíce vegetace obrostou. Všechny žvásty o tom, že "letos schnou i duby" a podobné báchorky lesníků saské školy jsou manipulace a z kontextu vytržené domněnky. Třeba mladé duby v tomto suchém počasí přirůstají podstatně lépe než za vlhkých let. Jen by asi měli dotyční zvednout zadky ze svých kanceláří a smrkoškolek a jet se o tom přesvědčit.
Podobně jsem si nevšiml schnutí buku. Ujímavost sazenic je letos skoro stejně dobrá jako jiné roky. Pokud bude větší sucho, buk shodí pár listů a přestane růst. Ovšem pak nebude mít problémy klidně trochu přirůst v září, začne li pršet. Kolik vašich smrků, jejichž osivo dovezli vaši předchůdci z kdovíjaké tramtárie toto umí, chtělo by se zeptat příslušných plantážníků.
Adaptační mechanismy přirozeně zde u nás rostoucích listnatých stromů stromů vůči suchu jsou s těmi smrkovými nesrovnatelné. Hlasatelé chlumních smrků zaneřáďující jimi kdejaký kout můžou třeba puknout, ale příroda má svůj řád a zákonitosti, a ti oni nezmění, dokonce ani tou nejlepší nádobou na kůrovce či nejpečlivějším monitoringem kůrovcových stromů.
Naštěstí si toto uvědomuje už i MZe, jehož nový šéf plantážníkům už jaksi "přestává naslouchat". Snad se tedy brzy a konečně dožijeme i my ostatní zdravého rozumu při obnově lesů.
Dnes máme léta, jaká dříve bývala v Maďarsku a zimy, na které byli zvyklí v Beneluxu. Vláha,, která spadne, spadne většinou na podzim a v zimě. Co spadne v létě, se sem většinou dostane oklikou přes nějakou tlakovou níži, co obešla téměř permanentní letní tlakovou výši nad východním Atlantikem. Zonální proudění přinášející atmosférické fronty, dříve zodpovědné za to, že červenec býval nejdeštivějším měsícem, tak v podstatě přestalo existovat.
Při všem respektu k profesoru Nožičkovi - popisuje minulé bitvy, ne ty současné. Oproti stavu před 50 lety došlo v posledních dvou dekádách k posunu LVS o cca 150 - 200 metrů. Čisté smrčiny budou masivně ohroženy kůrovcem v 1000 metrech podobně, jako byly za Napoleona ohroženy v 500 metrech. "Sterilní" buky ve smrkovém LVS začaly pod sebou vytvářet koberce mladých boučků. Ve stejném LVS převažuje v podrostu nad smrkem drtivě jedle, a to při nekyselém podloží a zastoupení ve stromovém pásmu už jen 2-3 stromy na hektar.
Vždy přemýšlím, v jakém světě tito Simanovové žijí, pokud jsou jim neznámé poznatky, kterých si všimne každý bystřejší turista či pracovitější zahrádkář.
Měl byste hledět spíš přesvědčit Vaše soudruhy ekonomy, aby tolik netlačili na zisk, potom bude lépe i v lesích, protože zůstane více peněz na to, čemu říkáme obnova a výchova lesa.
Nekritizuji dr. Nožičku, který nemohl predikovat budoucí vývoj klimatu. Prismatem jeho doby byly závěry i poznatky které publikoval, v pořádku. Doba se však změnila a podmínky se dále mění, proto jsou odkazy na Nožičku dnes už irelevantní. Měřítko doby je vždy ošidné, pane Kleware. Vždyť je to "pár tisíc let", co byl u nás původní i jírovec maďal, šeřík nebo dub šípák. Kdyby tehdy o nich jako o původních dřevinách odpovídajících tehdejšímu klimatu psal nějaký hypotetický dr. Nožička, také byste se na něj DNES odvolával?
Nekritizuji dnešní tradiční lesníky za to, co zdědili a tedy za co nemohou, ale za chyby, v jejichž dělání DÁLE POKRAČUJÍ.
Lidem, které zmiňujete, žádná hrdost nepatří. Jejich pošetilé úsilí jen oddaluje dobu, kdy české lesy - po dobrém či po zlém - tak i tak budou muset projít radikální změnou druhové skladby. Neuděláte to vy - tak to udělá příroda. Pokud se tedy mezitím nepodaří vyšlechtit smrk s kůlovým kořenem, který bude odolávat několikaměsíčnímu suchu:-)
V Neviditelném psu skoro viditelný štěk.
Zvládli. Do další kalamity za dalších deset let. A výsledek? Za 20 let to rok dělat nebudou, do teď vysazených plantáží jim nalítne nový kůrovec, a můžou "hospodářskou dřevinu" vesele prodávat jako palivo za 200 Kč za kubík.
Těžko se mění myšlení zakonzervované generacemi, i kdyby bylo sebehloupější. Nedávno jsem mluvil s jedním OLH, který ještě patří k těm osvícenějším, kde může, tlačí jedlové oplocenky, buky už jen natírá, chrání přirozenou obnovu.
Přesto mi řekl: - no jo, ale když on je ten smrk tak ekonomicky výhodná dřevina!
- Jo?, zeptal jsem se. - Víte, kolik jsem teď dostal za kubík kůrovcového smrku? 800 Kč. A víte, kolik mi nabídli za buk? 1050 Kč. Totéž jedle.
- Aha, řekl. Vidíte, to mě nenapadlo. Ale stejně - jedli skoro žádná pila nechce.
- Proč?, zeptal jsem se.
- To víte, jsou zvyklí na smrk:-)
Takže asi tak.
Základní dogma: stát zvládne vše, jenom mu dovolte centrálně rozhodovat. Další z mnoha falešných model. Skutečně situace analogická momentům rozhodujícím o zániku mnohých civilizací. Naštěstí starověkých. Tak dlouho přinášíme oběti falešným božstvům, až se "to pravé rozkatí"....
Abych to shrnul a vypíchnul společného jmenovatele: vlak už je dávno někde jinde.....a není to české Prndolíno.
To jen na okraj diskuse, kterou jste odklonil jinam: můj dotaz a zároveň apel směřoval k zodpovězení otázky, co byste Vy jako odborník doporučoval dělat. Jaký je ten Váš recept na současnou situaci, která je kolapsem v pravém slova smyslu. O tom, co bude potom můžete diskutovat donekonečna, ale co by se mělo (mohlo) dělat nyní, to je to oč tu běží. Nevím, kolik máte Vy za sebou konkrétních prací (projektů, investic), do změny druhové skladby lesů, ale pokud tvrdíte, že všechno uděláte hned a rychle, tak vlastně říkáte, že chcete odepsat co nejrychleji to půjde hodně a hodně v současnosti chřadnoucích porostů nejen smrku, ale borovice, jasanu a olše.
Takhle my tradiční lesníci neuvažujeme, máme stromy a lesy rádi i když chřadnou a snažíme se jim pomoci. Vedle toho nám také vadí, když kalamitní hmyz lítá z lesa do lesa a poškozuje vlastnictví třetích osob.
A nakonec mám pro Vás dvě pozvánky: do Poněšic na původní smrk v 350 m.n.m. a také na měření kořenů smrku, protože znalosti o kořenovém systému smrku máte malé - ve skutečnosti dokáže vytvářet i tzv. kotevní kořeny, nebo táhnout vodu jedním kořenem od potoka ze vzdálenosti až 20 metrů. Ale jak říkám, já žádnou dřevinu nepreferuji, pouze odmítám povrchní hodnocení a "razantní změnu lesnictví" o které mluvíte, protože jste zatím na nic nového "netradičního" nepřišel.
S pozdravem Martin Klewar alias Najše
lásku k lesu Vám neupírám. Jen si ten les představujeme každý nějak jinak - Vy jako pole stromů nutně vysázené lesníkem, dle jeho představ o tom, co a jak by tam mělo růst, a já jako porost vytvořený přírodou, jemuž lesník pouze pomáhá a jenž dotváří.
K chlumnímu smrku. Moje poznámka směřovala k tomu, že když když se tradiční lesnictví už zabývá tímto anachronismem a marginalitou, proč nevěnovalo stejnou energii například mnou uvedenému "horskému dubu" či jedli? Odpověď je známá - z důvodu vlastní pohodlnosti. Protože pokud se mohlo osivo chlumního smrku používat na pěstování smrkových sazenic pro nížiny, proč se dle stejné logiky nemůže selektovat osivo např. dubu pro pěstování v horských polohách? Víme oba - není totiž vůle.
Fajn, chlumní smrk natáhne jeden ze svých podpovrchových kořenů k potoku, může být. Jenže kolik chlumních smrků je tradiční lesnictví schopno pěstovat v blízkosti potoka? A co i když ten potok vyschne? V mém lese přednostně kůrovci podlehly smrky u potoka, protože pokles podzemní vody pro ně byl nejzásadnější:-(
Byl bych rád za validní, faktické vysvětlení, jakou může mít perspektivu jakékoliv další pěstování smrku za situace, kdy nejsme schopni vědět, zda totální vyschnutí půdního profilu v celé hloubce kořenového systému smrku, které vede k jeho nezvratnému konci a které je hlavní příčinou nynější megakalamity, nebude v dalších letech pravidlem. Už si uvědomujete, jaké obrovské riziko další výsadba smrku je, a to teď nemluvím z hlediska ekologického, ale ryze hospodářského?
Už jenom čekám, kdy přijde comming out a zazní stejně barvité: Já jsem Kreacionista, a co jste vy? Banda prapotomků primátů ustrnuvší v prvobytně pospolné fázi.
To by tak hrálo, aby pracovitý zemědělec nosil Kainovo znamení, Bože, a byl nezodpovědným nomádem provokován k bratrovraždě!
Sám jste říkal, že chodíte také do kostela, nebo ne?