„Kvůli zachování lesů a pro rychlou obnovu poškozených porostů otevírá Ministerstvo zemědělství dotační program na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Díky podpoře budou moci vlastníci nestátních lesů lépe čelit následkům sucha a kůrovcové kalamity, budou mít více prostředků na co nejrychlejší založení nových odolnějších lesů, které potřebujeme všichni," řekl ministr Miroslav Toman.
„V současnosti totiž někteří majitelé lesů přestávají mít dostatek peněz, přitom bez rychlé obnovy lesů na kalamitních holinách po kůrovcových těžbách dojde k vysychání a oteplování krajiny a k erozi půdy. Právě tomu chce Ministerstvo zemědělství předejít včasným poskytováním podpory,“ uvádí tisková zpráva ministerstva.
Příspěvek se bude vyplácet za těžbu, která byla kvůli kůrovci nutná od 1. října 2017 do 31. prosince 2018. Sazba je stanovena za vytěžený metr krychlový jehličnatého dříví po jednotlivých čtvrtletích, a to od 26 korun za m3 v posledním čtvrtletí roku 2017 do 510 korun za m3 za poslední čtvrtletí roku 2018.
|
Čtvrtletí |
4/2017 |
1/2018 |
2/2018 |
3/2018 |
4/2018 |
|
Sazba (Kč/m3) |
26 |
152 |
256 |
375 |
510 |
Výše podpory za jednotlivá období
Příjem žádostí začíná 29. listopadu 2019 a skončí 28. února 2020. Podle odhadů by mohlo přijít až 30 tisíc žádostí, jejichž oprávněnost budou posuzovat příslušné krajské úřady. Žadatel, který získá dotaci, bude povinen holiny včas a řádně zalesnit.
Informace potřebné pro podání žádosti naleznou žadatelé ZDE.
Žádosti se povinně vyhotovují v prostředí formulářové aplikace (modulu) pro žadatele zveřejněného ZDE.
Znění zásad dotačního programu naleznete ZDE.
Stručná příručka pro žadatele ZDE.
Další informace jsou k dispozici prostřednictvím webové adresy MZe.
Žádost se podává k příslušnému krajskému úřadu, kterým je ten krajský úřad, v jehož územní působnosti leží katastrální území, ve kterém byla nahodilá těžba jehličnatého dříví provedena. Výše požadavku na finanční příspěvek v rámci jedné žádosti musí činit alespoň 5 000 Kč.
Peníze byly uvolněny z vládní rozpočtové rezervy. Letos bude podle došlých požadavků rozděleno mezi vlastníky až 1,5 miliardy korun, v příštím roce to bude další miliarda. Jde o první fázi víceletého programu. MZe bude v roce 2020 usilovat o získání peněz i na další fázi kompenzace za nahodilé těžby jehličnatého dříví v letošním roce.
Podle TZ MZe a www.eagri.cz, red.
Komentáře
Prodat toto dříví není podmínkou.
Limitem je, aby dotace byla min 5.000 Kč a dříví bylo z těžby nahodilé.
Po nastudování podmínek, mohu kostatovat, že na peníze dosáhne i drobný vlastník.
S narůstající kalamitou a chybějící pracovní silou začala cena dříví klesat, zatímco cena služeb růst, což má pro vlastníka ten efekt, že příjmy klesly, výdaje vzrostly. Tedy není složitou matematikou spočítat, že z utržených peněz mnozí vlastníci nejsou schopni pokrýt ani náklady na těžbu, o ostatních nákladech nemluvě. Na zalesnění už nezbyde a o zisku se nemůžeme bavit.
A argument typu: "Jsou majetky, které i v kalamitě vydělávají..." Prosím Vás, podívejte se, kolik těží kalamitního dříví a zjistíte, že mají předtěženo na několik desítek let do předu. Tzn. že vytěžily výnosy let budoucích a v následujících letech se mohou jít na ty plochy tak maximálně pást... Tedy ve skutečnosti jsou ve tvrdé ztrátě!!!
A pokud narážíte na tvorbu rezerv, tak zase není složitou matematikou spočítat, na jak dlouho rezerva vydrží. Rozhodně nikdo (ani státní podnik) nebyl schopen vytvořit tak velkou rezervu, aby stávající situaci pokryla ...
Dotace jsou na to, aby vlastník měl peníze na zalesnění. Proč? Protože díky tržnímu mechanizmu kdy nabídka významně převyšuje poptávku. Vlastník tedy nemá finance z prodeje dříví. Takže přichází nejen o výnosy aktuální, ale i o výnosy let budoucích a stojí na pokraji bankrotu. A kdo to pak zalesní?
A proč zalesňovat? Položení této otázky snad nikdo nemůže myslet vážně! Bez lesů bude daleko větší sucho (les zadržuje vodu v krajině a "přitahuje" srážková mračna od oceánů - vědecky potvrzeno) a bude daleko vyšší teplota krajiny (les vytváří a reguluje klima - vědecky potvrzeno), o erozi půdy ani nemluvě.
Potrženo a sečteno: bez lesů umřeme žíní a upečeme se jako kuře na rožni. A to všichni bez rozdílu. Proto je zalesnění celospolečenským zájmem, který je třeba uhradit ze společných daní.
V mé oblasti drobná držba převládá a ty příběhy jsou často alarmující. Dvouhektarový smrk o stáří 60-70 let, který mohl být za 10-20 let těžen standardně za předkalamitních 1800/kubík, teď musí být těžen, okamžitě a naráz, za 300-400/kubík a často i za pouhý odvoz a spálení. Ti lidé takto přicházejí o majetky v hodnotě mnoha statisíc, se kterými měli často plány typu nákup bytu, auta, zaplacení studií pro děti, vnoučata apod.
Na sadbu z tohoto důvodu samozřejmě nemají, takže pokud by nebyly sazenice dotované, nebudou schopní zaplatit zalesnění a na řadě míst lesní prostředí na desítky let zanikne.
Z těchto důvodů mají dotace i význam sociální. Na neznalých či ignorantských lesnících, kteří před těmi 60 lety na pozemcích po znárodnění předkům těch lidí ty smrčáky vysázeli, si samozřejmě už nikdo nic nevezme. Jejich fatální omyly ale musí být zaplaceny tak jako tak, k čemuž dochází dnes z našich daní a jiná cesta skutečně není.
Chci tím říct: nemyslím si, že by ta situace byla až tak drsná, jak ji popisujete. Spíš mi vaše argumentace připomíná tu desítek nacistických pohlavarů na norimberském sněmu, kteří se jako jeden muž hájili tím, že jen "plnili rozkazy". Prostě Vám nevěřím.
1) může jako čerstvá jen vypadat - tj. včas nalezené a zpracované kůrovcové dříví
2) snaha dosáhnout vyrovnat hospodářský výsledek alespoň na nulu, protože dotace jsou/byly pouze ve vzduchu...